ZASLÁNO: Ruský živel v Českých zemích aneb co bude dál?

(Autor: drak)

My, co žijeme zde v Čechách, zejména ve větších městech, například v Praze, Ostravě, Brně, Teplicích, Karlových Varech a mnohde jinde, jsme prostě od počátku devadesátých let nemohli nezaznamenat, že se sem valí doslova lavina lidí z Ruska a zemí bývalého SSSR, zejména Ukrajiny. Důvody, jež jsou příčinou toho masového exodu z oněch zemí, jsou celkem nasnadě, každý kdo během posledních 25 let navštívil SSSR, nebo pak státy, které vznikly po jeho rozpadu, musí zaznamenat bez zvláštního talentu už jen pouhým okem, že to tam pro normální lidi prostě „není k žití“. Světlou výjimkou jsou pobaltské země, ale ty už jsou v EU.

Já tady u nás, vidím-li někoho jako je například Jiří Paroubek, jak se málem přes mrtvoly snaží stát premiérem, tak už vážně pomýšlím na emigraci, natož pak, kdybych měl tu smůlu a narodil se někde na na Ukrajině nebo v Rusku, to už bych se na ten útěk dal a mazal hlava nehlava, zastavil bych se nejdřív tak v Praze, a raději možná ještě o kus dál, možná u Atlantiku, možná až za ním, pro jistotu  :-) Zkrátka a dobře jejich motivace je pro mne snadno pochopitelná. Ruský a ukrajinský a další živly se nám sem tedy valí po vlnách, které připomínají tsunami. Tato tsunami jsou dvojího druhu, prvým jsou turisté, to se ještě dá vydržet, ti aspoň odjedou. Pak tu máme ty, kteří tu chtějí zakotvit na déle, nebo natrvalo, těch je několik druhů, jsou to: uprchlíci, kapitálová skupina, mafiáni a agenti.
Těm běžným normálním lidičkám, co berou nohy na ramena a v hojných počtech se snaží tu zůstat a zakotvit, těm říkám uprchlíci. Ti jsou zajímaví v podstatě jen množstvím, chcete-li masovostí toho jevu a často naprostou zoufalostí jejich životních příběhů a situací. Když se s něčím takovým setkáte z větší blízkosti, může to být skutečně „silný zážitek“, když se dozvíte, co jsou schopni provést lidé jeden druhému. Koncem devadesátých let, jsme při pokusu vyměnit byt za větší, v jednom bytě, kam jsem se šli podívat, narazili na paní v důchodovém věku. Té v Moskvě nějací podvodníci slíbili, že ona její moskevský byt může vyměnit za pražský. Podepsala jakousi smlouvu, vyinkasovala pár tisíc v dolarech (ceny bytů a nemovitostí v Moskvě jsou astronomické a tomu odpovídá i „drsnost“ metod, jak se k nim někteří padouši dostávají) a vyrazila do pražského bytu, kde se zjistilo, že jí tam předplatili měsíc nájmu u někoho, komu byt opravdu patřil a ona tedy o ten moskevský přišla a pražský už svého majitele měl, ale jiného, než ona. S pár tisíci dolarů v kapse byla de facto na ulici. Ona ještě dopadla dobře, spoustu lidí v Moskvě, kvůli získání jejich bytu mučili tak dlouho, dokud nepodepsali převod, a mnohé z nich po tom podpisu zabili stejně, aby nešli podat trestní oznámení. Nějakou dobu tady ta paní pobývala v Bělé pod Bězdězem, v uprchlickém zařízení a jak to nakonec skončilo nevím, pravděpodobně nedostala azyl a tudíž pak asi musela odjet zpět.
Pak je tu ještě podle velikosti i další, mnohem menší vlna, ta už má zájmy ryze ekonomické. Jejím cílem je zpravidla část kapitálu nabytého více, či méně pochybným způsobem, umístit někam do ekonomiky naší, tedy zakotvit ho v nějakém bezpečnějším a stabilnějším prostředí, nežli je to ruské či ukrajinské. Tuto skupinu sám pro sebe nazývám kapitálovou. Ono ale Rusku a zemích bývalého SSSR, se dá k velkým penězům přijít způsoby buď hodně ošklivými, nebo méně ošklivými, rozhodně to vyžaduje silné lokty a ještě silnější žaludek. Přijít tam k penězům nějak slušně, to skoro není možné, toto bychom zejména měli mít na paměti, když se rozhoduje o tom, zda si je sem pustíme, nebo ne. Rozhodně by se ten původ těch peněz měl zkoumat podrobněji. Cílem kapitálové skupiny, je vymanit se z vlivu všelijakých parazitů počínaje úřednickými a konče mafiánskými, kteří je nemilosrdně vysávají v jejich domácím prostředí.
Za tuto kapitálovou skupinu se často vydává organizovaný zločin, jenž měl původně v úmyslu najít nová teritoria a ovládnout je. Dnes už se dá jen konstatovat, že se mu to podařilo a to mnohem lépe, než by kdo čekal. To je ta skupina mafiánů. Jestliže se těmto ruským mafiánům nepodařilo někde uchytit, tak jen proto, že jim to znemožnili mafiáni z jiných zemí, třeba ti albánští, kosovští, čečenští a mnozí další, nebojte, rozličných „dárečků“ pomalu z celé planety, tady máme nepřeberné množství, pomalu by se s tou havětí dalo zatápět.
Pak se nám tu krom mafiánů za tu kapitálovou skupinu vydávají ještě i lidé, kteří mají nadstandardní vazby na ruské tajné služby a vládní struktury. Těm říkám agenti. Ti jsou tu především proto, aby nám tu vyráběli a udržovali jakousi pátou kolonu poskytováním prostředků na vedení předvolebních kampaní levicových stran a jimi vedených mediálních válek. Příkladem takové úspěšné vedené a vyhrané mediální války nám může posloužit, například dění kolem radaru v Brdech, kdy zdroje a způsob vedení této mediální války rozhodně překonaly zdroje a způsoby vynaložené státem. Agenti nám tedy prostřednictvím ovlivňování veřejného mínění destabilizují naši vnitřní politiku s cílem narušit naše vazby na NATO a EU. Tím pak ale budeme bezbrannější vůči imperiálním choutkám Ruska, které poslední dobou nabývají na síle a intenzitě. Tato je navíc účinně podporována neschopností americké administrativy a politiků EU klást tomu nějaký účinný odpor.
Zkusíme se tedy zamyslet nad tím, čím jsou pro nás ty živly z Ruska a Ukrajiny na jedné straně prospěšné a čím zlým nám to naopak hrozí. U těch turistů, co přijedou, utratí nějaký ten peníz a odjedou, kromě těch peněz máme z jejich pobytu zde i užitek z  toho, že tito lidé přijedou někam, kde ekonomika, stát, společnost, hotely, pohostinství a služby, prostě život v okolí rozumně fungují, kupodivu ve srovnání s Ruskem mnohem lépe a za levnější peníz. Když tito lidé odjedou nazpátek, lze očekávat, že jejich obzory se tím cestováním a zážitky rozšířily a že by tedy logicky mohli začít vyvíjet tlak na své politiky, aby i u nich se začalo dít cosi, co způsobí, že i u nich to začne být také k žití, jako tam, kam jezdí jakožto turisté. Zkrátka že budou čím dál tím víc vyvíjet tlak na zlepšení poměrů u nich. Na tom z našeho úhlu pohledu nelze prodělat. Negativem naopak může být, že mnozí z nich zatouží po tom zde zůstat a stanou se uprchlíky. Negativem také trošku je, že kudyma ty hordy chodí, tudyma hlučí a trousí odpadky, tak jak jim zrovna odpadnou od ruky, prý ale utrácejí štědře, tak snad z těch inkasovaných spotřebních daní a DPH zbude i na úklid, aniž by to bylo prodělečné. Já osobně bych spíš uvítal akceschopnou policii, podobnou německé, tam ve snu někoho nenapadne hlučet, nebo trousit bordel :-)
Trošku přeskočím pořadí, ale nejméně problémovou se mi jeví být ona kapitálová skupina ovšem jen a pouze za předpokladu, že se při svém podnikání udrží v nějakých normálních mezích a nebudou se nám tu snažit destabilizovat a následně ovládnout určitá odvětví ekonomických činností. Značným negativem této skupiny je její umění získávat peníze více, či méně ošklivými způsoby už v mateřských zemích a její značný korupční potenciál. Ti z nich tedy, kteří sem přijdou a chtějí si normálně žít, budiž, toho bych se nebál, ale z těch, co se nám tady u nás snaží zavést podobné poměry, jak v získávání peněz, tak včetně nerozpakování se korumpovat, tak z těch už strach jde a měli bychom se jich zbavit pokud možno co nejrychleji.
Od mafiánů a agentů nemůžeme čekat nic dobrého, to je snad jasné. Ty jsme tady ani neměli nechat usadit, ale když už se stalo, tak bychom je měli expres popadnout za zadnice a vypakovat směrem do jejich mateřských zemí. K tomu by ale bylo zapotřebí, aby české orgány převážně záměrně nečinné v trestním řízení, se slitovaly s daňovými poplatníky, a staly se převážně činnými. To je ale  cosi z  říše sci-fi.
Co se těch uprchlíků týče, tady se nedá říci úplně jednoznačně, zda převažují jen pozitiva, nebo jen negativa. Když se podíváme na průřez, těch lidí, co se nám zde snaží usadit, tak tam najdeme rozličné profesionální i sociální skupiny lidí, a při troše uvažování je jasné, že mnozí z nich mohu být i dost prospěšní. Když se zamyslíme nad přistěhovalectvím obecně, je jasné, že ze zemí kde je hůř se budou lidé snažit odcházet a usazovat se tam, kde je lépe. Cílová země, kterou jsem se stali by si ale měla vytvořit jakousi smysluplnou imigrační politiku, která zajistí, že množství přijímaných uprchlíků bude takové, že je majoritní společnost bude schopna přijmout a asimilovat. Prostě Rusů, Ukrajinců a dalších můžeme přijmout jen tolik, kolik z nich budeme stíhat „předělávat“ na Čechy, jakmile nám oni z Čech začnou vyrábět jakousi kopii Ruska či Ukrajiny, bude z toho obrovský průšvih, protože přijdeme o domov. Naše imigrační politika by tedy měla udržet množství uprchlíků v přijatelných mezích, a také by pokud možno měla ovlivňovat kvalitu těch přijímaných uprchlíků směrem k něčemu slušnému. Náš stát ale nejen splnil, ale i předčil očekávání do něj vložená, naprosto a totálně v této otázce selhal, jako ostatně již tisíckrát před tím i potom.

Poté, co dlouhodobě sleduji a narážím na životní projevy těchto uprchlíků, kapitálových skupin, mafiánů a agentů, tak množství těch usedlých i jejich kapitálu se rapidně zvyšuje. V posledních 10 letech by řekl, že nebývale. V devadesátých letech jsem nepotkával takové množství hlučných pitomců, kteří metro Hůrka překřtili na „Ňjurka“ a podobné „dárečky“. V devadesátých letech jsem ještě nenarážel na ožralé imbecily z Ruska, co stříkají pitomosti sprejem na chodníky.
Koho by to zajímalo, píše se tam „С днём рождения, Димка!“, tedy imbecil ruského původu neznámého jména přeje k narozeninám jinému imbecilovi jménem Dmitrij k narozeninám. To se přeci dá odbýt i jinak ne? Musí to ausgerechnet vědět celá ulice? Je-li někdo idiot, tak evidentně musí. Jenže idiotů máme nadbytek i z vlastních zdrojů. Tohle ale zdaleka ještě není to nejhorší z jejich životních projevů, nicméně i u těch obyčejných uprchlíků už dnes reálně a velmi často narážíme na to, že jeden ze třiceti je „boss“ a pracuje na něj dalších zhruba třicet kmánů. Metody, které využívají k obživě, mají k práci daleko, jsou kriminální, od drobné až po tu hrubší. Zaznamenali jste například zprávy, že v Praze a jinde, v době před Vánoci bylo vidět v skupiny Rusů a Ukrajinců, možná i jiných národů, kde boss si chodil v dlouhém kabátě a klobouku a gorily v teplákových soupravách posílal na mladá děvčata, starší lidi a nechával je obírat o pár stovek až tisícovek? Bylo těch případů docela dost, zajímavé je, že média raději mlčela, ale sem tam něco probublalo. Zaznamenali jste například kolik jenom bylo případů, kdy si někdo k Vánocům objednal mobil, zaplatil dobírku a doma vybalil  z krabice šutr? To je také import z Ruska a bývalého SSSR. Nemluvím už o tom, jak tito uprchlíci přes den pracují na stavbě a večer pak „vymáhají pohledávky“, „odklízejí smetí“ atd. atp. Kolik z prostituce na našem trhu je ruského či ukrajinského původu a v ruských či ukrajinských rukách? Nevím tuhle oblast nesleduji a neznám, ale asi hodně, ne-li rovnou všechno. Zkrátka ti mafiáni si z těch uprchlíků dělají poskoky a při zoufalosti jejich postavení se nelze divit, že nakonec ty poskoky dělají. Mafiáni si do určité míry dokonce podřídili i naše Cikány. Nebývalý přírůstek počtu případů hospodářské kriminality za několik posledních let nebyl způsoben jenom krizí a zoufalstvím lidí, co se potřebovali nějak dostat k penězům. To bylo způsobeno mimo jiné pravděpodobně hlavně tím, že se ti mafiáni tady usedlí musí nějak živit a přeci nelze očekávat, že se panstvo bude živit prací. Jak jistě víte práce a vydělávání peněz nejsou totožné věci, to jsou dvě naprosto odlišné činnosti, mafiáni rozhodně preferují to vydělávání, práce jim smrdí.
Teoreticky vzato by stát neměl brát imigraci na lehkou váhu, měl sestavit meziresortní komisi, ta by měla především na jedné straně stanovit jakési množstevní kvóty jak pro turisty, tak i pro pro ony uprchlíky, ze zemí tzv „Divokého Východu“. Měla by zřídit i nějaké webové portály, kam by si mohli lidé z oněch zemí podávat žádosti o povolení k pobytu a pracovní povolení a podle věku, profesí a dalších kritérií bychom si pak mohli vybírat ty, kteří by nám mohli být přínosem a vyzývat je k dalšímu postupu, tedy předložení dokladů, podstoupení psychotestů, atd. atp., prostě rozhodně omezit celkové množství a zajistit kvalitu těch, co se sem nakonec dostanou. Také bychom se měli zamyslet nad tím, jak maximálně znepříjemnit život agentům, mafiánům a jejich poskokům, pakliže se je odsud nepodaří rovnou vypudit, což by bylo velmi, ale velmi žádoucí. Upřímně řečeno, svých zmetků máme nadbytek, nepotřebujeme ještě importovat houfy dalších.
Nejhorší na tom všem ale je, že stádium rozkladu našeho státu je již tak pokročilé, že náš stát nejenom že s tím ruským a ukrajinským živlem vůbec nic smysluplného nedělá, ale dokonce jsou v médiích slyšet namáhavou prací vysílení konsulární úředníci z ruských konzulárních oddělení, spolu s nimi i někteří politici a úředníci z MZV, kteří vyslovují názor, že by se měla zrušit vízová povinnost pro ruské turisty! Sním či bdím? Zbláznili se snad oni, nebo jsem se zbláznil já? Nebo už ti ruští agenti tady byli úspěšní, že už je to tady celé jejich, spolu s námi všemi, a Česko se to jmenuje už jenom ze setrvačnosti, aby ta změna směrem k ruské provincii nebyla tak patrná a opticky náhlá? Slovy „Hymana Kaplana z Kyjevu“ zbývá dodat už jenom jediné: „Poděšení je na naší straně.“ To poděšení je opravdu veliké a opravdu upřímné.
Aby ten závěr nebyl tak pesimistický, všechno zlé bývá obvykle k něčemu dobré, kdybychom tu neměli ten živel ruský či ukrajinský, se kterým jsme přeci jen o něco vzájemně „kompatibilnější“, měli bychom tu při příslovečné neschopnosti našeho státu bránit se padouchům, s největší pravděpodobností živel muslimský (v hospodách mu úsměvně přezdívají „vozembouchové“), což by bylo pravděpodobně z dlouhodobého hlediska o dost horší. Svým způsobem, při vší té bídě a mizérii, máme ještě kliku. Když sleduji na D1 auta s německými SPZ, kterak směřují na jih od Německa k Rakousku, nebo naopak, a která jsou plná ošátkovaných hlav, dalo by se říci, že oboje to tak nějak silně připomíná Čapkovu Válku s mloky, ale ty šátky působí přeci jenom o něco depresivněji.