Přesně před rokem jsem zde zveřejnil úvahu k tehdejší smrti Milana Paumera Agresoři a osvoboditelé. Tam jsem své pocity vůči teroristické/osvobozenecké skupině bratří Mašínů popsal dost přesně. Teď jen přidám, proč by se lidé z této skupiny neměli nazývat "vrahy". Tentokrát vynechám Švédy, spojence českých (evangelických) exulantů, před kterými bránili osvobozovaní čeští (katoličtí) studenti Karlův most na konci třicetileté války.
Oba bratři se zúčastnili ještě jako mladíci i odboje proti nacismu, a byli proto už v roce 1945 vyznamenáni prezidentem Edvardem Benešem medailí Za chrabrost za svoji „osobní statečnost v době války“. Připomenu, že to byla válka proti německým nacistům, kteří chtěli vyhladit (mj.) český národ. V průběhu této války byli na naše území vysazováni parašutisti, o nichž česká protektorátní vláda vyhlašovala, že to jsou teroristé a vrazi. Jedna banda těchto vrahů zastřelila policejního generála a zastupujícího říšského protektora pana Reinharda Heydricha, z jeho ženy udělala vdovu a z jeho čtyř dětí siroty. Tak to za války viděli kolaboranti. Prezident Beneš touto vraždou naschvál zapříčinil vypálení Lidic a utrpení českého lidu při stanném právu. Tak to říkali komunisti. Obecně Benesch naschvál rozpoutal 2. světovou válku, aby mohl vyhnat Němce z ČSR. Tak to vidí sudeťáci a jejich šestá kolona mezi českými žurnalisty a stipendisty. A skutečně - kdybychom poslechli tento řev a jako neodpustitelní volové zrušili tolikrát proklínaný Zákon č. 115/1946 Sb., o právnosti jednání souvisících s bojem o znovunabytí svobody Čechů a Slováků, pak by naši parašutisté byli dodnes "vrahy"!
No a protože jsme po pádu komunismu přejali sakumprásk celou justici i s valnou většinou zákonů, skutečně Mašínové dosud vrahy jsou - z hlediska komunistických zákonů. Takže komunisti mají pravdu, svým způsobem. Na rohu ulice vrah o morálce káže. Diskutujeme, jestli byli Mašínové vrahy nebo ne, a nevšímáme si, že vrahy byli komunisté! To, že matka obou bratrů zemřela v komunistickém vězení, zpětně ospravedlňuje jakýkoli akt "terorismu" jejich skupiny...
Když šli v únoru 1948 studenti na Hrad podpořit prezidenta Beneše, tak po nich lidoví milicionáři (ozbrojení komunisté) stříleli. Nezákonné vyzbrojení Lidových milic naše (post?)komunistické právo nikdy nepotrestalo. Tehdy bylo několik raněných. Praví čeští hrdinové! Kdyby do milicionářů v sebeobraně začali střilet studenti a trefili se - byli by to vrazi!
V roce 1951 ještě nebylo daleko od nacistické okupace, ve které padl jako jeden ze Tří králů i otec bratří Mašínů. Hrdina, který do poslední chvíle střílel na gestapo. Tedy na státní policii. Začátkem padesátých let se zdálo, že válka je na dosah. Mašínové nemohli dopředu vědět, jak zestudení. Podle Bohumila Doležala měly posametové české soudy uznat že činy nebyly trestné (nikoliv jen že byly promlčené), protože se skupina "postavila proti zločinnému režimu". (Jak to definuje Zákon o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu z 9. července 1993, který ale (post?)komunističtí soudci ignorují.) Podle Doležala však zároveň "prostředky, které Mašínové použili, byly nepřiměřené a neodpovědné – vhodné spíše pro občanskou válku než pro tehdejší situaci. Neměli by proto být dáváni za vzor." Skvělé - měli se "postavit", avšak maximálně měli roznášet letáky. Takové "postavení" však hoši, vycepováni tatínkem, považovali za impotentní.
Chyba Mašínů byla ta, že nevěděli, jak bude historie dále probíhat, že žádná občanská válka nebude. (Jako to velmi dobře vědí dnešní historikové.) Když to pochopili, prostříleli se do Západního Berlína a přidali se k americké armádě. Jejich posametová chyba pak byla, že byli nějací "divní". (S chomoutem "zbytkových trestů" na krku... BTW - podle podivuhodné právnické logiky, která je mixem starého bolševismu a nové justiční mafie, byli i popravení hrdinové protikomunistického odboje znovu odsouzeni do vězení. FUJ!)
Rozdíl mezi nacismem a komunismem byl i v tom, že zatímco němečtí nacisté chtěli vyhladit český národ, čeští komunisté vyhlazovali jenom "vykořisťovatelskou třídu". Přičemž dělník v modré haleně, který ale neměl srdce na levé straně, byl ještě horší než buržoust a muselo se s ním zatočit (volně dle soudruha prezidenta Ant. Zápotockého). A nejhorší, soudruzi, jsou ti soudruzi, kteří zradili.
Čeští a slovenští komunisté nás fyzicky nevyhlazovali, jenom nám vládli. Až v případné Třetí světové bychom byli použiti sovětskými soudruhy jako zahazovací podložka pod pásy sovětských pancéřů, které bychom dovedli až k Rýnu, kde bychom dovykrváceli...
Bohužel Bohumil Sobotka, vůdce současně nejsilnější české partaje, rovněž nesouhlasí s tím, aby se člen vlády oficiálně účastnil pohřbu Ctirada Mašína. Pravil: "Domníváme se, že to je ostuda. Domníváme se také, že to je do značné míry pobuřující... Je nutno trvat na tom, že vražda zůstává vraždou." Činy Mašínů totiž "rozdělují českou veřejnost". Do té socialistickokomunistické protimašínovské strany se zařadili i někteří signatáři Charty 77, kteří proti komunismu zvedli "neozbrojený odpor". Mašínům vyčítají jejich naštvanost na prezidenta Havla. Podivným Mašínovcům přitom vadí na naší demokratůře totéž, co vadilo Karlu Krylovi, který však - naštěstí pro "jednotu národa" - včas umřel.
Vraťme se do doby druhé světové války. Tehdy se setkávali českoslovenští parašutisté s českými četníky, a ta setkání nikdy nebyla jednoduchá a dopadala velice různě. Někdy četníci dělali, že je nevidí, někdy pomáhali - a někdy stříleli. Ve zmiňovaném loňském článku jsem připoměl masakr v Přibyslavi. 2. října 1944 byl v blízké obci Hřiště při incidentu v hospodě zastřelen přibyslavskými četníky generál Vojtěch Luža (který na ně vytáhl pistoli). Jeho syn Radomír Luža později vedl trestnou výpravu, která zajala pět četníků. Vinnej, nevinnej - všichni byli postupně odváděni do sklepa, kde byli popravováni. (Jeden tak neodborně, že přežil.) Radomír Luža, hrdina protinacistického a protikomunistického odboje, nositel válečných vyznamenání, které dostal jak od prezidenta Beneše, tak od prezidenta Havla a nakonec i od prezidenta Putina, je dodnes českými neonaci (také součástí jednotného a nerozborného českého lidu, který nesmí nic rozdělit) rovněž označován za "sprostého vraha".
V padesátých letech vedli komunisté válku proti vlastním lidem. Komunistický režim byl zločinný, nelegitimní a zavrženíhodný. KSČ byla organizací zločinnou a zavrženíhodnou. Odpor občanů proti tomuto režimu byl legitimní, spravedlivý, morálně oprávněný a hodný úcty.
Já dnes problém s Mašíny nemám. Kdyby mělo dojít ke Třetí světové válce, když jsem byl v 70. letech na vojně, pak bych střílel proti nim. Třetí světová válka ale nebyla. Radek Mašín umřel jako penzista. Přesněji - jako penzionovaný voják. Byl to voják.
Proto mu patří vojenské vyznamenání.
Psáno v Praze dne 24. srpna 2011
40 komentářů:
Ano...ale co je zarážející, že nikoho nezajímá tragický osud československých hokejistů, kteří v letech 1947 a 1949 získali zlaté medaile a roku 1948 stříbrnou medaili na olympijských hrách...A trvalo velmi dlouho, než vyrostla nová generace československých hokejistů schopných konkurovat ve světě...To je také hanebnost...Památku našich hokejistů na konci 40. let nechávají každého v klidu...
Bratři Mašínové žili v mimořádné, velmi drsné době, kdy se k sobě lidé navzájem chovali tak hnusně, že si to my dnes ani nedokážeme pořádně představit. Jejich reakce na tu drsnou realitu byla odpovídající drsnosti té reality, ve které se nacházeli a žili, takže já bych je určitě neodsuzoval a myslím, že pan Vondra udělal dobře že tam jel a že jim ta vyznamenání dal.
Jestliže nějací bolševičtí pohrobci, kteří pracují na vyšších úrovních soudů ignorují literu zákona, je snad věcí sněmovny a exekutivy zařídit, aby s tím soudcováním skončili, já si myslím, že už dávno by bylo na čase a velmi žádoucí tu bolševickou prohnilou justiční zatuchlinu pořádně provětrat, soudce, který ignoruje zákony nemá ve funkci soudce co pohledávat.
Kopretině:
O hokejistech třeba Šaman napíše někdy jindy. Faktem je, že před nějakou dobou jsem o tom shlédl dokument, tuším, že na ČT2 a pak se zase zavřely vody a slehla zem, což je škoda, téma je to vzhledem k onomu zapomnění velice zajímavé, neb je poměrně málo diskutované a známé.
Ve včerejším Neviditelném Psu se B. Doležal věnuje polemice s článkem Václava Bělohradského otištěném v sobotním Právu „Mašíni aneb jak se dělá fetiš“.
Bělohradský již v ůvodu podává odkaz na slovinského filosofa Slavoje Žižka a na jeho lacanovsko-marxistické pojetí fetiše. Fetiš je něco jako falešný mýtus, lež, která zakrývá sebeklamným závojem jinak nesnesitelnou pravdu. Jak ve vědomí jedince tak ve vědomí společnosti, kde nabývá formy ideologické lži. Když jsem si přečetla na webu článek terstského filosofa Bělohradského, kde uvádí řadu těchto fetišů v českém pojetí dějin, které je třeba odstranit, abychom měli před očima holou historickou pravdu, měla jsem dojem, že po jejich odstranění bych měla před sebou jen třesoucí se huspeninu bez určité formy, chuti a hlavně smyslu. Když odstraníme všechno, co doposud vytvářelo a vytváří t.zv. "pseudodějiny", oním demytizujícím pohledem Bělohradského, zůstává hlavní otázka: co jsou vlastně české dějiny? Řeklo by se, že jde o nesmyslné zmítání národní a státní komuinty, nechopné reagovat "pozitivně" na dějinné těžkosti a hrozby. Jde o celou řadu případů "opravdových politických selháních národa" (vyčíslení je v článku Bělohradského), které české veřejné mínění zakrývá pietně fetiši, aby se vyhnulo diskuzi.
Zajímavé je na příklad mínění terstského filozofa o období po osmačtyřicátém, kdy podle jeho mínění reálný ozbrojený odpor proti komunistické nadvládě byl nerealizovatelný, ale kdy proti režimu bylo možné "klást účinný občanský komunistickým excesům, nekolektivizovat násilně zemědělství, udržet soukromý sektor"." Po roce 1969 pak odbory nemusely schvalovat propouštění nepohodlných zaměstnanců, vědci a umělci mohli být solidární v mnohem větší míře s vylučovanými (sou)druhy, nemuselo dojít k "Biafře ducha", zlatí slavíci nemuseli podepisovat Antichartu."
Tyto černé díry v české paměti pak má zakrýt fetišistické "řečnění o hrdinství bratří Mašínů". "České veřejné mínění se tak přimyká k fetišům, aby se vyhnulo diskusi o opravdových politických selháních národa."
Terstský filozof klade na stejnou rovinu nebo spíš nedělá rozdílu mezi jednotlivými směry české historiografie a politiky. Konstatuje, že fetišismus byl již charakteristickým rysem národních obrozeneckých historiků, fetišismus poznamenává politiku Masaryka po 1918 r., fetišistický je i výklad událostí v r. 1938, kde mýtus jednotného národa připraveného bojovat v roce 1938 za demokracii a "všemi zrazeného" zakrývá další historické selhání národa.
Připustíme-li, že se ve všech případech, vyčíslených panem Bělohradským, jedná jen o pietní lež českých historiků, jedná se zřejmě o lež nacionalistického typu, která má spíš obranný charakter než agresivní. Ale v posledních čtyřiceti letech minulého století byla historiografie doménou marxisticko-leninské interpretace, kromě jí na historickém poli žádná jiná eneexistovala a ani nemohla existovat. Jak se asi staví pan Bělohradský k tomu nevyvratitelnému faktu? Považuje i tyto ideologizované (nebo spíš přeideologizované) výklady českých dějin za souhrn fetišů, nebo, řekla bych přímo, nestoudných lží? Anebo se o nich nezmiňuje, protože je považuje za pravdu?
II
A tak vzniká otázka: na základě čeho terstský filozof třídí historické iterpretace na fetiše a ne-fetiše? Na pietní sebeklamné mýty a podání historické pravdy? Jakékoliv kriterium tohoto třídění anebo alespoň náznak na nějaké měřítko jsem tedy v jeho článku postrádala. Podle čeho hodnotí práce historiků, podle svých ideologických preferencí anebo se pozastaví i nad uvedenými fakty, nad schopností podívat se na minulost z různých možných úhlů pohledu a bádání?
Nakonec terstský filozof varuje před nebezpečím, které hrozí české společnosti, jestliže se fetiš bratří Mašínů dostane do rukou české pravice, "protože může být využit k legitimizaci násilí v politickém boji." A fetiše merx-leninského výkladu dějin k legitimizaci nezákonnosti a politického násilí nevedly? Ne nevedly, byly jejich přímým důsledkem a nástrojem.
Pokud se násilí v politice týče, tak svého času poslanec Gottwald sdělil svým kolegův v parlamentě, že se do Moskvy jezdí učit, jak jim zakroutit krkem. To bylo ze strany levice jistě velice mírumilovné že? Pokud vím, tak teze o diktatuře proletariátu nejsou ničím jiným, nežli snahou o legitimisaci politického teroru a násilí. No a pokud mne paměť neklame, tak nelegální leč ozbrojené bolševické lidové milice sehrály během únorového převratu v roce 1948 svou nezastupitelnou roli. Když se tedy podíváme na bilanci násilí, které rozpoutala levice vůči zbytku společnosti, a vzpomeneme si na při tom zejména na oběti náslilné kolektivisace zemědělství, na likvidaci inteligence, na černé barony, na uranové lágry a další libůstky, tak těch několik obětí ze strany Mašínů působí proti té vší hrůze naprosto titěrně až směšně a zrovna ze strany levice mi tedy připadá jako velice nemístné a pokrytecké Mašínům cokoliv vyčítat. Nicméně pakliže se levice chystá svůj puč někdy v nějaké podobě zopakovat a já se upřímně řečeno sledujíce současné unijní aktivity domnívám, že už je to na cestě, tak by jí Mašínové (nebo Breivikové) ve větším počtu mohli vadit, jakožto ti, kdož by měli jakous takous šanci tento její pokus zastavit a zvrátit. Proto ta upřímná a vytrvalá snaha udělat z nich obyčejní kriminální lumpy. Konec konců naše bývalá StB kdysi zkoušela disidenty kriminalisovat, takže například na Jána Langoše podstrčila důkazy a nechala ho zavřít pakliže mne paměť neklame za rozkrádání majektu v socialistickém vlastnictví a za to tenkrát byl větší flastr, nežli za znásilnění nebo vraždu. V neposlední řadě ale šlo o pokus vyrobit z oposice v očích veřejnosti jen bandu kriminálníků. O to samé jde i v případě bratří Mašínů. Kriminalisuje snad někdo podobným způsobem členy lidových milicí, příslušníky StB a bachaře? Vůbec ne a ještě mají lepší pense, nežli jejich oběti. Byl snad postaven před soud a odsouzen například vrah Pavla Wonky?
Já si ale myslím, že tím, jak teď ti levičáci příliš tlačí na pilu, tak už začínají působit z hlediska dosažení jejich cílů kontraproduktivně, protože tím jak tlačí na pilu, budí o věc zájem, naštvávají tím jejich překrucováním a lhaním čím dál tím víc lidí, kteří se pak začínají o věc zajímat a vytvářet si na ní názor a ten je zpravidla jiný, nežli ten, který se nám oni snaží vnutit a to je vlastně dobře a správně, tak to má být.
informaci:
Říkáte, cituji a vytrhávám do určité míry z kontextu: "... jen třesoucí se huspeninu bez určité formy, chuti a hlavně smyslu...", no když se nad tím zamyslím, tak přesně takové pocity a myšlenky mne zaplavují, když poslouchám nebo čtu něco, od tohoto terstského filozofa. To, co říká je jakási změť a kombinace slov, zpravidla dávající jen velmi málo jakéhokoliv smyslu a když už se tam nějaký objeví je to buď propaganda, nebo nesmysl.
Nebudete se mnou souhlasit. To, že se prostříleli na západ je v pořádku. Dostat se na svobodu jinak než násilím nešlo. To, že při tom za sebou nechali mrtvé, je v pořádku. Neměli jinou možnost. Nevím jestli usmrcení příslušníka SNB bylo nezbytně nutné. V tom nechci být soudcem. Ale usmrcení pokladníka byla sprostá vražda. Jestliže se pokladník bránil, bránil se pachatelům loupeže tak jako by se bránil kdokoli jiný. Můj verdikt zní : Vyznamenat za odboj a pověsit za vraždu.
K tomuto opatrnému stručnému shrnutí, resumé, hlavnímu celkovému pocitu mám asi nejblíž.
Ovšem když je už člověk, tím spíš řekněme jednotka, v akci, vše je rozjeto, dou po vás, je to buď anebo... zažil jsrem to trochu jinak v srpbu 69 v Brně. Člověk přestane soudně logicky řádně uvažovat. Vše jinak, jste i m Z u g událostí, a šlus ende damit...
Konstatuji, že má rodina má za sebou zastřelené, vězně KZ, komunistických věznic, zničené existence, emigranty z obou těch vrcholových režimů života mé generace.
V ČRoBrno, tedy Zlín, se teď mluví o španělácích. Taky nejednotné. Velmi složité, háklivé, na ostří nože téma. Antifašista: co to je, bylo, v tu a onu dobu, tam a onde? A dál v průběhu života, přežil-li - ? Celkově jsem k nim měl po celý život bezměrnou úctu ale a další úlety většinou toleroval...
Jen pár poznámek :
1) Velký Šaman píše o Mašínech jako o „hoších“. Přitom C.Mašín byl o 7 (sedm) let starší a J.Mašín je o 5 (pět) let starší než vyhlášený geront K. Schwarzenberg, jenž, dle skvělého českého vlastence s.s.L.Bátory, je bezmocný senilní stařec.
2) Stejně jako Velký Šaman, byli jsme i my (my starší) příslušníky ČSLA; přísahali jsme věrnost naší socialistické vlasti. Takže, jako Velký Šaman, bychom na agresory stříleli. I kdyby v čele útočící US Army a Bundeswehru šli osobně bratři Mašínové.
3) Švédové, údajní spojenci českých (evangelických) exulantů, šli do naší vlasti loupit a znásilňovat. Stejně jako jiní „spojenci“, ve skutečnosti agresoři. Řádění hord US Army na jihu Čech (1945) dodnes žije v paměti lidu.
Prostě – my Češi můžeme důvěřovat jen bratrům Slovanům; především našim starším ruským bratřím. Ti nás vždy osvobodili bez postranních úmyslů.
Čest a Nazdar !
Schumacherovi:
Poměrně dlouho jsem se k tomu stavěl podobně ambivalentně jako Vy. Dlouhá léta jsem posuzoval činy obou bratří, o kterých jsme se tehdy mohli jen domýšlet, protože to, co říkala režimní propaganda, tomu se v tomto případě moc věřit nedalo, konec konců jí to neuvěřil ani americký stát a justice, protože jinak by sice Mašíny zpět do vlasti nevydali, ale jakožto kriminálníky by je za katr strčili podobně, jako se to dělávalo s únosci letadel v té době, ale z nějakého důvodu k tomu nedošlo a v tom je první rozpor mezi tím, co nám o tom říká levice a její oficiální propaganda a co ti druzí. Druhou věcí je, že vytrhneme-li tu záležitost z kontextu, tak z dnešního úhlu pohledu, kdy žijeme v době, kdy nikomu nic nehrozí, maximálně tak že ho oberou o majetek nějakým podlým fíglem, tak by jejich činy byly opravdu jen projevem prachsprostých kriminálníků a to bez jakékoliv diskuse, jenže právě že ono vytrhávání z kontextu je naprosto zcestné a zavádějící, protože ta doba vůbec nebyla normální! Lidé byli zavírání po desítkách bez soudů a vyšetřování a mizeli bůh ví kde a bůh ví proč a mnohdy mizeli nebo byli zavíráni ti, kteří by jinde a za jiných okolností byli považováni za válečné hrdiny! Asi Mašínům došlo, že ten mizerný bolševik likviduje elity, které by se mu mohly postavit a asi pochopili, že než dojde na ně, je jen otázkou času. Ta doba byla naprosto zvrácená a nenormální a reakce Mašínů na ní tomu zcela odpovídala. Zareagovali rozhodně a tvrdě, možná že ne úplně bezchybně, ale vzhledem k okolnostem zcela pochopitelně, nikdo není povinen čekat, až ho přijdou pro nic za nic nějakým způsobem zlikvidovat. Že při tom přišlo o život několik oddaných soudruhů a příslušníků SNB? A kolik díky těmto "dárečkům" přišlo o život jiných a hlavně nevinných a slušných lidí? To už nám ti soudruzi leví propagandisté neříkají, protože kdyby řekli, nebylo by dál o čem hovořit. Když těm uřvaným a hlavně křivým a prolhaným levičákům tolik záleží na té slušnosti a spravedlnosti, tak ať nejdříve ze všeho nechají potrestat ty, kdož nelegálně vyzbrojili ony lidové milice a umožnili pak s jejich pomocí provést únorový převrat. Pak ať potrestají ty, kdož rozpoutali ten rudý teror, během kterého byla pozabíjena, utýrána, poškozena na zdraví okradena a oloupena o nejlepší léta života spousta nevinných a slušných lidí. Pak ať potrestají ještě socialistické brutální bachaře, jako byli například vrahové Pavla Wonky, no pak se můžeme začít bavit o tom, co s bratry Mašíny a jim podobnými, do té doby nechť soudruzi laskavě zavřou kušny a přemýšlejí o tom, že by jim místo té uřvané a prolhané propagandy slušelo o něco více obyčejné lidské pokory, slušnosti a studu, což je ale obávám se cosi, co je jim naprosto cizí a co třeba v nějaké pohnuté budoucnosti, za nějakých dalších neblahých okolností, bude muset dát aspoň trochu do pořádku nějaký další následovník bratří Mašínů.
Draku, pro doplnění, četl jsem rozhovor, už si nepamatuji, jestli s jedním z Mašínů, nebo spíš s Paumerem, vystupoval jako tvrďák. Uvažovali jestli jako nepohodlného svědka mají zabít taxikáře, který je vezl. Nakonec to riskli a nechali ho žít. Tohle dokládá způsob jejich uvažování.
Schumacherovi:
Podobně ale museli například uvažovat i parašutisté za protektorátu, případně lidé v podobných, extrémních situacích, protože jakékoliv zaváhání chyba, nebo nemístná lítost je mohla stát krk. Adrenalin a paranoia dohromady málokdy dělají dobrotu. Kdysi se například Che Guevara (ne že bych s ním nějak sympatisoval, ale ten příklad se zrovna hodí) pohyboval po bolívijských horách a nikdo, kdo ho potkal, přesně z takových důvodů setkání s ním nepřežil, byla na něj totiž vypsána poměrně slušná odměna, pak se mu ale zželelo jedné staré babky nad hrobem a zrovna ta pak se mu odměnila tím, že na něj poslala vládní vojsko a stálo ho to pak krk. Upřímně řečeno, jsem celkem rád, že jsem tenkrát nebyl na světě a nemusel řešit takové životní situace a dilemata, jako Mašínové a jejich skupina. Největší díl viny na tom všem ale nespatřuji v Mašínech ale především v těch, co rozpoutali onen rudý teror, Mašínové pak už byli jen pár kolečky, která se odmítla nechat semlít na prášek tou rozjetou zrůdnou mašinérií. Nejdříve by měli potrestat pravé viníky toho všeho a pak teprve případně Mašíny a na tom trvám.
Také bych si to zase celé musel osvěžovat v hlavě, ale z toho co si o tom pamatuji, tak z té skupiny Mašínové byli takové to tvrdé jádro, zatímco Paumer na mne působil o poznání lidštěji, nebo civilisovaněji. Mašínové byli na můj vkus takoví až moc od rány. Musel bych kvůli tomu do svého archivu a zkusit tam vyhledat články případně dokument na toto téma odvysílané na ČT, myslím, že jeden z dílů Historie.cs se tomu věnoval a kupodivu vzhledem k situaci v ČT mi to připadalo jako relativně nezaujaté a objektivní, ale už je to dávno a v hlavě to nedržím, takže zasvěceněji bych se mohl vracet k detailům až poté, co bych se tím vším zase prohrabal znovu.
Láďa je pěkný rošťák! Na politickou korektnost z vysoka kálí, sokolík jeden!
Pochybuji ale, že by geronty Mašínojc označil buďto za chudáčky starý, nebo je na druhé straně glorifikoval. Láďa je totiž opatrný, a kontroverzním tématům se vyhýbá, i když mu výrok jednoho z nich o kreténu Havlovi bezpochyby konvenuje.
Kdyby bývali byli bratři Mašínové buzny, tak by bylo vše jednodušší.
V.č.v.Bátora není rošťák, ale náš hrdina. Kráčí v čele našich šiků (zatím jen virtuálních), vysoko drží naší vlajku. Jeho slova vyjadřují myšlenky všeho našeho lidu : Intelektuálové ať táhnou do análu; když budou celí vod výkalů, nebudou se nad nás vyvyšovat. Knížepán je starej, což znamená blbej; kdo má živit všecky ty zbytečný důchodce. (Dědeček a babička ujídají chlebíčka.) Sionisti jsou naši nejhorší nepřátelé; židí nás tisíce let, rozpoutávaj války, košerujou naše panny. A úchyláci taky patřej do lágru. A tak dále a tak podobně.
Velký český vlastenec L.Bátora prostě vyslyšel touhy zdejších vlastenců, a v roli onoho pravdomluvného hošíka volá "Kníže je nahý, prezident vkusně oblečený !".
Po našem konečném vítězství dostane v.č.v.Bátora funkci, kterou si zaslouží; stane se ředitelem Úřadu pro začlenění menšin. To bude hukot !
Tak, Draku, proto některé lidi je lepší nepotkat.
Je to tak, vážený soukmenovče Schumachře antisionisto; některé lidi je lepší nepotkat. Třeba ti Mašíni a Paumer - jde strach i z jejich fotografií. Jak se dívají do objektivu - tak nějak divně, výhružně či jak ...
Už to mám : ROVNĚ se dívají ! Kdyby se ti teroristi takto podívali mně do očí, tak tedy Lenin se mnou a zlý pryč. Nevím, jestli bych dostál přísaze Vlasti a Straně.
Ano, byli to hrdlořezové, celá ta krvavá tlupa. V.č.v.drak se nemýlí - civilizovanější Paumer by nás zastřelil, zcela zvlčilí Mašíni by nás podřízli. A když ne nás, tak naše tatínky nebo dědečky nebo strýčky nebo ... Vždyť KAŽDÝ Z NÁS byl ve Straně nebo v SSM nebo v ROH, nebo měl (ještě má) ve Straně SPOUSTU příbuzných. A každý z nich (nebo z nás) mohl být teroristy zavražděn při výkonu svého povolání nebo služby. To se nedá zapomenout ani odpustit !
Marie Pujmannová : Emigranti
Být špion, zběh, a vrah a zrazoval svůj stát,
s vervolfy hranic jednom chumlu stát,
v Babicích republice do zad vrážet nůž,
jenž podal agent: Na holomku, služ –
hanební emigranti.
Studení jak psí čenich vlast vroucnou neviděli,
jen střep a krám a strouhy, které bláto dělí,
na tváři hrdinské jen počítali pihy
a na půl žerdi stahovali prapor plihlý –
hanební emigranti.
Ale jen zadul vítr únorový
od strážných hor až po dukelské rovy,
kde krasnoarmějci a naší slavní dřímou sen,
aby lid k vládě byl probuzen –
páni, co na lid policii,
obchodníčkové čilí,
v teple se schovali, za storu skryli líc,
zmatené školáky poslali do ulic
a foukli, svíčkové báby.
Hanební emigranti.
"Svobodná Evropo", tvůj vykřičený hlas
v procesí syčáků a byvších primadon,
zas "chránit kulturu", zas "bolševictví hráz",
ty "Nová Evropo", známe tvůj starý hlas,
ba věru pravý uhodilas tón
a šťastně poutní místo vybralas,
kdekdo má v Čechách chuť vydat se opět znova
na svatováclavskou pouť do Mnichova –
hanební emigranti.
Jak emigrantský páv po peru pero ztrácí
přeletěl by tak rád v rakouskou federaci,
uprchlý generál dal by zas Sudety
křižákům s lebkami pro říšské lafety,
kdys atlantický val, dnes atlantický pakt
být špion, zběh a vrah a prodávat svůj stát –
hanební emigranti.
Nevědí co jsou, kdo dá přístřeší
posluhující emigrantské veteši,
chvíli je dobrá, pak ji zahodí
v rozmaru politické náhody.
Nevědí, či jsou, toho, kdo dá víc,
zda vrah z Koreje, vrah od Lidic,
ani co za to budou chtít,
únos, nebo zavraždit –
hanební emigranti.
Válka je jejích naděje.
Ať si ji nikdo nepřeje.
Zpozdilí lidé minulí,
jak mouchy byste zhynuli.
Bez lásky těžko bojovat,
jen ten, kdo má zemi k smrti rád,
se v život zase obrátí, ne v polomy a vývraty.
Jsme mír, my národ semknutý,
ne jak klepáte, od knuty,
však protože svou rodnou zem
vpijeme živým kořenem.
Dým továren, to je náš dech,
naše krev tepá v pražských zdech,
my z šumavského temene
hraničním hvozdem kveteme.
Protože v zemi Fučíka
jen sběr a chamraď utíká
však stát a dělník jedno jsou
jak láska k míru s Nebojsou.
A to je naše čest.
Ještě dodatek k mému včerejšímu příspěvku o článku Václava Bělohradského, otištěném v sobotním Právu, „Mašíni aneb jak se dělá fetiš“. Při zápolení s Pikslou, aby mi příspěvek přijal, se mi omylem smazala část.
Ještě pár slov o přísných úsudcích, které terstský filosof vyslovuje nad českými dějinami a hlavně chováním českého národa. Hovoří přímo o případech politického selhání národa. Zde, přiznám se, dost dobře nechápu význam tohoto výrazu. Co je míněno slovem národ? Jistě není panu V.B. jako filosofovi neznámo, že definice národa jako jednotného organizmu se u jednotlivých škol myšlení značně liší. Národ je sociální organizmus uvnitř značně diferenciovaný, sociálně, politicky. Nemůžeme tedy mluvit, aniž bychom násilně nedeformovali historická fakta, o zodpovědnosti národa jako nečleněného celku za jistá rozhodnutí nebo postoje. Rovněž tak nemůžeme klást rovnítko mezi státem a národem.
Politické selhání národa je tedy jednoduše klišé, nebo chceme-li použít definice Slavoje Žižky, fetišem. Fetišem, který má skrýt povrchní nebo stranicky zainteresované hodnocení historických událostí. V r. 1938 nebo po r. 1948, na příklad, selhal politicky národ? Jak, prosím, "selhal"? Je jasné, že pod touto nálepkou národního selhání jako celku, se chce skrýt mnohem složitější historická situace nejen vnitrostátní ale hlavně mezinárodní. Můžeme podřízení se Československa diktátu mnichovské dohody považovat za politické selhání národa? Před nalepením této hanlivé definice bychom se měli podívat na složitý mezinárodní kontext, na vnitrostátní situaci, posoudit realisticky možnost odporu tomuto diktátu, provedenému proti Československu a bez jeho zástupců. Hlavně prostudovat celou situaci. Stejně bychom měli učinit i pokud se týká situace po r. 1948.
Mám za to, že pojem "selhání národa" se používá hlavně na českém politickém jevišti. Jinde jsem se s podobným přístupem nesetkala, alespoň v Itálii ne. Značně mi připomíná jisté tendence historického revizionismu, které se snaží zamaskovat jiná "selhání" a svalit vinu na postižený národ nebo stát. Chce snad terstský filosof ocejchovat Čechy jako národ bezpáteřných zbabělců? I tato násilná "fetišizace" národní minulosti v negativním smyslu je snahou o ztvárńování politické přítomnosti ovlivňováním myslí a hlavně pohledu na sebe samé a snahou zasahovat do rozhodnutí o budoucnosti.
Schumacherovi:
Souhlasím, za určitých okolností a situací je určitě lepší když k tomu setkání vůbec nedojde, respektive když ano, takže dotyčné potká někdo, kdo si takové setkání, včetně možných následků, vyloženě zasluhuje. Nicméně například dnes by to vůbec nevadilo, neb ty okolnosti jsou úplně jiné. A jsme zpátky u toho, že největší problém je v těch okolnostech a ty způsobil někdo jiný nežli Mašínové, a vina za to všechno tedy leží především na těch, kdo naši zemi uvrhli do časů onoho bolševického teroru.
informaci:
A co bychom od něj Václava Bělohradského vlastně chtěli nebo očekávali? Je to levičák a levičácká propaganda se zase až tak moc od té Göbelsovy příliš neliší ani metodami ani cíli, jen je od té doby mnohem propracovanější a prolhanější. Konec konců to zkreslování a překrucování fakt a jejich přiohýbání pro autora žádoucím směrem, tedy doleva, je z jeho tvorby patrné pouhým okem, zařadil jsem si tedy Václava Bělohradského do příslušné škatulky a už ho ani nečtu, nechci si totiž tím jeho neřádstvem zaneřádit mozek.
To by bylo skutečně ideální uplatnění pro Láďu, Vlastenče.
Úřad pro začlenění menšin by ovšem musel integrovat nejenom devianty, nepřizpůsobivé občany a muslimy, nýbrž i zemské škůdce jako jsou havloidi, halíkovci, židozednáři, pravdoláskaři, nebo kvazisanitární hyeny.
Musíme rozlišovat mezi menšinami a zločinnými nepřáteli, vážená paní Harpyje.
Menšiny prostě začleníme do naší většinové společnosti; splynou s ní na 100%.
Zločinné nepřátele prostě potrestáme dle příslušných zákonů na ochranu vlasti a unikulti.
Samozřejmě - příslušník menšiny, odmítající 100% začlenění do naší unikulti společnosti, je zločinný nepřítel; bude převeden do příslušné kategorie, se všemi důsledky.
Lučební závody Draslovka Kolín, náš tradiční český podnik, dokáže vyrábět URAGAN D2, náš tradiční český produkt, v jakémkoli požadovaném množství.
Jednou bude náš životní prostor zbaven vší špíny; naše vlast bude čistá jako slovo Leninovo.
Na shledanou v lepších časech.
Jsem poněkud natvrdlá.
Samozřejmě, že je tvrdě potrestáte, vždyť nejste jako oni.
Jistě, od našich nepřátel se lišíme všestranně. Například naším přístupem k pravdě, právu a spravedlnosti :
Naše nepřátele potrestáme především SPRAVEDLIVĚ. Ano, spravedlivě je potrestáme za jejich zločinný třídní resp. národní původ, i za jiné menší zločiny. Takoví jsme prostě my, my Češi, příslušníci druhého nejlepšího národa v kosmu.
Čest a Nazdar !
Palach a Horáková - to byli panečku odbojáři !
Řada zdejších největších českých vlastenců upřímně projevila své city vůči teroristům Mašínům :
N.č.v.Velký Šaman by na vracející se Mašíny (vedoucí do naší vlasti agresory z Německa a USA) střílel, jako stříleli čeští studenti na „české spojence“ Švédy.
N.č.v .Schumacher a drak by ty vrahy nejraději nepotkali.
A tak dále.
Prostě – opět se potvrdilo, že zde na Doupěti jsme (většinou) samí dobří Češi. My prostě víme, jak má jednat správný odbojář : Má proti „špatné“ vládě bojovat předčasnými pátečními odjezdy na chatu či chalupu, po vzoru Václava Klause a ostatních příslušníků pracující inteligence, kterým Strana v 70.letech dala dost prostředků na stavbu chaty resp. na koupi chalupy po Němcích resp. kulacích.
A když je to nějakému brutálnímu extrémistovi málo, může se upálit, nebo se nechat odsoudit za zradu vlasti. Takové odbojáře má náš lid rád, na rozdíl od teroristů typu Mašínů, Rambouska a jiných podobných.
Ano, Palach a Horáková nestrkali našemu lidu před obličej zbraň, a protože jsou bezpečně mrtví, nestrkají nám pod nos ani zrcadlo. Prostě všem nespokojencům s naším slovanským společenským systémem ukázali NAPROSTOU MARNOST A BEZVÝCHODNOST odporu vůči realitě, vůči dějinné nevyhnutelnosti. Díky nim a jejich marným činům mohl i ten největší nespokojenec v klidu a naprosté duševní pohodě pracovat pro sebe, svou rodinu a svou socialistickou vlast.
Doufejme, že po našem opětovném (a konečném) vítězství se největší domácí nepřátelé inspirují příkladem Palach a Horákové, že nepůjdou „mašínovskou“ cestou loupeží, žhářství, vražd a emigrace.
Československo prostě byla komunistická země a komunistickou zemí do značné míry zůstává. (Ondřej Neff, SPOLEČNOST: Slovo proti slovu LN; 20.8.2011)***Volte ČSSD a KSČM !
Jsem rád, že nejsem se svým názorem osamocen:
http://neviditelnypes.lidovky.cz/spolecnost-masinove-v-zajeti-polopravd-f0m-/p_spolecnost.asp?c=A110825_103830_p_spolecnost_wag
Co mne ale hodně mrzí je, že ta mainstreamová média zůstávají tak silně a tendenčně nalevo a o nějaké objektivitě nebo vyváženosti nemůže být ani řeči.
Draku,
já bych Bělohradského výtvory také nečetla, ale v tomto případě mě zaujala diskuse, kterou proti němu vede Doležal.
Jinak mi značně vadí jeho postoj vševědoucího osvícence, který přichází, aby "zkulturnil" zaostalé domorodce.
O Terstu říkají, že je křižovatkou, na které se scházejí italská, jihoslovanská a rakouská kultura. Třeba někdy je nesnadné se na takovém rozcestí orientovat a najít správný směr. Někdo třeba míří do Prahy ale myslí si, že pohodlnější by bylo vzít to přes Vídeň.
Terstský filosof je velkým nostalgikem Rakousko-uherské říše a vidí v jejím rozpadu velké historické selhání Střední Evropy, kterou "devastoval zvláštní typ selhání, jehož jsou Maďaři symbolem. Mám na mysli neschopnost "státotvorného národa" být nositelem nadnárodní ideje říše".
A dodává, a to si musíte, Draku, přečíst, i když se Vám to nebude líbit:
"Z hlediska mé dlouhé zkušenosti středoevropského intelektuálaemigranta, různě zmítaného mezi identitami a idejemi, bloudícího a žijícího trvale v starorakouských, dnes italských městech Terst a Görz, stále silněji cítím výraz "národní stát" jako oxymóron, jako contradictio in adiecto. Stát musí vždy být nadnárodní, musí být postaven na ideji, která každou identitu překračuje směrem k nějaké věčnosti, k horizontu, který pozorujeme s údivem a závratí, stát musí odkazovat k hlediskům, která krotí vše, co je jen pokrevní a národní."
To je vzlet, co? Jen chybí, aby zapěl:
My cizinou jsme bloudili, ach dlouhá léta dlouhá, zrak slzy stesku kalily a v srdci vřela touha..."po vzkříšení naší drahé jediné a nenahraditelné pravlasti, Rakousko-uherské říše".
informaci:
Já bych řekl, že Václav Bělohradský, dále jen VB poněkud přeceňuje hodnotu sebe sama i svých názorů a díla. Vždy, když se něco takového někomu přihodí, působí dosti politováníhodným dojmem, byť si za to může sám. VB už se v tomto stádiu plácá poměrně dlouho.
Co se té monarchie týče, tak neměla jen negativní vliv, zůstala po ní například v Praze kanalisace, která bez větších oprav a úprav vydržela fungovat přes 100 let, což svědčí o zcela jiném přístupu k veřejným zakázkám, nežli třeba dnes, kdy nová silnice vydrží hezká a nová tak maximálně do první zimy, nebo ani to ne a vyřídí jí první lavina veder a přetížených náklaďáků, takže občas se mi po té monarchii zasteskne, ale jenom na chvilku, protože jinak určitě z hlediska občanských a národních svobod, to zase zcela nepochybně za moc nestálo a určitě bych v tom žít nechtěl. Já na jedné straně chápu, že jednotlivé státy v globálním světě asi nebudou schopny dlouhodobě odolávat a tvorba jakéhosi většího celku je možná velmi žádoucí z hlediska stability a větší šance na přežití v globální konkurenci, ale na druhé straně ten plíživě nastolovaný socialistický čurbes, který nám tu zavádí EU a dotační peklo určitě nejsou tím, co by nás nějak zvýhodňvalo v globální konkurenci, zkrátka a dobře větší celek bychom potřebovali ale asi ne takový, v jakém jsme.
Bohumila Doležala zrovna moc nemusím, na určité věci máme velmi odlišné názory, ale na fetiše VB zareagoval velice trefně a řekl bych, ž v mnohém trefil hřebík na hlavičku. Určitě bych VB nesvedl oponovat lépe nežli on.
S prvním odstavcem Vašeho výše uvedeného, jako obvykle vysoce obsažného a nejvýše čtivého textu naprosto souhlasím, drahý velký vlastenče draku.
Jen Vás pro Lenina prosím : Nikdy, ale opravdu NIKDY nevztahujete svá skvoucí slova sám na sebe a svoji slavnou spisbu.
Děkuji Vám předem, a zůstávám s pozdravem Míru zdar !
Totéž platí, a to v desetinásobné míře, i pro Vás Větší Vlastenče "Všímilený", Všude Vlastní Velezobák Vstrkající.
Jo, pardon, zapomněla jsem, že se mnou nemluvíte. Tak dělejte, jako že jste to nečetl. Jinak si svou odpovědí zkazíte karmu.
Právě jsem se vrátil z hradu... ...éé totiž z lesa mezi slušné lidi do naší hospody. Tady, na rozdíl od přírody se od člověka očekávává nějaký postoj, názor. Veverky na váš názor kašlou.... Srnčí zvěř rovněž, o datlech nemluvě. A já jsem rád, že jakožto "obtloustlý šedochlupatec" nemusím ani zde vyslovovat jednoznačný postoj. Hlavně k tomu, kdy je vhodnější národní stát a kdy zase stát založen na sociálních, třídních hlediscích. Nebo k tomu, dokdy není "vražda na tyranu" zločinem a odkdy už ano.
Připomíná mi to mudrování nad případem, když liška z hladu sežere malé zajíčky. Pohled lišky a matky zaječice asi bude jiný, že? Ale který z nich je správnější? Jak nastavit úhel pohledu?
Mudrujeme tady často nad věcmi, které nebudou jednoznačné ani za stovky let - tedy pokud budou takové lapálie ještě někoho z potomků vůbec zajímat. Morálka a kultura jsou soustavy proměnné v čase i prostoru. Zaujímat nějaké stanovisko je tedy záležitost opravdu navýsost relativní - jak v časové ose tak i místopisně.
Včerejší dopoledne jsem strávil na místním (sudetském) hřbitově. Potkal jsem tam množství jmen lidí, které jsem osobně znal. Němci, Řekové, Slováci, Češi, Poláci. To vás samo o sobě naladí do značně smířeného, relativistického rozpoložení. Prach jsi a v prach se obrátíš.
To jste vy, byli jsme i my. To co jsme my, budete i vy.
Mám pokračovat?
Ne. Dzp.
V Jeseníkách a okolí již není žádný sudetský hřbitov. Každý místní hřbitov je dnes náš, český; pár set let trvající trpká sudetská epizoda je dávnou a téměř již zapomenutou minulostí.
Podotýkám, že naši otcové a dědové měli všechny tamní hřbitovy, plné práchnivějících kostí desítek generací Němců-fašistů, zčechizovat BEZEZBYTKU; aby humánně odsunutí Němci-fašisti neměli žádnou záminku k návratu. Nu, nestalo se; takže to budeme muset za ně udělat po našem příštím (a konečném) vítězství.
Prostě : Není hrob, není vzpomínka.
* * * * *
Co se týče různých pravd matky lišky a matky zaječice (v případu matkou liškou sežraných zajíčků) : Všechny jejich spory napraví drátěné oko resp. pár broků. Jinak řečeno – naše pravda je silnější; jako ostatně vždy.
* * * * *
Váš výrok „Morálka a kultura jsou soustavy proměnné v čase i prostoru. Zaujímat nějaké stanovisko je tedy záležitost opravdu navýsost relativní - jak v časové ose tak i místopisně.“ by se měl tesat do kamene, vážený STK. Nebo do kůže vyrývat.
Ano, zaujímat jakékoli stanovisko bez znalosti momentálního stanoviska Strany je prostě hloupost; hloupost, která se může šeredně nevyplatit. Jste opravdu skvělým Čechem-našincem, vážený STK; Vy nikdy nebudete jako oni – jako Němci-fašisti, jako Řekové-emigranti, jako Poláci-papeženci.
Dovolte mi, abych Vám od srdce pogratuloval.
Čest a Nazdar !
Velevážený Vlastimile Větší:
Nešel by ten výrok, který Vás tak zaujal (pravda, několik dlouhých sekund jsem jej vymýšlel, to přiznám!) dát třeba na dno pivních flašek? To by teprv byl úspěch!
Mohlo by se to stát základním, heslem nové strany, "Strany Tichých Kverulantů".
Nenene, vážený STK. Dělal jsem si legraci, vždyť přece národ Švejkův nemusí mít vyryté některé základní pravdy ani na dno půllitrů, ani nagajkou do zad(nice).
Prostě Vaše heslo už dlouho máme vyryté do našich mozkových závitů, byť ve trošičku jiné podobě :
Kultura je to nezajímavé, co nás nudí v telce resp. v kulturní rubrice Stranického tisku; morální je takové chování, jež nám přinese prospěch.
Kverulanti naopak tvrdí , že ... no prostě něco úplně jiného, nečeského. Takže po našem konečném vítězství je budeme muset řádně zpracovat. Třeba na ta stínítka a mýdlo.
Na shledanou v lepších časech.
Víte, co je VVV strašné? Že máte pravdu.
A beztrestnost klauna ji říct.
A lepší časy? Ty už byly... Prý.
Lepší časy opět přijdou !
Jen klid, vážený STK. Každá generace si musí povzdechnout "Jo, tohle za našich mladejch let nebejvalo" resp. O tempora ...
Ve skutečnosti za našich mladých let nebylo víc "bílých" Vánoc než dnes, pršelo stejně často atd. Takže jediné, co se podstatně změnilo, je režim. Ten byl lepší, samozřejmě. Němci k nám jezdili jen jako turisti, na místa svých staletých fašistických rejdů se skoro neodvažovali. Američani nám vyhrožovali pouze zpoza hranic; hrozilo nám od nich jen zotročení a smrt, žádné poučovaní a mentorování jako dnes. Byli jsme samostatní, svobodní, solidární mezi sebou i s rozvojovými státy, našim dětem nikdo nenabízel drogy ani pornografii. Nikdo nám nebral ani práci, ani státní byty. Jo, to byly časy ...
Ale opět budou, vážený STK ! Vy sám jste důkazem nezdolnosti našeho lidu - jedenadvacet let intenzivního vymývání mozků, a Vy pořád myslíte přímo hlavou ! Pořád se nedáte opít rohlíkem, pořád víte, že vše je jinak, že Euroameričanům a jejich domácím přisluhovačům věří jen mimořádně hloupí ovčani.
Takových vzdělaných a inteligentních Čechů a Moravanů neubývá, naopak jejich počet roste s rostoucím zbídačováním všeho našeho lidu. Jednou vyhrajeme ve volbách, díky Vám, díky vám všem samostatně myslícím přívržencům návratu starých dobrých časů našeho slovanského unikulti. Pak svedeme řadu bitev s přáteli starých multikulti nepořádků, a po konečném vítězství budeme co ? Budeme tančit všude.
Takže ještě jednou : Na shledanou v lepších časech.
No - konečně jste zase ve formě, Vlastimile!
Co prosím ?!
[;-)))
Schumachere,
pokud komunistický režim v té době svěřil někomu pistoli a náboje, tak to musel být mnohonásobně prověřený xindl. Takže ani toho pokladníka bych jako "regulérní oběť" nebral.
Okomentovat