Začátek dne je vhodnou dobou, kdy dávat najevo vysoký stupeň entuziasmu do nového pracovního dne. Zdravte zaměstnance, dostaňte je do pozitivní nálady. Hola hej, do práce se dej! Když přijde odpolední krize, projděte se po pracovišti a ptejte se zaměstnanců "jak to jde". Potřebují povzbuzení. Vyhrnem si rukávy, když se kola zastaví!...........................................................
(Jména osob, jakož i názvy podniků a institucí zde uvedených, jsou pouhou literární fikcí. Všechno je to vymyšleno. Jenom rady, jak se stát dobrým vůdcem, jsou doslova opsány z pondělních HN.)
Pondělí 15. listopadu 2004
Myslel jsem, že když nebudu zaučovat Kruto Hlavovou do tajů textárenství, že budu mít klid na práci. Ale ne. Už kolem deváté přišel vedoucí Ing. Duto Hlav a začal na mě křičet:
"Dobré ránko! S radostí, s radostí, pracovat je radostí! Vyhrnem si rukávy, když se kola zastaví! Hoj, hej, hola hej, do práce se dej!"
Načež zaplul do své zasklené kanceláře.
V kantýně jsem narazil na Juniora, který mi to vysvětlil. Hospodské noviny uveřejnily článek se slibným názvem "Několik jednoduchých rad, jak se stát dobrým vůdcem." Zdá se, že je Duto četl. Protože dnes použil radu první:
"Začátek dne je vhodnou dobou, kdy dávat najevo vysoký stupeň entuziasmu do nového pracovního dne. Zdravte zaměstnance, dostaňte je do pozitivní nálady."
Úterý 16. listopadu 2004
Hm, nejlepší náladu bych měl, kdybych vůbec nemusel vidět Dutův ksicht. Ale to se mi nepoštěstí. Duto na mě neustále ze svého akvária mává a směje se na mě. Občas se projde po textárně, a pronese něco jako "inu, inu". I když jsem zabraný do práce, nedá mi to, abych na něj nepohlédl.
Ach jo. Pro dnešek si vybral druhé pravidlo: "Dejte zaměstnancům v průběhu dne hodně příležitostí, kdy vás mohou vidět. Jinak se budou cítit ignorováni a demoralizováni."
Středa 17. listopadu 2004, státní svátek
Ani dnes nemám klid. Dostal jsem za úkol naučit se do čtvrtka tuto píseň:
Hymna pro zaměstnance.
Refrén:
Jsem rád, že je pondělí ráno
jdu do práce s radostí
jsem vyspalý, jsem vyspalý!
Jdu do práce s radostí.
Týden nese nové úkoly,
hlava mě vůbec nebolí!
Jak úsměvná je šéfova tvář,
jak útulná je kancelář.
Má mysl kypí tvořivostí,
nitro mé nadšení hostí.
Má práce vůbec není hloupá
a můj plat, ten stále stoupá.
Refrén:
Jsem rád ... jdu do práce s radostí.
Jak chytří jsou mí nadřízení!
Nad naše řízení není.
Jistoty mám sociální
a výhody kolosální.
Refrén:
Jsem rád ... jdu do práce s radostí.
Jaká je síla kolektivu,
ve kterém si vydělávám skývu!
Pracovní doba je krátká,
během ní neopustím vrátka.
Refrén:
Jsem rád ... jdu do práce s radostí.
Jak milé jsou pracovní hodiny,
pochopí i naše rodiny,
z radosti, která září
i z večera z našich tváří.
Refrén:
Jsem rád ... jdu do práce s radostí.
Víkend, ten vleče se zdlouha,
po práci mě jímá touha.
Nemohu se dočkat chvíle,
kdy budík zavolá mile!
Čtvrtek 18. listopadu 2004
Hned ráno jsem musel Dutovi onu ohavnost zazpívat. Zatleskal ručkama a nabídl mi čerstvou vodu ze sodobaru. Držel se třetího moudra:
"Oslavujte vítězství. Vytyčujte malé, dosažitelné cíle."
Pátek 19. listopadu 2004
Mé nejhorší obavy se naplnily. Duto postupuje přesně podle návodu:
"Když přijde odpolední krize (kolem 15. hodiny), projděte se po pracovišti a ptejte se zaměstnanců "jak to jde". Potřebují povzbuzení."
Duto mě povzbuzoval už od druhé hodiny odpolední.
Ve tři jsem se ho konečně zbavil. Pravil jsem:
"V Hospodkách se píše, že dobrý vůdce nabízí svým zaměstnancům odměny, privilegia za výjimečné výkony a tak dále. Kdy něco kápne?"
Zadrmolil něco ve smyslu, že "vytvoří zamčenou skříňku návrhů" a zmizel.
Sobota 20. listopadu 2004
Ředitel Běsný Kokot se superexpertem Mátohou včera školili vládu, jak nejlépe prodat České Textárny. Totiž hozením akcií na trh. Sice při tom stát přijde o deset miliard, ale "burza je nebezpečně vysoko, tohle ji srazí", pravil Mátoha. Podle Kokota zase "prodej proběhne transparentně a rychle". Neřekl už, že jedině takhle může i nadále zůstat ředitelem...
(Pracovní hymnu zaslal Safo. Dík!
*****************************************************
MOBY DICK – nikoli velryba z Melvillova románu, pouze zaměstnanec v textárně, vystavený mobbingu a bossingu, který si vede zápisky, aby se nezbláznil.
(Další informace o vztazích na pracovišti, zkratkách a jiných reáliích firmy ČESKÉ TEXTÁRNY, a.s., viz zde)
Předcházející týdny hledejte pod štítkem Moby Dick
Portrét Mobyho vyhotovil Kryšpín.
Podněty, připomínky a výkřiky čtenářů Deníčku Moby Dicka lze posílat na schránku moby.dick@seznam.cz.
Předem dík! >>:)) Moby Dick
Žádné komentáře:
Okomentovat