To býval dříve, když se ještě na gymnáziích učila latina, takový vtip. "Přeložte, studente, větu Praga caput regni." A student snaživě překládal: "Praha zničena dešti." To jsme se nasmáli. Jak může být Praha zničena dešti? Správný překlad je přece "Praha, hlava království." Taky jsme se smáli Shakespearovi, že toto království umístil na břeh moře. A Heleně Růžičkové, když v jakémsi obskurním televizním pořadu věštila, že "tady všude bude moře..." A pak to přišlo. Setrvalá tlaková níže, která točila mraky přes Berounku, Sázavu a jejich přítoky. Vltava se vlévala do Berounky. Je to právě deset let.
Pracoval jsem v té době na energetickém velíně na Olšanské, v té velké budově tehdejšího Českého Telecomu. Domů na Lužiny jsem jezdil, po tom, co bylo zaplaveno metro, přes Smíchov tramvají devítkou. Každý den jsem z jejího okénka sledoval, jak se potápí Střelecký ostrov a Kampa. V pondělí 12. srpna plul ještě Střelák ve výšce 60 cm, přízemní okna nedávno otevřeného muzea Kampa v Sovových mlýnech byla tak 80 čísel nad hladinou. V úterý 13. 8. ráno to ještě bylo tak 20 čísel, zatímco Střelecký ostrov byl ještě matně patrný. Ale večer byl ostrov pryč, voda byla v půlce přízemních oken muzea. Ve středu 14.8. už sahala voda nad ta okna.
V Praze-Chuchli byla tou dobou hladina na výšce 785 cm, na Vltavě by mohla plout zaoceánská loď Michail Lermontov (ponor 7,8 m). Průtok nebyl změřen – měřící stanice zničila voda. Hydrologové odhadli odpolední kulminaci průtoku na 5800 - 6000 m3/s. (Srpnová Vltava má v Praze normálně průtok kolem 50 m3/s.) Pro Prahu to byla pětisetletá voda, jižněji od Prahy tisíciletá a "víceletá".
Z Chuchle je to ale na Střelák ještě kousek. Ve čtvrtek 15.8. ráno před šestou sahala voda dvacet centimetrů pod okna prvního patra. Pak začala klesat. Večer byla okna v přízemí Sovových mlýnů zaplavena tak do třetiny své výšky, vytékala z nich voda do Vltavy. Tak jsem viděl povodeň z okna tramvaje číslo devět. Přes den jsem měl dvanáctihodinové směny v práci, večer jsem psal do Neviditelného psa návody, jak se zachránit před vodou. (Ondřej Neff vymyslel k té události trefný název "potopeň".)
Osmina plochy hlavního města byla pod vodou, spousty lidí bylo bez elektřiny a plynu. A bez telefonů. Ve stejné místnosti, kde jsem hlídal velín Ústřední telekomunikační budovy, byl umístěn i sesterský velín, odkud kolegové sledovali stav pražských telefonních ústředen. Na monitorech bylo vidět, jak umírají jedna po druhé, tiskárna nestačila tisknout nabíhající poruchy. Ti hoši konali, co mohli, jejich vedoucí spal v práci. Po deseti letech si už můžu postěžovat, že náš společný nadřízený se o ně vůbec nestaral. Nahoru nejspíše hlásil, že je vše v pořádku, manažeři sledovali potopu v televizi, cpali se dovezenými chlebíčky. Skuteční hrdinové práce neměli na jídlo čas, ani kdyby jim ho někdo přivezl. Nu, podporovali jsme je, jak jsme mohli. Připadal jsem si jako za časů revoluce v osmadevadesátém. Ale cokoli jsme chtěli po vedení, to jsme nedostali:
Domluvu s policií, a její doprovod do uzavřených částí města, kam jsme nemohli dovézt naftu do náhradních zdrojů pro ústředny. Ty tak kolabovaly mnohem dříve, než bylo nutné. Potom, co došlo palivo, odmlčely se nejen pevné linky, ale i mobily, protože na ústřednách "stabilů" byly umístěny a z nich byly napájeny jejich antény.
Chtěli jsme po vedení nebo po magistrátu dopředu seznam ulic, o kterých se předpokládalo, že budou zaplaveny. Nedostali jsme je. Jen zprávu z magistrátu, že to "bude na internetu". Samozřejmě, že přes den se nedalo pro nával na tu stránku dostat. Takže jsem se pak v nočních hodinách doma připojil přes telefon na internet a hledal na magistrátním webu onen seznam. (Rychlostí 16 kilobitů/s.) Byl v aktualitách, které plynuly jak ta voda ve Vltavě. Takže, když jste tu zprávu hledali, museli jste listovat zpátky (kdepak seznam příspěvků, kdepak funkční funkce "vyhledej"!). Ano, našel jsem ji na třetí stránce odzadu. Byl tam odkaz, který se stahoval tak pomalu, že jsem pochopil, proč mi to v práci padalo. Po pěti minutách drahoceného (a draze placeného) času jsem tu megabajtovou mapu měl a rozbalil. Poslal jsem ji nejdříve mailem do práce kolegům (naštěstí prošla, protože na disketu by se mi nevešla) i Ondřeji Neffovi do Psa, aby ji zveřejnil, a oba jsme na to koukali nevěřícně:
Vpodstatě celá niva mezi pražskými kopci byla zaplavena, z vody měly čouhat z mostů při pětisetleté vodě jen jejich zvýšené prostředky, zatímco jejich okraje měly být pod hladinou. Voda od Barrandova k Bráníku, od Petřína k svahu Vinohrad, od Letenské pláně k Žižkovu… Nevědělo se v té době, jestli půjde o pětisetletou nebo tisíciletou vodu. Mapa obsahovala obě varianty. Moc se nelišily zasaženým územím, ale hloubkou! Karlín měl na vybranou mezi dvěma a pěti metry. Naštěstí pětisetletá voda nechala Karlínu alespoň první patra suchá. Takže nakonec měl svým způsobem pravdu čerstvý primátor Prahy Igor Němec (v červnu nastoupil po odstoupivším Janu Kaslovi), když 13. srpna pravil: "Já bych řekl, že Praha není ohrožena… Tak přiteče víc kubíků… To, o kolik stoupne, asi není v tuto chvíli důležité, protože jestli to je o 20, 10 centimetrů… Důležité je, že se ta zatopená plocha rozšiřovat nebude." Faktem je, že se do té plochy počítal kompletní Karlín. Myslím si, že Igor Němec má jako primátor nepřiznanou zásluhu za předběžné strašení a vyhánění jeho obyvatel. Evakuace tohoto pětadvacetitisícového města proběhla beze ztrát! Neoceněný úspěch!
Tehdy jsem si zapsal, že vltavská kaskáda na chvíli zastavila Vltavu nad Prahou, čímž pozdržela o několik hodin povodňovou vlnu. Ta pak udeřila o to silněji, ale do prázdných domů. Nu a ty centimetry se nakonec počítaly na zábranách na staroměstském břehu.
Konečně jsem si ulevil. Tenkrát, v té době, jsem nechtěl nadávat, čekala nás všechny nevděčná práce obnovy. A nechtěl jsem nějakým vyčítáním shazovat neviditelné hrdiny té doby. Záchranáře, hasiče, policajty, dopraváky, energetiky a spojaře. Po květnu 1945 a srpnu 1968 si mohli do své síně slávy čestně zapsat i srpen 2002. Myslím, že se jim tenkrát málo poděkovalo, a pořádně se jim nepoděkovalo dodnes.
Takže aspoň po deseti letech: Díky chlapi, i holky!
(Obrázek v perexu pochází z Wikimedia Commons.)
úterý 14. srpna 2012
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
44 komentářů:
Domnívám se, že dosud nebyla nikde veřejně zhodnocena činnost našich hydrometeorologických pracovišť. Myslíte, že kdyby byly zrušeny, že by se něco stalo?
Němcovo bohorovné:"Akce pokračuje výtečně," slyším dodnes, nejlepší zhodnocení potopy asi tak hodinu před zaplavením metra.
ovšem polemizoval bych o účinku kaskády, dodnes pokud vím nikdo nedokázal zhodnotit, jestli kaskáda povodeň urychlila nebo zpomalila a hlavně, co mělo povodí udělat jinak a lépe.
V případě takových přívalů nemohlo Povodí Labe moc co dělat, protože rozvodněny byly zejména neregulované Sázava a Berounka. Slapy přetejkaly znova po 50 letech. Kaskáda může zdržet o něco. Problém byl, že Povodí nemělo svou veřejněprávní informační linku. Nebyla tam autorita typu Drábové, která by médiím dávala pravdivé a stručné informace. V televizích měli prostor hlavně meteorologové (jak bude pršet) a politici (jen nešířit paniku), média se zajímala o současný stav, hydrologické prognózy neměly místo. Příklad:
Informovalo se o postupující záplavě na Plzeňsku a pak na Berounsku, ale nikoho nenapadlo, že to dorazí do Prahy!
Z toho, co lidé z Povodí dokázali do médií dostat, bylo patrno, že prognózu mají, ovšem patřičně formulovanou výstrahu žádný krizová čštáb nevydal, nebo nebyla médii patřičně akceptována.
K Igorovi: Fakt je, že "nějakých 20 cm" dělalo na Smíchově jeden blok.
Ono k té kaskádě se dá ještě podotknout, že je-li v té přehradě například elektrárna, tak ta potřebuje vyšší hladinu, aby mohla vyrábět elektřinu. Čím vyšší hladina, tím lépe se jí vyrábí. Pak na té kaskádě máme třeba Slapy, a to je rekreační oblast, hladina tu tudíž musí být vysoko, aby se naplnily kempy, jinak by se tam lidem nelíbilo. No ale má-li kaskáda plnit nějakou zadržovací a preventivní funkci během povodně, tak by spíš měla být co nejprázdnější, jenže to nebyla, takže z tohoto hlediska zadržení a regulace povodně byla kaskáda jen velmi málo platná.
Náš nezmar je tady znova! Že Vás to ještě baví?
Taky jsem nad tím Povodím Labe dumala, Vltava se do Labe vlévá u Mělníka, tedy na severovýchod ve vzdálenosti 47,9 km (po silnici).
Přesto, že jsem v osobním zájmu sledoval velice pečlivě všechny předpovědi - speciálně Berounky - tak že nakonec stoupne až o cca 6m jsem neuslyšel nikdy.
Sorry, firma je Povodí Vltavy.
\ :-/
Pro Informaci:
Jakub S. to nazval "naprogramováním". To není zábava, to je puzení, stejně silné jako mají ti, kteří se třeba obnažují na veřejnosti, exhibicionisté. Nemohou si pomoci, prostě musí - i s rizikem veřejného odsouzení. Orgasmem, vyvrcholením pro ně je, když jim správce blogu "zatne tipec" a přidělí doživotní BAN.
Pak chodí jinam a tam pláčou, jak je na ně svět zlý, na ně, kteří vždy jen pravdu...
S inteligencí nebo vzděláním to, zdá se, nemá nic společného.
Pro rekreační využití je naopak lépe, když je hladina nízko a jsou tudíž větší pláže.
ZŽ:
Co se týče funkce zábrany proti povodním je ta hladina třeba na Slapech tak vysoko, aby to vyhovovalo rekreačním zařízením, což je ale z hlediska zábrany proti povodni příliš vysoko a ne o trošku, ale o hodně. Podobné je to i jinde, takže skoro celá ta kaskáda je tam jako protipovodňová zábrana spíš teoretická, než k něčemu.
Nebydlím u přehrady Z.Ž., nemám mnoho zkušeností, ale nejsem si jist, zda to, co se odhalí, když voda klesne, se dá nazvat pláží.
informaci, STK a dalším slušným přítomným:
Nejosvědčenější metodou proti trollům, vedoucím k tomu, jak se jich zbavit, je nereagovat na ně, případně na ně poštvat automatisovaný prostředek, jako je Plechovka a ještě lépe kombinace obojího. Tím nereagováním mám na mysli zdržet se jak reakce přímé, tedy odpovědi na jejich příspěvky, nebo i nepřímé, tedy zdržet se i náznaku rozhovoru o nich, nebo tom, co dělají, nebo o čem hovoří. Když se stane zázrak a toto jednoduché pravidlo si všichni vezmou za své, tak troll ztratí potravu a zemře hladem, protože jeho vyhledávanou potravou jsou negativní emoce ostatních. Když se mu jich nedostane, tak buď si najde jiné trouby, potažmo zdroj potravy, nebo zdechne hladem. Jak tak na to koukám, tak jedinců trolly litujících je mezi nám víc než dost, takže ani si nenajde jiné trouby, ani nezdechne hladem, ale nejspíš zůstane tady, protože my ho ušlechtile vyhladovět nenecháme. Nebo že by ano?
Draku,
nechápu, proč mně tu pořád nabádáte, že nemám s trolly mluvit. To je proti mé povaze. Podívejte se na Harpyji, když zrovna nedělá trolla, je to velmi rozumná paní a dá se s ní rozumně promluvit.
A to proto, že jsem s ní zavedla vztah rovného s rovným: ty nadáváš? budu nadávat taky.
Jen s panem R.Š se to nedaří, pořád se schovává za nějakou masku. Uvidíme časem.
informaci:
Víte, já si s lidmi velice rád povídám, skoro o čemkoliv. Na druhé straně se ale strašně nerad hádám, ne že bych to v případě potřeby neuměl, ale ani trochu mi to nebaví a netěší. Proto je mé nabádání zaměřeno tak, aby se těm hádkám předešlo a zamezilo v největší možné míře. Hádky totiž nikam nevedou, jen zbytečně a nemístně jitří vášně. Zkrátka a dobře je to věcí toho, čemu dáváte přednost. Pakliže Vás z jakéhokoliv důvodu baví na ty trolly reagovat a vést rozličné úrovně flame warů, tedy překřikovat se a handrkovat se, prosím poslužte si, já ten binec klidně přeskočím, hlavně mi do toho netahejte. Měla byste ale vědět, že se tím handrkováním se s nimi snižujete na jejich, mimochodem velice ubohou úroveň.
Nestrašte mě, Draku.
Když jim vynadám, na žádnou ubohou úroveň se nesnížím. Naopak, udělám si z nich srandu.
informaci:
Jak je ctěná libost, poslužte si, co hrdlo ráčí ;-) Ale o té lepší variantě byla řeč před tím :-)
O pohybech hladiny na Slapech příliš přehled nemám, ale na Orlíku silně kolísá a tím se pobřežní pásmo čistí; jehličí, větve a plasty se vyplaví k čáře maximálního přílivu a kaly se spláchnou do hloubky. Trochu toho bahýnka se objeví jen když občas v zimě hladina klesne o pět až deset metrů, jako například v roce 2010 - viz následující grafy.
http://www.volny.cz/po_de_s/members/zdenek_zikovecky/hladina/roky.htm
O pražských povodních, včetně té z před deseti lety, viz i info na turistickém průvodci Prahou:
http://www.praguewelcome.cz/cs/pamatky/zajimavosti/povodne/
Nemusíte být hned ironický, Draku,
když s Vámi někdo nesouhlasí. Dobrá, nemám aristokratické sklony, abych s opovržením ignorovala řeči ubohé úrovně. Myslete si třeba, že mám spíš sklony neapolské prodavačky ryb, která má hubu jako šlejfírnu a nikomu nezůstane dlužna odpověď.
Já se tedy cítím líp v roli ženské z rybárny, než abych se pak v duši užírala pro to, o mně nějaký troll uštěpačně napsal.
Nedělá to dobře na zdraví.
Scéna:
Několik starých přátel sedí pod slunečníkem před trattorií, pijí dobrou kávu a rozprávějí o věcech, které je zajímají - a hned vedle si něco spolu vyřizují dvě Neapolitánky.
Na parapetu okna sedící starý kocour by rád svůj klid. [;>))
Ale jo, STK,
spěte si na parapetu dál jak dlouho chcete. jenom pozor, abyste na něm neusnul navěky.
Život je pohyb, rozruch, vyřizování si mezi sebou různých sporů. Klid zase ...
Ale pak se říká, kdo spí, nehřeší. Tak jen spěte, Kocoure, Napolitánky se Vám raději vyhnou.
Díky za přátelskou radu, Informace!
Kocour se tedy jde zabývat něčím, za co dostane zaplaceno. Jde si "nalovit pár tučných myšek".
Sekat drápy do stínů a jiných zdánlivých obrazů - to už ne, to dělají jen mladí, idealističtí kocouři. [;>))
informaci:
Ti, co zneužívají zdánlivou anonymitu Sítě k beztrestnému rýpání do jiných, to jsou ve své podstatě takoví duševní chudáčci, kteří se bojí udělat něco takového v reálném životě, protože by mohli dostat po hubě no a tak si tihle "pacienti" léčí své mindráky u monitoru a klábosnice. Něco natolik ubohého prostě nestojí za hnutí brvou, natož pak za nějakou emoci a reakci, na kterou ale tihle chudáčci, kteří jsou jinak v normálním životě každému ukradení, čekají jako na smilování. Ty emoce a reakce na ně ty blbečky jen utvrzují v tom, že jsou s tím jejich rýpáním na té správné adrese. Vím, že Jste takový prototyp Xantipy, takže je pro Vás mimořádně těžké nechat si cokoliv drzého či dotěrného líbit, ale zároveň s tím vím, že Jste inteligentní a sečtělá. Věřím, že když dokážete ty emoce udržet aspoň chvíli na uzdě, že to nakonec prokouknete.
Draku,
předpokládám, že víte, kdo to byla Xantipa a v jakém významu je tradičně toto jméno používáno.
Pro jistotu mrkněte se na Wikipedii.
Takže, usuzuji, nečekáte, po takovémhle komplimentu, že budu poslouchat nějaké Vaše rady?
Hledáte si snad nějakého nového trolla, když Henleinovce mažou a Harpyje nemá právě čas? Potřebujete to "škádlení" jako prase drbání? (promiňte to přirovnání, ale právě se sem dobře hodí).
Další perla!!! :-))))
informaci:
Kdysi dávno, jako ještě mladý kluk, jsem si přečetl nádherný román o Sokratovi:
http://www.cbdb.cz/kniha-27211-sokrates-sokrates
Byla tam zmíněna i Xantipa, žena inteligentní, výřečná a krásná. S Xantipou se Sokratés seznámil na tržišti, kde byla respektována pro svou výřečnost. Vztah byl hezký, a protože byl Sokratés pro normální život poněkud neupotřebitelný, měla s ním Xantipa i řekl bych, že až svatou trpělivost. Na rozdíl od haldy jiných, které jsem četl, tak tahle knížka mi nějak oslovila, zalezla pod kůži a zůstala v paměti.
Když jsem hovořil o Xantipě a přirovnal Vás k ní, měl jsem na mysli tuhle postavu, tedy nic špatného či hanlivého. Na tu Wiki se podívám, protože je dost možné i pravděpodobné, že chytrou a výřečnou ženu bude mít v oblibě jen málokdo a že podle toho bude vypadat i to, co se o ní říká. Jestli jsem Vás tím uvedl v omyl omlouvám se, ale nic špatného či hanlivého jsem tím vyjádřit nechtěl.
Moje paní je inteligentní a výřečná, podobně jako Xantipa z toho mého oblíbeného románu, je okolím obávaná a respektovaná zároveň. Ten vztah byla a pořád je z mé strany tak trochu troufalost, ale nelituji, aspoň vím, že jsem vybral dětem inteligentní, výřečnou a rasantní matku, po mě by také nemusely být vyloženě hloupé a tak aspoň nemusím trpět vidouc, jak mi z dětí vyrůstají tupouni, jako se to děje některým mým kamarádům, kteří kdysi dali jen na tu krásu a na zbytek nehleděli.
ZŽ
Orlík je větší, strmější a skalnatější. Na Slapech už tak o 2-3 m nižší hladina odhaluje bahýnka a rekreantům ani majitelům objektu se to pak nelíbí.
Když to tak čtu Informace, konstatuji, že i moje žena je tak trochu Xantipa, i když není z urozené rodiny. Za to, že se to jméno začalo používat v jedné jediné souvislosti Drak asi nemůže. I Wikipedie o této zjevně historické postavě referuje různě. Zkuste porovnat třeba německé, české a slovenské heslo.
Tady je vidět, že většinou jdeme po tom významu věci, který považujeme za jediný možný, t.j. po tom, který známe. Je to příčinou mnohých zbytečných hádek nejen tu, ale i v okolním, reálném světě.
Draku,
a v tom románu bylo taky, že Xantipa v návalu vzteku při hádce vylila Sokratovi na hlavu džbán vody? Podle jiných historiků mu převrátila na hlavu nočník.
Načež Sokrates odevzdaně: Je přirozené, že po takovém hromobití přijde déšť.
Dál se Vás už na nic ptát nebudu.
Vás se, STK, taky na víc ptát nebudu. Ono to gesto inspirovalo i slavné malíře.
http://www.npensieri.it/immagini/socrate_e_santippe.jpg
informaci:
Už je to poměrně dlouho, co jsem to četl, ale na nic takového, jako je vylívání obsahu džbánů či nočníků na hlavu, si rozhodně nevzpomínám. Ne, že by si to Sokratés díky tomu jeho hýření s kamarády aspoň čas od času nezasluhoval. Bylo tam mnoho nádherných a dobře vylíčených scén, jedna z těch nádherných byla, když Sokratés sochal sochu nějaké ho boha nebo bohyně a při té příležitosti si s nimi rovnou i pohovořil. Toman a jeho paní opravdu uměli nádherně psát.
To, čem se píše v hesle na Wikipedii, je příliš stručné a řekl bych, že i příliš jednostranné, rozhodně by to chtělo rozšířit i o další možné významy toho slova, zejména ty více objektivní a méně jednostranné. Zkrátka a dobře, z onoho hesla je vidět, že to asi musel psát někdo, kdo má z chytrých a výřečných ženských mindrák. No a podle té tlusté stopy, kterou to v historii zanechalo, není ten chudinka sám.
Já prostě beru Xantipu, jakožto prototyp inteligentní, výřečné a tudíž těžko manipulovtalné ženy, nic víc, ale ani nic méně.
Draku,
to co víme o Xantipě, pochází většinou z knih latinského Aula Gellia z 2.stol. n.l. Noctes Atticae (Atické noci). Je to sbírka ve 20 dílech zpráv, historických událostí, anekdot, co nasbíral v anticko řecké a latinské literatuře. Xantipa musela být v rámci striktně patriarchálního řádu jak řeckého tak římského značně vyjímečná osobnost, zavržení hodná právě pro svou nezávislost a přímost.
Podívejte se, co píše o postavení římských žen v antickém římském světě:
Verba Marci Catonis adscripsi ex oratione, quae inscribitur de dote, in qua id quoque scriptum est in adulterio uxores deprehensas ius fuisse maritis necare: "Vir" inquit "cum divortium fecit, mulieri iudex pro censore est, imperium, quod videtur, habet, si quid perverse taetreque factum est a muliere; multatur, si vinum bibit; si cum alieno viro probri quid fecit, condemnatur." 5 De iure autem occidendi ita scriptum: "In adulterio uxorem tuam si prehendisses, sine iudicio inpune necares; illa te, si adulterares sive tu adulterarere, digito non auderet contingere, neque ius est."
Píše tam, mimo jiné, že ženám bylo zakázáno pít víno a když si muž všiml, že žena pila, mohl ji potrestat. V případě, že ji zastihl in flagranti při nevěřě, mohl ji klidně zabít. Ale když to bylo obráceně, žena nesměla na muže vztáhnout ani prst. Při rozvodu byly posuzovány její viny a přestupky, ne manželovy. (Zdroj Marcus Cato De dote (O věnu), odkud to Gellius přepisuje)
To, co je ve Wikipedii, je více méně výtah z Gellia a zároveň i obraz Xantipy, zachovaný v tradici.
Postavení žen jak v antickém Řecku nebo Římu bylo zcela závislé na muži, buď otci nebo manželovi. Moc se nelišilo ani postavení žen u germánských kmenů, jak píše Gellius.
Existují o tom právnická pojednání jako Carla Fayer: La familia romana: aspetti giuridici ed antiquari. Concubinato, divorzio, aulterio.
http://books.google.it/books?id=Ks3qWhJg4UcC&printsec=frontcover&hl=it&source=gbs_ge_summary_r&cad=0#v=onepage&q&f=false
informaci:
Přesto, že doba ve které teď žijeme má k dokonalosti daleko, přesto, že jsem chlap jsem docela rád, že žiji teď a ne v těch dobách dřívějších. Ta rovnost mi vyhovuje o hodně víc. Na druhou stranu je zajímavé a není od věci zároveň, vědět jakými stádii vývoje prošlo to, v čem žijeme teď, abychom si toho uměli víc vážit, dbát o to a chránit to.
Román Sokrates se mi taky moc líbil: chytrý, moudrý, čtivý, poučný. Vše od Tomanových, ano. MMCh dnešním přepisem Sókratés. Ale to je Nebensache. To bych při své profesi neměl říkat, co.
Co je aulterio, sím?
Jakubovi S.:
Jsem rád, že se Vám ten román také líbil. Někdy mi připadne dost nespravedlivé, že se takhle kvalitní dílo dočká podle mého nezaslouženě malého rozšíření, zatímco kdejaká slátanina má náklady několikanásobné, nebo až o několik řádů větší, no ale takový už je světa běh. A kdo řekl, že svět je, nebo že musí být spravedlivý?
Sókratés, tak Sókratés, je to trochu nezvyk, no ale když říkáte, že je to podle nových pravidel, tak budiž, třeba se mi podaří si to zapamatovat. Já školy přeci jen už opustil před nějakým pátkem, ale když jde o jazyk, dám na Vás. Jen tak pro zajímavost, když se nějak zasahuje do pravopisu, tak víte z jakých důvodů se tak děje a k čemu se při tom přihlíží, případně jak se o tom rozhoduje, když se názory liší? A jak se to vlastně vyhlašuje?
ADULTERIO
To byl překlep.
No, pravopis (dejme tomu), pravidla skloňování/časování atp. se mění, resp. upravují z nejednoho důvodu. Příčiny jsou různé i jiné. Tady jde o přepis z jiných písem než latinka. A obecně - ten máme velmi věrný, maximálně. Od u nás už dávno žijící úžasné Číňanky (a zpěvačky, a jaké! Víte, že?) např. vím: náš přepis jejího jazyka je asi světově nejvěrnější! Brou. Je jedna dopoledne. Sakra pes. A vylétají moli a sedají na monitor. O tom jste nepsal, mistře Christiane Jitřenko - !
Jakubovi S.:
Mě ta snaha dělat věci co nejlépe a pořádně připadne jako sympatická a žádoucí zároveň. Když to jen trochu jde, snažím se věci dělat buď pořádně, nebo raději vůbec ne. Na to druhé dochází poslední dobou až moc často, protože čím dál tím častěji nejde za rozumné peníze pořídit ani kvalitní služby, ani pořádné "železo" jako polotovar, a vyřešit se své problémy tím polotovarem a vlastním úsilím sám, a tak se nakonec cokoliv, co není vyloženě akutní, odloží na jindy, doufaje v nevím co už. Pak už se ale řeší jen to, co "nevyhnije" samo od sebe časem.
Perfekcionismus. Ano, jedno z mých životních neštěstí. Zatímco u některých věcí / akcí / úkolů se už víceméně počítá s rychlým a odfláknutým řešením. Jo jo.
Jakubovi S.:
Já si myslím, že perfekcionalismus je spíš sympatická a užotečná vlastnost, když se to s ním nepřehání.
:-)))
Nejlepší je stoprocentně polovičatý perfekcionismus.
Neperfektnější je - nepárat se s tím.
Okomentovat