"Vadilo by vám, kdyby vašimi sousedy byli feťáci, zloději, Romové, Židi nebo Svědci Jehovovi"? Tak nějak podobně se ptal výzkum veřejného mínění, konaný u nás někdy na počátku 90. let minulého genocidního století. To století ovšem bylo neetické a buranské, proto i otázky v onom průzkumu byly zavádějící a navádějící - opticky a fakticky dávaly do jedné řady feťáky, zloděje a Romy. Nastalo nové století - století humanity, lidských práv a antirasismu, a další výzkum se táže: "Měli byste za sousedy raději Romy, nebo skinheads?"
Nejdříve si toho všimli fyzici: Veličina, kterou měříme, je ovlivněna měřením. Průběh pokusu, který sledujeme, je ovlivněn naším sledováním. Pokud je zkoumaným jevem člověk a jeho vztahy k okolí, mění se i myšlení toho člověka. Nevím, chápou-li to dostatečně sociologové! Ptají se mě na sousedy - a začnu přemýšlet o sousedech. Hele, mámo, ten náš soused, není vlastně feťák? Nebo třeba Žid? Má takovej divnej nos... A vadí nám? Mohl by...
Obvykle se ve svém životě neptáme "jaké bychom chtěli sousedy". Postavíme si dům nebo pronajmeme byt tam, kde se nám líbí, nebo tam, kde na to máme peníze. V české realitě ovšem bydlíme většinou tam, kde nám nic jiného nezbývá... A sousedi přijdou sami. Vždy jsou hluční. Právě co toto píšu, končí v družstevním panelovém domě, kde žiju, měsíční rekonstrukce bytu nad námi, kam se stěhuje nový soused. Než se nastěhoval, nechal si vyměnit bytové jádro, okna, přestavěl lodžii. Řemeslníci vrtali, brousili, bouchali, dusali po chodbě domu. Před rokem se k nám na patro přistěhovala nová sousedka. Řemeslníci v jejím bytě vrtali, brousili, řezali, klepali... Špatně se při tom spí, když je člověk po noční. Špatně se při tom píše, když mi teď nad hlavou vyměňují topení.
Vedle v domě věčně křičí otec rodiny na svého adolescenta. Dělá kravál. Nemám rád hlučné sousedy. Nemám rád ŽÁDNÉ sousedy. A do toho přijde výzkum veřejného mínění, jaké bych chtěl sousedy. Docela bych se obešel bez jakýchkoli přímých sousedů. Ale musím je mít. Ti noví sice teď hlučí, ale jinak jsou slušní. Chci slušné sousedy. Ale na to se průzkum neptá. (Proto možná 60 % dotázaných na takovouto hloupost neumělo odpovědět.)
Může být "celkom slušný cikán". Ale existuje "celkom slušný skinhead"?
Otázka ctihodné agentury Opinion Window "Měli byste za sousedy raději Romy, nebo skinheads?" je hloupě položená otázka. Že prý 14 % našich občanů by raději mělo za sousedy Romy a 26 % skinheads. To mi však nic neříká o těchto občanech. Třeba je u nás 14 % Romů, kterým Romové nevadí, zatímco u 100 % "bělochů" vadí.
Dovedu si představit romskou rodinu třeba na nedělní procházce: Tatínek v bílé košili, mamča načesaná, kolem lítají a vřískají načinčané děti. Jak asi vypadá rodinka skinheads? Taťka v maskáčích s vycíděnými černými botami, mamka dohola, v uších žiletky - ale nedovedu si představit skinheadské miminko! Skinheadem (ve smyslu politickém a názorovém) se totiž nikdo nerodí! Ani ve vězení se skinheadi nějak neobjevují - než dojde k procesu, přesvědčí většinou právník hocha, aby si nechal dorůst vlasy a působil jako slušňák. Když ho zavřou, dohola se neostříhá!!! Cikánovi barva kůže ale zůstává...
Ta otázka je hloupá, protože směšuje dvě kategorie - kategorii názoru a rasy. Svůj názor mohu změnit, geny nikoli!
Otázka "Měli byste za sousedy raději Romy, nebo skinheads?" je zdánlivě symetrická. Ale k otázce "Chcete aby vaše dítě bylo členem hnutí skinheads?" mi pak schází její logický protipól:
"Chcete, aby se vaše dítě stalo Romem?"
Psáno v Praze dne 5. září 2001, poprvé vyšlo v Neviditelném psu den na to.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
1 komentář:
"Vadilo by vám, kdyby vašimi sousedy byli feťáci, zloději, Romové, Židi nebo Svědci Jehovovi? ...otázky v onom průzkumu byly zavádějící a navádějící - opticky a fakticky dávaly do jedné řady feťáky, zloděje a Romy."
Že jsou ve zmíněné jedné řadě i Židi a Svědci Jehovovi, vám zjevně nevadí, Šamane. Zajímavé. Že by snad proto, že u mnou doplněných skupin se ta souvislost jaksi nepředpokládá? Proč asi?
Okomentovat