Jsem pamětníkem nejen trvající neschopnosti České pošty, ale i rozvoje elektronických telekomunikací, a to jako jejich uživatel, tak i zaměstnanec v oboru. Pamatuju i poštu dostavníkovou! No, dostavníkovou. Pokud v těch dávných dobách mého mládí (ve zlatých šedesátkách) chtěl někdo rychle poslat balík z Liberce do Prahy, bylo nejlepší použít autobusovou poštu. Řidiči se dala desetikoruna či později dvacka, a na konečné na balík už čekal (po telefonické domluvě) adresát. Bylo to rychlé, bezpečné a k obsahu balíku bezpečné. Balíku se nestalo to, co mi popisoval jeden kolega v prvních letech tohoto století.
Chodil během turnusového volna na brigády na balíkovou poštu a udivilo ho, jak pošťáci nešetrně mlátí s balíky. Jeden dobrák mu to vysvětlil: Když se při manipulaci "nechtě" poškodí obal, pak se může stát, že se obsah balíku během transportu někde vysype (vykrade). Bezohlední zloději tak mohli poškodit obsah i těch balíků, které se jim nepodařilo cíleným násilím "náhodně" otevřít.
O problémech s ne/doručováním balíků jsem psal už dříve a zná je každý. Proto není divu, že po zrušení monopolu ČP na balíkové služby ten, kdo mohl, utekl ke konkurenci. Ozývá se nářek, že když se výdělečný segment pošty zrušil, pak se nelze divit, že se firma propadá ke dnu a ještě níže. Jenže ten segment se nezrušil, jenom se vystavil konkurenci soukromých dopravců. (Ti zase mívají své vychytávky, jako že vám oznámí den doručení s tím, že zavolají hodinu před samotným doručením, takže stejně musíte zůstávat doma, nebo čekáním na balík pověříte starobního člena rodiny. Buďtež vychváleny nově zřizované balíčkové kontejnery a balíkovny!) Ale v současnosti už měsíce před Vánocemi nestíhá ani Česká pošta.
Četl jsem v době ještě před covidem reportáž z rozvozu vánočních balíků. Zarazilo mne na tom několik věcí. Jednak zatížení pošťáka, který si svůj oběd ve formě sendviče chroustá během jízdy, protože na normální půlhodinový oběd - v rozporu se zákoníkem práce - prostě nemá čas. Potom to, že nejdříve až dozadu ložné plochy dodávky ukládá balíky, o kterých už předem ví, že je nebude mít čas rozvést! A pak to, že čeká, až mu tiskárna vytiskne papíry s adresami zákazníků. Vyvolalo to ve mně několik otázek. Nejdříve tu, proč si ČP nepořídí rychlejší tiskárny? Potom jsem se ptal sám sebe, proč neumí pošta na toto období najmout brigádníky, případně přeřadit na tu práci dočasně jiné své zaměstnance? Až nakonec ve mně zůstaly pochyby o bezpečnosti práce a funkčnosti poštovních odborů.
Úpadek České pošty začal už za dávného sociku. Co setrvalo a co se pravděpodobně neustále navyšuje byla neschopnost vedoucího manadementu. Jak už jsem dříve psal, ačkoliv šéfové nebyli schopni zajistit svou základní službu, naložili na své zaměstnance ještě povinnosti bankovních úředníků a pojišťováků. (Stále jsem neslyšel reakci ČSOB, pro kterou u okének otročí zaměstnanci pošt, aniž bychom se dověděli, jak na tomto pokračovaní zkrachované Poštovní banky ČP vydělává - pokud něco vydělává...)
Nejvyšším manažerem pošt jest ministr vnitra. A ten současný, aha, on je to i 1. místopředseda vlády, Vít Rakušan (STAN), problémy ČP zdědil od svých předchůdců. Usoudil, že je třeba říznout do sítě poboček, udělal to ale hodně rezavou pilou. A velice tupou. První zaslouženou výtkou je, že o jednotlivých rušených pobočkách neproběhla vůbec žádná diskuse se starosty! (Bývalý starosta - žádný starosta?) Až tam, kde se ozval řev, nastala velkomyslná výměna kus za kus. Další zasloužená výtka je, že vůbec neproběhla diskuse o možném převzetí rušené pobočky nějakým partnerem. Zažil jsem je v severoanglickém městečku Coniston v Lake District (tisíc trvalých obyvatel) i v severočeské vísce Bedřichov (345 stálých obyvatel). Obě obce jsou poměrně malé, avšak v turistické sezoně zbytní o desetitisíce návštěvníků. V Bedřichově je to obchůdek s potravinami, který slouží i jako trafika, v Conistonu sámoška u benzinky. Poštovní přepážku tam obsluhuje vždy jedna dáma, stejná, jako stojí u kasy krámku. Oficiální vysvětlení Víta Rakušana, proč tuto variantu neřešil:
"Poště by to nic neušetřilo."
Ale pomohlo by to občanům, voni vole!
Česká pošta věděla od počátku: Ministerským úkolem jest zlikvidovat přesně 300 kusů poboček. Jak to pošta udělá, je její věc. Tři sta poboček je tedy jasných, co zůstává nejasno je počet zaměstnanců pošty, kteří dostali výpověď. Prvně bylo oznámeno číslo přes 1.500, pak se řeklo, že propouštěným budou nabídnuta jiná neobsazená místa ve firmě (to je ale nakonec její zákonná povinnost), takže to bude jen něco přes 900. Pak vykoukly další číslice: "až" 1.600, "do léta" 2.000, nakonec bylo v březnu úřadu práce nahlášeno 2269 propouštěných zaměstnanců. Z toho 1388 lidí na přepážkách, 511 doručovatelů a 320 pracovníků nižšího managementu. (Poznámka Moby Dicka: Zvláštní je, že neodchází nikdo z vyššího manadementu, když jeden managor má plat jako deset pošťáků...)
Zpátky do historie ztrát státního podniku: Velkou ránu České poště dalo rozdělení od telekomunikací v devadesátkách, kdy bylo zrušeno ministerstvo pošt a telekomunikací. Do té doby nevydělávající dopisy a balíky byly dotovány prosperujícími telefony a telegramy. Další ranou byl výšeuvedený konec monopolu na balíkovou poštu. A největší ranou, dlouhodobým utrpením státního podniku je, že stát nedokázal nikdy plně hradit služby, které si u pošty objednal! A pročže stát neplatí? Protože by to byla "státní podpora", a na tu musí vydat povolenku Evropská komis. A zdá se, že nenápadně a mimo zájem médií potažmo obecenstva ji komis nevydala! Když jsem si dal do vyhledávače řetězec "dluh státu vůči České poště" vypadlo mi hned několik článků:
2019: "Stát dluží České poště více než 3 miliardy korun. Vyplacení je podmíněno souhlasem Evropské komise"
2021: "Stát dluží České poště 4,5 miliardy. Čeká na vyjádření Evropské komise" (Stát v současnosti dluží České poště 4,5 miliardy korun za úhradu nákladů na poskytování univerzální služby v letech 2018 až 2020.)
2022: Stát dluží České poště 6 miliard korun. Ta musí platit úroky až čtvrt miliardy ročně, drtí ji inflace
No, tak s takovou nerovnováhou se nevyrovná žádná firma! Pošta bude moci prodat nepotřebné objekty, chce utržit nějaké dvě miliardy. Původně měly ty peníze sloužit modernizaci podniku (a zrychlení služeb, když nyní vyhledání příslušného balíku či doporučeného dopisu trvá i dlouhé minuty), nyní bude ČP splácet dluhy, lépe řečeno úroky z dluhů. Česká pošta je tělo, které "hubne" tak, že si uřezává ruce a nohy a zaškrcuje žaludek a přitom má před sebou těžkou službu, kterou nebude schopna zastat. Nakonec stejně zkrachuje a o ty miliardy, které ji stát nesměl zaplatit, aby fungovala, o ty prostřednictvím dalšího zářezu do státního rozpočtu stejně přijdeme.
Ale co si počneme bez této veřejné služby - která byla dobrým sluhou, ale zlým pánem? Ach, ubohá pošto bledá, v realitu světa zakletá! Běda, běda!
Psáno, sumírováno a bědováno v Praze na Lužinách v úterý 25. dubna 2023
Psí článek o České poště z roku 1998 (!), inovovaný v roce 2012 se současnými poznámkami: Pošta česká není hezká
Článek, který vyšel jen na mém blogu před Vánocemi roku 2010: Byl jsem na poště a hrozně jsem utrácel
Čerstvý článek z 12.4.2023: Včera večer poštou ranní...
