Takže pro každého amerického prezidenta je Amerika tou první zemí. A díky tomu, že brání svou Ameriku a její demokracii, chrání tak demokracii na celém světě. Evropa a burzy se obávají Trumpova slíbeného zavedení vysokých cel, ovšem každé clo má dvě strany - americkou a evropskou, americkou a čínskou, americkou a cizozemskou. Takže uvidíme, kam se to posune.
Prezident Trump vyhlašoval, že mezi Mexikem a USA vystaví plot, který zabrání emigraci - a Biden ji dostavěl! Za Bidenova prezidentování se expedovalo na jih mnohem více připrchlíků než za Trumpa. A t. d.
Nový americký prezident nakonec ani nebude nový. Trump má už za sebou čtyřleté prezidentování a Kamala Harrisová čtyřleté viceprezidentování. Každý má za sebou nějaké své zářezy, které mohou říci něco k možným budoucím zářezům.
Miliardář Donald Trump se nechal slyšet už 7. října 2010: "Nemůžu vystát, co se děje s touto zemí." Tehdy si kolega Moby Dick zapsal: "Konec světa se blíží!". No vida, i když se konec světa přiblížil (což se děje neustále), stále ještě tak docela nenastal. I když Donald T. prezidentoval v letech 2017-21. A dosáhl i jistých úspěchů, která mu zblblá pokrokářská média odmítla uznat. Napsal jsem o tom na konci Donaldova funkčního období samostatný článek.
Dnes jen zopakuji Trumpovy hlavní úspěchy: Tím, že podpořil americký těžební průmysl, podvázal schopnost ropných zemí - zejména Íránu - vydírat USA ropným embargem. Amerika krakovala svou šelfovou ropu, Amerika dostává ze země břidličný plyn. Amerika začala odcházet od uhlí. Navzdory útokům lobby Zelených Khmérů se USA zazelenaly! Tedy v poměru k jiným zemím. Americké výrobky jsou zatíženy menším ekologickým zlem než výrobky třeba čínské a v USA je znečištění menší než například v Kanadě. Nejvíce znečišťují planetu bohaté ropné arabské státy, které na ochranu životního prostředí dávají kulový.
Trumpovi se vytýkalo, že stahuje vojenské jednotky z Evropy. Jednoznačným faktem však je, že USA už za Obamova prezidentování začaly svou pozornost více obracet k Tichomoří i Asii, odkud Američanům hrozí reálné nebezpečí čínského přejímání vojenské i hospodářské iniciativy. USA snížily svou přítomnost v Německu, avšak posílily v Pobaltí a téměř bratrském Polsku. Evropa se děsí, že dnes Trump "zpochybňuje" článek 5 aliance NATO, když říká, že by "nepřišel na pomoc" zemi, která dává méně než 2 % na svou obranu. Nu co, pobaltské země i Polsko dávají dnes přes 3 %! Ostatně US generálové už za Obamova prezidentování vyzývali Evropu, aby se o svou obranu také začala zajímat sama, protože oni budou mít co dělat na druhé straně zeměkoule.
Trump si sice přál „silné a trvalé vztahy s Ruskem“ (včetně společného boje proti mezinárodnímu terorismu), jak vyjádřil v telefonátu s ruským vůdcem Putinem hned poté, co se ujal prezidentského úřadu. Nicméně Trump to pak byl, kdo vůči ruským subjektům vyhlásil sankce za podporu Bašáru Asadovi, a to za prokazatelné použití chemických zbraní proti civilnímu obyvatelstvu. Další sankce následovaly po použití chemické zbraně novičok proti ruskému ex-agentovi Sergeji Skripalovi. A t. d.
Celosvětový strategický význam pak měl Trumpův postup vůči prejadernému Íránu, když hodil do koše ostudnou dohodu, podle které evropské státy a USA zrušily embarga vůči Íránu. Írán za to vpodstatě slíbil - že počká s obohacováním uranu až na dobu, kdy už bude mít dost odstředivek! Mimochodem - tuto dohodu nepodepsaly USA, jen jejich prezident Obama. Kongres ji neschválil, Obama ji protlačil svým „prezidentským dekretem“ (exekutivním příkazem), který platí jen čtvrt roku. A každé tři měsíce ho podepisoval znovu. Činil tak trpělivě i jeho nástupce Trump až do května 2018, kdy udělal to - že nic neudělal! A tak smlouvu „vypověděl“. Za náramného nářku činovníků EU, kteří tolerují, že íránské rakety nedoletí až do Brusele, jen do Izraele. Biden ji zase každý čtvrtrok podepisoval znovu a Kamala v tom hodlá pokračovat. Což považuji za velikou, ale velikou chybu.
Největší chybou Bidenovy (a Harrisové) administrativy ovšem byl způsob, jakým Američani utekli z Afghánistánu. V červnu roku 2021 jsem se ptal, jestli to nebude "Afghánský Vietnam"?
K odchodu z Afghanistánu zatroubil už Bidenův republikánský předchůdce Trump. Ten nejméně od roku 2019 mluvil o stahování a snižoval stavy US jednotek. V říjnu roku 2020 dokonce předvolebně sliboval, že bude mít „zbytek statečných žen a mužů z Afghánistánu na Vánoce doma“. Jenže volby prohrál, a tak škodolibě nechal odchod Američanů na starost svému nemilému nástupci. A ten ho podělal ještě více. Tálibán se tehdy zavázal, že „povede mírové rozhovory s afghánskou vládou“. Jednotky NATO, vedené americkými silami, se měly stáhnout až po skončení těchto mírových jednání. K těmto mírovým rozhovorům jsem vyjádřil jasné pochybnosti. Srovnával jsem je s jinou mírovou dohodou, kterou podepsaly USA se severním Vietnamem - a jak to dopadlo! Napsal jsem tehdy: "Naskýtá se otázka, zda to v Afghánistánu nepůjde podobně jako ve Vietnamu. Po odchodu Američanů. A po amerických slibech. Jenže tady by vznikl další nikoli socialistický, ale spíše islamistický stát. Ovšem s podobnými totalitními „výdobytky“."
Bohužel jsem musel už v srpnu roku 2021 napsat článek s názvem "Největší debakl NATO". A v něm konstatovat: "Ano, afghánský Vietnam! Jsou tu drobné rozdíly: Zatímco před 46 lety padali zoufalí lidé z evakuačních vrtulníků, tak teď padají z letadel. V neděli se do otevřených nákladních vrat amerického vojenského transportního letadla C17 narvalo 640 uprchlíků, v pondělí dokonce 800. Je to hodně. Ale hodně málo! V zemi měli totiž Amíci 50.000 spolupracovníků. Na ně pan prezident Jau Biden zřejmě nemyslel, když zavelel k překotnému úprku..."
Tento debakl mají na svědomí demokratičtí "mírotvorci" z Bidenovy administrativy - tedy i Harrisová. Tento průšvih přispěl k tomu, že pan ruský prezident Putin dospěl k názoru, že Amerika je slabá a může si v nedalekém zahraničí dělat, co chce. A pokusil se bleskově obsadit Ukrajinu. To, že se mu to nepovedlo, je jenom zásluha obrovského hrdinství obránců Ukrajiny. A toto hrdinství a faktický ruský debakl je zase důvod, proč dosud Číňané nezaútočili na Tchaj-wan...
Biden je sice mírotvorce, ale americký prezident. Takže nakonec, když se to začalo mlet v okolí Izraele - tak do jeho blízkosti nechal přemístit dvě letadlové lodě i s příslušenstvím. A americké vojenské síly pomáhaly sestřelovat íránské rakety, mířící na Izrael nejen z Íránu, ale i z Jemenu. A pokračuje i podpora pomocí špionážních informací. Prvotní Bidenova podpora Izraele vedla k tomu, že američtí Arabové budou volit demokraty. Biden sice podpořil Izrael, zprvu podpořil, pak ale začal couvat a vpodstatě piklí proti současnému izraelskému premiérovi Netanjahuovi. Současná americká podpora ubohé Gaze, jejímu civilnímu obyvatelstvu a dalším ubohým Palestincům, kteří stále střílejí rakety na Izrael je vpodstatě podpora arabskému terorismu. Ale stejně Harrisovou američtí Arabové už nevolí! Ale s Trumpem jako prezidentem si tedy nepomohou...
Myslím si, v těchto právě volebních hodinách, kdy je vše ještě nejisté, že vyhraje razantní Trump. A myslím si, že z hlediska zachování váhy Západu vůči muslimskému a čínskému světu to bude lepší, než pokračování "pokrokářské" politiky páně Bidena v sukních Kamaly Harrisové. I když má Donald Trump zvláštní příchylnost k jiným silným mužům, tedy diktátorům, jako je Putin, nebo čínský vůdce Si. O kamarádění s "přítelem" Kim Čong-unem nemluvě. Ono to "kamarádění" mělo ale jenom krátké trvání - ty minuty, které Donald a Kim strávili spolu. Protože když jde do tuhého, je každy americký prezident nakonec především prezidentem USA!
Psáno v odpoledních hodinách v úterý 5. listopadu, "volební" to den USA
PS: Ten den je "volební" v uvozovkách, protože než začal, odvolila už třetina voličů...
