Počty nově nakažených koronavirem se bohudík snižují, počty nemocných taky, i počty hospitalizovaných, bohužel stále přibývají počty zemřelých, do úterka je jich už přes pět tisíc. Přibývá i těžce nemocných, pro které je nutná co nejvyšší péče. Ve zlínském kraji jich bylo už sto, čímž se naplnila kapacitu vysoce specializovaných lůžek. Takže v pátek odvezlo za policejní asistence pět sanitek pět pacientů ze Zlínského kraje do Motolské nemocnice. Kraj je přeplněný, pomohla Praha. Podporu na ARO potřebují totiž nejen pacienti s Covidem-19. Funguje mezikrajová výpomoc, ale bude snad funkčí i podpora mezi zeměmi - bratrské Bavorsko je připraveno převzít až sto českých těžce nemocných.
Krom lůžek je dalším úzkým hrdlem i jejich obsluha. Bohu díky - a hlavně díky zavedeným opatřením - se nenaplnily černé scénáře. Je sice už nakaženo přes 13 tisíc zdravotníků (z toho 2 500 lékařů a asi 6 600 sester), ale je to jen desetina jejich stavu. Nicméně doktoři i personál padají po dvanáctkách ve skafandrech na hubu. Naštěstí na nečekanou praxi přispěchalo 2.100 mediků z osmi lékařských fakult, dalších osm set bylo povoláno v rámci nouzového stavu. I zde se rýsuje mezinárodní pomoc.Vrátí se snad jen dvacet českých doktorů, působících v zahraničí. Nejde o to, že by tady měli menší příjem, ale prostě korona řádí všude, a nemohou opustit své pacienty a kolegy, kteří také s pandemií zápasí. Navíc na jaře své služby vlasti nabízeli, a vlast se na ně vykvajzla. "Ani mi slušně neodpověděli," zlobí se jedna lékařka na síti.
Na stejný nápad přišli i Slováci, kteří také své lékaře a sestry nabádají, aby se vrátili domů. V Česku jich přitom slouží několik tisíc, to by patrně vytrhlo bratrskému slovanskéku národu trn z paty. A nám ho zapíchlo do zadnice. Jenže - jsou to zdravotníci, kteří slouží v českém zdravotním systému a jejich zaměstnavatelé je nejspíš stejně nepustí.
Zato americká Národní garda, místo aby potlačovala ozbrojené nepokoje po amerických volbách, vyslala už minulý týden jednu lékařku; dalších šest vojenských doktorů dorazí během tohoto týdne. Schválila to Sněmovna už před dvěma týdny, i když se to některým amerikofobům nelíbilo. Soudruh Vojtěch Falmer Filip by tady viděl raději bratrskou pomoc z Kuby nebo Ruska. U představitele ruské páté kolony to nepřekvapuje, ale i národovec Tokio Omamura se stavěl proti. Protože SPD je "principiálně proti pobytu cizích vojsk". ("Vojsk" by mohlo být až tři sta kusů z řad našich spojenců v NATO.) SPD nakonec hlasovalo proti jako jeden člověk, zatímco u rozumnějších(!!!) komunistů to bylo jen napůl.
V Praze je v pavilonech letňanského výstaviště rozložena polní nemocnice pro pět set pacientů, a to už od 25. října. To je nejnovější zpráva o ní, která na mne vykoukne při spuštění vyhledávače. Postavila ji česká armáda, a sloužit by v ní měli vojenští lékaři. "Zda bude uvedena do provozu, záleží na vývoji epidemie koronaviru." Tehdejší dochcípavající ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO) tehdy ve Sněmovně řekl, že využita bude zřejmě hlavně kolem dnešního data, kdy byl předpokládán vrchol počtu pacientů s koronavirem.
Moravská metropole Brno otevřela svou městskou záložní nemocnici na svém výstavišti v pavilonu G2. Má 302 lůžek, z toho 40 je vybaveno oxygenátory ("kyslíkem"). Sloužit zde má 6 lékařů a 18 sester, posádka z Emergency Medical Team Fakultní nemocnice Brno, který při podobných katastrofách jinak pomáhá ve světě. Posílí je dobrovolníci. Takhle postavený tým dokáže zajistit péči o stovku pacientů. Čeká se, že nějací dorazí z těžce zkoušeného Zlínského kraje a Vysočiny.
Jde o nemocnice záložní, mají sloužit hlavně pro doléčování pacientů. I pro staroušky, kterým nemohou covidovou dopomocí posloužit v jejich domovských starobincích. Ani bezdomovci by se na doléčení neměli vypouštět do "uliční péče". Bude dobře, když tyto nemocnice zůstanou prázdné, když nebudou nakonec potřeba. I když se jistě zvednou hlasy chytráků, kteří budou vypočítávat, kolik peněz bylo takto "zbytečně vyhozeno". Problém zůstává s "lokálními převisy" těžce zasažených pacientů.
Stloukáme pomoc na specializovaných lůžkách, v personálu i ve vybavení z mezikrajové i zahraniční pomoci po kusech. 22. října jsme získali první sérii 30 plicních ventilátorů ze zásob rescEU (společné zásoby zdravotnického vybavení EU) a o dva dny později i 30 oxygenátorů. Nemocnice přitom chtěly 650 ventilátorů. Naštěstí debilní úřední šiml si konečně všiml a právě 22. října milostivě předal mimořádnou českou licenci "pro nouzové využití" českým ventilátorům CoroVen, které ležely od jara na skladě v počtu 182 kusů. ČVUT a třebíčská společnost MICo je vyvinuly a vyrobily během pár týdnů, ale nikdo je k tomu nevyzval a neznaly nikoho na ministerstvu zdravotnictví, kterému by chtěli dát úplatek, nejspíš. Lidé na ně sebrali 12 milionů, zatímco se vláda chystala na nezaslouženou dovolenou. Není mi známa žádná akce ministerstva zdravotnictví, která by přispěla k další výrobě těchto přístrojů a náležitému proúřadování, které by mohlo vést k získání trvalé licence, případně i k výrobě na vývoz. Evropa, ale i Asie a Amerika by nám utrhaly ruce! A co teprve naše nemocnice. TEĎ!
A přitom jsem dlouhé měsíce nic neslyšel o naší zázračné nemocnici, která je právě pro nejtěžší případy s extrémně nakaženými lidmi připravena hluboko v lesích Orlických hor! Tedy slyšel, někdy v lednu, kdy jsme byli ubezpečováni, že kdyby snad náhodou mezi nás zabloudil nějaký cizozemský nakaženec, že ho odchytíme a uzavřeme právě zde, v Těchoníně. Nebo na Bulovce. No, zatím vždycky to bylo na Bulovce! Protože proč aktivovat tak drahé zařízení v Těchoníně, a zatěžovat vojenský rozpočet, když nemocnice stejně stíhají a nevědí co s prachama od zdravotních pojišťoven, že.
No proč - možná proto, že ze Zlína do Motola to je sanitkami aspoň tři hodiny i s policejním doprovodem, kdežto do Těchonína jenom dvě.
V Těchoníně vznikl Vojenský ústav hygieny epidemiologie a mikrobiologie už v sedmdesátkách. V prvních letech našeho nového tisíciletí byl pak přebudován na Centrum biologické ochrany, zaměřené na zvlášť nebezpečné nemoci. V tomto oboru má sloužit i pro naše přátele z NATO. Pro přátele z NATO ano, ale pro nepřátele, tedy ne tak dobré přátele ze Zlína a Ostravy ne???
Vlastně jsem něco zaslechl, někdy v létě. Centrum čeká na epidemii "horšího typu". Kdyby prý byla potřeba, dokážou mít do 12 hodin připravena dvě lůžka na oddělení intenzivní péče a šest standardních, během dne pak všech 28. Při jarním kole čekali, kdy tehdejší hlavní hygienička Eva Gottvaldová zvedne hlavu od papírů z Brusele a všimne si, že začíná pandemie. Jenže Eva po velkém vzoru WHO virus bagatelizovala. Kdyby ne, mohl být možná dnes ústav v plném boji. Takto aspoň jeho personál vyškolil kolegy, kteří prý nevěděli(?), jak správně zacházet s ochrannými prostředky. Jo, a kontroluje se zde plazma z Vojenské nemocnice v Praze. Než je použita k léčbě koronaviru, zkoumá se, zda náhodou neobsahuje živý virus.
A zdravotníci stloukají ventilátory po kusech...
Aktivovat nemocnici teď by bylo prý stejné, jako jít na tank s komárem, vlastně obráceně. A jaké komáry dokáže tento tank zvládnout? SARS, hemoragické horečky, Ebolu, Junin, Kumlinge, Lassa, Machupo, Marburg, Omsk..., tedy ty, které vyžadují stupeň biologického rizika (Biological Safety Level) BSL 4. Ústav je určen i pro zvládání nemocí s nižší klasifikací BSL 3, jako jsou korejská hemoragická horečka, tyfus, HIV, tuberkulóza nebo anthrax. No, a do jaké skupiny patří SARS-CoV-2? Přece jako SARS, tedy jde o biohazard s klasifikací BSL-4.
Čekáme na horší rizika. Jako věrně čeká spící vojsko země české v Blaníku. Svatý Václav přikáže, až bude opravdu zle. Vlastně nejhůř. Bílá Hora? Zle nebylo. Vlastně bylo, ale ne nejhůř. D. t. t. o. Mnichov, Moskva... A teď už počet hospitalizovaných stejně klesá. (Anebo je to proto, že zařízení nemá smlouvy se zdravotními pojišťovnami? S rozvozem na povinné testy do sociálních zařízení to problém byl, který - i ve vlastně zbytečném nouzovém stavu - zpozdil akci o týden.)
Počkáme nejspíš, až přijde virus s BSL-5.
Psáno v Praze na Lužinách v úterý 10. listopadu 2020
 |
| Objekty v Těchoníně, foto z mapy.cz |
Žádné komentáře:
Okomentovat