Oběti nacismu, oběti komunismu

Dnešek je Dnem památky obětí komunistického režimu. Připadá na něj výročí justiční vraždy Milady Horákové (oběšena 1950 spolu s  Oldřichem Peclem, Janem Buchalem a Závišem Kalandrou). Českoslovenští komunisté začali realizovat své dávné a veřejně vyhlašované záměry na likvidaci "třídního" (jejich) nepřítele. 16. května 2003 jsem napsal do Hospodářských novin k tehdejšímu Měsíci obětí komunismu:

V měsíci květnu vzpomínáme na skončení druhé světové války v Evropě a připomínáme si všechny padlé ve společném národním boji proti nacismu: Sokoly a skauty, studenty i dělníky, vojáky ze Západu i Východu, odbojáře a parašutisty, partyzány a barikádníky, vězně a koncentráčníky - a to bez ohledu na jejich stranickou příslušnost či nepříslušnost.

Květen má ovšem i jiná výročí. V tomto měsíci vznikla v roce 1921 Komunistická strana Československa. V letošním květnu naši současní českomoravští komunisté vystupují z politické izolace, do které se dostali po roce 1989. Jsou třetí, někdy snad i druhou nejoblíbenější politickou stranou. S jejich hlasy musí počítat každý politik, který chce v našem Parlamentu něco prosadit. Přitom existuje zákon o protiprávnosti komunistického režimu v letech 1948 - 1989. Ale byly v té době nějaké zločiny komunismu, když za ně nebyl prakticky nikdo odsouzen?
Připomenu jen ty nejznámější, které se zároveň nějak vážou ke květnu. Už v květnu 1948 byl zatčen generál Heliodor Píka, který byl v roce 1941 velitelem čs. vojenské mise v Moskvě. Poprvé v dějinách našeho soudnictví byl vynesen trest smrti, aniž by před soudním tribunálem stál jediný svědek. Poprvé, ale ne naposledy.
Před 1. májem 1949 měl být "izolován" slovenský partyzánský velitel major Viliam Žingor. Mezi jeho zločiny patřil ten největší: V červnu 1947 vystoupil z komunistické strany. Utekl opět do hor, ale nakonec ho chytili. Státní bezpečnost kolem něj zkonstruovala "nebezpečnou protistátní skupinu". V procesu s ní pak byly nad osmi lidmi vyneseny tři rozsudky smrti a dva doživotní tresty. V souvisejících procesech bylo odsouzeno dalších 142 osob. Pouze tři slovenští partyzánští velitelé a komisaři se nestali obětmi nezákonných procesů!
Komunisté pozavírali vedoucí činitele květnového povstání. Obvinili je jako "agenty gestapa a západních špionážních center". Vojenský velitel Prahy generál Karel Kutlvašr byl odsouzen k doživotí. Ven se dostal až na amnestii v roce 1960. Vězněn byl i zástupce komunistů v revoluční České národní radě Josef Smrkovský.
31. května 1950 začal proces s dr. Miladou Horákovou, která byla obviněna ze "záškodnického spiknutí". V sérii procesů bylo odsouzeno 639 osob k celkem 7850 letům vězení. Padlo také 10 trestů smrti a 52 doživotních trestů. Funkcionářka Čs. strany národně socialistické, která se od roku 1939 aktivně zapojila do protinacistického odboje, kde byla členkou Petičního výboru "Věrni zůstaneme", přežila gestapácké výslechy i nacistické věznění, aby se stala obětí komunistického režimu.
Nezákonně popravováni a zavíráni byli lidé ze západního i východního odboje, partyzáni a povstalci. Českoslovenští komunisté se vražděním hrdinů druhého odboje přiřadili po bok německým nacistům. Zatímco však nacisté likvidovali nepřátele nacistického Německa, komunistický režim vyvražďoval naše národní hrdiny!
Ke květnu se vážou i jiná výročí: 9.5. 1948 byla vyhlášena ústava nového režimu, která přesto zaručovala různá občanská práva, jako např. soukromé vlastnictví drobných a středních podniků do 50 zaměstnanců a soukromé vlastnictví zemědělců do výměry 50 hektarů. Komunisté v dalších letech soustavně tuto svoji vlastní ústavu porušovali. Včetně její proklamace o "nedotknutelnosti úspor nabytých prací". V neděli 31. května 1953 byla vyhlášena "měnová reforma", která o úspory oloupila všechny občany. Pět let po převzetí moci dokázali komunisté přivést národní hospodářství válkou téměř nedotčeného státu ke všeobecnému úpadku.
Ale to už je padesát let. Dnes je KSČM demokratickou stranou, která se snaží rehabilitovat ty správné myšlenky Marxe a Engelse. A na svůj prvomájový mítink si zve soudruhy ze spřátelených zemí - Kuby, Číny a Severní Koreje. Ze zemí, kde komunistický režim dosud vládne a dosud páše své zločiny. Které u nás zatím nebyly nejen odsouzeny, ale ani pojmenovány.
Květen má skutečně různá výročí. Obětí nacismu si v něm připomínáme pravidelně. Obětí komunismu jen zřídkakdy.
I proto vyhlásila Konfederace politických vězňů květen za Měsíc obětí komunismu.

Psáno pro Hospodářské noviny, kde vyšlo drobně zkráceno 16.5. 2003.