 |
| Nerealizovaná známka Matěje Čadila |
-------------------------------------
Říkala mi přítelkyně neuroložka, když se dívala na třetí televizní souboj Trump versus Clintonová: "Ten chlap je po plastice tváře. Proto na ní nejsou tak patrné příznaky demence. Má demenci, a neví o tom." Řekl jsem jí předtím: Neposlouchej, co říkají, dívej se, jak se tváří. Hillary se při Donaldově vzteklých útocích usmívala a krčila rameny, Donald se při jejích důrazných útocích ksichtil jak vzteklý pes.
Donald Trump nyní zpochybňuje, co kdysi zpochybňoval, je pověstný svými protimluvy. Jeho protivníci ho obviňují ze lhaní, což není možná přesné. Jde nejspíš o příznaky demence. Vybírám z příslušného hesla na wikipedii:
"Ústředními příznaky demence je progresivní deteriorace rozumových schopností a změny osobnosti. Nejčasněji bývá postižena krátkodobá, později i dlouhodobá paměť, porušen je také úsudek a časoprostorová orientace, včetně ostatních kognitivních schopností, jakými je pozornost, schopnost komunikace, abstraktní myšlení a rozpoznávací funkce… Tyto projevy velmi často doprovázejí i poruchy nálady, nezvyklé chování, nebo epizodické stavy zmatenosti (delirium) s hrozbou pádu. V případě afektivních poruch jsou nejčastějšími deprese, úzkost a apatie, zřídkavé ovšem nejsou ani euforie, mánie, či tzv. moria (rozjařené, nicméně velmi nevhodné chování, obtěžování, plané vtipkování, zlomyslnost). Objevují se i příznaky psychózy – halucinace, iluze, paranoia, nepřiléhavé emoce, nejčastěji pod obrazem deliria. Vzhledem k organické povaze demence se, v závislosti na původě onemocnění, projevují i poruchy hybnosti a rovnováhy, případné paralýzy a parestezie."
Donald Trump ženy neobtěžoval kvůli svému machismu, avšak jakožto oběť své nemoci! O níž neví. Ovšem při čtení tohoto odstavce mne ihned napadla jistá podobnost Trumpa s jiným politickým namyšlencem, tentokrát s naším nemilovaným panem prezidentem. Jenž možná o své nemoci ví, avšak euforicky si jí užívá. Lituji jenom, že Václav Havel už nenapíše hru "Moc nemocných". Možná ani není třeba. Stačí sledovat současné dění, nejen v Čechii a Spokojených státech. Ona to ani není hra, jako nekonečný seriál. Volbu amerického prezidenta nechejme na (ne)spokojených Američanech, více by nás měl zajímat ten náš.
Miloš Zeman v jednom z nedávných rozhovorů pravil, že jeho občasné kymácení na nevhodných místech nebo příliš rozvláčná chůze není způsobena opilostí, avšak parestézií, kterou má vinou své cukrovky. Takže parestézii má. A příznaky psychózy taky. Například "plané vtipkování", pro něž se vžil nepřesný název "bonmoty" (když už tak "malmoty", prosím).
Zeman například propadl iluzi, že tamhle dole vlevo v jednom čísle Přítomnosti, někdy v roce 1936, četl článek novináře a později národního hrdiny z druhého a třetího odboje Ferdinanda Peroutky "Hitler je gentleman". Ačkoliv v archivu Přítomnosti nebyl dohledán. Nakonec dohledán byl – pod názvem "Hitler – gentleman, čeští nár. soc. – piráti!", avšak v archivu Rudého práva na titulní stránce z 24.2.1937 a titulek byl, samozřejmě, myšlen ironicky. A ano, skvěl se "tamhle vlevo dole". Na veřejnost tato skutečnost vyšla 1. října tohoto roku, měsíc po rozsudku, že se prezidentská kancelář musí omluvit za výroky svého nadřízeného. Prezidentská kancelář se neomluvila, odvolává se na dovolání. Normální člověk by toto použil jako elegantní příležitost k omluvě. Ne tak dement.Miloš Zeman v nedělní Partii televize Prima (23.10.) paranoicky trval na své halucinaci a zlomyslně opakoval svůj hloupý vtip: "Není problém se omluvit, nikoliv za to, že ten článek neexistuje, protože když jsem ho četl, tak nemohu tvrdit, že neexistuje, ale já už jsem se několikrát veřejně omluvil za to, že se ho zatím ze záhadných důvodů nepodařilo najít." Čerstvě (24.10.) vystavil prezidentské kanceláři exekutor 100 tisíc Kč pokuty za to, že nesplnila rozhodnutí soudu a neomluvila se. Pokud do tří dnů nezaplatí, může Hradu exekutor obstavit účet. To je pěkné připomenutí se nastávajícího státního svátku, kdy na hradní oslavu nepřijde většina rektorů. Ti nedorazí kvůli jiným zlomyslným rozhodnutím pana prezidenta nejmenovat určité profesory a nezvat rektory, kteří se proti tomu ozvali
Inu, dement nehledá chyby u sebe, nikdy. 13. října dorazil Miloš Zeman se zpožděním na státní pohřeb slovenského exprezidenta Michala Kováče. Věrný mluvicí vovčáček tlumočil názor svého pána (on ho skutečně miluje psí věrnou láskou): Za a) byl protivítr. (I když nebyl.) Za b) šlo o chybu letových dispečerů. (Nešlo.) Nakonec, po nedělním jednání (23.10.) s ministrem dopravy v Lánech, kam Dan Ťok přinesl výpisy z dispečerského pracoviště, došli soudruzi ke společnému závěru: Za c) chyba byla v tom, že se neletělo z Kbel, ale z letiště Václava Havla…
Vybírám jen známé aféry z tohoto měsíce! Zdá se, že frekvence ataků demence se u Miloše Zemana stupňuje. Čerstvý je konflikt kvůli dalšímu válečnému hrdinovi muslimského vyznání (pardon, to si pletu s Donaldem) tedy kvůli hrdinovi druhého odboje Jiřímu Bradymu. Tentokrát ministr kultury Daniel Herman tvrdí, že mu Zeman na recepci na slovenské ambasádě vyhrožoval, že pokud se sejde s dalajlámou, pak jeho synovec, tedy Brady, nedostane plánované vyznamenání. Jiří Brady a jeho manželka tvrdí, že mu šéf hradního protokolu Jindřich Forejt 12. října telefonicky oznámil udělení řádu T. G. Masaryka. S tím, ať o tom s nikým nemluví, a že písemné pozvání už nedostane. "Dostali jsme detaily, kolik lidí se může pozvat, kdy to začne, jak to bude celé probíhat."
V úterý 18. 10. se Herman sešel na "soukromé schůzce" s dalajlámou. Ve středu 19.10. dostal premiér Bohuslav Sobotka ke kontrasignaci seznam vyznamenaných, kde (už) Brady nebyl…
Forejt dnes říká, že "průkazný důkaz o udělení vyznamenání je pouize písemné vyjádření vedoucího kanceláře prezidenta republiky a ředitele odboru kanceláře prezidenta republiky, kteří více než před dvěma týdny obeslali všechny osoby, které vyznamenání v letošním roce dostanou“. No, tak všechny asi ne. Například zpěvák Daniel Hůlka (který dostane metál za to, jak hrdinně Zemana podpořil v prezidentské kampani) se o svém ocenění také dozvěděl pouze telefonicky, jak prohlásil v rádiu Frekvence 1.
Bývalý hradní kancléř (1999 až 2003) Ivo Mathé sdělil Lidovým novinám, jak to za něj obvykle probíhalo: "Telefonický kontakt probíhal tři týdny předem. Byl nesmírně důležitý. Zjišťovalo se, zda vyznamenaní žijí, v jakém jsou zdravotním stavu, zda jsou ochotni řád přijmout a za jakých okolností. To platilo zvláště pro případy lidí, kteří žili v zahraničí. Zcela vylučuji, že by se telefonovalo člověku, na kterém nebyla shoda. To si koledujete o nesmírně trapný okamžik. V době, kdy se telefonovalo, znal přesný seznam i premiér.“
Stojí zde slova svědka holokaustu, skutečného hrdiny, a jeho ženy, společně se slovy ministra kultury a zpěváčka (a s přihlédnutím k protokolu za prezidenta Havla) proti slovu zaměstnance dementního člověka. On pan prezident je sice nemocný člověk, ale má moc, aby své podřízené vyhodil. Nu, známe hradního kancléře, který se se svým dlouholetým úřadem rozloučil dobrovolně. Byl jím Přemysl Šámal, který do úřadu nastoupil v roce 1919. Sloužil všem předválečným československým prezidentům, i Emilovi Háchovi. Tomu však jen jeden den. Druhý den po tom, co byl Hácha zvolen prezidentem (stalo se 30. listopadu 1938), až po té, co byl znám nový kancléř, do jehož rukou mohl předat úřad, z čela prezidentské kanceláře odešel. Šámal, hrdina prvního i druhého odboje, zemřel v berlínské věznici Alt-Moabit. Svůj Řád Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy obdržel in memoriam v roce 1992. To Forejtovi nehrozí. Tedy že by dobrovolně opustil úřad, nebo byl dokonce uvržen do vězení. Řád nejspíš nějaký dostane…
Nu, on pan prezident Hácha byl stařičký (66 let v r. 1938), trpěl arteriosklerózou, a přívod krve do mozku měl nejspíš problematický. Sám na sobě pozoroval příznaky senility, aneb stařecké demence. Krátce po nástupu do funkce řekl svému lékaři: "Zdá se mi, že blbnu. Řekněte mi, až to budete pozorovat."
Tak tedy Miloš Zeman to svému lékaři neřekl, možná to neřekl ani jeho lékař jemu. Proto mu to povím alespoň já:
"Pane prezidente Zemane, blbnete!"
Psáno v Praze na Lužinách poblíž trvalého bydliště pana státního prezidenta dne 25. října 2016
Žádné komentáře:
Okomentovat