Psal jsem tu minule o jisté zdravotnické příhodě. Dnes zopakuji svůj starší článek, ale zase ne tak starý, aby pojednával o zdravotnictví za komunismu. Popisuji příběh ze svobodné doby.
Stalo se uprostřed civilizace v Praze: Jeden hoch pracoval na cirkulárce. Skončil už práci, vypnul motor a začal sklízet odřezky. Ale kotouč pily má přece jen nějakou setrvačnost - ještě se točil. Líznul toho hocha po levé ruce a rozřízl mu zápěstí. Už mu neuřízl ruku, ani se nezakousl do kostí, ani nerozřízl šlachy. Jen kůži - a žíly. Hoch začal silně krvácet.
Zavázal si ruku ručníkem, a než by volal sanitku, vydal se do nemocnice sám. Nejdřív autem na Karlák, na Všeobecnou fakultní nemocnici. Tam proběhl následující dialog:
"Prosímvás, já jsem se řízl cirkulárkou, dost to krvácí, kam mám jít?"
"Tady pohotovost nemáme - to musíte na Vinohrady."
Jel na Vinohrady. Od přední vrátnice ho vyhnali: "Tudy nesmíte, pro pacienty je vjezd zadem!"
"Ale prosímvás, já jsem se řízl cirkulárkou a dost to krvácí!"
"Jen si zajeďte dozadu!"
Objel tedy nemocnici, zajel dovnitř zadním vchodem, podařilo se mu zaparkovat a pospíchal na chirurgii:
"Prosímvás, já jsem se řízl cirkulárkou, dost to krvácí a už poměrně dlouho."
"Jó, to je končetina, žejo. Tak to u nás neděláme, to musíte na ortopedii!"
Hoch došel na ortopedii, kam jim strčil svou ruku s už dost nechutně zakrváceným ručníkem pod nos. "Poslali mě sem z chirurgie, řízl jsem se cirkulárkou, dost to krvácí..."
"Ále cirkule, tak to bude řezná rána, viďte? To my neděláme, musí vám to sešít na chirurgii!"
Hoch se dopotácel na chirurgii: "Prosímvás, na ortopedii mě poslali zpátky, prý patřím sem. Sešijte mi už tu ruku, nebo snad vykrvácím."
"Ruku? RUKU?!!! Ruce přece patří na ortopedii, tam vám to musí sešít."
"Nikam nepůjdu, já už nemůžu, asi umřu."
A tak mu tu ruku výjimečně sešili na chirurgii.
Poučení 1: Po úraze nebo při jakékoli náhlé zdravotní příhodě se raději nechte odvézt záchrankou. V ní dostanete i rychlou první pomoc. Ostatně záchranky jsou dnes vybaveny stejně dobře, jako samy nemocnice.
Poučení 2: Často záleží více na lidech, nežli na režimu.
Poučení 3: Na mnoha zdravotnických pracovištích (a ve mnoha školských zařízeních (a ve většině státních podniků)) máme stále reálný socialismus.
Poučení 4: Nejen cirkulárka má děsnou setrvačnost, to neviditelné kolo komunismu v nás se ještě točí!
Psáno v Praze dne 18. prosince 2001, na Neviditelném psu vyšlo 22. prosince 2001
PS: V té době se o mé drobné neduhy starali ve vynikajícím zdravotnickém zařízení Na Homolce. Věřte mi - nejde (jen) o moderní přístroje, ale hlavně o přístup k pacientovi, který tu je jednak (ošklivě kapitalisticky) "náš zákazník - náš pán" (ačkoli téměř vše (vše nezbytné) platí zdravotní pojišťovna, nikoli přímo pacient), jednak je stále člověk, a ne kus flákoty. S uspokojením musím konstatovat, že totéž platí i v lidovějším a masovějším zařízení v Motole. V soukromém zdravotnickém zařízení Santé to nepřekvapuje...
16 komentářů:
Návrat socialismu - záchrana před Němci a obnovení blahobytu !
Vážení vlastenci, vážené vlastenky, přátelé a soudruzi !
Dnešní den přinesl další dobrou zprávu : Již téměř 80% Čechů a Moravanů touží po návratu socialismu. *)
Ano, zuřící hospodářská krize zbavila iluzí o kapitalismu a demokracii i ty největší zpozdilce v našem národě. Naše opětovné (a konečné) vítězství se přiblížilo o další dlouhý krok. Ptejme se proto, co nám všem obnovení spravedlivého společného zřízení přinese, co a komu odnese.
Už jsem před časem konstatoval, že např. Velký Šaman bude moci návrat socialismu přivítat s opravdu nelíčenou radostí. Neboť za vlády lidu se bude moci věnovat svému koníčku – potápění – v rámci Svazarmu, to jest v podstatě zadarmo. I své oblíbené zemědělské trhy bude moci navštěvovat (a dokonce i na nich nakupovat), neboť povolíme drobným pěstitelům prodej tzv. přebytků.
Ale především Velký Šaman bude moci pokračovat v plnění svého poslání, daného mu samotnou Velebnou Matkou Přírodou : V boji za obranu vlasti a národa proti dědičnému nepříteli, proti Němcům-fašistům a papežencům.
Ano, milí vlastenci a milé vlastenky, ani po druhém (tentokrát důsledném) humánním odsunu Němců a jiných národních nepřátel, po humánním znárodnění vykořisťovatelů náš věčný boj neustane. Němci nepeřestnou plánovat revanš, Američani nepřestanou plánovat agresi, sionisti nepřestanou rozdmýchávat neklid. A hlavně nebude osvobozena CELÁ naše vlast. Vždyť my máme přirozené právo na VŠECHNA ÚZEMÍ, na nichž se někdy rozkládal náš stát; nejen na tzv.Sudety.
Takže my Velkému Šamanovi s radostí umožníme pokračovat v upozorňování na (sudeto)německé nebezpečí, minimálně v regionálním, a možná i celostátním tisku a ČI (Českém internetu).
Naše vítězství mimo jiné velice rychle napraví všechny nešvary současného kapitalistického zdravotnictví. Zraněným už nebude odmítáno ošetření, nemocní už nebudou násilím nuceni platit nelidských 30 Kč za návštěvu lékaře, nikdo nebude po pacientech vyžadovat placení jídla a pobytu v nemocnici. Nikdo už nebude želet času stráveného v čekárnách zdravotnických zařízení, neboť nikdo již štván soukromokapitalisty k nelidskému pracovnímu výkonu, nikdo již nebude pronásledován věřiteli či exekutory.
Prostě – všem se nám bude žít tak krásně, jako se nám žilo v letech 1945 až 1989, v dobách, kdy Němci a Američani za Šumavou a Krušnými horami jen bezmocně skřípali zažloutlými tesáky.
Volte obnovení bdělé ostrahy státních hranic proti sudetoněmeckým revanšistům a žoldákům NATO !***Volte ČSSD a KSČM !
--------------------------------------------------------------------------------------------------*) http://byznys.lidovky.cz/navrat-bolsevismu-cesi-stale-vic-touzi-po-statem-rizene-ekonomice-10o-/statni-pokladna.asp?c=A101110_154824_statni-pokladna_nev
Tak konečně zase "WV"vlastenec, léčení nebylo úspěšné, nemoc propukla v plné síle. A nebo se vrátil z dovolené v SSSR nebo USA?
Špatná zpráva pro Šamana - grafomanie je prakticky neléčitelná. U důchodců se dá postižená osoba zatlumit psychofarmaky a udržovat v klidném stavu, u osob v produktivním věku se nedá nic dělat, pouze se obrnit trpělivostí.
Kam se poděl náš Kocour? Snad není nemocný. Obvykle byl první, co napsal komentář.
Kocour slíbil, že se v hospůdce zastaví v sobotu.
To, co píšu, nemá s tématem Šamanova článku nic společného, až na to, že Kanaďan John MC Crea, autor básně In "Flanders Fields" byl chirurg.
Dnes je Sv. Martina a Den válečných veteránů. Ve Francii L´ Armistice a v Británii a v některých zemích Commonweathu vzpomínají veteránů a civilních obětí v den podpisu příměří na konci první světové války, který se jmenuje Remembrance Day, nebo taky Poppy Day. Rudé máky, které rostly na polích a loukách, které se staly dějištěm bitvy kolem Verdunu, a kde jsou pochovány tisíce mrtvých, se staly symbolem uctění památky padlých. http://i.dailymail.co.uk/i/pix/2008/10/29/article-1081635-02370348000004B0-261_468x311.jpg
In Flanders fields the poppies blow
Between the crosses, row on row,
That mark our place; and in the sky
The larks, still bravely singing, fly
Scarce heard amid the guns below...
John McCrae
Na polích ve Flandrech divoké máky rostou,
tam mezi kříži, řada za řadou.
Zde ležíme. Nahoře mezi červánky,
je možná slyšet zpívat skřivánky,
zde dole kanóny jen svoji píseň řvou.
Někteří britští občané muslimského vyznání se letos rozhodli uctít památku padlých po svém. http://www.muslimsagainstcrusades.com/?ref=nf Skupina, která si říká Muslimové proti křižáckým výpravám vyzývá k účasti na demonstraci, kterou chtějí vzpomenout "muslimských obětí britských vojsk". Obřad nazývají nechutnou událostí a symbolem imperialismu, a slibují že britští vojáci se budou smažit v pekle ( "British soldiers will burn in hell")
V Paříži se loňský 11. listopad oslavoval v přítomnosti německé kancléřky. Slova nenávisti a nacionalistické tóny už nejsou léta slyšet. Nevím, jak se Den válečných veteránů slaví v ČR. Opět nenávistnými tirádami proti Německu jako v projevu u příležitosti oslav 28.října tohoto roku? Taková Anděla Dvořáková si, co se nenávisti týká, s těmito Muslimy proti křížovým výpravám moc nezadá.
V Česku málokdo vůbec ví, čím je datum 11.listopadu památné. To Poláci ho mají jako státní svátek - vznik Rzeczy Pospolitej v r. 1918.
Jestli to nebude tím Harpyje, že jiného nepřítele než němce jsme v historii neměli. Co se týká nenávisti tak máte samozřejmě pravdu nicméně otázkou zůstává co považujete za nenávist.
To je ale divná otázka, guerriere. Projevy nenávisti jsou snad obecně známé. Jedna z nich je antisemitismus. Viz moje odpověď Hledajícímu před chvílí. Antigermanismus je v podstatě totéž. Žádný z těchto projevů nenávisti vůči nějakému národu, nebo nějaké menšině jako celku není omluvitelný.
Konkrétně se tato nenávist manifestuje např. tak, že mě někdo v diskusi osloví "Germáne", včera mi kdosi přál abych "zhebla", protože jsem měla jiný názor než on. No, a jak mi nadávali pokrokoví antisionisté na diskusích týkajících se Israele, si snad ještě vzpomínáte. No, a z toho důvodu taky odsuzuji paušální nenávist vůči muslimům. Ač, musím se přiznat, je to někdy zatraceně těžké.
Vážený guerriere,
naším nepřítelem byli, jsou a budou všichni NENAŠINCI. To jest všichni ne-Češi, samozřejmě s výjimkou našich ruských bratří a roduvěrných Slovanů.
Němci jsou (spolu se sionisty) naším nepřítelem nejčastějším, neboť stále okupují velkou část naší tisícileté vlasti, neboť po staletí utiskují Slovanstvo.
Ale my mírumilovní Slovani jsme předurčeni k vítězství, k osvobození Evropy zpod nadvlády Němců a celého světa zpod jha sionistů. Toho jsme si my opravdoví čeští vlastenci vědomi, a proto milujeme vlastenku Andělu Dvořákovou, našeho prezidenta i všechny ostatní našince, neúnavně vyzdvihující naši jedinečnost.
Proto milujeme všechny, kdož nám opakují základní pravdu o našem národě:
My Češi jsme po celou naši historii nevinnými oběťmi, které vždy a znovu vítězí nad svými vrahy, nad tyrany a zrádci všemi. Proto celý pokrokový svět nás lituje i obdivuje.
Šestého července na strahovských hradbách stáli pracující v dlouhých hustých řadách.
V dlouhých hustých řadách s vlajícím praporem
smutně pohlíželi
na vrch za Břevnovem.
Na vrch za Břevnovem směrem k Bílé hoře,
pohleď mládežníku
kdo to tam as oře.
Oře tam Čechie, máti naše drahá
ona vyorává
naše stará práva.
Naše stará práva jsou tam zakopána
od našich nepřátel
jsou tam zašlapána.
Orej máti, orej, práva nám vyorej,
až nebudeš moci
soudruha zavolej.
Soudruha zavolej ze slovanské Prahy,
on ti dopomůže
zahnat naše vrahy.
Zahnat naše vrahy do pekel kam patří
a pak provoláme
sláva, nazdar Vlasti!!!
***Volte ČSSD a KSČM !***
Chello ca pe' té nun vuò, pe' l'ate nun sia.
Lidová moudrost
"Cizinec není našinec!" - to dá rozum (pro neznalé českých reálií - jde o skandování davu v pohádkovém filmu Tři veteráni režiséra Oldřicha Lipského z roku 1983).
To Harpyje ad 11.11.: Významný den ČR
http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/ministr-obrany-uctil-valecne-veterany-i-padle-vojaky/555201?rss
Praha - Ministr obrany Alexandr Vondra dnes na pražském vrchu Vítkově vzdal hold veteránům válek, kterých se účastnili čeští a českoslovenští vojáci. Spolu s dalšími politiky a armádními představiteli položil květiny k památníku obětí válek. Slavnost se konala u příležitosti dnešního Dne veteránů.
"Demokratický stát musí umět vzdát hold těm, kdo padli v boji za svobodu a státnost. Každá západní země - Amerika, Británie, nikdy nepřerušila kontinuitu oslav Dne veteránů a jsem rád, že ho slavíme i u nás," řekl Vondra novinářům po skončení aktu.
Péče o válečné veterány je podle ministra na dobré úrovni a zlepšuje se. Společnost si však stále málo váží veteránů novodobých válečných konfliktů a zahraničních misí, dodal Vondra. Pro novodobé veterány, kteří se vrátí s poškozeným zdravím, by rád zajistil například léčebny dlouhodobě nemocných.
"Nesouhlasím s názory některých lidí, kteří považují naše vojáky v misích za žoldáky," řekl novinářům náčelník generální štábu Vlastimil Picek. Příslušníci armády podle něj za uplynulých dvacet let ušli velký kus cesty. "Hodně se naučili, studují zahraniční školy a v misích jsme díky nim hodnoceni jako jeden z nejlepších států," uvedl Picek.
Děkuji za jednu z mála pozitivních zpráv. Čeští vojáci mají v zahraničí skutečně dobrou pověst, to můžu potvrdit. Lidé, kteří je nazývají "žoldáky", jako paní soudružka Dvořáková, v nejlepší bolševické tradici, si nezaslouží nic jiného než pohrdání.
Zde moudra padají, jak v listopadu listí,
lidé tu mudrují, jsou charakterní, čistí.
Ví každý kdo kde zůstat má, a kdo má jíti od válu,
Jen intelektu záře, já spatřil jsem tu pomálu.
Však prázdno tady není, vždy se tu najde dosti,
projevů závisti, zloby a nicotnosti.
To Harpyje:
Problém s německými veterány a jejich hroby spočívá v tom, že pro nás střetnutí s Němci nebylo jen nějaké "drsnější sportovní utkání", jako třeba pro Američany (ale i ty evropské národy, které Němci nezamýšleli vyhladit). Pro nás to byl boj o holé přežití s barbarskými hordami, které i jeden z jejich vlastních vládců připodobnil k nejkrutějším barbarům z doby stěhování národů - Hunům. A mínil to jako ideál, kterého měli Němci dosáhnout, nikoli jako popis dočasného zvlčení národa válkou a souvisejícími událostmi.
Takže z tohoto důvodu není u nás velká ochota vzdávat "neutrálně" pocty všem veteránům a všem válečným padlým, včetně příslušníků zločinecké hordy, která sem přišla pouze loupit, pálit a vraždit. IMHO s dopadenými německými ozbrojenci a jejich pomahači se mělo po válce (vzhledem k tomu, že k řádnému vyhlášení války Německa Československu nedošlo) zacházet jako s příslušníky zločineckých band, tj. měli se vystřílet.
IMHO2 na to "sportovní" pojetí války Američané doplatili, především ve Vietnamu. Minimálně tím, že si nechali rozeštvat občasny pacifistickou propagandou.
Okomentovat