Zarůstá totiž novými smrky! A stačilo jen, aby se na dotek Jizerek objevila Evropská unie, která sem vtrhla po spojení obou německých států. A odstavení enderáckých elektráren na bledé uhlí. Polské elektrárny ještě čoudí, ale ne tolik. Jizerské hory začaly znovu zarůstat stromy. Už se tu nerozkládá poušť béžové trávy. V devadesátých letech se v ní začaly objevovat zelené tečky, dnes je zde už les. Jeho obnova probíhala díky práci mnoha lidí z mnoha organizací, od státních lesů po občanská sdružení či neziskovek typu Suchopýr. Začínalo se kanadskými modrými smrky, které ale moc nevydržely místní zimy a pod návaly sněhu jim praskaly špičky. Vysazoval se hlavně smrk ztepilý, ale i buky, jeřáby, břízy a podobná havěť.
 |
| Rezervace Černý les ohrožena |
Ale v rezervacích byla příroda ponechána sama sobě. Pokud si nepospíšíte, bílé kosti mrtvého lesa budou zanedlouho definitivně překryty zelenou oponou plevele, který se tu objevuje – totiž novými smrky, které tak ničí záměr původní ochrany. Připadá vám toto tvrzení blbé? Je blbé. Záměrně. Stejně blbé mi totiž přišlo, když jakýsi ochranář ze Šumavy vzdychal, že místní horská jezera jsou mrtvá, bez ryb. Mohlo by jim prý pomoci jedině letecké vápění, ale to nelze, protože Šumava je Národním parkem. A Národní park je nedotknutelný!
 |
| Plevel u sedla Holubníku (Uprostřed na horizontu Jizera) |
Stovky let se v tom lese člověk hrabal a převracel ho, proměňoval ho ke svým potřebám a posledních sto let spíše ničil. Zákaz vápnění v Národním parku by měl smysl jen v tom případě, že by se zároveň zakázalo, aby se minulých sto let vypouštěly do vzduchu škodlivé čoudíky! Což zpětně nelze. Přesto rezidua z těch let v půdě přebývají, a Národní park se je rozhodl chránit. Naštěstí Jizerky Národním parkem nejsou, a tak snad ani v těch rezervacích nebude ničen plevel náletových smrků. (Zvláštní je, že se občas objeví i ojedinělá jedle.)
 |
| Zbytky mrtvého lesa |
Jsem rád, že jsem doma v Jizerkách a ne na Šumavě. Je tu pěkně, a dají se tu stále najít místa, kterými netečou řeky turistů. Ano, ty různé druhy magistrál jsou dosti přeplněné, ale díky této kanalizaci zůstává spousta lesních cest liduprázdná. Občas zde narazíte na srnky, zřídka na jelena, nad hlavou vám krouží káňata a volavky šedé. A letos jsem zde poprvé uviděl samičku tetřívka!
 |
| Věčně šumějí Jizerky |
Psáno v Praze 28. srpna 2012
 |
| Pozdrav z Holubníku. Fouká tak, že by člověk mohl létat. (Mobka Jan Kovanic ml.) |
36 komentářů:
Vy jste ale odvážný, Šamane,
a co kdyby Vám ujela noha? Nevím, jakou hloubku máte pod sebou, ale v každém případě je to riskantní. Hned z toho šutru slezte!
HURÁ!!
Tetřevička, siveni, jedle, ožívání - znovu(z)rození... to je náádhera. A já se na tomto místě, slavný soude, hned přiznávám, že jsem tam nikdy nebyl a vůbec to neznám na vlastní oči, uši, nohy atd. Nemám omluvy.
Jo, žádná tetřevička, Jakube!
Zbytečně si děláte laskominy. Tofu ze soje, upravené jako tetřev v omáčce po myslivecku.
A styďte se, hned myslet na jídlo!
Co by. Non mi vergogno affatto! Vůbec. Nic proti tofu, ale třeba kanec v šípkové omáčce - nebo se zelím...
Tak Vy tákhle! Kance v šípkové omáčce byste si dal? Vy jste nebezpečí lidstva!
Pomyslete, až bude těch človíčků devět miliard! A to nám Evropanům pořád říkají: množte se! Pak by těch človíčků bylo třeba devět a půl miliardy.
A tak by sežrali celou zeměkouli, včetně vší zeleně. A co potom?
Živit se zelení, dělat z ní biopalivo, izolační náplně do zdí domů a nevím, co ještě všechno. Copak je na tu všechnu zeleň místo?
A co chudiky housenky? Nemluvě už o býložravcích. Ty taky lidi sežerou, aby nedělali konkurenci.
Jakpak se k tomu vyjádří ve Stockholmu?
Drak už raději zmlkl. Asi se cpe salámem. Taky na něj dojde a na Kocoura jak by smet.
Caspita! Evropani ani bílí Američani se prakticky nemnoží. Množí se ostatní rasy, a to tak, že velmi. A ty požívají maso znatelně míň a hlavní naše druhy třeba vůbec. No!
Dopo di tutto, poslední salám jsem kupoval snad před rokem. Su velmi netypický Moravan aji v tomhle ohledu... A v ledničce mám pořád nějaký provolone či jiné buvolí/kravské špeciality dovážené do malých obchůdků přímo z Itálie, Nizozemí, slovenských salaší... Taková jsem já, matinko.
Bydleli jsme tam na Šámalově chatě na Nové Louce. Stravovali jsme tam, drží hlavně hlavně zvěřinový ráz. Kanco knedlo zelo, zvěřinové karbanátky, jelení steak, srnec jako svíčková s brusinkama, kachničky, zajíc na smetaně…
\ :-)
Tak to souhlasím. Imformace.
Maso nemusí být, ale když je, tak musí být dobré. Než kuře, tak raději krocana nebo rybu. Vepře jen vyjímečně, raději krávy. Dtto i ten sýr - levné nekupuji. Shodli jsme se, že to chutná jeko kasaeinové lepidlo. Zkoušeli jsme sóju. Ať jsem s tím dělali cokoliv, vždy to vrátilo jen to, co jsme na to nasypali. Žádná vlastní chuť.
Já ale miluji samé nezdravé věci - pastu ve všech provedeních (jak známo, makaróny zabily Luciana Pavarottiho, ztloustl po nich tak, že umřel - a to ho prosím předem varovali!), brambory, fazole, hrách a čočku na všeliké způsoby, na teplo, na studeno i zapečené. A chleba, tmavý jako topinku.
Ale u MacDonalda jsem ještě nikdy (!) nebyl - ani když jsem měl venku hlad.
Zato si občas koupíme se ženou pravou španělskou sušenou šunku.
A žereme ji pomalu a bez chleba!
StK..a tahle, http://salumificiofratelliberetta.exportpages.cz/productdetail/1061279143-1.htm, je lepčí, ne jen šunka,
http://www.google.cz/search?q=beretta&hl=cs&prmd=imvns&tbm=isch&tbo=u&source=univ&sa=X&ei=LKc9UJrxJMjHswaC_4CwBQ&sqi=2&ved=0CEUQsAQ&biw=1280&bih=848
potěš kokeš
Klid, pánové.
Chápu vaše vzrušení při zprávě, že se staneme povinně vegetariány, ale na konferenci ve Stockholmu jsou také odborníci v oboru využívání vody. A ti hovoří o umělém zavlažování a o odsolování oceánů.
http://main.omanobserver.om/node/107302
Než lidstvo vypije všechno vodu z oceánů, tak to bude hezkejch pár let trvat. Takže nás z toho nemusí bolet hlava. Alespoň naši generaci.
To kanco knedlo zelo, zvěřinové karbanátky, jelení steak, srnec jako svíčková s brusinkama, kachničky, zajíc na smetaně… si budete, Šamane, moci užívat dál a pochutnávat si na všech těch dobrotách, co poskytuje příroda. Ale pomyslete chvíli na vnuky. Ti jenom sojové tofu bez chuti a bez vůně.
Taky jsem jednou zkusila udělat z toho guláš. Naprosté fiasko. Žvýkali jsme plastiku v omáčce.
Myslete na vnuky, vy sobci!
je lepčí, ne jen šunka, StK..a tahle
Ale, no ták, EK!
Už se chystáte na občanskou válku? pro plátek šunky byste zastřelil souseda pistolí?
To chce klid.
Que Sera, Sera, Whatever Will Be, Will Be!
Tutti santi: Co má být, má být - odevšad ( Č i It) znějící kráásný opojný kolíbavý valčíček, šlágr roku 58 (myslím).
Odsolovat moře - tak to by eště scházelo. To bude definitivní konec všeho. Co jim ta zeměkoule udělala?
Prosciutto - chodím na tuhle kouřovou třeskutou lahůdku do malinkého obchůdku Il Gusto. Hele, a ostatním se to snad bude líbit: Talijáni mají rčení Cavarsi la sete col prosciutto - ukájet žízeň (slanou) šunkou. Vyhánět čerta ďáblem, je-li nutno polopatě. Není.
A něco komického a dojemného: na nádherném Hvaru (s mou paní a dětma) mi kdysi lokální patrioti nadšeně tvrdili, že p r š u t je jejich špecialita, a to vč. toho názvu... Budu jim to vymlouvat? Že je to žalibože zabluda (bohužel omyl)? Budu těm bezvadným Dalmatincům kazit radost? Nikako!
Jak tak poslouchám některé pozemské "mudrce", tak docházím k závěru, že už nastal nejvyšší čas začít osidlovat okolní vesmír.
Pokud nikdy neochutnáte nějakou dobrotu, nebude se vám po ní stýskat, Informace. Toť má poznámka k naši pravnukům.
Když jsem si kdysi za hlubokého socialismu koupil v Praze poprvé francouzský sýr (v tehdejší prodejně u Masarykova nádraží), nedonesl jsem ho ani přes ulici do vlaku. Sežral jsem ho! Musel jsem zpátky do krámu a za poslední peníze koupit novou dávku, ať ze stověžaté donesu domů nějaký ten reálný úlovek. [;>))
StK a informaci:
Když ale máte to štěstí, nebo chcete-li smůlu, že přijdete na svět s vyvinutým čichem, rozeznáváním chutí a averzí k blafům, třebas jídlu ze socialistických školních jídelen, které moc k jídlu nebylo, tak vám pak stačí i jedinkrát za život potkat se s jídlem, které bude mít nějakou příjemnou vůni a chuť a bude se vám pak po něm stýskat celý život.
Kdysi v Gruzii jsem kupříkladu ochutnal ty jejich omáčky k masům jako třeba tkemali a další a od té doby jsem už nedokázal vzít do huby ten průmyslově vyráběný, přeslazený a přeškrobený sirup. No a ona ani ta tkemali, co se dá teď koupit v těch rozličných ruských a jiných obchůdcích sice není špatná, kvalitou to rozhodně předčí onen standardní kečupový odpad vyráběný ve velkém, ale až teď, když jsem zkusil sehnat si recept a kvalitní suroviny, tak teprve až u toho vlastního výtvoru mohu konstatovat, že se to aspoň vzdáleně podobá té původní dobrotě z Gruzie. Což bude nepochybně i místem původu surovin, zpracováním a pod a v neposlední řadě i tím, že Gruzíni mají těch různých a chutných koření k ruce víc a ne vším se v těch receptech pochlubí.
Zkrátka a dobře, kdybych čich a chuť vyvinuté neměl, bych byl nepochybně ušetřen spousty ošklivých zážitků a zdánlivě zbytečných výdajů peněz a úsilí, ale na té druhé také spousty těch krásných, protože bych nebyl schopen je prožít a ocenit. Nevím, zatím jsem spokojen s tím jak to je.
To se nedělá!
Doufám, že vám vyšší princip mravnosti velí nám recept vč. surovin bonznout!
A Drak mlčí...
K té pánské kulinární tvořivosti: Svého času jsem si vyráběl vlastní rybízovou šťávu - bez kyseliny benzoové a bez vaření, jen čistota při práci a rafinovaný cukr, hořčici s kayenským pepřem nebo pálivou paprikou české provenience k masům a dokonce i skutečný kečup z rajčat a jablek se spoustou cibule. Ten jsem pochopitelně vařil v prádelňáku - vždy dva volné dni a pak, po naplnění do sklenic nastalo to nejhorší zbavit se plné předsíně skleniček. Pomohli přátelé. Ti si rozebrali kečup, ochucené hořčice a rosolovitou rybízovou šťávu s plným obsahem vitamínu "C" a to, co mi zbylo mi vlezlo pohodlně do špajzu. Sice mě kamarádi vychvalovali (musel jsem kvůli nim na flašky lepit své "originální etikety"), protože oni zase svým návštěvám dávali potměšile hádat, z kterého Tuzexu tu věc sehnali. Ale nejsem obchodně zdatný, takže jsem jenom prodělával - nebo v nejlepším případě měnil za jiné dobroty. Domácí šunku, tlačenku...
Inu Ocelové Srdce Republiky je vlastně jenom přerostlá vesnice. Ostatně jako celá Kotlinka.**
Po převratu se do Kotlinky začala dovážet různá ochucovadla a stačilo najít dobré* značky a držet se jich. Tehdy jsem začal jíst i pastu - do té doby, než se tu objevily originál spaghetti a jiné těstoviny (polenta např.) z tvrdé pšenice člověk s veškerou snahou vyrobil nanejvýš něco, co se neslepilo do jedné hroudy. To byl vrchol kulinárního umění. Teď špagety umí uvařit i opice, pokud se naučí, co je to uvařit těstovinu "al dente".
*/ dobré = jeho chuti vyhovující. Na ničem jiném nezáleží.
Nevím - mám pocit, že tu píšu o žrádle proto, že už večer nic nejídám - maximálně nějakou tu zeleninu. Takže dneska jsem se vyřádil takto.
**/ nikdy se mi žádná z konzerv nezkazila. Na to jsem hrdý. Jenom ta rybízová šťáva nešla cca po třech letech vytřepat z flašky a musela se vytahovat malou lžičkou s dlouhou rukojetí...
No chudák Šaman!
On o ekologistech a my tu místo odpovídajících reakcí založíme kulinární koutek.
Ale za to může Informace, že pánové?!
Ne, prosím, popichovači jeden.
Já tu taky hovořím o ekologii. O rostoucím nedostatku pitné anebo sladké vody, která může mít dalekosáhlé následky pro lidstvo.
Ty kulinářské orgie jste začali vy, když jsem se zminila, že jednou z alternativních řešení je globální vegetariánství.
Tak jste začali se svými lahůdkami e recepty.
Chybí Vám snad ta sympaticky energická paní?
Nestrašit, prosím! Chybí snad Vám, Informace?
Máte teď přece výhodu, jste tu jediný nick s ženským jménem a pánové se budou předhánět, aby si u Vás udělali "očko".
Větší Vlastenec Vlastimil na Psu už zase píše pod pseudonymem Vlastimil Čech (sice stále stejný humor), ale bez napadání a tímto pádem se dá číst. Chvíli. Pobavil mě - a na saturaci mého smyslu pro dada a absurditu to tak úplně stačí.
Proč jsou ženy šťastnější než muži?
Píšou o tom vědci z University of South Florida.
http://salute.agi.it/primapagina/notizie/201208291241-hpg-rsa1025-genetica_trovato_gene_della_felicita_ma_funziona_solo_su_donne
Mají gen, který je činí štastné. A muži ne.
A s touto příjemnou zprávou jdu spát.
Dobrou.
Jak, milá Informace, ochuzuji své budoucí vnuky, když dnes jím přemnožené kance?
Jedna paní bohatá Američanka dávala z každého svého jídla na kraj talíře kousek, který ponechala – na pomoc hladovým africkým dětem. To já s kanci nehodlám dělat.
Kanci vyrejvají podhoubí, ničí les a já nemám na svejch místech houby, kvůli rozvorání lesa.
Sněz kance, zachráníš planetu!
\ :-)
Je to tu zase, už jim odlehlo, brnění v nohuo ustalo, tak zase melou zelenou kejdu, proto na pamětnou:ZELENÍ
DEFINICE: plytká militantní naoko ekologická občanská iniciativa, která z nedostatku vlastní seberealizace s pomocí davu brání všecko proti všem a všemu, ta které svoboda slova přinesla i pochybné právo na projev blbosti a která např. prosadila, že vůně pečené kůrky chleba je život ohrožujícím pachem, který je nutno měřit a zakázat. Tato placená klaka demonstrantů, chce bojovat proti demokracii obsazováním silnic s bojovným nicneděláním za peníze od kohokoliv.
TAK TO JSOU ZELENÍ.
Zeleným ideologům se v Čechách a na Moravě zdaleka nedaří tak dobře, jako v USA, SRN, Rakousku, Holandsku apod., a to právě proto, že jejich bláboly mnozí Češi snadno odhalí. V českém školství byla po desítky let věnována velká pozornost chemii a fyzice i zeměpisu, což jsou předměty, jimž se v jiných zemích zdaleka tolik nevěnují. Zejména chemie přichází v základním a všeobecném středním školství v západnějších zemích velice zkrátka. Aby se tato vzdělanostní překážka hlásání zelené iracionality odstranila, učinil zelený ministr školství rázný krok a nařídil, že se fyzika a chemie budou učit jako jeden předmět! Až pak mládež už o chemii nebude vědět nic a o fyzice jen velice málo, půjde to i u nás ekoteroristům mnohem líp. To, že Češi pořád ještě odhalí různé bláboly, je důsledkem historie, kdy jsme byli dlouhodobě vystaveni lhaní těch, kdo nám vládli. Proto jsme nedůvěřiví. Vývoj není k lepšímu. Zdá se, že horší poměry pomáhají k růstu inteligence - teď inteligence společnosti vlivem blahobytu silně klesá (=populace blbne).
Nejen důchodci, i mladí lidé se stávají obětí manipulace a zájmů nečitelných skupin v pozadí,co je ženou, aniž by tušily, kam vlastně. Na jedné straně to jsou fanatičtí islamisté, na druhé straně ekologisté, E-čkaři, bio-iluzionisté,oteplovači , klimatoměniči, kteří jsou ochotni udělat cokoli ve prospěch ideje, kterou jim někdo nakukal. Není idea, není učení dost čisté na to, aby se nedalo zneužít. Lidská práva se stala smrtícím klackem v rukou fanatiků "lidských práv".
potěš Jakeš
drak nemlčí, drak měl naléhavou práci...
Receptů na tkemali je na internetu docela hodně, mě osobně zaujal tenhle:
http://www.ehau.ru/sous-tkemali-recept-prigotovleniya
Nejdůležitější složkou jsou plody slivoně, případně špendlíky či mirabelky:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Slivoň_myrobalán
Dá se to nahradit i obyčejnými švestkami. Tkemali se vyrábí v mnoha barevných i chuťových variantách. Určitě se jednotlivé varianty liší i přídavky některých koření. Na tom mém receptu je další položkou koriandr a po něm následuje kopr. Je-li kopr drobný, jemný a tmavší, je to podle mého lepší. Další položkou jsou pálivé papričky a pak už následují česnek a sůl. Ty pálivé papričky, se také mohou lišit. Sůl dávám například alpskou a pro lepší chuť doplňuji hrubou mořskou.
Přebrané a omyté "kuličky" se dají do hrnce tak, aby byly těsně pod hladinou a voda se uvede do varu. Poté co se kuličky rozvaří, procedí se skrz síto či cedník do hrnce, aby se dužina oddělila od slupky a pecek. Pecky nepotřebujeme vůbec, část slupek kvůli chuti můžeme, ale nemusíme přidat k dužině. Ve slupkách jsou silice a hořčiny, které přidávají hořkost a trpkost, když se to nepřežene, je podle mého výsledek o něco lepší. Můžeme dle potřeby přidat i trochu vývaru, podle toho, jak husté to chceme mít. Mělo by to být spíš řidší. Přidáme na drobno pokrájený a podrcený koriandr, kopr, česnek a papričky. Dosolíme podle chuti, to je poměrně ošidná věc, nesmí se to přehnat. Pak už jen počkáme až se to začne vařit a musíme to hlídat a pečlivě míchat aby se to nepřipálilo. Povařit stačí jen chvilku. Před konsumací počkáme, až to vystydne, do sklenic to naopak nalijeme hned, dokud je to horké. Je to vlastně strašně jednoduché a prostoru pro změny surovin, poměrů mezi nimi a přídavky koření je poměrně dost, skoro nepřeberně.
Šamanovi:
Ke kanci by se to chuťově nepochybně hodilo a kuličky by mohly akorát tak zralé, předevčírem jsem si byl natrhat 2 košíky :-)
S těmi kanci a další zvěří je to tak, že když člověk vymlátil vlky, medvědy a další šelmy, tak prostě musí ty kance ulovit a zbaštit místo nich on.
Vidíte, Šamane,
tím Vaším povídáním o zachraňování rezervace na Jizerských horách pojídáním přemnožených kanců jste trefil na hlavičku hřebíku problémů dnešní ekologie a to ochrany a konzervace přírodního prostředí. Ekologisti chtějí zachránit prostředí ve stavu, v jakém je dnes. Je to nějaký ideální stav? K němuž příroda dospěla autonomně bez lidských zásahů? To jistě nemůžeme tvrdit. Ale je to stav, který bychom měli zachovat, abychom nezničili přírodní prostředí a podmínky pro zachování lidského druhu.
Na základě čeho můžeme tvrdit, že určitý počet kanců v rezervaci je ideální nebo spíš slučitelný s udržením přírozeného stavu tamnějšího prostředí? Říkám přirozeného,spontánně sebeřízeného. Když se kanci "přemnoží", prostředí se jistě změní. Nebude víc odpovídat představě "ideálního" stavu - totiž toho dnešního, který byl vybrán jako ideální, a který musí být zachován umělými a násilnými zásahy člověka. Který "nadbytečné" kance postřílí a sní. A nad talířem s kančí pečení má ke všemu ještě blahý pocit , že toho kance jí ve všeobecném zájmu. "Kanci by les zničili, vyyryli by podhoubí a já bych nemohl na houby. Lepší tedy je sníst, zachráním tak les." Že by na ty houby nemusel chodit, to ho nenapadne. Má na mysli jen vlastní zájmy.
To platí i v širším měřítku. Zachraňme planetu ve stavu, v jakém se nachází teď! Je, anebo hrozí nedostatek vody? Nejvíc sladké vody se spotřebuje na chov domácího dobytka. (Dokonce propočítali, kolik hektolitrů vody se spotřebuje na vyprodukování 1 kila hovězího masa.) A populace na zeměkouli stále vzrůstá. Za čtyřicet let bude lidí o dvě miliardy víc. Někteří zůstanou bez vody. Jak to tedy řešit? Omezením růstu populace? Jak by bylo logické s přihlédnutím k dosavadní praxi zásahů do spontánního vývoje přírody? Ne, vyřeší se to omezením chovu domácího dobytka - tedy jeho postupným vybitím.
Proč, jakým právem si člověk - tedy ekologista - vymiňuje roli rozhodčího a soudce nad přírodou a ostaními druhy živočichů? A pro sebe privilegované postavení chráněného druhu? Neměl by se podívat na sebe a uvědomit si, že je součástí přírody a že jako živočišný druh ji nejvíc ze všech ničí? Neměl by z toho vyvodit závěr, že je zapotřebí, v první řadě, omezit růst počtu lidí na planetě?
Zamysleli se nad tím někdy vážně a odpovědně ekologisti? Asi ne, alespoň veřejně. Byl by to zásah do nedotknutelných zásad univerzálních práv člověka. Neslýchaným překročením hranic své kompetence.
informaci:
Že by se lidé při tom svém rozmnožování a výchově měli už dávno a důkladněji zaobírat víc kvalitou než množstvím, to je dnes zřejmé už z kdečeho, ale drtivá většina tupounů to pořád ještě ne a ne pochopit. Teprve až z toho bude pořádný průšvih aspoň hrozit, nebo až rovnou nastane a budou chcípat hladem, žízní a na nemoci, tak pak se možná vzpamatují začnou se chovat o něco rozumněji, neb všechny pošetilé možnosti už budou vyčerpány. Lidé se přece chovají rozumně teprve až tehdy, když už to jinak blbě prostě nejde. Dnešní zelení khmérové jsou takovou kvintesencí onoho nafoukaného sebestředného a křiklounského tupounství. Čím déle se tyto zcvrklé škodlivé mozečky udrží u mediálních vřískadel, vytvářeje to, čemu se říká společenské mínění, tím hůř pro nás pro všechny, protože na nápravu škod jimi způsobených pak už nemusí stačit ani hodně osvícený a zároveň hodně rasantní diktátor. Zatím se zdá, že si zasluhujeme ty uvřískané zcvrklé zelené mozečky, protože se na nic lepšího nezmůžeme. Smutné, ale je to tak a nezbývá než to brát tak, jak to přichází a v rámci možností aspoň v maximální možné míře minimalisovat své vlastní ztráty.
STK
vepřové je v principu zdravější než hovězí, protože se do něj dostane (vzhledem k délce života) podstatně méně škodlivin. Nemluvě o BSE. Paradoxně hůř (obsahem cholesterolu) vychází i část drůbeže)).
Pro EK:
A vůbec nejhorší je lidská hloupost. Neochota nebo neschopnost použít vlastní mozek. Přemýšlet vlastní hlavou je asi luxus nebo zločin - pokud se o to pokusíte, hned se v okolí najdou hlasy, které křičí a řvou, že se "TO" nedělá. Že to odporuje "obecně přijatým principům" a demokracii. Že to dělají jen náckové, blbci atd.
Doporučuji vyřadit receptory na přijímací straně (zacpat si uši), když už podobný zásah nejde udělat na vysílací straně.
Nebude-li tolik ovladatelných "ovčanů", budou to mít pábitelé - Zelení, rudí, multikulti a bůhví, kteří ještě mnohem těžší. A budeme si moci všímat i reálných hrozeb.
(Já vím, pábitelé není ten správný výraz. Tak mi prosím nejděte jiný, lepší. )
Šamane,
problém vidím v tom, že se tam obnovuje smrkový les, který je nepůvodní (původně byla v Jizerkách až na pár vrcholových partií listnatá směska, která byla po holosečích nahrazena ještě za R-U "výkonnějšími" nepůvodními smrky. Už tenkrát se poroučelo větru dešti. Následky neseme dodnes.
Myslím, A.S.Pergille, že jedině několik generací(?) lesa bez lidského zásahu by prokázalo, co tam patří, co se tam nejlépe udrží.
Otázka "původnosti" je, zdá se, filozofického rázu. Kolik desetiletí/století/tisíciletí zpět je stav "původní"?
Ten po posledním glaciálu?? Nebo raný středověk?
===
P.S.: O koncentraci škodlivin "v kravách" moc neuvažuji. Hovězí mi chutná. Škodlivé je totiž +/- úplně všechno. Dokonce i to, co jím místo masa nejčastěji, luštěniny a tvrdé sýry určitě mají nějaké negativní důsledky.To bych se musel zbláznit, kdybych se stravoval jen "zdravě".
Bylo by přece škoda umřít úplně zdravý.
[;>))
On existuje původní jizerskohorský smrk, má větve blízko sebe, takže je jeho kment boulovatý, sukovatý, proto se vysazoval smrk ztepilý. Už v 80. letech se ale začal zachraňovat ten původí smrk. Cena za jeho semena náramně vzrostla, a tak někteří nepoctiví sběrači ho začali míchat se ztepilouši, ta semínka se moc nelišila…
Ale ono jakmile se něco vpustí do lesa, tak už to nejde vykynožit. Takže plevel ztepiloušů bují i bez zásahu člověka. Ale boulovatci se také drží. A objevují se i semenáčky toho kanadského smrku.
Směšné: ministerstvo zemedělství nedávno vyhlásilo, že modřín není původní a do českého lesa nepatří. Patří-nepaří, je tam, a třeba v Jizerkách roste místy jako houští.
Bříza zakrslá byla na tom místě dříve než Jizerky. Dříve, než vykrystalizoval žulový pluton. Už před sto miliony lety.
Buky v rezervaci Bílá bučina rostly, i když kolem byla béžová travní poušť. Rostou stále: Staré padají, pod nimi je téměř nepropustné houští malých boučků.
Na Psu jeden čtenář, rodem z Jablonce, 30 let v Jizerkách nebyl. Raději. Kvůli jejich zoufalému stavu. Po přečtení článku tam vyrazí. Děkuje mi. Jsem rád, že mé písání pomohlo aspoň jednomu človíčkovi vrátit se domů.
q :-)
Šamane,
1. Asi jediné kritérium: Co se vysadilo uměle, a jsou na to doklady, je nepůvodní.
2. Před sto miliony let břízy nejspíš nebyly (druhohory)
Utěšeně zarůstající Jizerky jsou teď nepochybně hezké a stojí tudíž i za delší výlet. Navíc je tam rezervace tmy, takže i výhled na hvězdy by měl za hezkého počasí stát za to. Určitě si tam také někdy při nějaké vhodné "astronomické" příležitosti udělám výlet.
Nazdar. Zavedu asi (ne)pravidelnou rubriku POZN. PŘEKL., a dnes tedy:
x Drakovi za jedna za kouzelný šťavnatý (sakra, kdo psal o té gruzínské omáčce?) termit mediální vřískadla;
x Pábitelé - bylo by třeba vynalézt pojem významově totožný, avšak pocitově odlišný, s negativním a zároveň pohrdavým emocionálním (řečeno česky) přídechem. Ale proč ne pábitelé? v pořádku.
Okomentovat