Jaká je "únosná mez" uvolňování? Asi "co kdo snese". Avšak mělo by to být "přiměřeně, přiměřeně"...
Ve středu přibylo už jenom devět tisíc nakažených profláklým covidem. Epidemie se zlomila, děti půjdou po svátku 17. 11. do školy, zatím jen prvňáčci a druháčci. Ve čtvrtek bylo už jen necelých osm tisíc nakažených. Papírové MfDnes daly na titulní stránku palcový titulek "Uvolňování začíná". Multiministr Karel Havlíček (za ANO) v Senátě slibuje: "Je šance, že něco otevřeme v předvánočním období. Ale jestli to bude pátého nebo desátého, to nikdo neví." Veřejnost se začíná těšit na bujaré Vánoce.
Kdybychom ta čísla dělili deseti a slyšeli je na jaře, zavládlo by zděšení. Tehdy se udávala přesná čísla, dnes zaokrouhlujeme na tisíce. A radujeme se ze zlomu epidemie. Reprodukční číslo R ve čtvrtek kleslo z děsivých 1,5 na hodnotu 0,8. Exministr Prymula dříve sliboval, že právě po dosažení tohoto numera by vláda mohla začít rozvolňovat opatření.
Zlomová nula osmička značí, že čtvrtečních osm tisíc lidí nakazí už jenom asi šest a půl tisíce dalších. To stále není úplně málo! Navíc - v evropských státech došlo k jinému "zlomu", kdy se počty nakažených (a nemocných, a těžce nemocných - kteří si ponesou trvalé následky i pokud se uzdraví - a mrtvých) zase zvyšují.
Takže po (po)otevřených školách a rozjuchaných českých vánočních a novoročních svátcích můžeme očekávat třetí vlnu nákazy a protiepidemiologických opatření. (Nikoli třetí vlnu samotné epidemie, protože zůstává stále jen ta první.)
V původně učebnicově skvělém Izraeli došlo ke druhé vlně právě po květnovém otevření škol. My se naštěstí opozdili, nicméně zářijové otevření škol přispělo i k naší druhé vlně, a přispěje i k vlně třetí. Teď na to nehledím z hlediska potřebnosti školní docházky, ani z hlediska potřebnosti rodičů malých dětí v pracovitém procesu, ale z hlediska šíření nákazy. Děti budou celou dobu s rouškami na ústech! (?) Jenom při pobytu venku je nebudou muset mít. A při obědě. Když se jim zvlhčí roušky domácí, dostanou od školy roušky náhradní. Někde. Snad možná i první týden.
A nebudou si na ty roušky sahat. A budou je mít opravdu od těch osmi hodin ráno do družinových odpoledních čtyř hodin! A budou je mít k dispozici pedagogové? Nedůvěřuju, že to bude fungovat dokonale, ale statisticky se tím opravdu sníží virová nálož. Nicméně můžeme očekávat, že v patřičné době lehnou celé třídy, případně celé školy.
Jako lehly školky. Ve zmiňovaném článku MfD uvádí prezident Pedagogické komory Radek Sárközi, že od začátku září zavřeli ve Zlínském kraji 41 % školek - protože "počet nakažených přesáhl únosnou mez".
Jaká je "únosná mez"? Asi "co kdo snese". Avšak mělo by to být "přiměřeně, přiměřeně". A to by se mělo týkat i uvolňování. Naštěstí současný ministr zdravotnictví Jan Blatný je skeptický. Právě dnes představil nový systém hodnocení rizika - "PES". Snad tento nástupce mnohých semaforů nebude neviditelný. A bude brán jen jako pomůcka, nikoli pravidlo. A tak, ačkoliv nyní máme rizikové skóre báječných 70 %, zůstává vyhlášený nejvyšší stupeň č. 5, a až po vývoji v příštím týdnu vláda rozhodne o snížení stupně na čtyřku. No, uvidíme, jakou bude mít sílu ministr zdravotnictví ve vládě, která zatím byla zmítána přáními lidu obecného. Nicméně máme po volbách a obecenstvo se už nemusí brát až tak v potaz. Nicvíce máme před volbami...
Ale co bychom se covidu báli, když máme vakcínu! Farmaceutická společnost Pfizer v pondělí oznámila, že její vakcína vykazuje úspěšnost více než 90 %. Hurá! Akcie firmy vylétly o 15 %. Hurá! Výkonný ředitel firmy ve stejný den prodal 60 % svých firemních akcií. Hu...
Hm. Prodávat akcie na startu úspěchu svědčí spíše o tom, že pan Albert Bourla svému produktu tak až moc příliš nevěří. Ale máme tady vakcín už desítky, takže radujme se, veselme se.
Radujme se a očkujme se. Já byl včera, tedy v ten zlomový čtvrtek, na očkování proti chřipce, jako každý rok. Vakcínu jsem si objednal u své obvodní šamanky v srpnu. Vlastně před-objednal, protože distribuce probíhala v září. Ať zvedne ruku, kdo se objednal, a kdo se už nechal očkovat! Nějak nevidím virtuální les rukou. Možná proto, že je nás každý rok jen 5 procent a letošní předobjednávky se razantně nenavýšily. Možná by chtělo být očkováno až 15 % národa, ale vakcíny už nejsou. Proti chřipce. Proti covidu se už nechá dobrovolně očkovat snad až polovina populace. Až bude vakcína k dispozici. V dubnu nejdřív nejspíš.
Měli bychom si zvyknout, že korona s námi bude i nadále, stejně jako je chřipka, a nadále se chovat odpovědně. Minimum je nošení roušek alespoň v městské i meziměstské hromadné dopravě a při procházení se městským centrem i sídlištěm. Protože i tam lze očekávat, že narazíte na nějaké lidi.
Jenže proč nosit roušky, když Městský soud v Praze právě dnes, tedy v pátek třináctého, zrušil opatření ministerstva zdravotnictví, které od 21. října nakázalo povinnost i venkovního rouškování. A to tam, "kde se potkávají více než dva lidé na vzdálenost menší než dva metry". Prý to bylo "nedostatečně odůvodněno". Možná se mohl soud podívat na ty křivky, které se lámají i díky tomuto opatření. Nicméně kapacity ministerstva se teď budou upínat na zdůvodňování zřejmého, protože opatření zůstává v platnosti do příští soboty. Když se však podívám ven, tak vidím, že se to stejně dodržuje jen tak napůl.
Vypadá to, že značná část naší blahobytem zpovykané populace nevěří naléhavosti situace. A ouřadům. Nežeby k tomu nebyl často důvod, avšak dnes jsme v jiné situaci. Po vítězném Listopadu 1989 se lidé radovali ze svobody, ale nějak k ní opomněli přibalit i zodpovědnost. Dnes třeba krom zodpovědnosti ku společnosti i zodpovědnost vůči svým rodičům.
Zodpovědnost lidu to je to, proč třeba zlopověstná Čínská lidová republika i demokratická Čínská republika (Tchaj-wan) nyní v boji s covidem vítězí. Přenosové číslo hluboko pod jedna, počet nakažených v promile - ale roušky se tam na veřejnosti stále nosí! Ony se tam nosily už dříve. Ony se tam nosily i proto, že tyto společnosti prošly nejen konfucianismem, ale i nákazou SARS.
No a my prošli jenom komunismem, ale teď procházíme i covidem. Jsem zvědav, jestli nadcházející křesťanské svátky připomenou obecenstvu význam slova "bližní" i starou židovskou zásadu:
"Nečiň jinému nakažení, stejně jako nechceš, aby on nakazil tebe."
Psáno v Praze v pátek 13. listopadu 2020
PS: Omlouvám se odborné i laické veřejnosti za zavádějící informace ohledně stupně nebezpečí virových nákaz typu SARS, jakých jsem se dopustil v minulém článku "K čemu zázračná nemocnice?". Uvedl jsem, že u nich jde o biohazard s klasifikací BSL-4. Čtenář Pavel Kaňkovský uvádí: "Práce s virem SARS-CoV-1 vyžaduje BSL-2 nebo BSL-3 nebo něco mezi tím podle toho, co se s virem provádí..." a odkazuje na odborné publikace (příslušné odkazy najdete v komentářích pod uvedeným článkem). Já zase citoval z "alternativních informací" na wikipedii, které uvádějí, k čemuže Centrum biologické ochrany Těchonín slouží, a kde se uvádí pro "neindexovaný" SARS vyšší stupeň BSL-4. Základní otázku, k čemuže takovou nemocnici máme, když jsme ji teď neaktivovali, zodpovídá lépe než můj článek dřívější příspěvek psí kolegyně Markéty Šichtařové, ředitelky společnosti Next Finance s.r.o. "Jak z covidu vytřískat popularitu", který zpracovala ve spolupráci s mjr. MUDr. Martinem Vavrušou, účastníkem vojenských misí, jenž je obeznámen z vlastní zkušenosti s CBO Těchonín.
Dopíšu teď k minulému článku jen to, že současná pandemie mohla onomu odbornému zařízení posloužit jako ostrý test na budoucí možná nebezpečí. Nejde o odborný posudek, jen o názor.
