 |
| Moonship (2024?) |
V neděli skončila úspěšným přistáním nepilotované kosmické lodi Orion do vln Pacifiku mise Artemis I. Už nejde o čistě americký projekt, rodným místem servisního modulu kosmické lodi (ESM) jsou Brémy. Modul postavily evropské země sdružené v organizaci ESA. Artemis navazuje na program Apollo názvem, ale k Měsíci se dostává po dost složité dráze - aby se ušetřilo palivo a zvýšila hmotnost "užitečného zatížení". Současná mise byla úspěšná, druhá už bude "manned". Na samotném povrchu Měsíce má přistát třetí mise, také nejprve nepilotovaná, až (už!) při čtvrtém letu má z lunárního modulu vystoupit na Měsíc - první žena. A musí to být do konce roku 2024. Proč "musí"? Protože jde o rok US prezidentských voleb!
Ale třeba to bude úplně jinak.
Zvláštní je, že zatímco se v době Saturnů V a Apoll vědělo dopředu celkem přesně, jak bude první mise na Měsíc vypadat, dnes se tato vize mění během měsíců (kalendářních). Původně měl Orion před přistáním na Měsíci nejdříve zakotvit na kosmické stanici Gateway, která má být umístěna na halo oběžné dráze Měsíce. (Dráha je pojmenována podle optického halo jevu, kdy se kolem Slunce tvoří světelný kruh. Gateway má obíhat za Měsícem kolem libračního bodu L2 v takové vzdálenosti, že z pohledu ze Země se bude pohybovat v kruhu nad povrchem Měsíce. Tohle žádný sci-fi autor nevymyslel.) Stanici postaví NASA s pomocí ESA, své moduly bude mít i JAXA (Japonsko) a CSA (Canadian Space Agency). Rusové se nejdříve hrnuli k podílu taky, ale přitom nechtěli "hrát druhé housle". (Takže teď snad budou "hrát druhé housle" v duetu s Čínou.) Jenže do optimistického roku 2024 se Gateway nestihne (bude nejdříve na konci roku 2025, spíše během roku 2026), a tak se budou muset "přistávací mise" Artemis III (nepilotovaná) a IV (první pilotovaná) obejít bez nich. Hm, druhý výsadek se už má dít se zapojením Gateway a nejspíš i jiných přistávacích modulů. Nejspíš půjde o třístupňový stroj made in Blue Origin (+ Lockheed Martin + Northrop Grumman, kteréžto společnosti mají zkušenosti z programu Apollo, plus ještě Draper). Užitečně vypadá i nelíbivý návrh dvoustupňového landeru DHLS (Dynetics Human Landing System), zejména proto, že jeho kabina je nízko nad povrchem, zatímco palivové nádrže ji obklopují ze dvou stran. Jestliže má (až) čtveřice kosmonautů opakovaně vystupovat na povrch, pak toto je tuze užitečné.
Jenže NASA nakonec i kvůli chvatu vybrala nejlevnější nabídku na přistávací modul od firmy Spacex. Její Moonship se tuze podobá Starshipu, který má být součástí soukromých misí Muskova Spacexu na Měsíc i Mars. Jenom nemá přední pohyblivá křidýlka - když má přistávat ve vakuu. Důležité je, že Starship i jeho nosič Super Heavy jsou už postaveny v prototypech, prošly různými testy a na příští rok se mají poprvé vydat na orbitální dráhu. Ale! Nechci slyšet ty kletby, až budou astronauti na Měsíc sestupovat z padesátimetrového tělesa - a pak zase na něj šplhat. Já nevím - budou mít k tomu aspoň takový jednoduchý stroj, jako je kladka? Pamatuju se na ty ilustrace k sci-fi románům, které v padesátkách pracovaly s matematicky spočítanou představou, že raketa pro návrat z Měsíce musí být alespoň třicet metrů vysoká. Tak tahle má 50, na metr stejně jako ruský Sojuz (u varianty FG to je 49,5 m a do kabiny veze kosmonauty výtah).
Měl by tam mezitím někde v okolí jižního měsíčního pólu už drandit rover VIPER firmy Astrobitic pro hledání ledu. A vynese ho tam - Falcon Heavy. Ukazuje se, že recyklovatelnost nosných raket bude nejdůležitějším fenoménem pro masové rozvíjení kosmonautiky. I pro zábavu a poučení.
Kdo se proletí kolem Měsíce po padesáti letech jako první? US astronauti, thajkonauti, anebo turisté? Konkrétně tedy japonský miliardář Júsaku Maezawa, který už absolvoval dvanáctidenní misi na ISS, kam se s kamarádem nechal dopravit vloni ruským Sojuzem MS-20. Taky organizuje a platí projekt #dearMoon. Tedy nejenže si platí pobyt ve vesmíru, ale zřejmě se podílí i na financování vývoje kosmické lodi a nosiče. A už sestavil i posádku. Z milionu přihlášených vybral osm společníků z řad umělců. Oni ten Měsíc uvidí naživo, a pak se o své pocity budou moci podělit ze zbytkem závistivého světa. Jedním z nich má být i český choreograf a "multidisciplinární umělec" Yemi A. D. (česká matka i občanství, nigerijský otec). Tento Čech se zřejmě podívá do vesmíru dříve než jiný Čech, špičkový stíhací pilot na gripenech Aleš Svoboda, jenž se nedávno ve výběru z 22 tisíc uchazečů stal členem záložního týmu astronautů ESA. Maezavův umělecký tým má jen dva náhradníky - tanečnici a snowboardistku. Jinak krom majitele projektu a našeho týpka je tam i youtuber, který se věnuje popularizaci kosmonautiky, dvojice fotografů (♂+♀), dokumentarista, hudebník, DJ/ hudební producent a herec. Jo, a šušká se, že když zbude místo, tak si Júsaku pronajme i nějakého toho pilota...
No, piloti, třeba se Aleš Svoboda vydá do vesmíru dříve, než počítá. Zdá se, že vesmírný turismus nabere obrátky a tu nastane nedostatek funkčních astronautů. Před lety jsme sledovali americko-sovětský závod o Měsíc, ovšemže ze sovětské strany nepřiznaný. Teď se mi zdá, že probíhá opět nepřiznaný závod mezi prezidenty Bidenem a Trumpem. Jestliže chce NASA přistát na Měsíci s Moonshipem pilotovaně jen jednou, pak musí cvičit piloty pro tuto loď. Ale pro konkurenční landery bude potřebovat piloty s jiným výcvikem! V programu Apollo trávili chudáci astronauti v trenažérech kosmických lodí roky, než byli vpuštěni za knipl (/centimetrový palec). Uvidíme, jak si teď poradí s různými stroji, vždyť i u pilotů letadel trvá zácvik nějakou dobu. Anebo si NASA od Muska koupí nejen sakumprásk snesení z orbity na povrch Měsíce (Moonship se má dostat na halo dráhu kolem Měsíce pomocí rakety Falcon Heavy), ale pronajme si i jeho piloty.
Zatímco o obnovené prvenství procházky na Měsíci soupeří Amerika společně s Evropou, americký podnikatel a čínská armáda, stává se náš trabant dostupný i pro malé firmy. V nedělních večerních TV zprávách se úspěšné přistání Orionu objevilo aspoň na pár minut, informace o dalším letu na Měsíc, který započal deset hodin dříve, člověk získá akorát na fandovských stránkách. 11. prosince v 08:38:13 SEČ odstartovala z mysu Canaveral z kosmodromu amerických kosmických sil (CCSFS) nosná raketa Falcon 9 hned s několika měsíčními misemi. Falcon 9 uvedl náklad na nízkoenergetickou dráhu k Měsíci, a tak ušetřil palivo k tomu, aby mohl už (tuším) popáté úspěšně přistát zpátky na Zemi (kus č. B1073). Sekundárním nákladem je pro dnešek už celkem nezajímavá družice Cubesat Lunar Flashlight agentury NASA. Hlavní pozornost se věnuje misi M1:
Ve druhé polovině dubna 2023 (optimisté věří v březen) by se na povrch Měsíce měl snést japonský lunární lander HAKUTO-R o čisté hmotnosti (bez paliva) 340 kg. No, japonský lander. Zatímco ruské, americké a čínské stroje byly vyslány státními institucemi, tento japonský byl vyroben soukromovu firmou ispace, která se nejdřív chtěla účastnit soutěže Google Lunar X-Prize. "Hakuto" je japonsky "bílý králík", který, jak víme, žije na Měsíci, a "R" značí Reboot, restart či zopakování původně plánované mise. Stejnou cenu chtěl získat a tím zaplatit náklady na let i izraelský startup, který k Měsíci poslal (taky díky soukromé raketě SpaceXu) sondu Berešit (hebrejsky Počátek). 22 km nad povrchem se ale něco zvrtlo, a tak se Izraelcům podařilo dostat na Měsíc aspoň trosky sondy - včetně zlaté izraelské vlaječky a hebrejského a anglického nápisu Malá země, velké sny. (Izraelská vláda se pak nechala slyšet, že finančně podpoří opakovaný pokus, ale která izraelská vláda před kolika volbami to vlastně byla...) K té ceně - páčila 20 milionů dolarů a měl je získat tým, jehož vozítko bude na Měsíci první, odešle na Zemi foto a video ve vysokém rozlišení a ještě ujede alespoň půl kilometru. Jo, pro všechny zájemce - termín už vypršel, cena byla zrušena!
Takže pokud Japonce během hladově úsporného letu někdo nepředběhne (třeba VIPER), bude ispace první soukromou firmou, která bezpečně posadí svůj stroj do měsíčního prachu. S tím "soukromým" a "státním" se to trochu míchá; i do soukromých projektů nějak tečou státní peníze a musí využívat zařízení státních agentur - kosmodromů, nebo jako i v tomto případě spojovacích středisek, zde konkrétně vypomůže ESA.
Po přistání se má z landeru vydat na cestu rover Rašíd. Jmenuje se tak proto, že ho vyrobil tým Vesmírného centra Muhammada bin Rašída (MBRSC) Spojených arabských emirátů. Má jen 10 kg, a v jednom článku se psalo, že jde o "nejmenší pohyblivé zařízení, které by přistálo na povrchu Měsíce". Ale článek byl napsán asi ještě před tím, než se do vybavení Bílého králíka dostal robůtek Sora Q ve tvaru koule o průměru asi 80 mm. Ta se po vybalení z Králíka rozdělí na dvě polokoule s dvěma kamerami. Polokoule se začnou točit jako kola, buď souběžně nebo spolu s kráčejícím pohybem, což robůtkovi zajistí pohyb po prašném regolitu. Ve vzpřímené poloze ho má udržet ocásek. Robot Sora Q bude mít i dvě kamerky, takže nepřijdeme o nečekané záběry ze žabího pohledu. Hlavně ale jde o test nových pevných lithiových baterií, co až snesou. Jo - a má hmotnost jen 250 g, Rašíde! (Na doplazení na čáru 500 metrů to ale nevidím.)
Robůtka vyrobila ve spolupráci s JAXA - hračkářská firma TOMY. Která už má praktické zkušenosti s výrobou robůtků, které se umějí při zachování rovnováhy všelijak pohybovat. A jistě, že jeho klon bude prodávat i (a nejen) japonským dětem. (Škodaže to nestihla do Vánoc...)
A jestli chcete vědět něco více o téhle malé hračce, jejíž následovníci možná jednou dobudou i Mars, pak se musíte dívat na dětské pořady, jako jsou třeba Zprávičky na ČT! (Vhodné pro 1. stupeň.) Vedle padesátimetrového landeru Elona Muska mi tenhle minirobot připadá tak nějak - lidštější...
Psáno a dohledáváno v Praze na Lužinách v úterý 13. prosince 2022
