Vláda nakonec schválila, co jí Sněmovna dovolila, totiž to, co sama někdy v březnu navrhla, a přidá od Nového roku důchodcům 900 korun českých měsíčně. Ukažte mi ve Sněmovně (slovy tety Kateřiny) toho smělce, který by to neschválil – a nepochlubil se tím! Minulý měsíc jsem připomínal, že nejde o nějakou devítistovkovou štědrost našich zákonodárců a vládních dobrodinců, protože inflace a hlavně zvyšovaní minimálních, průměrných a státnězaměstnaneckých platů znamenaly samy o sobě zákonný růst průměrných důchodů (podle březnových odhadů) asi o sedm set korun. Vláda tedy hodlala přidat dvě stovky nad zákonem stanovené minimum. Podle odhadů ze začátku července, které se měly lišit jen o desetikoruny, byla ona nadzákonná "nadlimita" spočítána na 180 Kč na měsíc. No a konečná současná suma, která se prakticky nikde nezmiňuje, páčí 150 vočí. Tak ne šest, ale průměrně pět korun denně navíc. Avšak soudím, že kdyby politici věnovali čas, energii a prostředky, čerpané na svou činnost na něco užitečnějšího než bylo toto nahánění si politických bodů, pak by i bez tohoto upoceného výškrabku mohly být důchody – už jen ze zákona – i vyšší než o tisícikačku…
No, lepší než kladivem mezi rohy.
Nebo možná horší. Vláda se už nechala slyšet, že příští rok přilepší důchodcům ještě více, nezmiňujíc se, že ono přidání bude hlavně generováno dalším zvyšováním platů. A už se i představuje svými vizemi pro rok 2060, jak skvělé budou důchody v oné době. Budou jistě spravedlivé, když k tomu Ministerstvo práce a sociálních věcí ustanovilo Komisi pro spravedlivé důchody. Nu, spíše by to měla být Komise pro důstojné důchody, protože některým lemplům by důchod, aby byl „spravedlivý“, měl vycházet v záporných číslech.
Ony vize budoucnosti, ať je zkoumám, jak je zkoumám, nějak nepočítají s tím, že pokud nechceme zůstat u průtočného ohřívače plateb důchodů, bude třeba do předpokládané přestavby systému uvolnit nějaké prašule. Na začátku devadesátek se ještě vědělo, že nelze celé nové generaci natvrdo vnutit nový systém, protože neměla možnost si našetřit. A už si musela připlácet na vzdělání. Takže se počítalo s nutnými miliardami do této přestavby. Kde je vzít? Tož na to si pamatuju:
Prvotně mělo jít o stovky miliard z prodeje energetické společnosti ČEZ. Protože se prodala jen část akcií, tyje stát z dividend, které z ČEZu jako hlavní akcionář vydojí pro potřeby stále hladovější státní kasy. Jenže teď vláda rozhodla, že si skupina ČEZ bude platit stamiliardy na dostavbu jaderných elektráren praktiš ze svého. (Ustanoví dceru, do ní vloží „vlastní zdroje“, a protože to nebude stačit, tak si ještě někde půjčí. Nejspíš u dodavatele stavby.) Vládní zmocněnec Jaroslav Míl slíbil, že „pokud nastane změna podmínek, která by znamenala, že investice ČEZ nebude ekonomicky efektivní, stát firmě tuto ztrátu bude kompenzovat“… (Stát = budoucích nejméně šest vlád. Smějete se? Já pláču, protože ani vlády samotné neplní své sliby.)
Inu, sliby se slibují, blázni se radují. Já se neraduju. Protože se pamatuju. Prodej ČEZ měl přece podpořit vznik nového důchodového systému. Od roku 2012 se přitom dividendy z ČEZ (a dalších státních a polostátních firem) používaly na krytí sald „průběžného pilíře“. A s těmi dividendami to bylo takhle: Na valnou hromadu dorazil zástupce státu (skoro 70 % akcií) a navrhl a schválil dividendy za uplynulý rok. Od roku 2015 to bylo 80 % konsolidovaného čistého zisku. V roce 2017 došlo k „dočasnému“ rozšíření výplatního poměru na 60-100 % konsolidovaného čistého zisku očištěného „do doby upřesnění rozvojové strategie“. Těch 60 až 100 procent v praxi vypadá tak, že letos vyplatil ČEZ historicky největší podíl (procentně), totiž 99 % zisku – což činilo 122,4 % konsolidovaného čistého zisku!!! Možná proto, že stát v ČEZu nezastupuje ministerstvo průmyslu, jak by bylo logické, avšak ministerstvo financí, což je lupičské. Erár letos získal asi devět miliard – včetně daní za dividendy vyplacené minoritním akcionářům. (To je ten bůr, co dostanou starobáši na den navíc.) To je velice vkusné pro akcionáře, nevkusné však pro samotnou firmu. Kterou čeká minimálně čtvrtbilionová investice. Takže do budoucna už nelze počítat ani ze stamiliardami z prodeje ČEZ ani s dividendami. Totiž dividendy budou, avšak asi nikoli nějak patrné. Nikdo neví ani to, jak doběhnou spory s minoritními akcionáři…
Dalším zdrojem financí pro důchodovou proměnu měly být peníze z Fondu národního majetku. Pamatujete? Fond byl nejprve zakladatelem státních akciových společností, pak jejich jediným akcionářem a nakonec tyto akcie prodal či převedl. Můj tehdejší odhad zněl na sumu 300 miliard Kčs (ještě) v reálných cenách za privatizované firmy. (Ceny z devadesátek si násobte deseti.) Primárně tyhle prachy měly jít na sanaci ekologických škod v privatizovaných firmách, které by se nikdo bez této záruky neodvážil koupit. Výška oněch škod se nějak odhadovala, raději se však o ní moc nemluvilo, protože šamani už v roce 1991 věděli, že ty škody budou nejméně desetinásobné oproti předpokladům. (A dodnes nebyly odstraněny a dodnes se na likvidaci „nečekaných“ problémů třeba s ostravskými lagunami hledají peníze ve státním rozpočtu.) Slibovalo se, že tenhle fond ale (oproti původnímu zadání) zajistí finanční přechod na nový důchodový systém. A celkem byl v pohodě. Podle kontroly NKÚ z roku 2003 v letech 1997 - 2002 na Fondu národního majetku vznikla ztráta jenom něco přes pouhou jednu miliardu korun.
1.1. 2006 pohltilo FNM Ministerstvo financí, zbylé finance se přesunuly na zvláštní účet. Ten podle původního zadání nebyl součástí státního rozpočtu a směl být použit pouze na úhrady privatizačních nákladů a nápravu ekologických škod a podobně. Vloni však tato vláda (s podporou komunistů) protlačila parlamentem novelu, podle které bylo tento majetek bez dalších podmínek možno také převést do státního rozpočtu. A víte co? V době rekordního růstu, letos v březnu, vláda se zbylými 18 miliardami tak učinila. Sbohem Fonde národního majetku! (Pro ještě starší pamětníky – poválečný Fond národního majetku tak učinil s věcmi zabavenými Němcům, včetně těch arizovaných, co ouředníci „nestihli vrátit“ původním vlastníkům, během „měny“ v květnu 1953.)
„To se nám to debužíruje, když rabujeme všechny rezervy!“
No a jak s tou důchodovou reformou teda? Podle anylýzy mediálního vychloubání současné vládnoucí koalice a šamaního čuchu mají být i nadále důchody placeny průtočně. A to hlavně z nových daní. Které budou zejména „sektorové“.
Što éto takóje? Nejdříve se zdaní jeden sektor (bankovní), pak další (telekomunikační a internetový) a pak zase další, až do počtu oken bytů, pater domů, komínů a stromů na pozemku. (To všechno už tu jednou bylo.)
Takže za těch 150 kaček měsíčně (průměrně) navíc této socialistické vládě neděkuju. Naštěstí jsme si se ženou vychovali hodné děti, které mě nenechají hlady.
A co ty naše děti? Budou mít co žrát???
Psáno v Praze na Lužinách dne 1. října 2019
Autor jest povinen ohlásit možný střet zájmů, neb jest mladším seniorem s individuálním vdoveckým důchodem a nanoakcionářem společnosti ČEZ, a.s. A ano, ani arizovaný majetek nám nestihli v Třetí republice vrátit…
Viz i minulý článek k tématu: 900!
