sobota 13. března 2010

Březnová zima

Kolem desátého března přicházívá do střední Evropy ochlazení. Vpadává k nám studený vzduch ze severu nebo i z kontinentu, doprovázený občas i sněžením. Pro tento jev se vžilo označení „březnová zima“.
Sníh padlý na pole v březnu býval vítaný. „Březnový sníh zaorati jest, jako když pohnojí.“ Zatímco je „mokrý březen od rolníků nenáviděn“, pak suchým polím prospívá konzervativní vláha, která se bude jen pomalu rozpouštět. Jenže – musí se „zaorati“. Tudíž – musí se orati! Však „Na svatého Řehoře (12.3.)líný sedlák, který neoře“. To značí , že se nejdříve musí na orbu připravit. A to už od svatého Matěje (24.2.) kdy skřivan pije z koleje, lidské srdce okřeje, neb k létu je už naděje. „Svatý Matěj ledy láme.“ Ovšem: „Nemá-li je, nadělá je.“
Poslední pranostika je dost vyfikundaná, protože se zdá, že by měla platit vždy – buďto začne mrznout, anebo přestane. Ne tak letos. K jakémusi oteplení sice došlo, ale nikoli tak velkému, aby se až ledy lámaly. Eudokie (1.3.) měla být „příznivá, ale blátivá“, avšak rozhodla se spíše pro svou druhou variantu: „Svatá Eudokie psa až po uši sněhem zavěje.“
A tak, zatímco se vlekaři radují, zemědělci spíše hořekují, bojíce se jiné březnové pranostiky: „Adventní sníh dočká-li se marcového, nebudeš jídati, sedláčku, chleba režného.“ „Sníh v březnu škodí osení i vinné révě,“ leží-li dlouho, snad pro možnost vzniku plísně sněžné, či pro ucpání kapilár v půdě a následnému odumírání kořenového systému. „V březnu prach co zlato, ale sníh bývá pro osení jed.“
A lépe asi nebude. Možná ještě hůře. „Mrzne-li na den Čtyřiceti mučedníků (10.3.),
přijde ještě 40 ranních mrazíků.“ Tak tedy nevím, jestli je jedenáct pod nulou přesně to, co si člověk představuje pod pojmem „ranní mrazík“. 40 mrazivých dnů přesně být nemusí, tato biblická číslovka znamená většinou neurčité „ještě dlouho“. Jistě si vzpomenete na pranostiku „Duben – ještě tam budem“...
A strýček Pavel Kovanic našel svého času silný statistický vztah mezi březnem a dubnem, který lze vyjádřit – „jak v březnu, tak i v dubnu“.
Nastává nová doba ledová? Tady bych chtěl pokárat ochlazovací alarmisty (to jsou ti oteplovací, kteří teď přesedlali na to, že globální oteplování způsobí zalednění Evropy): Současné počasí není nic, co by tu už nebylo. Na jaře 1976 se po předchozím oteplení přivalila březnová zima na první jarní den. 21. března bylo na ruzyňském letišti zaznamenáno 12 pod nulou (u země -16). 20. března 1958 napadlo v okolí Prahy 30 cm sněhu. Ještě v dubnu mohou nastat sněhové kalamity – i bez škodlivého vlivu lidské činnosti na změnu klimatu...

Jeden vpád březnové zimy je zaznamenán i na filmovém materiálu: Jde o známé záběry z týdeníku, zachycujícím příjezd německých okupačních vojsk do Prahy dne 15. března 1939. Bylo zoufale pošmourno, zima, sněžilo. A ten sníh, který se usazoval na helmách německých vojáků už tak trochu předurčoval jejich budoucí osud.

To když v Rusku proti nim nastoupil generál Zima...

Psáno v Praze den 11. března 2010

Literatura: Jan Munzar, Medardova kápě, Horizont Praha 1986

7 komentářů:

informace řekl(a)...

Nejsem meteorolog a tak se do toho nechci plést. Podle studií NASA se při posledním zemětřesení v Chile zemská osa odchýlila o 8-12 cm. A zkrátil se den o několik zlomků sekundy. Jak na to budou reagovat zelení khmérové?

Milda řekl(a)...

Zmenšením průměru vychládáním Země samozřejmě vede k rychlejšímu otáčení, kinetická energie uzavřeného systému se nemění. Samozřejmě se přizpůsobí i obíhání Měsíce. Změna polohy osy otáčení i posun magnetického pólu samozřejmě mění i průběh počasí, někde se oteplí, jinde ochladí. Zmenšení povrchu Země znamená také pokles zachycené energie ze Slunce, takže tendence ochlazující.
Nevidím zde ale nic, co by mohlo zdůvodnit nové daně, což je u t.zv. oteplování prý kvůli CO-2 oblíbenou záminkou.

Šaman řekl(a)...

Prosímvás, nešilte.
http://www.lidovky.cz/zemetreseni-v-chile-vychylilo-zemskou-osu-a-zkratilo-den-tvrdi-vedec-120-/ln_zahranici.asp?c=A100302_152034_ln_zahranici_mtr
»"Délka dne se patrně zkrátila o 1,26 mikrosekundy," citovala Grosse agentura Bloomberg. Podle vědce se totiž zemská osa posunula o osm centimetrů. Jde o změny malé, ale trvalé, tvrdí vědci. Gross ale tyto údaje vypočítal pouze teoreticky, protože prý takto malé změny mohou být ve skutečnosti jen těžko měřitelné.
Podle Jan Vondráka z Astronomického ústavu Akademie věd ČR se teoretický propočet Richarda Grosse potvrdí nebo vyvrátí během několik týdnů, až se vyhodnotí údaje o měření sklonu zemské osy. To probíhá nepřetržitě pomocí satelitů, jejichž poloha se porovnává s několika desítkami stanic GPS rozmístěnými na zemském povrchu.
Pokud se potvrdí odchylka osy o osm centimetrů nepůjde o nic zásadního, protože jak říká astronom Jan Vondrák, zemská osa se v pravidelných intervalech vychyluje v kružnici o poloměru pěti metrů. «

O zmenšení průměru Země se nehovořilo!

Při zemětřesení v Indickém oceánu došlo ke zkrácení dne asi o 6,8 mikrosekund.
Viz
http://fyzmatik.pise.cz/27182-zemetreseni-v-chile-mohlo-vychylit-zemskou-osu.html

Obecně se však rotace díky měsíčním a slunečním slapům ZPOMALUJE! A to asi o 0,0017 s za století.
Čili 17 mikrosekund za rok!!! Za měsíc od zemětřesení se to srovná. Taky proto se mluví o tom, že to je "neměřitelné", protože než se to spočítá, tak už je to jinak...
Viz
http://www.ian.cz/detart_fr.php?id=164&nadpis=Zm%C4%9Bny%20v%20rotaci%20Zem%C4%9B%20a%20v%C3%BDvoj%20dr%C3%A1hy%20M%C4%9Bs%C3%ADce

Šaman upozoňuje, že po zavedení atomové sekundy, se do průběžně běžícího času občas vkládají celé vteřiny času, a to na Silvestra či 30.6. o půlnoci světového času (při vkládání se před 00:00:00 objeví jindy neexistující 24:00:00, protože délka dne se mírně mění zejména s přesouváním vzduchových mas. Vteřiny mohou teoreticky i mizet, ale ještě se to nestalo! Takže s tím zpomalením rotace to může být reálně mnohem dramatičtější, než jak vyplývá z interpretace historických dat.
Viz
http://zpravy.idnes.cz/vedatech.asp?r=vedatech&c=A051227_110401_vedatech_mia

Šaman ještě upozorňuje, že atmosféra "dýchá" v souvislosti se sluneční činností. Při vyšší činnosti se roztahuje, takže se více zbrždují družice na oběžné dráze. No a protože se sluneční záření zachycuje v té atmosféře, je možné že právě proto dochází při vyšší sluneční činnosti (větší počet skvrn) k oteplování Země... Toto nebylo, pokud vím , ještě nikde publikováno.

Byli jste svědky vzniku teorie.

STK řekl(a)...

Zeměkoule se, pokud jsem se dočetl, zpomaluje proto, že ji prostřednictvím slapových jevů brzdí Měsíc, který je naproti tomu stejnými slapovými "boulemi" poháněn dopředu a proto se od Země vzdaluje, tuším 3,8 cm za rok.

P.S.: Nevíte, zda už někdo spočítal o d k d y Měsíc obíhá Zemi synchronně - tj. kdy se přestal (relativně) otáčet? (Z toho otáčení mu zůstalo jen to "kývání" - fyzická librace.)

Šaman řekl(a)...

STKocourovi: Nenašel jsem, že by to někdo počítal, ale jen jsem hledal a se neptal. Vázanou rotaci bych viděl dost brzo. Měsíc vznikl na oběžné dráze Země kondenzací plynů po masivní srážce Prazemě s protoplanetou velikosti asi Marsu. Čili žádnou extrémní počáteční rotaci nejspíš neměl. Konečné formování základních rysů jeho povrchu je po asi miliardě let vývoje při masivním bombardování někdy kolem mínus 3,8 miliardy lety.
Odhaduju, že někdy v té době už klidně mohl mít vázanou rotaci. Ale jinak můžete vyzkoušet nějakého demonstrátora na hvězdárně, ať se zapotí...

Milda řekl(a)...

Dovoluji si poznamenat,že zemské magma chladne, což je snad i logické. Tím se zmenšuje i jeho objem, což je snad také logické. Ztuhlá slupka, kterou představuje nám známý a zmapovaný povrch Země, musí tudíž sledovat to zmenšování v hloubce, což vede k praskání zemské kůry a zemětřesením, snad také logické? Výsledkem je pak nejenom menší průmět Země, ale i změna proudění třeba mořské vody, změna výšky třeba některých úseků Země pod vodou. Třeba Marshallské ostrovy klesají už velmi dlouho, což oteplovači s oblibou užívají jako důkaz ke stoupání oceánu. Je to však geologický, ne klimatologický efekt. Ve středomoří rostly a klesaly úseky mořského dna dokonce v úsecích srovnatelných s dobou lidského života. Je tomu tak i na mnoha jiných místech.

Šaman řekl(a)...

Zemětřesení v Jižní Americe pod Andami je způsobováno posunem jihoamerické pevninské kry na západ. A to je zase způsobováno rozpínáním toho švu uprostřed Atlantiku, ze kterého na západ a na východ odplouvají od sebe Afrika a Jižní Amerika. Tento jev je podstatnější než zmenšování průměru Země. Tenhle posuv zvedá nahoru Andy a pod tichomořskou desku zase tlačí jihoamerickopu desku - v podzemí tak vznikají jakési "negativní Andy".
Asi za 5 milionů let se Afrika rozdělí ve švu severojižních příkopových propadlin a bude směřovat za Indií a Zanzibarem k Asii.
\ :-) dobrou