Letos jsem si zase vzal tradičně dovolenou dvacátého třetího, abych na poslední okamžik zakoupil pravé kapry. Už poněkolikáté, tedy tradičně, od rybáře Píchy z Veselí nad Lužnicí. Tentokrát na nákup kaprůch nešla se mnou moje milá žena Ivana, která si pořídila parádní nastuzení. Ještěže přes noc stihla zabalit hromadu dárků - než uznala, že je chorá.
Kapři: Nikoli čtyři, jako jsem kupovával, než se od nás odstěhovala dcerka Terka. Ba ani tři, jako ještě vloni, kdy na štědrověčerní večeři ze svého nového bytečku zpoza křižovatky přišel synek Janek. Letos bude mít svůj salát a svého kapra a své cukroví od své dívky... Takže jsem koupil dva kapry, přesně podle foršriftu - měli mít 2,25 kg, nejmíň 2 kg a nejvíc 2,45 (žena má jadernou průmyslovku:). A měli jeden 2,40 a druhý 2,05 (jsem inženýr:). A taky mi kapříky pěkně upravili - taky dle foršriftu: Odšupinovatět, uříznout hlavu, vyříznout z ní smutná očička a nepříjemné žábry. Ořezat všechny ploutvičky. Useknout ocas - i s centimetrem a půl těla - z toho stejně pořádný řízek není. Všechny odřezky včetně hlav beru s sebou - bude z nich výborná polévka. Samozřejmě vykuchat. Neřezat na řítky, ale na půlky, žena si to pak už naporcuje podle svýho. Většina mechanické práce vykonána za cenu třetího kapra. Rybář má "přidanou hodnotu" k holému kapru - a my (žena) máme všechnu nepříjemnou práci ušetřenou (zejména, když je někdo z nás nastuzený:).
Cukroví: Čtyři druhy, další dovezla v kapří den dcerka ze své Rajské zahrady. Při té příležitosti zakoupila kapříka u Píchy - nejdříve jednoho, potom i druhého, o nějž jsme se podělili. Takže jsme nakonec měli kaprů dva a půl...
Stromeček: Koupen již tradičně na Mikuláše od Českých lesů ze skříňové Avie, která zaparkovala v příslušnou sobotu před mateřskou školkou. Zase jsem vybral nejkrásnější ze dvou. Mimořádně neměl tlusté úpatí, jak již smrky pichlavé mívají, a tak se vešel do nového širokého stojánku bez ořezávání. Jen jsem zašrouboval tři šrouby - a ještě zbyl prostor na dolití vody. Nejdříve avšak šel stromeček do sprchy. A na Štědrý den na mne čekal na naší dřevěné peci k ozdobení. Avšak! Synek má letos poprvé svůj vlastní stromeček a zdobí si ho vlastními ozdobami, takže jsem poprvé po dvaceti letech musel ozdobit stromek sám! Žena zase musela obalovat kapří řízky taky sama - ještěže jich bylo méně. I bramborový salát se vešel do největšího hrnce a nemusel jsem kvůli němu vymejvat škopíček na prádlo...
Stromeček jsem ozdobil rád, letos poprvé na něm visí skleněné ozdoby Davida Wünsche. Stihl jsem i postavit betlém. I když nemá tak propracovaný scénář, jak ho připravovával synek. Tentokrát je tradiční, jen šílený mnich ovládá přepínání svátečních světýlek. A u města Betléma stojí strážník s jedním tajným agentem, aby sledovali dění a včas zasáhli. (Zatím stále sledují a nezasahují...)
Problém nastal s tradičním vánočním zeleným papírovým ubrusem, který dáváme pod stromek pichlavý, aby zachycoval jehličky. Vloni jsem ho buďto dokonale schoval - anebo vyhodil. Takže jsem letos na poslední chvíli kupoval ubrus nový. Zelené už neměli. Rudý jsme nechtěli. Tak jsem koupil modrý, se stříbrnejma hvězdičkama, a překážející chaloupky na okraji jsem založil, aby moc nevykukovaly.
Štědrý večer byl nezvykle klidný a nezvykle tichý. Poprvé jsme ho slavili ve dvou. Žena dostala ode mne sadu knížek, já sadu oblečení. Ale! Ježíšek mi přinesl dvoje kraťasy! Nikoli bermudy, nikoli "sportovní" hnusnoumělotiny - prostě krátké kraťasy, džínové, bavlněné, v dokonalém střihu, jaký jsem viděl naposledy před čtvrt stoletím! Díky, Ježíšku!
Pokračování darovacích obřadů pokračovalo na Štěpána po rybách, salátu a šouletu, tedy po obědě. To nás už bylo šest - přišly děti i s partnery. Zatímco Terka i Janek dostali každý pozemek na Měsíci, tak já jsem - taky dostal pozemek na Měsíci! A i knížky, které jsem chtěl, ale neřekl si o ně. A někdo možná dostal knížky, které ani nečekal, ale určitě se mu hodí. A poukázku na nákup v italském obchodě na Smíchově, kde se vyskytují sýry, víno, olivové oleje, pomeranče a další italské pochutiny. Ten obchod je tak italský, že tam chodí nakupovat hlavně muži - totiž čeští Italové. Žena konečně dostala nějakou kosmetiku. A knížky, pochopitelně. Spousta dárků se vylíhla, každý dostal něco. Synek se asi nejvíc bavil nad silně nekorektním komiksem "A to je nějaký vtip?" islandského autora Hugleikura Dagssona. Nepřístupno pro mládež. Kresba je velice jednoduchá, avšak výmluvná. Dořečeno jest v bublině. (Stojí pán před přeplněnou postelí, zdvíhá čárkovité ruce a volá: "To snad ne! Moje žena! Můj nejlepší přítel! Moje máma! Můj pes! Santa Claus!")
Dcerka se věnovala novému zviřátku - chlupatému tribblovi, který spokojeně vrněl. (Uvnitř bezobličejové chlupatiny je přepínač, který umí naladit ještě nespokojené bublání.) Snad s ním nebude mít takové starosti, jako Klingoni...
Dostali jsme i další krásné dárky. Já asi nejhodnotnější - včera jsem si ho osobně vybral a dnes jsem se pro něj zastavil v prodejně židlí s autem, se kterým jsem si při té příležitosti přivezl ze svého právě bývalého zaměstnání i krabice s hrnečky a květináč s kytkou v batohu. Tohle křesílko má nastavitelné područky, opěrku hlavy, bederní podložku, pět koleček, dá se v něm houpat i pevně se opírat. V takovém křesle se dá i bydlet! (Právě z něj píšu.) Žena ve vedlejším pokoji sleduje na svém počítači darované DéVéDé, ze kterého se na ni line Pudr a benzin...
Těšíme se na další Vánoce. Od rodinného stromečku odešly děti ke svým rodinným stromečkům, a doufáme, že tato tradice se nezastaví!
Pěkný zbytek roku 2010 přeje Šaman.
Psáno v Praze 28. prosince 2010
*****************************************************
Předcházející Šamanovy Štědré dny:
Můj Štědrý den 1997
Dobrou chuť! (1998)
Zima, zima (1998)
Semínka (1998)
Vůně domova (1998)
Naše Vánoce (1998)
Vánoce, ach Vánoce (1999)
Vánoční přání (1999)
Lucifer pod stromečkem (1999)
Jak jsem kupoval ryby (2000)
Nejkrásnější dárek (2001)
Můj Štědrý den (2002)
Můj Štědrý den (2003)
Kapří den (2004)
Můj Štědrý den (2004)
Můj Štědrý den (2005)
Můj Štědrý den (2006)
Můj Štědrý den (2007)
Můj Štědrý den (2008)
Můj Štědrý den (2009)
13 komentářů:
Vánoce, milý Šamane, letošní Vánoce už byly dávno...
II. svátek vánoční jsem strávil v Ústavu pilnou prací na videoprezentací LOOM (Legendy Operety Ocelového Města). Navrátiv se do věže, obdařen pře dvěma dny černou pětikolečkovou židlí k počítači s nastavitelným téměř vším, jsem řešil dilema, zda jít po 12-ti hodinách práce spát, nebo číst Astonovo "Tušení podrazu." Rozhodl jsem se, jak už je mým zvykem, špatně - a ráno po třech hodinách spánku jsem vypadal jako svoje vlastní (nemilosrdná) karikatura. Ale Neff jako spisovatel ujde, dokáže do knížky namontovat ledacos. Styl jako Ludvík Souček o kterém ta knížka vlastně je, temporytmus jako Dan Brown, což je nyní módní, čitelná Zhoufova grafika... Ale mám-li být krutě upřímný: založím a asi zapomenu.
Na zítra mám schůzku se svým najatým advokátem (to teda zní dostměšťácky...) a svou zubařkou, která mi za pár stokorun definitivně doopraví dvojku vlevo nahoře... Krom toho příprava na další nahrávání pro Italku - ze které se v "jazykové nouzi" vyklubala rodilá Ruska, takže jsme si mohli povídat cokoliv a nikdo v okolí nám pořádně nerozuměl - hle, co se v mládí naučíš, v stáří jak bys našel...
Šaman píše, že se vrhl na to momentálně nejpraktičtější "nářečí", ale jak mi Vlastík Větší určitě potvrdí, čas ruštiny ještě přijde, holenkové.
P.S.: Abych dodal kompletní informace - dostal jsem ještě dvě knihy o kočkách, vodičku po holení a pak takové to, co se fouká do podpaždí a navíc krásnou, měkkou, károvanou flanelovou košili, do které budu muset ještě poněkud dotloustnout. Tedy spíš hodně. Ale je opravdu velmi pohodlná... ;-)
Anžto jsem dnes celý večer louskal ořechy (vylouskané se prý budou lépe stěhovat ;-) musím nechat tady toho plkání a jít pozametat kuchyni. Je plná úlomků "vlašských slupek". A na pravé ruce se mi, jak koukám, pomalu dělá puchýř od SIKA kleští...
K tribblovi - to není tamten z tatínkova odkazu, to je tenhle: http://www.fanbase.cz/podle-tematu/star-trek/sberatelstvi/plysove-hracky/star-trek-tos-tribble-hnedy.html akorátže šedej.
Jojo, geeci mají konečně pořádný kamenný obchod v Čechách. Sice se teprve rozjíždí, na stránkách se vychytávají různé drobnosti, ale funguje a člověk si může zajít, podívat se, otlapkat... :)
Tribbl se otlapkává velmi vděčně :)
4 Tess:
Mám z těch mechanických "pets" hodně rozporuplné pocity. Měli jsme doma takového chlupatého ušatého ET, který registroval pohyb kolem sebe, něco žvanil, odpovídal, byvše osloven jménem a když byl v dosahu IR ještě jeden podobný, tak žvanili spolu. Nechávali jsme je žít a učit se (hodně AA článků na to jejich přežívání padlo) až jednou v noci žena usoudila, že se ti dva na nás smlouvají a že nám něco provedou. Žertovala, pochopitelně jen žertovala - ale kousínínek podezření asi zůstal. Napřed jsme je hilbernovali odejmutím baterek a pak jsme je raději darovali nějakým dětem z příbuzenstva.
Když jsem pak viděl jiná elektronická stvoření, začal jsem k nim mít stejně odtažitý vztah jako k nafukovacím slečnám ze sexshopu. Nechápavý s trochou té ošklivosti.
P.S.: Ale tím nechci nikomu brát potěšení z hlazení chlupatinou potažených motorků. Je to neškodná úchylka... ;-)
Mi by vadilo, že nemají oči. Plíseň nebo žížala taky nemají oči - proto je nehladím. Kocouři zato oči mají - a veliké - a chlupatí jsou dostatečně. Navíc nahlas předou. Ale pravda, musí se pravidelně krmit a hladit. Jinak napřed přestanou vrnět a potom...
Potom nevím, tak daleko jsem to nikdy nenechal zajít! ;-)
Vánoce? Něco knih, už to není ono jako když jich byl "nedostatek" a nebo už to opravdu není ono, ty knihy?.Poslední knihkupectví na malém městě, dříve plné, nyní jsem nakupoval sám ale rád.Něco z Číny na dobírku k mému podivnému koníčku, za 14.dní to tu bylo bez DPH i cla, doprava v ceně, nekup , když to je levné, na druhou stranu i ti co to vozí ve velkém a prodávají s 1000% marže musí z něčeho žít. Na štědrý den v práci, dělám sám na sebe, nebo na těch 70 co jim vyplácím mzdu? Propustil jsem "jen cizince" a teď myslím že jsem měl propustit lenochy, tak příště. Před dvaceti léty to bylo radostnější, to očekávání.
A dost, už je to na prášek.
Jak říká V.v. , vzhůru k svět........... volte KsČ a KSČSSD. AHOJ
STK, tohle není klasická reagující mechanická hračka, prostě jen obyčejný plyšák, který má vevnitř o něco málo sofistikovanější zařízení než takoví ti, co po zmáčknutí vydají zvuk. Tohle má pohybový senzor, takže reaguje na prudké poklepání nebo zatřesení vrnivým zvukem a ještě se přitom třese. Ale dá se to vypnout nebo i vyjmout.
Tohle oči mít nemá, ale už jsem určila "předek" a "zadek". Hladivé je to velice.
Živých zvířat u nás bohužel nemožno, manžel je alergický na srst. :(
Střípky mezi svátky
Na internetu čtu o finančních problémech a celkovém úpadku bývalého ministra a bankéře, se kterým jsem si třepal tlapkou před necelým měsícem. Tak proto je tak vstřícný při prodeji toho pěkného (170 m2) bytu naproti Nár.divadlu mým klientům !
* * * * *
Na chodbě mé skromné činžovní vilky na sebe nelidsky řvou bývalí občané bývalého Sovětského svazu. Asi kvůli parkovacím místům – mizerní kapitalisti, kteří tuto ulici plánovali ve 20.letech minulého věku, hloupě nepočítali s rozvojem automobilismu a hromadami zmrzlého sněhu.
Komunikace mezi občany SNS je vedena s největší pravděpodobností v jazyce Puškinově a Leninově. Proč tedy z ní slovu nerozumím, ačkoli ke mně proniká přes dvoje zavřené dveře ??
* * * * *
Přišel mail od vysoce postaveného a široce narostlého policisty, nájemníka jednoho z bytů, o něž musím pečovati. V bytě je zima a plíseň, z čehož má tlusťoch tíseň. Nájemné prý odeslal, potvrzení nedostal. Chce telefon majitelů, dostane starú Belu.
* * * * *
Volali mi z Moravy – přijedou k nám do Prahy. Přijedou sem pracovat, na chleba si vydělat. Nejsou příliš chamtiví – mrtvoly si oškliví. Takže dotaz vznesli, páchne-li byt jestli.
Páchne, páchne, Moraváci.
Selhaly vší snahy.
Stále je cítit
mrtvola zatečená do podlahy.
* * * * *
Dobrá zpráva : Brzy padne zrádná protilidová pravicová vláda, vláda, jež nás chtěla zatáhnout do Evropy. Urááá !
Hezké odpoledne všem českým vlastencům a vlastenkám.
STK, jsi kongeniální. Já teda dostal ještě krásnou novou černou klávesnici (nízkodotykovou, takže při psaní neklape moc a neruší ženu ve vedlejším pokoji).
Dvojka vlevo nahoře se mi zlomila při skousnutí šťopky jablka (jídávám ho celé včetně jaderníku, jídával...) před měsícem. Zubařka mi ji vyrvala a vyrobila můstek na přední zuby (tisíc Kč) - zatím provizorní, takže jen lehce zacementovaný, před Vánocemi se mi lehce odcementoval. Dneska odpoledne, cestou z pracáku, jsem se zastavil a nechal si ho zase přilepit. Za tři měsíce, až se zacelí džuzna, mi udělá můstek trvalý (10.000 - ale nemusím platit třicetikorunu:)
Příští tejden mi udělá 4 vpravo dole, která se mi zlomila při sundávání dolních náhradních zubů) - 800 Kč. Pozor na 4 vpravo dole.
2 Šaman:
Ta dvojka vlevo nahoře mě nakonec přišla na 670.- + 30.- poplatek. Budu teď pár dnů kousat s tím vědomím...
P.S.: Na čtyřku vpravo dole kašlu. Missing. None. Už pěkných pár let neexistuje. Zbytek, zdá se, drží.
Mám vážně myšlený dotaz na autora - co to je za tu židli? Chci nějakou dobrou židli koupit a již se nespálit. Děkuji předem, i všemi jinými směry, za odpověď.
Nazdar Větší vlastenče! Ty teď tady vlastencuješ? těchňik
Teď ? Já zde plním Stranické úkoly od samého počátku, voni těchniku s vidlema.
A ne "vlastencuji", leč bojuji za vlast, národ a socialismus. Jako ostatně celý svůj dlouhý již život. Jasné ?
Decet cariorem esse patriam nobis quam nosmet ipsos.***Volte ČSSD a KSČM !
Tess a STK:
Samozřejmě, že živé kočky nebo jiná zvířátka jsou fajn, ale když to nejde tak to nejde. V takovém případě je fajn i plyšáček. Mimochodem u nás doma máme číčy celkem dvě, "vesnickou" námi odkojeného nalezence a "značkovou" potomka to krásné kočky naší kamarádky. Protože ta číča z vesnice je pěkný větroplach, tak si netroufáme dát na stromeček cokoliv lehce rozbitného, nedopadlo by to dobře.
Šamanovi a STK:
Pánové, přestaňte mne prosím lekat těmi Vašimi dvojkami a dalšími "úžasnostmi" blížím se totiž věku, kdy by to Vaše společné téma, mohlo být poměrně brzy, nedej bože samozřejmě, aktuální i u mne a musím se přiznat, že se na to bojím i jenom pomyslet, z problémů se zuby a ze zubařů mám panickou hrůzu a přestože můj pan zubař je naprosto úžasný tvor, bojím se ho stejně.
Anonymní/mu:
Židlí je zdánlivě plno, ale je skutečně hodně těžké vybrat si něco kloudného. podle toho odkud Jste, doporučuji obrátit se buď na Ton, (www.ton.cz), ale stránky jsou poněkud nepřehledné, mnohem lepší je zajít si přímo do prodejny na Karlově náměstí a nechat si pomoci a poradit. Poměrně slušné věci od více výrobců mají také ve firmě Nábytek Strnad (www.nabytekstrnad.cz), ta je k nalezení na Vinohradské.
byl p. PROKOP a p. SVOBODA vlastenec ? Toť otázka.
Proboha! Svoboda?
To snad ne, to by pak byl můj vrstevník a jak jsem jej před mnoha lety v zahraničí poznal, je to dokonalý předobraz Vlastence Vlatimila Většího. To musí být náhoda...
Okomentovat