 |
| Václav Houžvička |
Německo se po roce 1989 ocitlo uprostřed Evropy. Sudetoněmecká otázka tam má v Německu spojitost vnitřní i zahraniční politiky. Faktor vysídlenců je zde stále živý. V roce 1992 byla podepsána Smlouva o dobrém sousedství, ale další důležitý dokument, Česko-německá deklarace, byla podepsaná až v roce 1997. Její příprava netrvala tři měsíce, jak se očekávalo, ale dva a půl roku. V roce 2002 se pak rozproudila debata, kterou vyvolala Evropská lidová strana ohledně vstupu ČR do Evropské unie v souvislosti s prezidentskými dekrety.
Diskuse o odsunu českých Němců byla v českém prostředí projednávána nejprve v prostředí exilu a domácího disentu. Československý exil začal působit jednotně až po roce 1978, kdy Anastaz Opasek sezval účastníky dvou poválečných vln exulantů - z roku 1948 i 1968. V roce 1977 vyšla ve Svědectví práce Causa Danubius, jejímž autorem byl tehdy neuvedený historik a topič, signatář Charty 77 Ján Mlynárik. (Tato práce v mnohém přejímá argumentaci sudetoněmeckého landsmannschaftu - JK). Jiný historik - a v té době čerpadlář, rovněž chartista, Jan Křen, Danubiovi vyčítal "moralizování dějin", které jsou "pokusem odestát činy, jež odestát nelze, ale ani soudit optikou pozdější doby". Dovolím si dále ocitovat ze slidu, protože Křen vystihl podstatu česko-(sudeto)německého hádání poměrně přesně:
"Představa, že by česká strana přezkoumala sebe samu (a logicky: německá obdobně), může mít snad funkci intelektuální provokace, prorážející hráze tabuizace a národních předsudků, ale k věcné analýze nestačí - ze dvou jednostranností obraz s vlastnostmi vědecké objektivity nevznikne."Dalším významným autorem podobného charakteru jako Danubius se stal Bohemus, tedy skupina kolem Petra Pitharta, Petra Příhody a Tomana Broda. (Podle nich byli největšími dvěma zloduchy dějin střední Evropy Josef Jungmann a Edvard Beneš... A tak se exil i disent kolem této otázky zase - rozštěpily! - JK)
V roce 1983 vyšla esej Milana Kundery "Únos západu aneb Tragédie střední Evropy", ve které byly pojmenovány rozdíly mezi zkušenostmí a poznáním středo- a západoevropanů:
Václav Houžvička k tomu prozradil definici střední Evropy tak, jak ji slyšel od jednoho svého přítele: "Střední Evropa je tam, kde se v sobotu před polednem z kuchyně ozývá klepání řízků."
V roce 1985 přišla Charta 77 s dokumentem "Pražská výzva", v němž se český disent připravoval na obnovu rozdělené Evropy při respektu k lidskýmh a občanským právům. (Míněna práva i minulých československých občanů, odsunutých, vyhnaných, emigrovaných. - JK) Ale česká společnost nebyla schopna tuto výzvu akceptovat. Z toho vyplývalo i pozdější nepochopení, proč Václav Havel už dva dny po svém zvolení zamířil na svou první zahraniční cestu do Německa.
Po roce 1989 vidíme další ideologizaci tématu. Příznivci sudetoněmeckého pohledu vymysleli pro své odpůrce nálepku "národovec". Různost názorů i "názorová poučenost historiků" byly převálcovány publicistickými požadavky na zásadní přehodnocení oficiálního českého stanoviska k odsunu.
Česko-německá deklarace (leden 1997) byl kompromisní text, průnik, názorů, pragmatické minimum, kde se praví, že obě strany si ponechají svůj názor.
Pak nám Václav Houžvička promítl grafy s průzkumem veřejného mínění. Zmíním ten nejjednodušší, který zobrazoval vývoj kladného hodnocení česko-německých vztahů v postojích obyvatel. Přes povšechně stoupající křivku, jevící pro mě charakter paraboly (únor 1995 68 %, březen 2000 77 %, únor 2005 80 %) jsou patrny dva hluboké zářezy: Únor 1996 vykazuje pouze 45 % (pokles z 68 %), což je zřejmě spojeno s hádkami kolem přípravy Deklarace. Další pokles z března 2002 na 56 % (z předchozích 77) zase časově a příčinně souvisí s aktivitami SL, který žádal zrušení dekretů prezidenta republiky před vstupem ČR do EU. Ukazuje se, že není vhodné historická témata mediálně exponovat…
Většina Čechů si myslí, že ohledně příkoří, jimž se Němcům po válce dostalo, by měla stačit omluva prezidenta Václava Havla z roku 1989. Stabilně kolem 40 % občanů míní, že odsun byl "spravedlivý", ale "s výhradami". Jako jednoznačně spravedlivý ho v začátcích výzkumu považovalo jen 27 %, ale toto číslo se později zvýšilo na 41 %. (Pravděpodobně s tím, jak jsme měli možnost seznámit se s autentickými požadavky SL - JK)
Česká společnost dnes zaujímá k Němcům tři hlavní postoje: Zaprvé "vstřícný kooperativní", zadruhé "vyhraněně odmítavý" (ve stylu "my a oni" - zejména v pohraničí), a potom "vyváženě rezervovaný" ("počkáme a uvidíme", zejména mezi společenskými elitami).
V následující debatě ještě Václav Houžvička zdůraznil, že středem Evropy už dávno neleží dělicí čára. Dochází k jejímu síťování, energetickému i politickému (EU, NATO). Připomněl že Evropa je dnes (29.11.2011) ve zlomové situaci - zbývá jen několik dní na záchranu eura...
Poznámka JK: Skutečně, dnes Evropu nedělí nebo nesjednocuje historie, ale jednotná či nejednotná měna.
Pokud se mi podaří přečíst můj pseudotěsnopis, budu příště (nejdříve v neděli) pokračovat přepisem následné diskuse, jinak přejdu k prvnímu odpolednímu tématu "Právní důsledky odsunu německé menšiny z ČSR".
Viz i první část o zahájení konference a příspěvku Evy Hahnové Čtyři odsuny Němců z Evropy.
Druhá část popisuje vystoupení Martina D. Browna Etnické čistky? Od kdy?
Zpracování přednášky Piotra M. Majewského "Polsko-německý diskurs o přesunech obyvatelstva po roce 2000" je uvedený pod názvem Kdy Poláci pochopili Čechy.
Další fotky z konference viz ve fotogalerii.
61 komentářů:
Omlouvám se, jak jsem pospíchal na literární diskusi do hospody, tak jsem zapomněl na ty dva kliky. V rámci zlepšování webu asi před měsícem totiž zavedli, že pod článkem jsou automaticky příspěvky zakázány, což není pro vkladatele do redakčního systému na první pohled patrno, neb je skryto pod mnohoslibným odkazem "Možnosti příspěvku".
Zejména ve spěchu, stresu či únavě po dobře vykonané práci se mi občas stane, že na tento zálud zapomenu. Laskavým čtenářům se omlouvám.
\ :-/
PS: Nelaskavým anonymním komentátorům se samozřejmě neomlouvám.
Je to pro mne, na mne, strašně složité a dlouhé a mnohostranné na stručné shrnutí. Tohle nejde. Tak před spaním jenom: modrý abbé a dr. Beneš jako největší zloduchové střední Evropy - to je na mne trochu velice moc. A když to pronesou Češi...
Bratia Slováci s oblibou říkají: trvať si na svojej postati. Tak je.
D-dobrá.Pak,jaký je rozdíl mezi nicky a anonymním.
-ovšem podstata věci.Trilobiti mají za ůkol rozdmychávat řež z minulých dob.Proč.
-Většina Čechů si myslí, že ohledně příkoří, jimž se Němcům po válce dostalo, by měla stačit omluva prezidenta Václava Havla z roku 1989. Stabilně kolem 40 % občanů míní, že odsun byl "spravedlivý", ale "s výhradami". Jako jednoznačně spravedlivý ho v začátcích výzkumu považovalo jen 27 %, ale toto číslo se později zvýšilo na 41 %. (Pravděpodobně s tím, jak jsme měli možnost seznámit se s autentickými požadavky SL - JK)
-viz výše uvedené zjištění považuji za naprosto lživé,účelové,nechutné.
-marná snaha oddělit souvislost.Osobně by mě zajímalo,kdo tzv.Šamanovi naordinoval pokyn takto demagogicky,hloupou propagandou jitřit společnost.Proč se tento jistě ctihodný pičus nezabývá holocaustem z doby 2.svět.války.
-můj názor : levná,prachmizerná manipulace,rodičům autora doporučuji,aby bez prodlení uštědřila tomuto výlupku řádný průplesk.
-a abych dovršil důvod k mému opětnému vymazání,jak symbolické,jest třeba zmínit chování římskokatolické církve v době válečné.Ten obrovský rest,tj.zbabělost,vychcanost,atd.,vše zadokumentováno.
-pochopitelně,jako firma z minulých pohnutých dob pilně restituuje,má stádo kvalitních právníků,chopili se šance,bez ohledu na stát rvou,co se dá.Ve smyslu chamtivosti posrali tzv.kmotry.Do nových voleb má církev poslední šanci něco urvat.Celá tato organization má krytí ve smyslu upadající životní ůrovně obyvatel ČR,tj,občan má existenční starost,nemá čas na nic.
-tak jsem ty pohúnku Šamane napsal řekněme,dopad,velmi dobrý dopad laskavců v lůně krista a jeho následků.
Při čtení toho žumpáka, anonim by byla pochvala je to onan, si říkám kde jeho "sůdruhovia" rodiče dodnes chybují. Nejen geny ale i levný nekvalitní alkohol který jistě nadužívá má fatální vliv. Již žádné komentáře, ať onanuje.
A nyní , čest v šest!
JO a přátelé ponechme si Ježíška, Santa ať jde do christmasů a šlůs!
nyní čest v šest!
Samozřejmě, že restituce je darebáctví. Proč by zloděj měl něco vracet....
Jediné, co Evropu kdy sjednocovalo, třebaže i konfesně rozdělovalo, bylo křesťanství. Bylo. S jeho úpadkem Evropa pozbyla společný kulturní ideový základ. Nic jiného nemá. Může se nám to nelíbit, můžeme proti tomu protestovat, můžeme z toho být smutní, ale je topřed více než dvaceti lety skončil "komunistický" experiment snažící se o "ateistické" náboženství a o ráj na Zemi. Zoufalci oprašují stará keltská a germánská božstva, vrhají se do náručí "východních" filozofií a hledají s čím a s kým by se ztotožnili a v čem by nalezli klidný přístav. Mnozí plní chrámy konzumu ve snaze krátkodobým potěšením z věcí zaplašit pocit nejistoty z vlastního bytí a utíkají do bezpečí nabízeného virtuálního světa.
Abych tu zbytečně neplýtval prostorem, tak podotknu jenom tolik, že z těch postojů, které jsou v článku presentovány, se asi tak nejvíce ze všech shodnu s Janem Křenem, nejméně pak naopak s Danubiem, Petrem Pithartem a Václavem Havlem.
Jakube a všichni, charakteristika sdružení Bohemus, uvedená v závorce, doprovozená zkratkou JK, je samozřejmě mnou přidaná. (Jako i ve všech závorkových poznámkách, opatřených iniciálami JK) V. Houžvička se o Bohemovi nezmiňoval - účastníci konference byli historici, kterým jsou tyto věci známy. Udělal jsem to pro běžné čtenáře, kteří nemusí znát Bohema. Vypůjčil jsem si k tomu hodnocení ze stati Doc. PhDr. Luboše Kohouta, CSc. "Diskuse k československým dějinám v Chartě 77 a náš dnešek", kde se píše:
"...lidé ze skupiny tvůrců sborníku pod pseudonymem „Bohemus“ (Petr Pithart, Petr
Příhoda, Milan Otáhal, Toman Brod, Jiří Doležal a další). Již tímto termínem autoři vyjadřovali své krédo, odmítající jazykové, jungmannovské pojetí národa a preferují občanské, zemské pojetí (Bohemus) dvojjazyčného národa česko-německého, aniž ovšem opustili půdu pouhého „zbožného přání“. V jejich pojetí (nezdravě personifikujícím dějinný chod) jsou nejnegativnějšími postavami dějin střední Evropy Josef Jungmann a Edvard Beneš."
Pokud by měli být citováni "zloduchové", pak to je můj přepis Kohoutova výrazu "nejnegativnější postavy" a pan Houžvička ho nepoužil.
Rovněž mé je hodnocení Mlynárika/Danubia v mé ozávorkované a iniciálami JK přidané poznámce: "(Tato práce v mnohém přejímá argumentaci sudetoněmeckého landsmannschaftu - JK)"
Což o to, Šamane, bylo by možno se jmenovanýmí i souhlasit (tak to funguje například ve Spojených státech a v Austrálii, díky vzniku "na zelené louce"), kdyby například jejich nejungmannovské pojetí politického národa zastávali mezi jinými například i Němci. Jenže v praxi je to tak, jako by nejungmannovské pojetí platilo výlučně pro nás.
Za český národní stát lze do jisté míry považovat předválečnou Republiku Československou a nynější Českou republiku, byť pod silným tlakem o její multikulturalizaci a rozdrobení do vstřebatelných euroregionů. Jenže jakoli dobře myšlená teze o československém národě byla chybná od počátku, Němci přirozeně tíhli ke svému velkému zahraničnímu celku a Slováci toužili po samostatném státu. Přesto se sentimentálně domnívám, že rozdělení Československa před téměř dvaceti lety byla chyba, na kterou doplatily oba národy, které oba počítáno dohromady jsou slabší než původní celek. Při zachování společného státu by výhodou byl větší hospodářský prostor a silnější a stabilnější Československá koruna. Měli bychom silnější mezinárodní hospodářskou a politickou pozici. Domnívám se, že rozpad ČDeskoslovenska byl z těchto důvodů - rozděla a panuj- živen zahraniční konkurencí, stejně jako likvidace zbrojního průmyslu za nadšeného úsilé tehdy vládnoucích užitečných idiotů.
Bingo. Právě. Kdyby to totiž zastávaly obě (resp. všechny) zainteresované strany.
Srovnávat sociologicky, politologicky, psychologicky Einstellung (dejme tomu intuitivní, historické nastavení, celkové) n á r o d a US či Australské konfederace a nás tady - to prostě jsou dva světy.
Ve vlastním zájmu by se neměl zkratkově vyjadřovat k dr. Benešovi, kdo nezná jeho Mnichovské dny. Přinejmenším. A obecný nutný algoritmus: Znát. Poznat. Promýšlet, posuzovat, diskutovat. Nechat odležet. Probírat. Pak pomalu m o ž n á přikročit k závěru. Howgh.
Ovšem nejoslnivější a nejpevnější závěry činíte o tom, o čem nevíte skoro nic.
Ale eště mě napadá ovšemže Řím: nutno posoudit až cognitá causá (Livius), satis cognito (Tacitus): po posouzení, vyšetření věci. Amen.
A Ježíška už naštěstí, chvála B o h u !, netřeba probojovávat. Vahou nenásilné tajemnosti, něhy, tradice, přitažlivosti miminek a maminek drtivě definitivně převálcoval Klause-Mikuláše (ten už má svoje, že). Ježíšek, Ježiško, Christkind, Christkindl, Christkindlein. El niňo Jesús, El niňo de Dios. Všude v katolické Evropě? Speriamo!
Nejsem si tak jistý, Jakube. Třeba když bude vadit sousedům...Hlasité vyzvánění, hlasité koledy, vánoční stromečky na veřejných a posléze i soukromých prostranstvích, za rozhrnutými záclonami a nakonec i za zataženými roletami. A jiné neislámské zvyky. Čehož se iniciativně chopí především multikulti. Případy z "pokrokové" západní Evropy už jsou. Okázalé slavení Vánoc se dotýká náboženského cítění islámské menšiny. A jiné. Protože jak k tomu přijdou třeba evěřící, když křesťani si slaví a oni tůdle. Sice nějaké Vánoce po svém také mají, ale cítí, že to není ono ačkoli z chrámů konzumu nanesou co bankovní půjčky dovolí.
Souhlasím s Jakubem. Historik musí především nashromáždit znalosti, dokumenty, svědectví a pak je musí probrat a zhodnotit s co největší mírou objektivity, jakou mu jeho Weltaschauung dovolí.
Zbavit se nánosu propagandy a stranických politických zájmů, které jsou za ní.
Kritizovat a odsuzovat t.zv. jazykové pojetí národa je, s prominutím, blbost. Byla to tendenze doby, nejen v české kultuře, byla to atmosféra devatenáctého století.
Jakožto je blbost kritizovat politiku české emigrace za WWII. Je zapotřebí vždycky vzít v úvahu historické dění celé doby a snažit se ho pochopit.
A téměř odhalený Ježíšek, není to dětská pornografie ? A nehygienický chlív s oslem a dalšími domácími zvířaty je vhodným místem pro dítě ? To dává naprosto špatný příklad a je jasným případem pro sociálku. Dítě třeba odebrat kulturně alternativním rodičům a svěřit k převýchově Herodesovi.
Schumacherovi:
Co se týče toho, že rozpad Československa a likvidace zbrojního průmyslu byly chybou, tak souhlasím, jenomže se obávám, že z objektivních příčin ani jedno nešlo udržet, protože Slováci byli až příliš opojeni svobodou a možností to učinit. Co se týče toho zbrojního průmyslu, tak se obávám, že by se neudržel, částečně proto, že mnohé jeho výrobky nebyly příliš konkurence schopné, částečně proto, že prostě došlo k rasantnímu přerozdělení odbytišť a trhů a mnohé z nich bychom prostě nebyli schopni udržet. Navíc kapitálová náročnost na vývoj nových výrobků roste a tohle je prostě pro ekonomiku jakékoliv firmy neúnosné, když se to pak neprodá v dostatečném počtu kusů. Prostě jakkoliv je to škoda nebo chyba, obávám se, že vývoj událostí k tomu prostě šel jen těžko se tomu šlo vyhnout.
Schumacherovi:
Soudruzi muslimové, kterým vadí evropské Vánoce, nebo je jakkoliv pohoršují, se mohou i s mešitou a duchovním sebrat a vrátit do rodného kraje, kde je nic takového a cizorodého a ošklivého obtěžovat nebude. My z Evropy totiž jsme tady doma a nám ty Vánoce nevadí, ony totiž, na rozíl od islámu, mešit a neurvalých drzých a pořád něčím urážených musulmanů, k evropským tradicím patří.
Draku jenže něco takového požadovat je projev xenofobie a rasismu a hanobení jejich íry a přesvědčení. Případně též národa, protože kdesi na Balkáně prý existuje takový exotický "muslimský" národ. Poznámka : o křesťanském" národě jsem dosud neslyšel. Je patrné, že "jungmannovské" pojetí je jedněm přiznáváno, jinným je za totéž měřeno klackem přes záda.
Schumacherovi:
A oni, když se jich Vánoce tak dotýkají, nehanobí tu naši víru a přesvědčení, nebo aspoň tradice našich předků? Na to rozhodně právo nemají a pakliže to připustíme, tak jsme debilové a idioti. Tím že neměříme všem stejným metrem, tak jen a pouze vytváříme prostor nejdříve pro islámského Hitlera a pak zase pro toho evropského, který tomu islámskému nakonec nakope zadnici. Při projevech vzájemných sympatií pak zbytečně spousta lidí přijde k úhoně, no ale protože je historie naukou s velice hloupým a natvrdlým žactvem, jinak řečeno lidé jsou takřka nepoučitelní, tak se tomu asi nevyhneme, stejně jako jsme se kdysi nevyhnuli Hitlerovi.
Draku, k redukci by došlo, ale ne k praktické likvidaci. Je mnoho Slováků tak jako Čechů, kterým se stýská po společném státě. Leč odstředivá aktivistická menšina byla mocnější. Kdo za pravdu horí a Slo-ven-ský ná-rod...Vzpomínám. Spousta emocí a valašky hore. Do třetice to zkoušet slepit nemá cenu. Škoda, mohli jsme být druhým Švýcarskem. Jenže a v tom je podstata všeho, nesměli bychom to být my. A tady v čechách máme zajímavou historicky vyselektovanou mentalitu, že jak někdo zvedne hlavu, sami mu ji strkáme zpátky do sraček. Kdo dokáže něco výjimečného, snažíme se ho poplivat. Vyčníváš, pryč s tebou. Jseš lempl línej a neschopnej, jsi náš. Třebaže jsou výjimky při kterých si lid může zaskákat a ožrat si hubu. I když jsou známky, že se to mění k lepšímu. Ale to přichází s mladou generací mající jiný program než "buřty, pivo a nenávist". Co poroste a bude zdrojem nesvárů, je sociální (třídní) polarizace. Stát nebude mít prostředky na její vyrovnávání. Vyděluje se skupina cílevědomých, snaživých, učenlivých a pracovitých a naproti tomu skupina opačná jako základ moderního lumpenproletariátu. V hospodářství vzniká malý počet silných multioborových impérií aspirujících na politickou moc a bojujících mezi sebou.
Bohužel - rodným krajem je miliónům z nich už Evropa. A pokluzené. To je přece jeden z hlavních zádrhelů, to snad všichni víte. A o svých právech a o povinnostech jejich okolí všichni moc dobře vědí. Pozdě, Honzíčku, pozdě...
No mimino v chlívě - ?! No to by byl bugr! Spočítejme si to: x matka není s to udat otce, její tvrzení je zcela irelevantní; x její druh (manžel? nedoloženo) to není; x nezná je ani majitel usedlosti, pouze je nechal přespat na jednu noc; x porod proběhl bez asistence, v noci, na chlévské slámě; x narychlo přivolané pracovnice sociálky viděly, jak novorozeně olizují volek a oslík (!); x očividně při porodu ani po něm nebyla k dispozici teplá voda; x přístřešek, majitelem nepatřičně nazývaný chlévem, je pouhý přístřešek bez dveří a oken, volně přístupný větru a prachu; x nelze doložit řádné zaměstnání otce (?), bez domovského listu, bez jakýchkoliv finančních prostředků. Závěr: dítě okamžitě odebrat do pěstounské péče, páru věnovat zvýšenou pozornost, pokud možno vypovědět.
V oblasti navíc právě vykazuje zvýšenou aktivitu řada aktuálních sekt a sektiček, podporovaných známým sklonem k mesianismu místního obyvatelstva. Již první den se začali k chlévu trousit místní a nosit páru dary, druhý den už chodí i z okolí, i obchodníci a řemeslníci. Zvýšená pozornost se strany státu by situaci jen vyostřila. S tímto etnikem vždy byly problémy, oprávněně jim byl zbořen chrám - a oni se stáhli do sebe, podlézají panu místodržícímu a po straně se chystají na další povstání. - Urychleně do Říma, důležité!
Vůbec ne, Draku. Vďyť oni jsou utiskovanou ochrany potřebnou menšinou ve zdejší většině. proto jako slabí a utiskovaní mají větší nárok na to, aby byli chráněni. Až zesílí a stanou se většinou, nebudou ochranu potřebovat a dosavadní ochránce odhodí jako nepotřebné. Protože ochrana odlišujíících se menšin není součástí jejich kultury. Ale nepředpokládám, že to dojde tak daleko. Mezi tím uplyne mnoho času a mnohé se může změnit.
Jakube :-)))
> Přesto se sentimentálně domnívám, že rozdělení Československa před téměř dvaceti lety byla chyba, na kterou doplatily oba národy, které oba počítáno dohromady jsou slabší než původní celek.
Pokud byl v plánu vstup do EU, tak bylo rozdělení logickým a správným krokem; jeho smyslem bylo získat "dvě židličky a dvě hvězdičky" místo jedné. Asi to bylo jednodušší než ekvilentní sjednocení Československé unie se Západoevropskou.
Zdeňku, to došlo až potom. Nebylo v úmyslu. Kdyby to bylo býval až tak výhodné, mohlo dojít i n Čechy, Moravu, Slezsko. Další hvězdičky...Kdepak. Nejde o počet hvězdiček. Československo by mělo silnější pozici. A v celém světě bylo zavedenou obchodní značkou. Taková zavedná obchodní značka mívá vyšší hodnotu než všechne hmotný majetek firmy. Šikovnou obchodní politikou bychom obchodovali s každým, byli bychom byli bohatí, potravinově nezávislí, energeticky více soběstační. Takhle jsme přišli o potravinovou soběstačnost, z vývozců cukru jsme se stali dovozci, jadernou elektrárnu postavíme, když nám je to milostivě dovoleno ze zahraničí a za ústupky zdejší zelené páté koloně. Jenomže to bychom nesměli být my. Co by jiní dali za naše geografické podmínky. Nestěžujme si na to či ono, na ty či tamty. problém je v nás. Jenom v nás.
Víra v české Vánoce a českého Ježíška, která tak vadí zlým muslimům.
Tu představu, o tom, jak to bylo, když v Betlémě se narodilo děťátko, jsi Jakube, získal intenzivním pozorováním Českého Betléma od Fischerové Kvěchové, nabo sledováním Monty Python's Life of Brian ("V oblasti navíc právě vykazuje zvýšenou aktivitu řada aktuálních sekt a sektiček" http://www.youtube.com/watch?v=gb_qHP7VaZE)?
Muslim Větrovec o Židech a Izraeli
http://zpravy.idnes.cz/brnensti-muslimove-kazou-proti-sionistum-zide-v-praze-se-zlobi-pwn-/domaci.aspx?c=A111213_133048_brno-zpravy_dmk
Vlastně podvědomě kombinací obého...
> to došlo až potom.
Na ty "židličky a hvezdičky" se dobře pamatuju. Jistě, byl to hlavní důvod jen pro některé a jiní měli rozličné jiné důvody. Na obou stranách panoval dojem, že na ty druhé doplácí. ("Vyzýváme všetkých, kto ještě nerobili v Prahe námestníka, aby se ráno dostavili na náves. Autobus na nikoho nečeká!")
> Takhle jsme přišli o potravinovou soběstačnost, z vývozců cukru jsme se stali dovozci
To by nás po vstupu do EU postihlo stejně, i kdybysme tam vlezli vcelku.
> Jenomže to bychom nesměli být my.
Absolutní koncentrace blbců je u nás sice vysoká, ale relativně k celoplanetárním podmínkám jsme na tom myslím ještě dobře.
Kdybych si mohl vybrat, na jakém místě (a v jaké době) žít, zvolil bych si zase tady (a teď. Je to sice trošičku deprimující být svědkem zániku civilizace, ale zato jsme mohli být svědky jejího největšího rozmachu. Vidět člověka kráčet po měsíci a zažít tu dobu, kdy jsme budoucnost viděli v osídlování galaxie a nikoli v návratu do stšedověku, stálo za to.)
Práva Jakube, práva...
Kdo jim asi dal taková práva? Já to nebyl, Drak též ne a o Šamanovi nebo Schumacherovi se dá rovněž s úspěchem pochybovat.
Řekl bych, že je za minutu dvanáct se dohodnout, že tohle je země (tohle jsou země) vycházející z křesťanských tradic a že pokud se tu vyvinula nějaká kultura, nemůže stavět na jiných základech. A muslim, i když je Německo jeho otčinou přece nemůže prosazovat něco nekřesťanského.
Jsem vlastně agnostik, ale netrtoufl bych si nerespektovat základy křesťanské morálky.
S vírou v Boha to myslím nijak moc nesouvisí.
Ten rozpad morálky, zmizení vnitřních rábran spíše soivisí s globalismem - což podle mě není až takdobrá ideologie. Pro obchodníky ano - ale tím to končí. Myslím, že člověk by si měl být vědom, odkud pochází a kam směřuje. K tomu, abych ostatním nebránil nepotřebuji politické školení. Není třeba poslouchat poučky o tom, co je a co není demokracie.
A zda vůbec:
- je absolutní demokracie až tak užitečná
- je demokracie dosažitelným stavem
- není demokracie jen chimérou, abstraktem, se kterým se skvěle manipuluje v diskuzích, ale tím jeho užitečnost končí. Zda vůbec v době masívních reklam a vytrvalé manipulace s lidmi má smysl o demokracii mluvit.
- NENÍ-LI TO UŽ VLASTNĚ BEZOBSAŽNÉ SLŮVKO.
Základní lidská práva jsou, vážený STK, vložena každé lidské bytosti do kolíbky.
Ani Vy, ani vážený vlastenec Drak, ani zdejší hospodský, nemůžete taková práva udělovat, natož o ně Vám nelibá individua připravit.
Tato práva jsou universelní, a s vírou v Boha skutečně nesouvisejí, jak i Vy sám konstatujete.
Harpyje, to je zásadní omyl. Lidská práva neexistují sama o sobě. Jsou lidským výmyslem. Sama o sobě je jen svoboda, kterou nelze žádným právem rozšířit, jen omezit. Kdysi jsem o tom něco napsal, jestli to najdu šoupnu to sem.
Je to sice trošičku deprimující být svědkem zániku civilizace...
Zdeňku, i Ty ? Ach jo. Rád bych trochu otimismu.
Neobtěžujte se, Schuhmachere. Bylo by to marné.
Sice jsem rozumem agnostik, ale tak jako vy se hlásím k tomuhle civilizačnímu spolku a nemám radost, žeto dopadá jak dopadá. Kdybych si nutně musel vybrat a nebylo zbytí, je mi sympatičtější věřící muslim, než z řetězu utržená chátra nemající naprosto žádné zábrany a neuznávající naprosto žádná pravidla. Doufám, že bude zbytí....
Chápu, Harpyje, jenže nejde o Vás. Jsou tu i jiní, s fantazií a se smyslem pro humor.
>> Je to sice trošičku deprimující být svědkem zániku civilizace...
>Ach jo. Rád bych trochu otimismu.
To já taky. Připomíná mi to scénku "O velkém skoku", kterou vysílali v rozhlasovém silvestru 68. (Onehdy jsem tu nahrávku digitalizoval, ale ještě to chce sestříhnout a převést do mp3.)
"Vy chcete skočit dolů? Ale to tam strašně naděláte!"
"To je mi jedno!"
"Ale mně ne, já to budu muset uklízet!"
V následujícím dialogu sebevrah líčí svoje problémy a domovník mu dodává optimismu, a končí to takhle:
"A pak jsem čet dnešní noviny... Není to ideální..."
"Není to ideální?"
"Není to dobrý... Je špatný..."
"Není to dobrý? No jo, máte pravdu, je to špatný. Uhnou, mladej, já si skočím s váma."
Demokracie... tolik úžasných mozků se o ní nateoretizovalo. A pro nás to drvivě (jeden z mých oblíbených slovakismů, to já moc rád), anticky nevědomě tragicky a neodvolatelně a pro všechny dramatis personae nakonec strašlivě ukončil svým teoretizováním v Demokracii dnes a zítra 39 v UK a US Eda Benešů (do 48 pět vydání!), a v praxi tomu dal výsměšný a pohrdavý (aniž to EB tušil... nelze pochopit) punc za tři roky Soso. A 48 vše dopadlo a bylo. A je. Slovanství (?) a demokracie, nová demokracie v CCCP po válce, ne, už dost. Mám to v jedné knihovně v ložnici, Mnichovské dny mám v úplně jiné nístnosti. Dva protipóly aktivity toho člověka. Jedním adjektivem ho neobsáhneš. Ani dvěma. Uteoretizovavší se (podle Maj.).
- Dítě otrokyně a potomek královny:
Mají stejná práva? Nebo jiná, daná původem?
- A divoch, žijící na hranici civilizace? Půl člověka, půl zvířete?
- A lidoop, s inteligencí blízkou člověku a s uvědoměním si sebe sama?
- A tzv. "Vlčí děti", vychované zvířaty a jednající jako zvířata?
To nejsou otázky, které se dají uspokojivě vyřešit jakýmkoliv dogmatem, jednoduchou poučkou!
To Zdeněk Ž.: Ano, silvestrovský pořad ČSRo z roku 1968 nebo 1969. Je tam víc moudrého humoru. [;>)
A víra:
Počet věřících lidí klesl za posledních deset let obrovským způsobem. Tedy tady v České Kotlince. Ale podobné zprávy přišly i z tradičně religiozní země, jakou bylo Španělsko. A možná i jinde.
Znamená to, že naši bližní, lidé, lidi, prostý lid, chátra (nebo jak to kdo nazývá podle svého sebevědomí), nejsou schopni dodržet vnitřní pravidla hry, morálku, nemají-li nad sebou neviditelnou hrozbu "vševidícího" Vševědoucího?
Zdá se mi to pro nás (všechny) nevalným vysvědčením.
Chápete kulové, Schuhmachere, neb jste zrovna takový bezsubstanční žvanil jako ostatní zdejší mudrci.
> je mi sympatičtější věřící muslim, než z řetězu utržená chátra
Jak někdo začne míchat víru ať už do náboženství nebo politiky, tak se mi jeví nebezpečnější než cokoli jiného.
> Kdybych si nutně musel vybrat a nebylo zbytí
Zbytí bude, vybírat netřeba, protože to co přebírá moc v evropských městech je z řetězu utržená muslimská chátra, synergický produkt vzájemného kulturního obohacení východního náboženského fanatismu a západních pouličních gangů.
> Ano, silvestrovský pořad ČSRo z roku 1968 nebo 1969. Je tam víc moudrého humoru.
Třeba "Přikládám životopis: ... Jako prostý český tajemník jsem však naštěstí osobnost velice tvárná, takže jsem se onoho osudného jara stal poměrně snadno duchovním vůdcem těch, co se dvacet let báli proti mě ceknout."
Nebo "Vraťte mi mého orgána: ... a holil jsem v Libni vousy dělnický třídě, čímž jsem ji vykořisťoval, a musel jsem bejt jako každej takovej, kterej měl nějakou tu štětku, znárodněnej."
Je mi sympatičtější... možná. Ovšem kdyby měla volba stát takhle - bohužel nebude co z volit.
S tou synergií ale to zní žel docela reálně. Předem se omluvme děvčatům za poskytnutí tématu. Ale my z toho radost nemáme, že. Nejmenší.
Příběh Jehudit
Jehudyt - (Eizenstein)
Příběh Jehudyt
Událo se, že přitáhl pohanský král na Jerušalajim s čtyřiceti tisíci udatnými válečníky a obléhal jej po mnoho dní a Jisraelci skrze ně strádali v obležení a v tísni a byli ve velikém utrpení. A v Jerušalajimu byla dívka z dcer proroků, a když viděla, že se zkáza a samotné utrpení zvětšuje, vzala svou duši do svých rukou a vyšla se svou služkou a přišla až k městským branám. I řekla strážcům brány: "Otevřete brány, abych mohla vyjít, snad mi Svatý, buď požehnán on, udělá nějaké znamení a zázrak a zabiji onoho bezvěrce, a Jisrael bude spasen mým prostřednictvím". Řekli jí: "Neotevřeme, protože se bojíme, že jsi si možná zamilovala některého z královských jezdců a chceš se za něj provdat, nebo že učiníš nějaké intriky proti městu, aby bylo dobyto". Odpověděla jim: "Nikoliv, ale důvěřuji v milosrdenství nebes, že mi bude dána pomoc na tohoto nepřítele", a odpřísáhla jim ve Jménu Pána, Boha Jisraele. A strážci brány jí otevřeli a ona vyšla spolu se svou služebnou a přišla až k královu stanu a předstoupila před něj. Byla to převelice pěkná dívka, a když ji král spatřil, nalezla přízeň v jeho očích a pozdvihla před ním milost. Král jí řekl: "Kdo jsi má dcero, odkud jsi přišla, kam jdeš?" Řekla mu: "Jsem z prorockých dcer a slyšela jsem od svého otce, že dobudeš město a zachvátíš jej a přicházím poprosit za svůj život a za život domu svého otce, aby byli ušetřeni, když dobudeš město.“ Král jí řekl: "Učiním vše podle tvých slov a chci si tě vzít za ženu." I řekla mu: "Můj pane, králi, hle, jsem jako jedna z tvých otrokyň, učiň co je dobré v tvých očích, ale oznamuji ti, můj pane a králi, že jsem nyní nečistá a večer budu vhodná ke vstoupení do očistné lázně, přikaž svým služebníkům, aby večer, když uvidí dvě ženy jdoucí k prameni, aby se na nás neobořili a aby s námi nemluvili ani v dobrém a ani ve zlém a půjdu a ponořím se v očistné vodě a vrátím se k tobě". A král přikázal, aby tak učinili a převelice se radoval nad tou dívkou a nad zprávou, kterou zvěstovala králi a shromáždil všechna svoje knížata a služebníky a uspořádal jim hostinu a jedl a pil víno a ulehl a spal. Všichni odešli, každý do svého stanu a nikdo s králem nezůstal kromě oné dívky a její služebné. Dívka připravila své srdce k nebesům a povstala a vytasila meč a uťala jím královi hlavu a onu hlavu si vložila mezi prsa a obě dvě spolu šly a prošly táborem a nikdo s nimi ani nepromluvil, dokud nepřišly k branám Jerušalajimu.
I volala na strážce brány a řekla jim: "Otevřete, protože Svatý, buď požehnán on, mi pomohl a zabila jsem onoho nepřítele!" Ale oni jí však nevěřili. A onen král měl knížete, jenž byl jedním z jeho knížat a ten říkal: "Králi, ponech tento národ, nesužuj jej a neveď s nimi válku, protože jejich Bůh je s nimi a miluje je a nevydá je do tvých rukou, hleď co učinil těm, jež byli před tebou, oněm prvním králům a knížatům, jež sužovali Jisrael, co bylo jejich koncem", a velmi králi domlouval, až se na něj král rozhněval a přikázal jej spoutat a pověsit živého u městské brány. Když dívka viděla, že jí bránu nechtějí otevřít, tak jim řekla: "Pakliže mi nevěříte, tak onen pověšený kníže pozná jeho hlavu", a tak slovům dívky uvěřili a otevřeli jí bránu a ukázali onu hlavu uvázanému knížeti a ten ji poznal a řekl: "Buď požehnán Pán, že jej vydal do vašich rukou a zachránil vás z jeho rukou!" Celá věc se roznesla po městě a shromáždili se mladíci a hrdinové Jisraele a vzali si své meče do rukou a přišli až k táboru a nahlas křičeli: "Slyš Jisraeli, Pán je náš Bůh, Pán je jeden!" Muži z tábora je uviděli a šli do stanu krále a viděli, že jejich hrdina je mrtvý, i uprchli a opustili své stany a své koně a všechny své zbraně, a uprchli bez ničeho. Jisraelci je pronásledovali až do Antyochie a vrátili se v pokoji a vyplenili vše, co tam nepřátelé zanechali a získali velice velikou kořist. Starší a moudří Jisraele se shromáždili a vstoupili do Božího chrámu a žehnali a chválili Pána, jenž jim dal odpočinutí od všech jejich nepřátel a jenž je zachránil v zemi jejich nepřátel atd. On ve svém milosrdenství s námi učiní zázraky a divy v tomto čase a v této době, jak učinil i našim praotcům.
Skončil se příběh Jehudyt.
Nádherný rabínský text a těch je více. Rabínské texty nejsou nikde mimo mísu a slouží všem lidem k zamyšlení. Z myšlenek rabínů bychom si měli vzít příklad.
Příběh o Judit, zbavený nánosu religiozního pathosu:
V jedné z četných starověkých válek mezi Izraelci a jinověrci (pohany) bylo po dlouhou dobu obléháno město Jeruzalém. Bývalá otrokyně Judit spolu se se dvěma dalšími (svými!) otrokyněmi rozhodla, že zabije vrchního velitele obléhajících vojsk a tak uleví obléhaným Izraelcům. Odešla tedy do nepřátelského tábora a nabídla nepřátelskému králi své sexuální služby. Byla zřejmě sexuálně přitažlivá a tak dokázala pomoci příslibu soulože zůstat s králem sama. Král se opil, usnul a Judita jej zákeřně zavraždila useknutím hlavy. Pak vzala jeho hlavu a vrátila se k branám Jeruzaléma. Tam jí nikdo nevěřil, že je to skutečně hlava velitele obléhajících vojsk, takže se odvolala na jednoho z velitelů, který byl za projevenou skepsi k vítězství Izraelců pro výstrahu pověšen za živa na městské hradby. Ten poznal hlavu krále pohanů (asi s pohany něco měl - možná pátá kolona?) - a identitu hlavy potvrdil. Izraelci, mocně povzbuzení faktem, že nepřátelská armáda je bez nejvyššího velení se pochlapili, na své obléhatele úspěšně zaútočili a zahnali je až k Antiochii. Pak posbírali vše vše, co "pohané" nechali při svém útěku na místě a odebrali se houfně do svatostánků poděkovat svému Bohu za to, jak slavně (pomocí vraždy, spáchané lehkou děvou) zvítězili.
Takhle se dá "znectít" téměř každá "slavná historie". Odebráním oslavných řečiček zůstane nahá pravda. Nad ní je opravdu dobré se zamyslet.
= = =
Promiňte Kopretino, ale pokud si budu chtít něco přečíst z vyšperkované "historie", zajdu si do své knihovny a nebudu to hledat tady. Tady hledám autentické názory "štamgastů" na "události dne" i na tu historii a nabízím názory své. K tomu je myslím určena zdejší diskuze.
Zdeňku, s tou parazitující zapalující, rabující a drogy prodávající "muslimskou" chátrou by například v Íránu tak naložili, že všichni lidskoprávníci a rozesírající naftoví demkratizátoři by se z toho potento. Na věšení by stály fronty, protože by nebylo dost jeřábů. Krom toho, nejde o islám jako takový, ale o provázaný s těmi či oněmi kmenovými obyčeji. Mnozí z těch "muslimů" by v islámských zemích, kde vládne nějaký řád, měli problémy. Islám má nyní svůj středověk. Představme si, že by všechno bylo obráceně, v tamním technologickému světě je kultura na základě umírněného a tolerantního islámu, zde místo něj by bylo středověké křesťanství kombinované s odtud importovanými moderními technologiemi. Hranice pro upalování kacířů by byly ekologické, elektronicky zapalované a vybavené odlučovači popílku... Vidím to jako film. Což je další scifi téma.
STK, tak popisují dějiny vítězové. Umím si představit popis podaný druhou stranou. Viz třeba "Poslední Pán prstenu"
Zabloudil jste, H. Novinky, kde naleznete svá oblíbená témata a diskutující, mají jinou adresu.
Aha, on to ne zabloudivší, ale H jako Harpyje. No tak už jsem doma. Když je Vám z téhle hospody blivno, divím se že do ní chodíte. A k věci, my ostatní se tu v mnohém shodneme. Pokud úplně neshodneme tak proto, abychom se měli o čem bavit. Jinak bychom mohli svorně mlčet a zavřít krám. Kromě toho je tu trochu židovsko křesťansky humorno. Od Vás spílání a brblání. Jak od Sarumana z minaretu. Nežijete v blízkosti nějaké islámské komunity ? Třeba je to tím, že se pořádně nevyspíte, protože den co den nad ránem Vás od sousedů budí Alláááhu Akbarr....
Ano, moudrý, laskavý humor.
Tím se vyznačujeme, my Češi, Moravané a Rusové.
Ano, náš humor se PODSTATNĚ liší od tupého "humoru" Němců, od nelidského výsměchu Anglosasů všem všelidským hodnotám.
Liší se, jako my se lišíme od Euroameričanů : DIAMETRÁLNĚ. Ať už to cizí slovo znamená cokoli.
Děkuji, drazí vlastenci Z.Žikovecký a STK, za připomenutí našich vrozených a dál rozvíjených národních (a všeslovanských) kvalit.
Děkuji vám jménem všeho našeho lidu.
VV německému humoru nerozumím. Britskému ano. Židovskému. Český je podobný.
Fuj.
FUJ.
Třikrát FUJ !
Co může být podobného na sionistech a našincích ?!
To jste Čech-antisionista ?!?
Styďte se.
Nutno nicméně rozlišovat německý a (německo)rakouský. Zvláštní, opravdu jaksi jiný je humor Maďarů.
Vono je to složitý. Příde na ty okolostojičnosti, vědí. To jsem viděl zrovna teď v Haifě. Tam si na břehu hrají dva kloučci. Začíná bejt teplo, maminky je svlíknou - a malý Šlojme se nevěřícně zadívá na druhého: Chaime - jak to, že nejsi obřezaný? - Nó - víš, máma říkala, že eště neví, esli tady zůstaneme...
Šabat šalom.
4 Schumacher:
U "Posledního Pána Prstenu" jsem se bavil přenáramně. Je to divné, ale občas mi připadal daleko realističtější, než ten známější "popis vítězů".
Měl jsem ho jenom půjčený - musím si ho sehnat natrvalo, položit oba příběhy vedle sebe na stůl, uvařit si velký hrnec kafe a...
...už se těším!
Božínečku, to je nádhera !
Moc a moc děkuji, vážený STK; vážně jsem o té ÚŽASNÉ knize neměl ani tušení. Musím si ji HNED obstarat.
Ano, drazí vlastenci, soudruzi a soukmenovci, stejně jako vás i mne šíleně sr... štvalo to nechutné vychvalování monarchie v tzv.Pánu prstenů. To vyzdvihování „ctností“ dekadentních a krutých feudálů, ten „laskavý obdiv“ Evropana Tolkiena vůči hloupým a zbabělým hobitům.
Navíc ony více než podezřelé partnerské vztahy - např. Bilbo + Frodo (očividná pedofilie), Aragorn + Arwen (gerontofilie jak vyšitá - ta ženská byla o skoro 3.000 let starší !)
A nakonec, jako lejno na dortu, odporné pánbíčkaření táhnoucí se celým tím „slavným“ dílem.
Jedním slovem HNUS.
A nyní se dozvídám, péčí našich velkých vlastenců, že existuje opravdové DÍLO, stavící tzv.Pána prstenů z hlavy zpět na nohy. Pokrokový ruský autor, Кирилл Юрьевич Еськов, vědec a spisovatel, odhaluje temné rejdy feudálů, zrůdné záměry černokněžníka Gandalfa a světovládné touhy pyšných elfů.
Ano, vše je jinak, než nám k věření předkládá zarytý Evropan, intoš a nenapravitelný papeženec Tolkien. Vše je jinak, a tak to má být - my Češi a Rusové známe své pappenheimské.
Mimochodem - která z těch zdánlivě dobrých ras či skupin v původním Pánu prstenů jsou maskovaní sionisti ? Nechám se překvapit.
* * * * *
Horkým kandidátem na český překlad je i další dílo Kirila Jurjeviče, Евангелие от Афрания. Podle dostupných informací NA KUSY rozmetává všechny šílené bláboly křesťanů i sionistů o tzv. Ježíši.
Jedním slovem : NÁDHERA !
Ano, PRÁVĚ TAKOVÁ díla budeme potřebovat po našem opětovném vítězství nad multikulti, Euroamerikou, kapitalismem, demokracií a globálnem. Právě taková díla nám pomohou odvést naši mládež od zaujetí Euroamerikou, od počítačových her a drog k budování a obraně vlasti.
Nechtěli by se překladu (nebo přímo sepsání !) takových děl ujmout zdejší vlastenci ?
Členství v obnoveném Svazu českých spisovatelů, statisícové náklady a doživotní pobyt na zámku v Dobříši - vše zaručeno.
Nuže ?
Okomentovat