 |
| P. Štěpánek na PL |
Oproti webovému článku vyzdobili kolegové z MfD Štěpánkův článek i tučným podtitulkem: "Spojení sil opozičních politiků, aktivistů, manažerů a redaktorů ČT a ČRo v souvislosti se změnou financování veřejných médií odhaluje, čemu a komu doopravdy tato média slouží". A doprostřed textu vypíchli v boxu jednu z ústředních myšlenek:
"Jak asi ten výsledek funguje, když České televizi podle průzkumu agentury STEM nedůvěřuje 52 % občanů?"
Této myšlence, či spíše manipulaci, se chci věnovat. Ano, jde o manipulaci, protože existují různé průzkumy, zaměřené na různé statistické aspekty. Řekni mi, jakému průzkumu věříš, a já ti řeknu, co chceš dokázat...
Sama Česká televize si pro své účely nechává dvakrát ročně zpracovávat u agentury Media Tenor stav důvěryhodnosti tohoto veřejnoprávního vysilatele pro obyvatele České republiky. A skutečně, souvislá řada měření nepochybně ukazuje na její pokles. Zatímco v roce 2020 panovala u české veřejnosti nedůvěra v toto médium na rysce 23 %, vloni to bylo o deset procentních bodů horší. Důvěra v ČT dosáhla v loňském květnu 61 %, do podzimu se vyšplhala na 63 %, když odezněly aféry kolem ne/vydírání minulého ředitele ČT Jana Součka a diskuse o zmrvené novele zákona o koncesionářských poplatcích. Podle těchto průzkumů se "důvěra v ČT" trvale snižuje (s pozitivní vlnkou na podzim minulého roku) a nedůvěra tím pádem roste. V roce 2024 to bylo 29 %, vloni už strašlivých 33 % (roční průměry).
Ha, rozpor mezi průzkumem pro ČT (33% nedůvěra) a průzkumem STEM, kterým se ohání Štěpánek (52% nedůvěra) je až fatální. Ale není to dané tím, že první průzkum si objednala a platila ČT, ale stylem oné dotazníkové ankety. Rozdílný je samotný předmět, na něž se tyto průzkumy dotazují. Zatímco ČT se ptala pouze na sebe, ČRo nezjišťoval jenom svou vlatní důvěryhodnost. Ptal se i na důvěru české veřejnosti na všechny důležité veřejné instituce ČR (a některé mezinárodní) - včetně veřejnoprávních médií. A těch institucí bylo celkem 23. Takže jak je to pro změnu podle tohoto průzkumu nikoli s nedůvěrou, ale s důvěrou:
Nejvyšší důvěru mají tradičně hasiči: 93 %
Pak s odstupem policie: 79 %
Třetí je ČNB: 76 %
Obecní/městské úřady napříč republikou si zajistily hezké čtvrté místo: 74 %
Těsně za nimi je armáda ČR: 73 %
Přeskočím soudy a další úřady a zakotvím až u NATO: 60 %
Protože hned za ním je konkrétní osoba prezidenta republiky: 57 %
Stejných 57 % má i Český rozhlas, ale ten je až za prezidentem. Prezident má sice v součtu totéž, ale ten se skládá z 30 % "určitě ano" + 17 % "spíše ano", kdežto ČRo se sumarizuje z hodnot 17+40.
Česká televize se umístila na nelichotivém 5. místě od konce, to je těch Štěpánkových 49 %. Vlastně ne Štěpánkových, ten se kouká na nedůvěru 52 % (součet 101 % je dán zaokrouhlováním procent). Taky by se dalo říci z druhého pohledu, že sklenice ČT je "téměř poloplná"...
Jenže! Až za ČT se umístila Evropská unie (45 %), a pozor!
Senát: 39 %
Poslanecká sněmovna: 30 %
a peloton uzavírají nejmenovaní členové vlády: 25 %.
Štěpánek svůj článek končí štěpně: "Na tohle posíláme na Kavčí hory miliardy? Proč si máme vydržovat něco, s čím nesouhlasíme, ba dokonce, o čem si mnozí myslí, že nám to škodí?"
Podle stejné logiky bychom se měli ptát: proč být v EU, proč si vydržovat Parlament a vládu, že. Tady se ukazuje, proč člen koaliční strany šermuje důvěrou a nedůvěrou, proč manipuluje fakta a jaký má záměr: Likvidovat Českou televizi jako "třídního nepřítele". A když to nepůjde zákonem, tak prozatím alespoň rozpočtem.
Mimochodem, když už se místopředseda Trikolory ohání průzkumy: Díky nepřiznané koalici SPD, Trikolory, Svobodných a PRO (tedy obejití volebního zákona) má Trikolora ve Sněmovně jednoho zástupce - svou předsedkyni Zuzanu Majerovou. Sněmovnu vede předseda SPD Tomio Okamura, a to jako zástupce vládní koalice. SPD získala ve volbách důvěru 7,8 % voličů, zatímco v minulých volbách, kdy SPD kandidovala sama, to bylo 9,56 %. A čerstvý výsledek agentury Kantar z 23. dubna uvádí další pokles na 6,5 %.
Onen průzkum pro Český rozhlas, jehož výsledky pro ČT cituje Štěpánek, prováděl STEM v září loňského roku a ta poslední čísla se tedy týkala Fialovy vlády. Ale teď máme čerstvý průzkum z přelomu března a dubna, tentokráte z CVVM, a ten se týká i vlády Andreje Babiše.
Sociologové z Akademie věd ČR zde mají i kolonku "ani ano, ani ne, tak napůl", takže výsledky jsou samozřejmě odlišné. Vynechávají silové složky a mezinárodní instituce, takže tento přehled má jen osm kolonek. Kraluje v něm prezident Petr Pavel, jemuž důvěru vyjádřilo 60 % občanů, z toho 35 % mu důvěřovalo „rozhodně“. (To odpovídá i loňskému průzkumu STEM.) CVVM vidělo vloni důvěru ve Fialovu vládu na jejím konci jen u 29 % občanů. Volební billboardy hnutí ANO se tehdy Fialovi vysmívaly, že je "nejhorší premiér na světě“. A jak je na tom Babiš na počátku svého vládnutí? Jeho vláda má důvěru jen 25 %, z toho pouze 3 procenta respondentů se vyjádřily, že "rozhodně". Hůře je na tom jen Sněmovna, kde má vládní koalice samozřejmě většinu. Důvěřuje jí jen 20 % občanů, z toho pouze 2 % "rozhodně".
Takže ten křik vládně koaličních představitelů "vyhráli jsme volby" (pročež si můžeme dělat co chceme) je lichý. Ale vede k varování:
Koalice vyhrála volby, takže teď pracuje na tom, aby je už nikdy neprohrála. Do toho patří nejen čistky, při kterých teče "zelená krev" a provádí se "deratizace" nepohodlných úředníků, ale i plány na ovládnutí veřejnoprávních médií. Protože tady nejde o jejich financování, ale o to, jakého účelu tím má být dosaženo. A ten je ovládnout tato média. Jako se stalo prostřednictvím státního rozpočtu na Slovensku a dříve v Maďarsku. Jejichž tehdejšími premiéry je náš současný "nejhorší premiér" osobním přítelem.
Psáno v Praze na Lužinách v úterý 5. května 2026, ve výroční den boje o Rozhlas v roce 1945
