Je Zelený čtvrtek, čas dávné Poslední večeře. Obrazy této nejvíce zpodobňované hostiny ukazují to, co jídávali lidé v době malování obrazu: jehněčí, rybí - či dokonce vepřové maso. Tak to tedy při Pesachu určitě Židé nejedli, tedy ani Ježíš a jeho učedníci. Jedli to, co na svátek Pesach Bůh přikázal jíst. A přikázal to svému lidu proto, aby nikdy nezapomněl, že jej vyvedl ze země Egyptské, z poroby zlé, otroctví těžkého - někdy kolem roku mínus 1275.V tento den si dovolím citovat klasika v překladu bible kralické:
"Mluvil pak Hospodin k Mojžíšovi a k Aronovi v zemi Egyptské, řka:
Desátého dne měsíce tohoto vezmete sobě jeden každý beránka po čeledech, beránka na každý dům. Byl-li by pak dům tak malý, že by s beránka býti nemohl, přivezme souseda svého, kterýž jest blízký domu jeho, podlé počtu duší; jeden každý počte tolik osob, kolikž by jich snísti mohlo beránka.
Beránka bez vady, samce ročního míti budete, kteréhož z ovcí aneb z koz vezmete. A chovati ho budete až do čtrnáctého dne měsíce tohoto; a zabije ho všecko množství shromáždění Izraelského k večerou. A vezmouce krve, pomaží obou veřejí a nade dveřmi u domů, v nichž jej jísti budou.
I budou jísti noci té maso pečené ohněm, s chleby přesnými; s bylinami hořkými jísti jej budou.
V témž domě jísti jej budeš, nevyneseš z domu ven masa jeho; a kostí v něm nezlámete.
V tu noc zajisté půjdu po zemi Egyptské, a budu bíti všecko prvorozené v zemi Egyptské, od člověka až do hovada, a nade všemi bohy Egyptskými učiním soud: Já Hospodin.
Krev pak ta na domích, v nichž budete, budeť vám na znamení; a když uzřím krev, pominu vás, a nebude mezi vámi rána zahubující, když bíti budu prvorozené v zemi Egyptské."
("Pesach" prý znamená "přeskočení". Svátky byly pojmenovány na paměť toho, že Hospodinův anděl přeskočil domy, označené beránčí krví.)
"A budeť vám den ten na památku, a slaviti jej budete slavný Hospodinu po rodech svých; právem věčným slaviti jej budete."
A tak se i stalo. A od té doby Židé jedli o svátcích Pesach chleby přesné. Nekvašené. Macesy. A taky byliny hořké, přesněji saláty z čekanky, řeřichy a lociky. (Locika kompasová je starší sestra salátu setého a prý je hořká dost.) Ale hlavně jedli toho beránka. Obětovanému zvířeti nesměly být zlámány kosti, po zabití muselo být vykrveno a muselo být připraveno opatrným opékáním vcelku. Tento zvyk vlastně pocházel ještě z doby nomádské. Ale uzákoněn byl až v Exodu.
A tak Ježíš, jakožto Žid, jenž ctil Písmo, konal podle Lukáše v den, kdy se měla jíst večeře zvaná seder takto (kap. 22):
"Tedy přišel den přesnic, v kterémžto zabit měl býti beránek. I poslal Ježíš Petra a Jana, řka: Jdouce, připravte nám beránka, abychom jedli.
A oni řekli mu: Kde chceš, ať připravíme?
On pak řekl k nim: Aj, když vcházeti budete do města, potkáť vás člověk, dčbán vody nesa. Jdětež za ním do domu, do kteréhož vejde. A díte hospodáři toho domu: Vzkazuje tobě Mistr: Kde jest síň, kdežto budu jísti beránka s učedlníky svými? A onť vám ukáže večeřadlo veliké podlážené. Tam připravte.
I odšedše, nalezli, jakž jim pověděl, a připravili beránka."
(To večeřadlo se dnes ukazuje na hoře Sion na jih od středověkých hradeb Jeruzaléma. Není z Ježíšovy doby, postavili ho až křižáci, ale snad ukazuje rozpoložení tehdejšího večeřadla. Je veliké, dlážděné a umístěné v prvním patře. Je to křesťanská kaple v budově mešity nad hrobkou krále Davida, která je synagogou...)
Židé si na sederový talíř ovšem dnes místo beránka dávají pouze symbolicky drůbeží prsní kost i s kouskem masa. No a křesťani si zase pošmáknou na beránkovi čokoládovém. Ale v Ježíšově době se beránek jedl - ale jenom v Jeruzalémě! Kdo se z jakéhokoliv důvodu nemohl zúčastnit sederu ve Svatém městě Jeruzalémě, uspořádal úplně stejný seder - ale bez beránka... Takže ten, kdo měl chuť na velikonočního beránka, musel na Pesach přicestovat do Jeruzaléma, kde bylo v době tohoto svátku až dva miliony poutníků (jak alespoň tvrdí Josef Flavius). I to byl důvod, proč Ježíš přišel na tyto svátky do Jeruzaléma, kde tedy muselo být skutečně narváno! Staré město jeruzalémské je velké asi jako pražské Staré město, a dva miliony v tak stísněném protoru musely vyvolat skutečný nával. Teprve po tomto vysvětlení snad pochopíte, jakým zázrakem bylo najít neobsazené večeřadlo!
No a po patřičné přípravě mohla nastat ona poslední večeře v životě Ježíšově. Vlastně i jeho poslední pozemské jídlo. Podle Matouše (kap. 26):
"A když byl večer, posadil se za stůl se dvanácti. A když oni jedli, vzav Ježíš chléb a dobrořečiv, lámal, a dal učedlníkům, a řekl: Vezměte, jezte, to jest tělo mé. A vzav kalich, a díky činiv, dal jim, řka: Pijte z toho všickni. Neb to jest krev má nové smlouvy, kteráž za mnohé vylévá se na odpuštění hříchů."
(Pro upřesnění – tento kalich byla třetí ze čtyř číší pesachového vína, při které se pronášejí slova: "Žehnán buď Věčný, Tvůrče náš, vládče vesmíru, stvořiteli vinné révy.“)
No a pak následovaly ty všechy známé události. Ježíš odešel rozjímat do zahrady Getseman, kde byl jat, a druhý den odsouzen a ukřižován. Zemřel na kříži jako obětní beránek Boží. Jeho lotrovským sousedům byly údy zlámány, aby se zkrátilo jejich umírání. Chystal se svátek (šabat) a museli to stihnout před západem slunce. Ježíš skonal ještě předtím sám - takže mu zůstaly kosti celé. Rovněž tak jeho tělo bylo odkrveno – to obstaral centurion, který mrtvému Ježíši proklál bok - "a hned vyšla krev a voda"...
Hledal jsem, proč se dnes na seder beránek nejí. Je tomu tak od roku +70. Tehdy, asi 40 let po zboření chrámu Ježíšova těla, Římané zničili podruhé i Chrám na hoře Moria, který byl postaven jako úschovna pro Archu, sídlo Boží. A od té doby Židé už sederového Beránka nejedí. Možná právě proto zažilo křesťanství takový rozjezd. Svého živoucího Beránka totiž křesťané pojídají! Tedy pouze symbolicky ve svatých hostiích.
Všem čtenářům svého blogu, křesťanům i nekřesťanům, Židům i pohanům přeju radostné svátky jara, krásné Velikonoce i pěkný Pesach. Prosím jenom, abyste vzpomněli na ty dávné beránky.
Ať je to jak chce, krváceli pro nás...
Psáno v Praze na Zelený čtvrtek MMX
13 komentářů:
K tomu přání se přidružuji.
Je to křesťanská kaple v budově mešity nad hrobkou krále Davida, která je synagogou...
Jak krásná charakteristika Jeruzaléma!
I já se připojuji k tomuto přání.
Šalom.
Tanti auguri di buona Pasqua e di pace e serenità!
Přeji všem veselé velikonoční mrskání !
Vážení čeští vlastenci, vážené české vlastenky !
Jak jste možná zjistili, třeba během nákupu v hypermarketu, blíží se Velikonoce.
Máme tedy příležitost k tradičnímu zamyšlení : Jak vnímáme Velikonoce my roduvěrní Češi ?
Jednak, samozřejmě, jako jedny z menších Svátků Konzumu. A potom jako příležitost přiblížit se světu Islámu. *)
My příslušníci pokrokové, humánně založené rodiny národů Slovanských, samozřejmě odmítáme tmářské pověry církve, smějeme se "božství" J.K.Nazaretského, propukáme v bujaré veselí při zmínce o zmrtvýchvstání.
(POZOR ! Ukřižování – to bereme vážně; to zapadá do našich pokrokových slovanských tradic, stejně jako napichování na kůl apod. Pohov.)
My zdravě ateističtí Češi a Moravané se smějeme úpadkovým národům prohnilého Západu, jež věří v ... ne, nezlobte se, vážení spoluobčané, já to ani dopsat nemohu.
Vážně - při pomyšlení na směšné pověry směšných Zápaďáků se směji tak, že mi až slzy znemožňují se trefit se do správné klávesy. Takže dál.
Náš tradičně humánní národ si vytvořil vlastní zvyk, jako protiváhu barbarského zvyku křesťanů klanět se krutému popravčímu nástroji, kříži. My máme POMLÁZKU (na Moravě řečenou MRSKUT).
My muži si zhotovíme či koupíme příslušný nástroj, variantu býkovce či nagajky, a na Velikonoční pondělí věnujeme zvýšenou pozornost zadním tvářím našich žen a dívek. Naše ženy a dívky pozorně sledují, zdali nějakou jinou nebijeme s větší náruživostí, a pokud ano, tak se naší pozornosti dožadují.
A tak se veselíme, bijeme a pijeme, dobrou vůli spolu máme. A taky proč bychom se netěšili, když nám pámbu zdraví dal ?
Volte obnovení pokrokového, na vědeckém světovém názoru založeného školství bez školného !***Volte ČSSD a KSČM !
----------------------------------------------------------
*) Po obnovení spravedlivého společenského zřízení samozřejmě zrušíme všechny ty Západem nastrčené spolky na ochranu žen; to by tak hrálo, aby nám sem někdo tahal nějaké úpadkové buržoasní móresy.
A jestli se někdy v budoucnu spojíme s pokrokovými Islámskými zeměmi, tak alespoň jeden zvyk se nebudeme muset učit.
Větší Vlastenče, správné tvrzení, že pomlázka je starší zvyk než klanění kříži, by Vám jistě pomohlo v boji proti církevnímu tmářství lépe!
Ostatní zdravím a připojuji se k minutě ticha za všechny zemřelé beránky,
alias žibřid
Vážený pane žibřide, na tomto vlasteneckém blogu přece nemusím bojovat proti církevnímu tmářství. Zde jsem mezi svými, mezi pokrokovými Čechy a Češkami, mezi lidmi neotřesitelné víry v materialistický světový názor.
Zde přece tmářskou církev hájí pouze jedna jediná osoba, příznačně hájící též Němce-papežence (a snad i Němce-luterány).
Navíc si nejsem jist, zdali by vyzdvihování zvyků starých Čechů, našich slavných předků ještě nezkažených křesťanstvím, by bylo lepším způsobem boje s církevním tmářstvím než poukazování na zločiny církve : na zničení posvátných lesů a stromů, na zničení zdravého českého přístupu k pannám ("Panna je méněcenná !"), na zavedení latinky a západního školství, na zavlečení západní architektury a techniky, na upalování čarodějnic, na zrušení otroctví atd. apod.
Přeji Vám i Vašim blízkým příjemnou pomlázku.
Škoda, Vv, že jste opomněl momentálně probíhající kampaň proti katolické církvi a její hlavě. To by dodalo Vaší epištole ještě důraznější ráz.
Vážená paní Harpyje, děkuji Vám za upozornění.
Po pravdě řečeno, nějak mi uniklo, že ona kampaň je NOVÁ. Předpokládal jsem mylně, že se jedná o STÁLE probíhající kampaň nás pokrokových, levicově založených lidí, kampaň, jež má za cíl osvobodit lid z otroctví církevních dogmat, příkazů a zákazů, jež má lid zbavit strachu z Pekla a tzv."věčného života", jež má lid přivést k plnému a radostnému přijetí materialistického světového názoru a do řad budovatelů šťastných zítřků.
A také o kampaň, jež správně ukazuje vpravdě ďábelskou obmyslnost všech Němců.
Nuže, kdy jindy, když ne teď, bych měl vzpomenout hrdinství našich husitských předků, kdy jindy bych měl zopakovat heslo husitských obránců naší české vlasti : Bijte Němce papežence !
***Volte ČSSD a KSČM !***
Vážený pane vlastenci, mám dojem, že nejste úplně "au courant" http://www.blesk.cz/clanek/zpravy-zahranici/133730/papez-kryl-pedofily-vatikan-se-vymlouva.html
Vážená paní Harpyje, já opravdu netvrdím, že jsem современный человек.
Nicméně fakt, že pro ty mladé úspěšné muže pracuji (z donucení nelidským kapitalismem a demokracií), ještě neznamená, že nutně musím číst jejich veleúspěšné noviny.
Takže tak.
Co je современный человек nevím, ani to vědět nechci. Pouze se divím, že zanedbáváte stranický tisk.
Žebř Jakobův
Nestrachuj se
Trpíš-li a máš-li za to, že toho je příliš, uchop svoje srdce, stiskni je, aby na chvíli nekřičelo, a potom pohleď a pomni: na Golgotě strmí žebř Jakobův, to jest kříž, a na něm je Pán, kterého tam zdvihli, a výše nemůže sám ani o píď, a daleko jest odtud do Království, kam se mu Otec skryl s bezmeznou ironií. Nijak se nevznáší v lehkosti ducha, ale je tažen k zemi, až mu to rány trhá, visí jako bezduché maso a nic mu nezbývá, ačkoli je Bůh, než aby jej mrtva složili na zem a pohřbili do země a potom aby prošel peklem, než bude vzkříšen a oslaven, než vstoupí na Otcovu pravici. - Nestrachuj se tedy na svém žebři, drží tě hřeby bolesti, abys nespadl nevčas ani nevčas nevzletěl; táhne li tě země, je to dobré, má právo na tvoje tělo a její krev je lázní na obmytí z pyšných úšklebků Luciferových, které se odrazily v Evině tváři, když poslechla hada, a které dědíme a roztahujeme.
Okomentovat