Býval-li by nemuslimem, nepsalo by se jistě o "milostných návrzích", avšak o "sexuálním obtěžování", "gender nenávisti" a rozvírala by se nad ním chapadla spravedlnosti MeeToo. (Ale to by asi museli Instagram vypnout.) Protože je muslimem, natočila Mila video, ve kterém projevila svůj svobodný názor, že "islám je náboženství plné nenávisti".
Pokud by neměla pravdu, ozvaly by se jistě muslimské autority, které by onoho nadržence obvinily z toho, že dělá islámu vostudu. Islámské autority se ozvaly - a obvinily Milu z rouhání. Což se v tom drobném procentu muslimské veřejnosti, která se v dnešním newspeaku zove "islámisti", rovná rozsudku smrti. A skutečně ne také všichni muslimové, ale jenom drobné procento z šestimilionové francouzské muslimské populace se tak zachovalo. A slíbilo Mile nemile:
Poleptání kyselinou, mnohanásobné znásilnění a upálení zaživa. Načež policie doporučila Mile, aby přestala chodit do lycea a skryla se. Trpce postrádáme náznaky, že by snad policie vyvinula snahu odhalit autory oněch výhrůžek, natož je stíhat. Trpce litujeme, že se našli soudruzi ministři francouzské vlády, kteří onu nenávistnou kampaň neodsoudili. Tedy "zdrželi se komentářů" a drželi hubu.
Naštěstí Francie zrušila trestný čin rouhání už v roce 1791, což byl jeden z výsledků Velké francouzské revoluce. Kdežto islám má teprve letopočet 1441, čili středověk. A ve středověku se křesťanství, takto náboženství míru a pokoje, také nedrželo zpátky, pokud se někdo dopustil rouhání. Dokonce i v novověku, například, když byly násilně kristianizovány pohanské kmeny ubohých divochů v kolonizovaných zemích. Ostatně dodnes existují katoličtí aktivisté, kteří brutálně útočí na "hřích rozvodu".
Historie rouhání je dlouhá, předlouhá, trestáno bylo i ve starověkých náboženstvích. Ježíš se dopustil rouhání proti judaismu tím, že připustil, aby byl považován za syna Božího. Desítky židovských konvertitek ve Španělsku se na úsvitu novověku dopustilo rouhání tím - že se narodily jako Židovky. Načež byly upáleny jako čarodějnice (poleptání kyselinou ještě nebylo vynalezeno). Židé zachraňovali svůj život před křesťany útěkem na území, kde ve Španělsku vládli tehdy osvícení muslimové - "stačilo" zaplatit příslušnou daň. (Načež byli po pádu Granady v r. 1492 společně s muslimy vyhnáni ze země. Dnešní španělská vláda jejich potomkům dnes nabízí občanství, muslimům ne. Muslimové si pro něj docházejí sami.)
Obětí inkvizice byly na statisíce. Stejného řádu (až půl milionu) se udává katolíků, co obětí ateistické hrůzovlády v období již zmiňované Velké francouzské revoluce (Liberté, égalité, fraternité). Svoboda, rovnost, bratrství - ve vraždách?
Copak křesťanský středověk, ještě trestní zákoník Marie Terezie z roku 1768 znal dokonce tři způsoby formy zločinu rouhání. Nedávný dvoudílný televizní ahistorický paskvil se nezmiňuje, že šlechetná krasavice ustanovila, aby bylo "rouhání" trestáno bitím, a/nebo useknutím ruky, a/nebo vytržením jazyka a stětím, a/nebo upálením. (Oslavný habsburskofilní film ani nezmiňuje hloupý dekret z roku 1744, kterým Marie Terezie vyhnala - dočasně - všechny Židy z Čech a posléze i z Moravy a Slezska, což vedlo k další hospodářské katastrofě, jichž byla doba vlády této katolické panovnice plna.)
Ostatně ještě v jedné z nástupnických zemí starého Rakouska-Uherska, tedy v Československu, bylo "rouhání se Bohu řečmi, činy, v dílech tiskových nebo rozšiřovaných spisech" jakožto trestný čin zrušeno až roku 1950. Do té doby se tento "zločin rušení náboženství" mohl trestat ne už upálením, ale aspoň tuhým žalářem až do deseti let. Ovšem v té době takové (a větší) tresty fasovali katoličtí duchovní za špionáž ve prospěch cizí mocnosti.
I dnes by se při trošce zlé vůle u nás dalo rouhání trestat, pokud by soudce usoudil, že se jedná sice o "svobodu projevu", avšak omezenou zákonem, jde-li například o "ochranu práv a svobod druhých". Pamatuje na to § 356 Trestního zákoníku:
"Kdo veřejně podněcuje k nenávisti k některému národu, rase, etnické skupině, náboženství, třídě nebo jiné skupině osob nebo k omezování práv a svobod jejich příslušníků, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta." Totéž platí, pokud se k témuž spolčíte či srotíte. Když o tom natočíte film nebo napíšete na fejsbůk, můžete vyfasovat šest měsíců až tři léta natvrdo. Totéž, pakli jste členem skupiny, organizace nebo sdružení, které "hlásá diskriminaci, násilí nebo rasovou, etnickou, třídní, náboženskou nebo jinou nenávist".
Poněkud absurdní je, že třeba zrovna ve Francii, v Německu či Velké Británii může být "islamofobie" (strach z islámu) považována za takový trestný čin!!! Pro což horují demošky desetitisíců zblblých levicových ne-muslimských islámofilních aktivistů. Naštěstí nebohá Mila z tohoto obviněna nebyla.
Jeden z posledních, kdo byl v Evropě za "rouhání" souzen, byl patrně Viktor Krasnov, osmatřicetiletý zdravotní bratr ze Stavropolu, který v roce 2015 na nějakém rus-bůku v diskusi prohlásil, že "bible je sbírka židovských pohádek" a také, že "Bůh není". Zákon o rouhání byl v Rusku znovuzaveden po kulturním vystoupení punkové skupiny Pussy Riot v největším ortodoxním chrámu v Moskvě v roce 2012. Viktor mohl jít až na rok do ruského koncentráku, anebo zaplatit až 300.000 rublíků pokuty. Soud nakonec případ roku 2016 odložil, když se k němu nedostavil žádný z údajně poškozených pravoslavných věřících. Avšak měsíc, strávený v sovětoidní psychiatrické "léčebně" Viktorovi už nikdo neodpáře.
Anebo byl jeden z prvních. Pokud evropské země vezmou za své Doporučení Parlamentního shromáždění Rady Evropy č. 1805 ze dne 29. 6. 2007 o rouhání, náboženských útocích a nenávistných projevech proti osobám na základě jejich náboženství. (Bylo přijato nikoli kvůli evropským muslimům, prý, ale aby byl naplněn duch Listiny základních práv a svobod...) Zatím k tomu přistoupilo pouze katolické Irsko v roce 2010, alespoň pokud vím. (A v Polsku ho zatím potírá jenom ministerstvo kultury.)
Katolíci, evangelíci, židé, muslimové i ateisti, ti všichni se mohou dopustit rouhání. Dopustil se ho i svatý Vojtěch, druhý nejstarší český patron (od r. 999), když na misii u pohanských Prusů s chutí mýtil (nechal mýtit) posvátné duby. Načež byl 23. dubna 997 při porušení tabu po vstupu do posvátného háje Kunterna jeho ochránci rituálně zabit (umučen).
Podle Šamana se pravého rouhání může dopustit pouze souvěrec. Křesťan, když uráží Boha, muslim, když uráží Alláha, pohan, když uráží bohyni úrody. Jen ten člověk, který zná příslušný katechismus a který si toho vůbec může být vědom (neboť "nevědomost hříchu nečiní"). Trest pak patří vykonat příslušné uražené entitě, nikoli pouliční chátře. (Máť jest pomsta, já zjednám odplatu, praví Hospodin v knize Deuteronomium a sv. Pavel na to poukazuje v listech Římanům.) Ale proč by se měl žid klanět zlatému teleti a buddhista se nechat obřezávat?
To je ale extrémě liberální (nebo extrémě křesťanský či židovský) a zcela neprávnický názor. Pro reálný život platí:
Když jsi v Prusku, nekácej posvátné duby. Když jsi v Rusku, nezpívej sprosté písničky v pravoslavném chrámu. Obecně, když jdeš do chrámu, synagogy či mešity, měj oděv, zahalující kolena a ramena (platí v Jeruzalémě i v Barceloně). Když jsi u muslimů, nepij na veřejnosti alkohol (týká se i USA a pražského Karláku). Když jsi v evropském právním státě nemlať, neznásilňuj a nevraždi ani ženy, ani muže, ani tím nevyhrožuj - i když to tvůj výklad víry přikazuje.
Což by mělo platit pro všechny, nejen pro muslimy.
Psáno v Praze na Lužinách v pátek 7. února 2020
Doplněno při korektuře: Příslušný prokurátor začne vyšetřovat, kdo je autorem hrozeb.
Podotek Mrtvé kočky: "Nápověda - 200 muslimů za minutu."
Zároveň avšak zahájí další vyšetřovaní, které má zjistit, zda se Mila nedopustila "projevu nenávisti".
Podotek Ženy Moby Dicka: "Mila se dopustila projevu reality..."
Podotek Moby Dicka: "To je to, čemu se dnes v úpadkové evropské kultuře říká vyváženost".
Žádné komentáře:
Okomentovat