Proč plakal Glenn Miller

Glenn Miller nejspíš plakal na konci roku 1943, když ho zkritizoval vlivný časopis Time. Glenn se totiž snažil "zmodernizovat" vojenskou hudbu včetně tradičních pochodů. Zaranžoval klasickou skladbu „St. Louis Blues March“, kterou původně složil W. C. Handy. S jeho vojenským pochodem provedl něco, co se tradicionalistům nelíbilo: fakticky ho změnil v blues. Time si postěžoval, že Glenn Miller "vnesl do disciplinovaných kadencí vojenské hudby ležérní radost". A dále napsal:

"Armáda namísto chodidly hýbe svými boky."

Proti komu bojujeme

Před pětadvaceti lety, přesnějí 11. září 2001, skončilo teprve 20. století. Tehdy nám došlo, že dějiny nemají žádný konec. Po tom, co skončilo soupeření velmocí USA a SSSR, potom, co se Sovětský svaz rozpadl, začala jen další fáze dějin. Dosud jen doutnající konflikty mezi staronovými totalitami a idealisty svobody, přidušené soupeřením supervelmocí, propukly naplno. Za to čtvrtstoletí se dějiny značně posunuly, přesto si myslím, že moje tehdejší přesvědčení je v něčem platné i dnes. Pro milovníky internetové archeologie předkládám svůj právě čtvrt století starý článek:
****************

Dva tisíce plus! A kdy minus?

Právě jsme se vrátili se snoubenkou Karlou z poznávacího zájezdu po Řecku, otevru televizi a vypadne na mne obličej předsedy Sněmovny pana Tomio Okamury. A směje se, a radost má! My, průměrní důchodci si příští rok polepšíme o 470 korun měsíčně! A ne jen o ubohých 270, jak stanovuje zákonný výpočet důchodů. A to vychází z toho, že naše moudrá vláda zvýšila procentní výměru o 0,2 % nad stanovené minimum. A to u průměrného starobního důchodu páčí 34 korun měsíčně. Čili měsíčně budeme mít navíc 304 Kč. My, průměrní. Krom toho dostaneme my všichni, chudí, bohatí, takhle pěkně před volbami, pobídku k podpoře moudré vlády a jejich velemoudrých zástupců jednorázově 2.000 Kč. A když se ty dva tácy dělí dvanácti a přičte se těch 34 k zákonným 270, tak to vyjde na skoro tu pětistovku. Takhle nějak pěkně to pan Okamura objasňoval.

911 25 let poté

"Válka proti naší civilizaci, demokracii a svobodě pokračuje. V její zatím poslední bitvě padly tisíce Američanů. Celý civilizovaný svět vyjadřuje Americe soustrast a podporu." 

Napsal jsem před dlouhým čtvrtstoletím na monitory Neviditelného psa. Ta válka ideologie, vzývající otrokářství a smrt proti euroatlantické civilizaci totiž nezačala 11. září 2001. Její novodobou historii lze sledovat přinejmenším od 23. srpna 1996, kdy Usáma bin Ládin zveřejnil manifest s názvem „Prohlášení v Džiddu“. Vyzval v něm muslimy k útokům na americké vojáky a cíle. Šlo tedy o vyhlášení války Spojeným státům americkým. Od té doby byl Usáma oprávněným vojenským cílem amerických ozbrojených sil. Tedy - mohl být, nebýt předposranosti a úslužnosti euroamerické civilizace.

Na houby!

Před týdnem na jednom televizním programu hořekovali odborníci, že letos už žádné houby neporostou. Je sucho, je sucho. A když zaprší, tak stejně bude sucho. Ale trošku zapršelo, ne tolik, aby se na Orlíku dohnalo 15 metrů, ale i 15 centimetrů do hloubky lesní půdy nakonec stačilo. Čtvrtek se zdál vhodný k výjezdu za houbami, ale kam? Podíval jsem se na pravděpodobnostní mapu růstu "mykorhizních hub", zveřejňovanou Českým hydrometeorologickým ústavem a mé naděje poklesly. Místečko na okraji křivoklátských lesů, kam po dlouhá desetiletí jezdívám, je zažluceno. Střední míra pravděpodobnosti. Hm, a vlastně, když jsem tam byl před dvěma měsíci, tak tam, co dříve rostly hříbky, tam vyrubali podhoubí ty svině divoký. Tam, co rostly klouzky, tam zase řádily LaKaToše (Lehké Kolové Traktory). Našel jsem tehdy pouze několik šedivek a dvě ožrané růžovky, které jsem nechal místním měkkýším strávníkům. Domů jsem přinesl jen Jidášovo ucho do polívky.

Rozhodný krok české vlády k přijetí eura

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v pondělí přednesla návrh vládního rozpočtu pro příští rok. Peskovali jsme minulého ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS), když předložil rozpočet, který počítal s dosud neschváleným zákonem. A skrýval desítky nezajištěných miliard na již vysoutěžené dopravní stavby. Na ten Stanjurův zprasený rozpočet se Schillerová odvolávala letos, že letošní manko jde ještě za předchůdcem. Ale tento rozpočet jde už za ní. Ale peskovat ji za něj jsem původně neměl v úmyslu, Schillerová již dostala spravedlivý sprdunk od celé řady ekonomů.