Kde žiješ, té země plodu užívej!
Vrhnuto sem po více než sto letech poté, co éterem znovu znějí slova, jak důležito jest výživu českého národa zajistiti výhradně domácími produkty. Jako bychom si již dříve neužívali evropských banánů z Karibiku a ještě dříve kubánských pomerančů ze státu světové socialistické soustavy. Ale to byla nedokonalá izolace! Vraťme se až do dob před první světovou válkou. Ale to jsme vlastně existovali v rámci Rakousko-Uherska. I Československo nám bylo příliš velké. Dosť bolo slovenských oštiepkov! Nuže, co o tom mínil Agrární kalendář pro rok 1914? Toto:
=====
Produkty naší vlasti nejsou dosud využitkovány tak, jak by zasloužily a jak by toho žádal prospěch našeho lidu. To se týče zejména výživy rodin, ať v palácích, ať ve městě, či na venku v chaloupkách. Tak na příklad, co se vydá našich peněz do ciziny za kofein obsažený v zrnkové kávě, kteráž jest všemi lékaři označená jako škodlivé, čivy rozrušující dráždidlo.
Miliony ročně vyplýtváme národního jmění za tuto pochutinu z horkých pásem, kteráž následkem vysokých cel a značných dopravních nákladů přijde k nám hodně draho. A zatím rodí naše půda obilninu, kteráž – vhodně upravena – dává rovněž nápoj podobné lahodné chuti jako výtažek kofeinu, avšak bez jedu, bez rozčilujících následků, nápoj chutný a což hlavního: výživný a levný. Všichni lékaři shodují se v tom, že ž i t n á k á v a nahradí nám úplně kávu cizozemskou, že však ji předčí, neboť neobsahuje jedy zdraví škodlivé, za to však obsahuje značné procento látek výživných, a proto – počínaje lidumilným farářem Kneipem – předpisují obilní kávy všem rekonvalescentům, lidem nervově chorým, ženám a dítkám.
Úprava nápoje ze žitné kávy, kteráž dnes již v mnohých krajinách úplně zdomácněla a cizí kávu z větší části vytlačila, jest snadná a zcela podobná jako při kávě cizozemské. Semeleme asi o polovičku větší dávku než obyčejně činíme, a vsypeme žitnou kávu do vařící vody; tuto pak necháme asi minutu povařiti, načež ji odstavíme a po usazení slejeme neb procedíme. Samotná chutná výborně. Má-li však žitná káva vyhověti všem požadavkům, musí pocházeti z dobrého pěstění, neboť jen zvláště dobré a vybrané druhy žita k použití se hodí a také úprava pražením musí se díti pečlivě, jak děje se u firmy J o s e f V e s e l ý, vývoz žitné kávy v P r a z e VII. Kde v rodinách používá se též náhražek, dlužno přidati též obvyklé dávky Veselého fíkové kávy "S u l t á n"*, kteráž činí kávu žitnou nerozeznatelnou od kávy zámořské.
Rozumné hospodyňky dovedou si však pomoci i tam, kde ještě z předsudků a ze zvyku věří se cizozemské kávě; aby přechod od této nebyl náhlý, ubírají postupně drahé kávy zrnkové, a zavářejí část po části žitné a přesvědčí se, že časem členové rodiny nebudou chtíti jiné, než domácí kávy žitné. Tak poznenáhlu rodina od rodiny uplatní všeobecně domácí produkt, který stane se záhy výtečným národním nápojem.
Č e h o t í m d o c í l í m e? Výsledek bude několikerý. Především hospodářský. Firma J o s e f V e s e l ý, v P r a z e VII, kteráž specielně žitnou kávou se zabývá, zašle nám poštou 5kg. balíček za K 3.70, tudíž přijde 1 kg na 74 haléře, kdežto kilogram zámořské kávy stojí průměrně K 4,–**. Když bychom počítali, že zavaříme žitné kávy o něco více, stojí tu cena v poměru 1 ku 4, totiž cizí káva jest čtyřikrát dražší než domácí. Vezmeme-li pro jednu rodinu ročně průměr 10 kg kávy, znamená to roční úsporu 30 korun v jediné domácnosti. To jest hospodářský význam jedné rodiny. A což v celých Čechách, na Moravě a ve Slezsku? jakých ohromných milionů vydáme zbůhdarma do cizích zemí za zboží, které máme v lepší jakosti*** doma? Ochuzujeme tak sebe i celý národ!
Druhý moment jest zdravotní. Která matka opravdu miluje své dítky, svoji rodinu, bude zajisté dbáti, aby svým drahým nepodávala nápoj, jenž rozrušuje nervy, ale bude od malička děti své zvykati na žitnou kávu, čímž uchrání je mnohých chorob, zvláště nervových, jimiž útlý organism trpí.
Třetí moment jest otázka výživy. Jest povinností nás všech a zejména zase matek, aby vychován byl národu zdatný a schopný dorost, jenž by zejména v dnešní době všeobecného shonu a těžké existence byl schopen se uplatniti. Potřebujeme plémě zdravé, silné, nikoli zakrnělé****, a proto musíme dbáti svědomitě o jeho rozumnou životosprávu – – – To jest pak otázka celonárodní.
P l o dy n a š í z e m ě j s o u p o ž e h n á n í m p r o n á s, a naše budoucí, važme si jich, neopomíjejme! Nemrhejme svými silami ani jměním národním! Proto poznamenejte si dobře domácí firmu J o s e f V e s e l ý v Praze VII., a učiňme zkoušku s 5kg balíčkem! Pro bližší informaci upozorňujeme ještě na barevnou vložku v tomto kalendáři, obsahující prospekt jmenované firmy, současně s dopisnicí, kterouž možno oddělit a objednávku učinit.
=====
(Pro Agrární kalendář na rok 1914 sepsal pan Fr. Vožický, Šaman na Silvestra 2013 opsal včetně originální diakritiky a vrhnul toliko na svůj blog. Na NP vychází poprvé. Původní název tohoto PR článku "Poklady naší země…" byl nahrazen nepůvodním sice, ale dnes znova politiky používaným sloganem.)
Onen Agrární kalendář jsem získal při téměř harrypotterovském dobrodružství na půdě hronovské školy. (Viz novoroční článek na NP z roku 2014.)
Šamanovy poznámky:
*Fíky ty byly zcela jistě zouplna domácího českého biopůvodu, podobně jako dnes české výrobky z mořských ryb, vylovených patrně v třeboňských rybnících. Zakoupením těchto všeobecně domácích produktů podpoříte naše sedláky, farmáře, agrárníky, velkokapitalisty a národní hospodářství vůbec. Rovněž se tak rozvine potravinová soběstačnost národa. A to ještě autor PR článku netušil, že v onom kalendářním roce přijde válka, při níž bude dovoz zámořských jedů zastaven.
A ani netušil, že se za sto let bude propagovat "pravá česká zrnková káva" z tuzemské Jihlavy, kterážto jest patrně obkolesena kávovými plantážemi.
**Na konci roku 2013 páčila nejnižší cena zrnkové kávy 400 Kč/kg. A když si ji budete pražit sami, uspoříte za jeden rok – pokud v rodině vypijete pouze 4 šálky kávy denně – 4.200 Kč! A což v celých Čechách, na Moravě a ve Slezsku?
***Lepší domácí cikorka než cizácké kafe. Ono se to bude v tomhle století ještě párkrát hodit! (Napsal jsem před šesti lety na toho Silvestra. Ani to tak dlouho netrvalo, co?)
****Kanonenfutr.
