A co třeba tohle: "Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi. Země pak byla nesličná a pustá, a tma byla nad propastí, a Duch Boží vznášel se nad vodami. I řekl Bůh: Buď světlo! I bylo světlo."
A stalo se to první den měsíce tišri před 5785 lety...
Tak ano, trochu to připomíná báchorky o placaté zemi, stojící na hřbetě čtyř slonů, již stojí na želvě, plující vesmírem. Takhle mladé stáří vesmíru (krom zatvrzelých židů, křesťanů, sektářů a konspirátorů) neberou doslovně ani skutečně věřící lidé. Ostatně celá moderní fyzika je založena na práci nábožensky věřících vědců - od vykladače bible a nevlastního syna anglikánského reverenda Isaaka Newtona přes luterána Maxe Plancka po žida, sionistu a absolventa obecné katolické školy Alberta Einsteina. Kteří věděli, že stvoření světa v šesti dnech podle Genesis, první to Knihy Mojžíšovy, je básnickým obrazem nesčetných eónů.
Ti, kteří si k hrudi tisknou Korán v tom mají trochu hokej, protože jejich svatá kniha udává pro stvoření světa počet dní taky šest - anebo osm. A vybrat si nesmíte, musíte věřit všemu zjevenému. Ale islám se shoduje s moderní astronomií alespoň v tom, že vše, co existovalo před stvořením světa spadá do nepoznatelného, které zná pouze Alláh. A proto si stanovili kalendář, který počítají od útěku Mohameda z Mekky. Tato "hidžra" se datuje osmého dne měsíce rabíc al-avval, jenž spadal do 4. září roku 622 našeho letopočtu. A tento kalendář zavedl chalífa Umar roku 637. Takže letos od 7. července mají muslimové rok teprve 1446. To nepřepočítávej, islámský rok má jen 354 nebo 355 dní.
No, náš letopočet se počítá od narození Ježíše, jenže rok jeho narození jako první určil až v 6. století mnich Dionysius Exiguus - a určil ho chybně. Takže křesťanský Kristus se narodil někdy v letech 1 až 7 před sebou. A to o Pesachu (což nemá nic společného s Velikonocemi, jen se to slaví přibližně ve stejnou dobu), neboť pastejři pobývali u svých stádců v době bahnění, neboli rození jehňátek...
Ale vraťme se k starožidovské tradici. Měsíc tišri započal letos ve středu 3. října. A to podle staročeského kalendáře - večer předcházejícího dne, tedy už ve středu druhého.. Nu přiznejme, že židé neopisovali od Čechů, spíš to bylo naopak - nebo nezávisle na sobě. Tento svátek židovského Nového roku, aneb Roš ha-šana, se slaví dva dny, takže právě teď, v pátek 4. října v podvečer končí. Jsou s ním svázány mnohé modlitby, zvyky a příkazy. Pije se pohár vína, jí se 613 zrníček rimonu - granátového jablka - a jedí se jablka namáčená v medu, aby byl nový rok sladký. Ale asi nejdůležitějším příkazem je, že by si měl člověk vzpomenout, co všechno nepěkného spáchal uplynulý rok - a snažit se to napravit. Měl by projevit účinnou lítost, to znamená ne, že přeříká celý růženec, ale že napraví, co může. Omluví se, spraví škody, zaplatí dluhy a tak. A měl by taky odpustit těm, kteří na něm páchali zlé skutky. Odpustit - ne zapomenout!
Právě se totiž otevřely tři knihy, podle nichž budeme všichni souzeni. Kdo byl celý rok hodný a spravedlivý je zapsán do Knihy života, ten to má dobrý. Většina z nás je ráda, když se dostane do druhé knihy, Knihy prostředních, a ti největší hajzlíci jsou pak zapsáni do Knihy smrti. Všichni, i ti nejhorší, však mají ještě čas zvrátit svůj osud. Až do Jom kipuru, což je vůbec nejšpíčkovější židovský svátek a připadá na 10. den měsíce tišri, letos tedy na 12. října. Tedy úplně přesně začíná samozřejmě už po západu slunce jedenáctého. Do té doby můžeme (se můžeme opravdově) snažit o nápravu svých hříchů. Člověk by se totiž měl nejdříve srovnat s lidmi - Hospodin se s ním pak už srovná sám...
Ale ještě předtím, právě v těchto dnech, budeme vzpomínat na přepadení Státu Izrael, kdy zběsilé hordy palestinských teroristů vtrhly nejen na izraelské vojáky, ale i na mírumilovné lidi, kteří jim v mnoha případech pomáhali a proto se usídlili poblíž Pásma Gazy. Útočníci stříleli, házeli granáty do krytů, spalovali, bodali, řezali, nepopsatelně mučili, znásilňovali a unášeli své oběti do svých krysích úkrytů. Ještě tam snad nějací rukojmí přežívají...
Právě ve výroční den, jímž je pondělí 7. října, pořádají od 18:00 hodin na Staroměstském náměstí Federace židovských obcí v ČR a JCC Prague pod heslem NIKDY NEZAPOMENEME, SPOLU A SILNĚJŠÍ veřejné pietní shromáždění k připomínce 7/10.
"Už to bude rok od tragických událostí, které navždy změnily náš svět. Během teroristického útoku bylo zavražděno 1.139 nevinných osob, z toho 815 civilistů. Tisíce dalších bylo zraněno, z toho stovky vážně. Do Pásma Gazy bylo uneseno 251 osob, včetně dětí, žen, seniorů, cizinců a vojáků. Nejméně 97 nevinných unesených osob je stále drženo teroristy v zajetí v Gaze. Nesmíme zapomenout, jak byl útok 7. října naplánován a proveden. Připomeňte si s námi, že v Gaze jsou stále drženi nevinní lidé včetně dětí. Uctěme oběti a vzdejme hold hrdinům, kteří při záchraně nasazují vlastní životy. Pevně věříme, že se sejdeme v hojném počtu."
Když přijdete, vykonáte dobrý skutek, který se zapíše do vaší knihy života.
Šana tova. U metuka! Dobrý rok. A sladký!
Psáno v pátek 4. října 2024 v Praze na Lužinách
K přiloženému fotu, jenž je převzato z fejsu "Izrael v České republice", který spravuje izraelský konzulát a velvyslanectví, patří i text:
"Šest prázdných židlí.
Prarodiče Margit a Yossiho zavraždili 7. října.
Yarden, Shiri, Kfira a Ariela stále drží jako rukojmí v Gaze.
Takto prázdný je stůl před rodinným domem Bibasových na tento Nový rok, Roš Ha-šana."
