Synek tak učinil. Půjčové činí přesně 499 Kč, včetně pojištění, ale ještě si pro sichr přikoupil připojištění za 600. Svezl v tom Mercedesku mne, svou sestru i matku rodnou - ale ne všechny najednou, protože smartík je jen dvoumístný. (Tenhle typ auta byl původně vyvinut pro elektrický motor, i když nejdříve se v provozu objevily jeho benzinové varianty.) Klasická nákupní taška. Zavazadlový prostor je tak na velkou kabelu, asi čtyři balení vody by se tam vešly. Dojezd je toliko 130 km, pak se musí nabíjet asi čtyři hodiny. A taky nejvíc prý sviští 130 km/hod. Avšak to ručička "nádrže" (ukazatel nabití akumulátoru) padá střemhlav. Ale zase když brzdíte motorem, vpodstatě vždy, když sundáte nohu z "plynu", pak se vám baterka dobíjí. Rekuperace se tomu říká. Ovšem dojezd je počítán i na to dobíjení.
Připojovací šňůrou se můžete napojit na jakoukoli jednofázovou 230V zásuvku. Jo, je to tak na městské pojíždění, takže nehrozí, že byste zabloudili do zemí, kde by byly jiné zásuvky...
Taky jsem si zařídil, po krátkém zaučení. "P" je parking, "R" zpátečka, "N" neutrál (nepoužito) a "D" dopředu. Řazení je odpředu dozadu, žádné vekslování do stran, a žádné záměny jedničky za zpátečku, jak se mi to občas povede u Fabie. Autíčko se rozjede sešlápnutím plynu. Vedle je brzda, spojka není potřeba - takže si vystačíte s pravou nohou.
Odpal je slušný, synek prý při padnutí zelené předstihl i motorkáře. Auto je trochu vyšší, ale strach z převrácení není potřeba, těžiště je nízko, pod podlahou, někde v baterii. Díky krátké délce má malý poloměr otáčení a zaparkovat se dá dokonce mezi dvěma auty, co stojí za sebou, kolmo k chodníku. Jediným problémem může být poněkud tvrdé pérování - na našich boulovatých a děrovaných českých silnicích a ulicích to dost drncá.
Provoz je tichý, motor krásně bzučí. Předpokládám, že je to stejnosměrný sériový motor, stejně jako v tramvajích, s prakticky hyperbolickou charakteristikou. Takže při malých otáčkách (rozjezdu) dosahuje značného točivého momentu, který vzrůstá se zatížením. Ano, do kopce jede skvěle.
Legrační je, že právě dneska je 120. výročí první jízdy první Křižíkovy pražské tramvaje! Nevím, jestli ty dnešní tramvaje budou nahrazeny budoucími elektromobily, které prý mají oproti autům se spalovacími motory mnoho výhod. Zejména jsou provozně levné. Kilometr jízdy prý vyjde na korunu. Hm, nevím, jestli se myslí dnešní ceny elektrické energie, a určitě v tom není zahrnuta cena za amortizaci. Jestli baterie vydrží 2000 nabití, pak je po 260.000 km odepsaná. Než si pak pořizovat novou baterii, bude asi lepší koupit si rovnou nové auto - s úspornějším motorem. Ale fakt je, že po městě jen tak čtvrt milionu kilometrů nenajezdíte...
Když si vezmu účinnost elektráren (většinou tepelných) kolem 30 %, ztráty při přenosu elektřiny a transformaci, tak by bylo účinnější topit v autu přímo pod kotlem... Aby se skutečně jednalo o ekologickou záležitost, bylo by potřeba dobíjet akumulátory v době odběrových sedel. A majitel auta by nenabíjel auto, ale jezdil by si k "pumpě" pro nabité baterie. I tenhle model funguje, ale zavazuje majitele auta k trvalým poplatkům - za pronájem baterie. Ovšem nemusí mít pak strach, že mu baterka klekne, zmrzne, shoří, zničí se při nárazu...
No nic. Asi si elektromobil kupovat nebudu. Ale občas bych si ho rád půjčil. Je s ním legrace!
Psáno v Praze dne 18. července 2011
21 komentářů:
Fajne a pěkné...
Nějak jsem tu akci během svých devíti dnů v Praze nezachytil. Škoda přeškoda - poslední dobou jsem řešil individuální dojíždění na chalupu - auto nechci, není s ním žádná legrace, s motorkou zase nesmím do ChKO a musím mít při jízdě na hlavě takové to kulaté - nehledě na to, že v městě nemám motorku kde garážovat.
Nakonec jsem se rozhodl pro elektrokolo - jenže dojezd jen 40 km a to když když budu šlapat s motorem 1:1 - už je povinný tzv. PedalAsistent, (prý nařízení z Brusele), nedovolí jet jen na motorek a musel bych vozit 2 náhradní akubaterie - což by bylo dražší, než celé kolo, nebo použít tři klasické Pb aku 12V/20 Ah, což zase znamená si ke kolu pořídit přívěsný jednokolový vozík, čímž by se z výletu stala "technická výprava".
-------------------
Takže jsem dneska dopoledne zbaběle objednal bicykl s přívěsným motorkem Honda - asi ze sekačky. Je sice o cca 5 000.- dražší než moped Betka z číny (19 990.-), ale ta nádhera - budu volný, bez řidičáku, bez povinosti mít na hlavě přilbu, dojezd na jednu nádrž 2l cca 200 km - a to je tam i zpátky. Pojedu kdy budu chtít, pomalu (30 km/hod. max.) a budu se kochat jako pan Hrušínský ve Vesničce mé střediskové. Když se mi bude okolí líbit, zastavím a pak zase pojedu dál.
----------
Takže můj sen z útlého mládí o kole na baterky mi bohužel nevyšel ani v důchodu. Budu po sobě holt zanechávat viditelnou uhlíkovou stopu a pokud nebude pršet, nezmoknu. [;-)
STK, ukažte prosím, co jste si objednal. Kola mne zajímají. Děkuji.
Jako obvykle mne těší, vážený STK, že myslíte přímo hlavou. Konkrétně, že tvrdošíjně odmítáte používat ten hloupý euroamerický vynález - cyklistickou helmu. Hrdě, svobodně a důstojně se tak přihlašujete k nám Slovanům. (Už jste někdy viděl ukrajinského stavebního dělníka, jenž by na stavbě nosil helmu z vlastní vůle ? Jistě ne - naši bratranci si své svobody taky vysoce cení.)
Tak Zlomte vaz !
Jednou jsem na kole potmě přehlédl trubku položenou přes cestu. Helmu jsem měl. Od té doby si ji považuji ještě více. Svobodomyslnost a smysl pro estetiku pravděpodobně nejsou výsadami čistě slovanskými. Zde většína motorkářů dává přednost vlajícím vlasům nebo slušivému šátku.
http://activerain.com/image_store/uploads/4/3/1/6/5/ar120593348256134.jpg
Jak jsem se dočetla v jedné diskusi na Psu, považuje i nemalé množství svobodomyslných Slovanů bezpečnostní pásy za omezování osobní svobody ("další buzerace z Bruselu").
Svoboda vylétnout oknem jako pták. První otázka, kterou klade pojišťovna při nahlášení nehody: "Byl jste připoutaný?"
Sice nejsem cyklísta - babetýsta, protože k jednostopým vehiklům mám principiální nedůvěru, zvláště k těm, které je nutno současně řídit, pohánět vlastním sádlem a držet balanc. Ale když na ní nemusím jezdit, i tahle technika mě zajímá. Jsou kola s delším dojezdem, ale dražší. K pedalasistentovi se dá přibastlit manuál, baterky lze postupně dokupovat až budou levnější. Přívěsný vozík s levnými akumulátory je dobrý nápad pro značné zvýšení dojezdu.
A na palici cyklohelmu ! Bez remcání !
U nás jezdí hodně Smartů, v převážné většině jsou to ale firemní auta, a město má dokonce i nějaké elektromobily. Pro soukromníka je Smart zajímavý nanejvýš jako druhé nebo třetí auto.
Když má člověk větší rodinu, tak se nehodí ani jako nákupní taška, a totéž platí pro toho, kdo má děti nebo psy, nebo dokonce obojí.
Za stejné peníze se dostane koupit opravdové auto, v kterém člověk nemá pocit tísně, a do kterého se taky něco vejde.
Pohled na Smart Car přes vodu:
http://www.wired.com/autopia/2011/04/smart-electric-drive/
Já si vzpomínám,RRR, na shluk čumilů před xx lety okolo jednoho zaparkovaného Smarta v Kensingtonu, a přitom jsou Londýňané zvyklí na ledacos. A v zemi velkých aut, jako je ta Vaše, se toto titěrné autíčko musí jevit o to legračněji. Má ale určitě své oprávnění,například u obyvatelů středu starých měst, jako Paříž, Řím, možná i Prahy.
Pro tento omezený okruh zákazníků se ale výroba nějakého auta navyplácí.
Vlasy vlající ve větru... Chachá! Všechny!?
---
Für VVV: Přilbička na kolo je jenom taková vypolstrovaná čepice s řemínkem, ta mi nevadí - vadila mi tzv. integrovaná přilba na motorku. Špatně jsem slyšel a v noci i viděl. Co je ale důležité, jsou brejličky!
---
No když jinak nedáte, tak jedna ze života:
Jel jsem kdysi dávno, ještě za rozvinutého socialismu z dlouhého kopce na kole - do Vrbna pod Pradědem. Rychlost jsem měl slušnou, cca 50-60 km/hod., když se mi těsně pod levé kok trefil nějaký větší brouk. V ten ráz se mi "oči zalily slzami" a brzdil jsem vším, co jsem měl k dispozici, neb jsem viděl - inu ano, neviděl jsem nic. Zastavil jsem cca 3 metry za oplenem, který vezl mladé kmeny smrčků. Jejich značně špičaté konce byly přesně ve výši těla cyklistova a bylo celkem jedno, zda byly označeny předpisovým rudým prapor(k)em nebo ne - já totiž neviděl ani ten náklaďák!
P.S.: Kurtování v autě je taky výmysl Brusele? Tak to mi ušlo... [;-)
Ale kdo jednou drcnul s autem a nebyl přikurtovaný, kurtuje se pak i v případě, že jede za roh do trafiky pro noviny.
Není nad vlastní zkušenost. Sice bolí, ale dobře se pamatuje. Přímo hlavou.
4 3R
Ne přesně toto, postaví mi speciál na chlápka 197 cm / 115 kg + brašny na fotovýbavu + zásoba paliva na 200 km atd.
Ha, teď jsem si vzpomněla na něco podobného!
Jestlipak si někdo z diskutujících vzpomíná a ví, co byl "létajicí montgomerák"?
Někdy v sedmdesátých letech vykládal jeden kamarád, který bydlel v Mnichově, jaký shluk čumilů způsobil v onom světovém městě http://www.auto-design.cz/files/pbx1110/image.jpg
Tato tříkolka byla lehkým vehiklem pro invalidy. Pokoušela jsem se o něm zjistit něco na netu, ale až na hanlivá přízviska ("hadrolet, montgomerák, velouš, netopýr, pytel na mrzáky,prchající stan"), se mi nepodařilo nic zjistit.
Knäckebrotwagen. Po tom jsem vždy toužil. Nebyly ale dostupné, tak jsem si koupil motorku ČZ175.
Velorex Jawa 350
http://www.flickr.com/photos/99176278@N00/2273536957/
A co takový "prskolet", RRR? http://www.humlhans.cz/galerie/Verejne/Prskolet/stadion01.jpg
Tím jste pohrdal?
Moped Stadion vlastnil starší bratr. Bylo to první motorové vozidlo, na kterém jsem udělal rázným puštěním spojky skok vpřed asi v 9-10 letech. Když jsem konečně měl papíry, nebyly mopedy už k mání. První zkušenosti za volantem jsem získával na združstevněném záhumenku nebožky babičky v Trabantu. Úžasný automobil.
Pokud si správně vzpomínám, tak se tomuto stroji rovněž říkalo "kozí dech".
:-)))
Koza se říkalo taky mopedu Babetta II (kvůli vysokým řídítkám), 50 ccm, dvojrychlostní, automatická převodovka i spojka. Objel jsem s ním 2x celé Československo podél hranic - tak blízko, jak jen vedly silnice a jak nás pustili nás pohraničníci. Od té doby vím, že lidi jsou v podstatě hodní.
Můj omyl, Knäckebrotwagen byl samozřejmě Trabant. Combi s automatickou spojkou Hycomat, smartcar z NDR. Velorex, ladnými křivkami připomínající tudorčik s chvostikom, byl známý též jako hadraplán.
"Trabího", když jsem ho pár let vlastnil, nazývali mí přátelé "10 000 trsátek" Prý proto, že se po nárazu rozpadl na takový počet kousků umělé hmoty. Nevím, já ho ještě prodal vcelku.
Okomentovat