Abych jednou provždy zabránil vzájemné česko-německé nevraživosti, navrhuji tímto konečné řešení společných vztahů, předem ale musím upozornit na příkoří, kterých se německá vláda dopouští na některých svých spoluobčanech:
Podle předáků Landsmanschaftu existuje "sudetoněmecká národnostní menšina", či "samostatná etnická skupina", což jsou "vyhnanci", jejich potomci a ostatní rodinní příslušníci, dále pak všichni, kteří se danou problematikou zabývají a též ti, kteří se "sudetskými" Němci cítí být, úhrnem asi 4 miliony osob. Příslušníci tohoto německého "kmene" žijí dnes převážně na území Bavorska, v podstatě tam ani nikdo jinej není. Německo však nepřípustně porušuje jejich menšinová práva tím, že pro ně dosud nevybudovalo školy, kde by se učilo výhradně sudetoněmčinou např. o velikánech sudetoněmecké vědy a kultury jako byli Josef Ressel, Gregor Mendel, Alfred Kubín a Jan Václav Stamitz. Jenom jednou ročně sejde se velké sudetoněmecké divadlo, kde zazní silný hlas, pronášený sudetoněmeckou mateřštinou. Ale zdá se, že ani v Německu mu všichni nerozumějí.
Lze tedy pochybovat o rovnoprávnosti sudetoněmecké národní skupiny s německým národem. Možná již brzy opět uslyšíme (jen trochu jinak než v r. 1938):
"Aniž bychom se někdy vzdali práva na sebeurčení, pokoušeli jsme se za nejtěžších obětí zajistit svoje bytí v německém státě. Všechny snahy o spravedlivé vyrovnání ztroskotaly. Chceme žít jako svobodní lidé! Chceme opět mír a práci v naší vlasti. Chceme domů do Česka". To vše může vyřešit svrchu slibované
Konečné řešení:
Podle některých německých lingvistů neexistuje jiná možnost výkladu slova Bavoři (Bayern) než Bójové (Bojern). Tuto tezi podporují i archeologické objevy. (Někdy v 7. století tedy došlo k prvnímu vyhnání Němců z Čech!) Zároveň existují teze, že Češi jsou vlastně východogermánským zbloudilým kmenem. Stejné oprávnění má však i tento můj dosud nepublikovaný objev:
Kdysi Bójové a dnes Bavoři jsou ve skutečnosti etnicky západní Češi! Nic tedy nebrání našemu sjednocení.
Mezi Bavorskem a Českou republikou stejně už existuje pouze "zemská hranice" (při příjezdu z Německa), můžeme tedy v rámci jakéhosi Euroregionu, ještě před vstupem do Evropské unie, která pak stejně rozpustí umělé hranice mezi národy, přivtělit Bavorsko do České republiky. Tak konečně dojde naplnění "právo na vlast", vyhnanci se vrátí domů a nebudou se muset ani stěhovat (což se jim stejně nechce).
Získají samozřejmě české státní občanství. Veškerý sporný majetek zůstane na území jednoho státu a přestaneme se o něj hádat.
A v bavorských základních školách bude na zdi místo neústavního krucifixu viset obrázek prezidenta Havla.
Psáno v Praze na Lužinách dne 17. 5.1997
Prameny:
"Stanovisko k sudetoněmecké otázce" (tzv. "20 bodů"), zásadní dokument Sudetoněmecké rady, střechové organizace všech odsunutých Němců, Mnichov 1961, potvrzeno 1994
Libreto výstavy "Sudetští Němci - etnická skupina v srdci Evropy", dům Petra Parléře, Praha 1994
"Německo a Češi, Dějiny jednoho sousedství uprostřed Evropy", Ferdinand Seibt, Academia Praha 1996
Co tak člověk pochytí z éteru
Poprvé vyšlo jako příloha internetového deníku Neviditelný pes © - Týden od 19. do 26. května 1997
Podle předáků Landsmanschaftu existuje "sudetoněmecká národnostní menšina", či "samostatná etnická skupina", což jsou "vyhnanci", jejich potomci a ostatní rodinní příslušníci, dále pak všichni, kteří se danou problematikou zabývají a též ti, kteří se "sudetskými" Němci cítí být, úhrnem asi 4 miliony osob. Příslušníci tohoto německého "kmene" žijí dnes převážně na území Bavorska, v podstatě tam ani nikdo jinej není. Německo však nepřípustně porušuje jejich menšinová práva tím, že pro ně dosud nevybudovalo školy, kde by se učilo výhradně sudetoněmčinou např. o velikánech sudetoněmecké vědy a kultury jako byli Josef Ressel, Gregor Mendel, Alfred Kubín a Jan Václav Stamitz. Jenom jednou ročně sejde se velké sudetoněmecké divadlo, kde zazní silný hlas, pronášený sudetoněmeckou mateřštinou. Ale zdá se, že ani v Německu mu všichni nerozumějí.
Lze tedy pochybovat o rovnoprávnosti sudetoněmecké národní skupiny s německým národem. Možná již brzy opět uslyšíme (jen trochu jinak než v r. 1938):
"Aniž bychom se někdy vzdali práva na sebeurčení, pokoušeli jsme se za nejtěžších obětí zajistit svoje bytí v německém státě. Všechny snahy o spravedlivé vyrovnání ztroskotaly. Chceme žít jako svobodní lidé! Chceme opět mír a práci v naší vlasti. Chceme domů do Česka". To vše může vyřešit svrchu slibované
Konečné řešení:
Podle některých německých lingvistů neexistuje jiná možnost výkladu slova Bavoři (Bayern) než Bójové (Bojern). Tuto tezi podporují i archeologické objevy. (Někdy v 7. století tedy došlo k prvnímu vyhnání Němců z Čech!) Zároveň existují teze, že Češi jsou vlastně východogermánským zbloudilým kmenem. Stejné oprávnění má však i tento můj dosud nepublikovaný objev:
Kdysi Bójové a dnes Bavoři jsou ve skutečnosti etnicky západní Češi! Nic tedy nebrání našemu sjednocení.
Mezi Bavorskem a Českou republikou stejně už existuje pouze "zemská hranice" (při příjezdu z Německa), můžeme tedy v rámci jakéhosi Euroregionu, ještě před vstupem do Evropské unie, která pak stejně rozpustí umělé hranice mezi národy, přivtělit Bavorsko do České republiky. Tak konečně dojde naplnění "právo na vlast", vyhnanci se vrátí domů a nebudou se muset ani stěhovat (což se jim stejně nechce).
Získají samozřejmě české státní občanství. Veškerý sporný majetek zůstane na území jednoho státu a přestaneme se o něj hádat.
A v bavorských základních školách bude na zdi místo neústavního krucifixu viset obrázek prezidenta Havla.
Psáno v Praze na Lužinách dne 17. 5.1997
Prameny:
"Stanovisko k sudetoněmecké otázce" (tzv. "20 bodů"), zásadní dokument Sudetoněmecké rady, střechové organizace všech odsunutých Němců, Mnichov 1961, potvrzeno 1994
Libreto výstavy "Sudetští Němci - etnická skupina v srdci Evropy", dům Petra Parléře, Praha 1994
"Německo a Češi, Dějiny jednoho sousedství uprostřed Evropy", Ferdinand Seibt, Academia Praha 1996
Co tak člověk pochytí z éteru
Poprvé vyšlo jako příloha internetového deníku Neviditelný pes © - Týden od 19. do 26. května 1997
3 komentáře:
V Bavorsku je už na 20% čůšů,jak se označují přistěhovalci z Balkánu, dále dobře 10% Poláků,začínají se tam stěhovat ve velkém počtu černoušci z Afriky. Odsunuté Sudeťáky tam přijali odmítavě, slepice musely zůstat v chlívku, v obci chodily hlídky. Samozřejmě nekradli všichni, ale těch, co znali heslo "kdo nekrade, okrádá svoji rodinu" už bylo opravdu hodně. Dále se jim vyčítala nízká kulturní úroveň, což zřejmě postihlo hlavně skopčáky, obyvatele chaloupek rozesetých po kopcích.
Není proto divu, že se někteří z těch odsunutých nedokázali zcela integrovat a táhne je to do slušně vládou dotovaných spolků.
Odsunuti byli však i vzdělaní lidé, ti se v cizí kultuře brzo zabydleli. O těch se ale moc nemluví jako o Sudeťácích, jsou to lidé jako každý jiný. Vymaštěný pan Posselt ale žádný vysídlenec nemůže být, narodil se jistě teprve v Německu, takže je s podivem, čím se živí.
To je nápad, kdybyste se byli včas spojili s prvními teoretiky Severní ligy, kteří propagovali vytvoření kulturně homogenních regionů, mohli jste s nimi vytvořit velký pádsko-bavorsko-švýcarsko-český region. I když té alpské kultury moc nemáte.
"La Padania costituirebbe, attraverso le sue città, un unicum, ricompreso all'interno della unitaria cultura alpina, che collega la Padania alla Baviera e alle regioni elvetiche"
http://www.patchanka.it/_bakeka/00000127.htm
Jenže teď už Liga, alespoň dočasně, od tè myšlenky upustila.
Velmi nevšední pohled na česko-sudetoněmecké stýkání a potýkání! Ale proč vlastně ne? Ať žije Českobavorsko!
Okomentovat