Tak je konečně jaro. Astronomické. Ode dnešních 18 hodin a 32 minut. Ale i počasově nastalo jaro, i když opožděně. Travička je dosud nepatrná, jen někde na jižním svahu krokusy. Je teplo, ale rostlinstvo dosud nemělo čas pookřát. Volal jsem včera kolegovi do Ostravy, vzal mi služební mobil, i když dovolenkoval. No, dovolená na zahrádce moc dovolená není. Ptal jsem se ho na krokusy. Ještě mu nekvetou. Té jejich zahrádkářské kolonii se říká "Na mrázku." Není divu.
(Vzpomněl jsem si při tom, že kdykoli jsme jeli přes Deštnou v Pošumaví, že tam vždycky pršelo...)
No ale přece jen je jaro. Sníh slezl poměrně pozdě, ale nic až tak výjimečného to není - viz můj níže uvedený zápis z roku 2006. Ještěže si Internet pamatuje, když už já ne. Ale ani ostatní občanstvo si nepamatuje a volá horem dolem: Takovýchto zim nebývalo!!! Jenže to jsem psal už před čtyřmi lety:
"Když jsem byl kluk, oplývaly sci-fi předpověďmi typu "ledovec se blíží", dnes se zase očekává pěstování subtropického ovoce a dvě až tři sklizně obilí (na biopaliva) ročně. A možná skutečně nastává globální oteplování a současně středoevropské ochlazování.Takovou zimu nepamatuji. Jistě, ve zlatých šedesátých letech v Liberci bývaly zimy sněhové. Dokonce, když jsem byl malej, tak bývaly na chodníku u naší ulice sněhové mantinely vyšší než já! Tak vidíte, kolik sněhu bývalo. Jenže ne tak strašně furtem furt. Ano, sněžívalo v březnu, dubnu, ba i v květnu. Ale aby tak dlouho sníh ležel, to tedy nebývalo..."
Nebývalo takových zim moc za poslední desetiletí, ale bude. Ledovec se blíží a Al Gore začne vydělávat na elektrických přímotopech, dotovaných ze stovek miliard dolarů na zastavení globálního oteplování.
V pranostikách sice často začínalo jaro na svatého Řehoře (24.2.). Ale někdy naopak v té době přišlo ochlazení, jak svědčí obmyslná pranostika: "Svatý Řehoř ledy láme. Nemá-li je nadělá je." Letos je tedy Řehoř nadělal, aby se mohla uplatnit jiná pranostika, josefská: "Nenajde-li led Matějova pila, najde ji Josefova širočina."
Josefa bylo včera (všem Pepům blahopřeju), a tesař ledy zrubal. Což věděli naši předkové už před sty lety, kdy ještě neměli družicové předpovědi počasí. Nu, a jaké bude letošní jaro?
Nedlouhé. Jenom týden. Protože už příští víkend přichází - letní čas...
Psáno v Praze první jarní den 20. března 2010
****************************************************************
Jaká byla některá minulá Šamanova jara:
20. dubna 2002
16. března 2005
20. března 2006
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
23 komentářů:
Věnováno Šamanovi
http://xoomer.virgilio.it/r.crosio/BOTTICELLI_PRIMAVERA.htm
Informaci děkuji za velice jarní a velice pěkné informace.
\ :-)
Musíme se soustředit na pěkné věci a ne se jen hádat. To kazí krev, říkají tady.
Vždyť nakonec kdyby neměli Janečka, nebylo by se s kým hádat. Jenže nadávat nemá smysl, je mu zapotřebí dokázat, tak aby to sám pochopil, bezpodstatnost svých názorů a zmlkl.
Janeček? Neznám...
Ještě k jarní náladě. Na Sicilii, v Agrigentu se ohlašuje příchod jara už v prvním týdnu února. Oslavují se tam kvetoucí mandloně (Sagra del mandorlo in fiore) na youtube máte videa
http://www.youtube.com/watch?v=0T8zQFkmT1I&feature=related
V Římě dnes dopoledne v parku Villa Borghese pozdravili příchod jara karabiniéři na koních a pak uspořádali koncert na Pinciu.
Se střevíčkem pružné tanečnice/ špička věže k mrakům vylétla,/ a když kaštan rozsvítil své svíce,/ oděla se Praha do světla;/ zajiskřily smaragdové věnce,/ čekající, až v ty močály/ vejde měsíc, aby počaly/ skřehotati žáby na měděnce.
Tak a to je dnes můj poslední pokus komunikovat o jaru.
Mějte se, panstvo!
FANATICI!
Ono je to tu teď dost blátivý a zaprášený a ještě vůbec nerozpučený na to, aby lidi měli jarní náladu. Sorry - ale jaro bude!
Odchod ledů
Půdě o novém osení
se ani nesní. Jenom její
ohryzek už tak jarně ční
nad černým břehem za závějí.
Západ se přisál k zátoce
jak klíště – jen s masem ho vyrveš z bažin.
A jako po dlouhé hladovce
prostor se nikdy nenabaží
slunce severu, hltá je,
po mechu vláčí, tluče sluncem
o lesklý led a hladově
je trhá na kusy jak sumce.
Do půli dne sníh rozbřídá,
a když pak mráz zas zmuchlá zemi,
začíná mroží corrida
ker nakupených pod hrázemi.
Je pusto.Kolem nad poli
se ozývá jen teskný chropot,
břinkot ledových tabulí,
jež přežvykuje říční chobot.
( http://pasternak.niv.ru/pasternak/stihi/027.htm )
Čas všude kreslí nehtem zlým
a déšť ty čáry v maltě drolí.
Vidím v nich záliv v Neapoli,
može a sopku, nad ní dým.
A vinice, blízko je Řím,
tam květů je, až hlava bolí.
Čas všude kreslí nehtem zlým
a déšť ty čáry v maltě drolí.
Tu píseň? Možná! Uvidím!
Však hostitelka nepovolí.
Dnes to tu dýchá chladem zlým.
Podíváš-li se na cokoli,
čas všude kreslí nehtem zlým.
La Giornata Mondiale della Poesia a Roma, Martedì 23 marzo alle ore 21, presso l’Auditorium Parco della Musica-Sala Petrassi
«La poesia è la nascita delle idee prima che siano distillate nel pensiero».
Na jaře,
Bohům navzdory,
v krabici v předsíni
vykvetly brambory.
Jaro voní očekáváním
lepších časů, radosti, léta?
Jaro je toho téměř synonymem!
Tady je hezky tak, že by se k tomu hodilo pustit si Respighiho Slavnosti :-)
Claude Monet, jeho zahrada v Giverny, o kterou sám pečoval a která inspirovala některé jeho slavné obrazy. Dnes muzeum.
http://www.youtube.com/watch?v=XU-mUW3EFXQ
Claude Monet, obrazy (na youtube jsou i další)
http://www.youtube.com/watch?v=dY0Y54W5YKA&feature=related
http://www.unilibro.it/find_buy/View_Image.asp?dir=copertine/g&NameImage=8026311016532g.jpg&logo=
Pondělní Chvilka poesie?
A ten Respighi je moc dobrá volba...
http://www.youtube.com/watch?v=cKXkFZ4FqQ8&feature=related
Otorino Respighi I pini di Roma - Herbert von Karajan
Velmi pěkná muzika...
Škodaže ten pán vlezl kvůli kariéře do partaje...
„Měl jsem před sebou ten papír, který stál mezi mnou a neomezenou mocí a rozpočtem takovým, že jsem s orchestrem mohl dělat, co mi bylo libo. Měl jsem tajemníka, kancelář, byl jsem v sedmém nebi. Říkali mi, že k tomu se musím stát členem strany a občas pro ně udělat koncert, nic víc. Tak jsem si řekl: No a co..."
Karajan pak dirigoval vítězný koncert u příležitosti vojenského obsazení Prahy a Paříže...
Nejlaskavější člověk...
Arogantní, amorální, sebestředný, jen po svém úspěchu, moci a bohatství prahnoucí egoista...
Přístup na území Státu Izrael zůstal jemu a jeho orchestru kvůli jeho členství v NSDAP zamítnut...
A nikdy pod ním nehráli Rubinstein, Stern, Perlman......
„Nepotřebuji žádnou víru k prokázání existence Boha. Stačí mi spousta znamení, která nám dává. Stvořitel si vybírá jedince jako své nástroje, aby do tohoto nehezkého světa vnášeli krásu. A tak i mě obdařil talentem. Mojí povinností je maximálně jej využít."
Citováno
http://instinkt.tyden.cz/rubriky/osud/herbert-von-karajan-genius-v-oblaku-sirneho-puchu_39.html
--------
Jeden redaktor při rozhovoru se známým hudebním organizátorem, odborníkem a publicistou - "antikomunsitou a pravičákem" - Jiřím Ješem ocenil, že Rafael Kubelík odmítl vstoupit do KSČ. Ješ si jen povzdechl a pravil: "Škoda, že to neudělal, takhle jsme o něj přišli. A do KSČ musel vstoupit Václav Neumann..."
Pěkné jaro
\ :-)
Ďjó, vony ty zásady něco stojej. Někdo zaplatí, někdo ne.
Smutné je, když zaplatí a zjistí, že vlezl do špatné partaje. Těžko říct, která je dobrá nebo aspoň výhodná. Málokdo to odhadne dostatečně dlouho dopředu.
Takže partajnicví "nebrat" i když se jeden připraví o podporu? Když vím, že na něco "velkého" mám a potřebuji jen vhodné podmínky k uskutečnění svého záměru?
I kdyby to mělo pomoct celému lidstvu? Mám právo to neuskutečnit, abych si zachoval svoji "tvář"? Ocení to vůbec někdo? Ocením to ve stáří já sám, když už příležitost pomine?
Já už nevím, Šamane. Čím jsem starší, tím víc mě napadá otázek a tím méně mám v hlavě připraveno jednoznačných řešení. Nejistota správnosti řešení. Úlohy s mnoha možnými řešeními. Úlohy bez dobrého řešení.
Jak je tomu u Šamanů?
Partajnictví... Konkrétně nešlo jen o to, že pan dirigent získá podporu, ale že tu podporu bude muset vrátit. Třeba v koncertech pro wehrmacht a SS při oslavě dobytí Prahy a Paříže... Jako nacista měl výhodu proti ne-nacistům či anti-nacistům, kteří byli možná lepší - ale dirigovat nemohli.
Podobně jako anti-chartisté mohli hrát a dávat své umění národu - a straně, a občas za to museli natočit sračky nebo přímo estébácké seriály. A brát za to prachy - a brát chleba jiným... A dodnes se za to nestydí.
V totalitě je vždy jedna jediná Partaj, a to je ďábel. Partaje v demokracii by měly sloužit k distribuci demokracie, nikoli moci. Moc a umění se dost dobře nesnášejí.
Já tedy v Partaji nebyl, a v žádné nové straně taky ne (nepočítám-li chvilkové hostování v roce 1990 u italské Radikální transnacionální strany, která ale v Česku měla charakter občanského sdružení Radikálové pro Evropu. Než jsem zjistil, že italským bossům jde jen o výtah k moci...)
Fakt ale je, že to partajnictví berou hlavně lidé, kteří mají tu potřebu sloužit a touhu vládnout... Oni ti naši národní mělci někteří byli povahově bolševici. A pan dirigent von K. měl i charakterově povahu nacisty... A proto členství přijal - čímž pomohl celému lidstvu...
Akorát Židi s ním odmítali hrát.
Ovšem v reálném socialismu ČSSR Češi uměli pro svoje sebeuplatnění nalézt různé způsoby a nástroje - stavebnici Merkur pro odlévání gelových čoček a SSM pro pořádání Port...
Ježíšmarjá, Šamane, co to slyším?
Vy jste se dal k italským transnacionálním bláznům? Kam jste dal rozum? K tomu fanatikovi Panellovi a jeho vestálce Emmě Bonino? Ta teď kandiduje na guvernéra Lazio spolu s levicí. Zatímco Panella definitivně zblbl po svých nespočetných pravých nebo fingovaných hladovkách.
Vy jste věřil tomuto "movimento politico italiano di orientamento liberale, liberista, libertario e antiproibizionista"?
Chci doufat, že to bylo jen mladické poblouznění, jinak jste u mne definitivně ztratil kredit.
Jo, a von Karajan měl manželku židovského původu.
Per tagliare la testa al toro.
Já mám Respighiho v pořádku, nahrál ho Ricardo Muti s The Philadelphia Orchestra :-)
A k tomu Karajanovi: ono to nebylo špatný, ale dneska se stejně hraje jinak, méně romanticky, takže kdyby svůj talent zahodil, nic by se vlastně nestalo.
Informaci k radikálům a transnacionálům:
Já je znal jen podle první větší demošky, kterou provedli v několika osobách 21.8.1988 k 20. výročí Srpna pod Muzeem.
Pak jsem taky viděl, že jediní u nás reflektují situaci na Balkáně začátkem 90. let.
No a vlastně mne tam natáhl John Bok, kterého jsem znal z HOSu. Pár jejich kandidátů šlo na naší kandidátce jako nezávislí do prvních voleb 1990. Sympatický byli. A všimnul jsem si, že nejvíc nových příznivců mají vždy z těch zemí, kde se něco právě revolučně děje či průseruje.
Transnacionalismus jsem bral jako jiný výraz pro kosmopolitismus. No a to "radikální" beru tak , jak ho prezentovali: Od slova Radix, čili jít ke kořenům. A já se vždy snažil jít ke kořenům, ne jenom ulpět na povrchu, ale dostat se k samotnému jádru věcí.
Asi půl roku, rok? jsem tam byl. Než jasně jejich italskej zástupce u nás řekl při jedné debatě: Hele, žádná demokracie, vy budete dělat a říkat to, co vám sdělíme z ústředí. Demokratického centralismu jsem si užil za celý život dost, tak jsem jim pláchnul.
Zejména, když jsem zjistil, že ty skvělé myšlénky a burcování aktivistů mají jediný cíl - osobní politický a tím pádem i hospodářský zájem pánů šéfů.
Ano, byl to mladický nerozum.
Pak jsem byl ještě u vzniku několika občanských hnutí, či jsem tam byl pozván, ale z nich jsem časem taky vycouval a jsem tam většinou jen neplatícím přihlížejícím členem...
Nejlépe mi je v jednočlenném Šamanově klubu, který se druží s jinými jednočlennými kluby...
\ :-)
Tady máte jejich sajt. Tři řádky definicí, čím jsou. Ale ta hlavní, že se rozpadli a že část vstoupila do Pdl Belusconiho, tam není.
Na sajtu se také objeví obrázek Putina, s nadpisem, že Putin omezuje svobodu tisku v Rusku. Je tam na té fotce také Berlusconi co míří prsty, jakoby střílel. K tomu bych dodala tento komentář. Snímek byl udělán během tiskové konference na Sardinii, kde byl Putin hostem a vztahuje se k otázce jedné ruské novinářky na mlostný vztah Putina s jednou tanečnicí, o kterém se tehdy v Rusku psalo. Berlusconi otázku odmítl zároveň s tím gestem. Byla to narážka, nevím jestli promyšlená nebo spontánní na vraždu Politkovské. (Znamenalo to - drž, holka hubu, a to hlava dolů!) Jak vidíte, Putin to spolkl se sladkokyselým úsměvem a žádný další veřejný protest to nevyvolalo. Naopak Berlusconi byl jeden z mála hostů pozvaných na oslavy Putinových narozenin. A Putin ho pak vozil helikoptérou a daroval mu i svou bundu, se kterou se pak Berlusconi vítězoslavně vrátil do Itálie.
Takhle se navazují mezinárodní vztahy! Učte se!
http://www.radicalparty.org/
Okomentovat