A v Luxoru na Václaváku se dnes konala autogramiáda této knížečky, která je už pár pátků na pultech. Hvížďala vyprávěl, Arnošt se nedostavil, neb jest chor. Chor a stár, a přesto stále píše (nejen) o tom, co zažil v německých koncentrácích. Tato knížka není pouze o těchto chmurných událostech, ale ve vyprávění o svém životě tento jeho úsek - který se štěstím a drzostí přežil - nechybí. Nechybí vlastně nikde, tak krátká doba, pár let, chtělo by se říci - a přesto nezapomněl. Zatím jsem jen nakoukl na začátek, kde se právě koncentráčnické příběhy vypravují, a je tam taková jedna větička, která má souvislost s místním hádáním o tom, proč už Židi jednou, sakra, nezapomněli... Opíšu ji:
"Jednou Göring řekl: Nechtěl bych být Židem v Německu, a já říkám: Nechtěl bych být Němec ani dneska. I když si myslím, že mladá generace Němců je v pořádku, kromě extremistických výjimek. Jako autor jsem byl na pár školách v Německu a studenti na mě působili velmi dobře. I když po mé zkušenosti, jak to napsal Wolker, nejhlouběji vidím nenávist. Asi ne nenávist, ta nevyhovuje mé povaze, ale nejhlouběji je ve mně nedůvěra k Němcům a Německu, ačkoliv zároveň vím, že je to slušná země."
Myslím, že tomu lze rozumět a není třeba nad tím vyskakovat. Nakonec sám Lustig o tom už po několikáté napsal: "Psaním se celý život zachraňuji..."
Pan spisovatel má zrovna dneska 84 let. Tak přejeme, Arnošte, další zachraňování.
21 komentářů:
Právě proto je Arnošt Lustig.
Ne nenávist, jen podezření, předběžná opatrnost. A ta má šanci, nenapájena další nenávistí pozvolna transformovat do opatrnosti obvyklé, běžné. Ano, toto je cesta, toto je i cíl.
Lustig - na rozdíl od mnohých - je moudrý pán.
Země může být těžko slušná. Na rozdíl od lidí. "Slušnost" je individuální a nezávislá na národnosti. Myslím, že pan Lustig by souhlasil.
http://www.youtube.com/watch?v=cubgWvBfs24
Není sionista jako sionista
Vážení vlastenci, vážené vlastenky,
jistě budete souhlasit s titulkem mého příspěvku, když si vzpomenete na dvě jména : Karel Marx a Bedřich Engels. Ano, Arnošt Lustig, aniž bych chtěl srovnávat jeho význam s významem zakladatelů MDH, je sionista pokrokový, našemu lidu prospěšný.
Zde je důkaz : „Jiří Paroubek je politik a státník současnosti, patří k české zemi jako hříbky do lesa, ryby do rybníků a ptáci nad české luhy a háje. ... Jeho odpovědi jsou chytré, moudré, skromné i sebevědomé, praktické i filozofické, což u něj není v protikladu, poučné i ctižádostivé, jak tomu u politika a státníka ani jinak nemá být.“
Tato krásná a hluboce pravdivá slova, pravé démanty dne, napsal A.Lustig v úvodu jedinečné knihy rozhovorů s př.Jiřím Paroubkem „Jaký opravdu je?“. *)
Ano, tak to má být, pane Lustigu – pozitivní pohled vpřed, do naší radostné budoucnosti, do další stanice štěstí. A ne pořád nějaké to žlučovité připomínání dávných zapomenutých křivd.
Socialismus – budoucnost lidstva !***Volte ČSSD a KSČM !
--------------------------------------------------------------------------------------------------
*) http://www.paroubek.cz/clanky/zobrazit/192.html
Arnošt Lustig, je podle mého názoru jedním ze skvostných jevů v naší literatuře, podobně jako je pan Hvížďala ozdobou naší žurnalistiky. Byť se tedy musím přiznat, že názorově mám k panu Lustigovi o dost blíž, nežli k panu Hvížďalovi, vážím si samozřejmě obou.
Harpyji: Co se té slušnosti země týče, bylo tím myšleno, že ve styku s jejími jednotlivými obyvateli, úřady a pod, zpravidla statisticky převládá slušnost, proto se pak hovoří o Německu jako o slušné zemi, na rozdíl např. od většiny zemí afrických, jihoamerických či asijských.
Děkuji, že jste potvrdil to, co říkám.
Slušnost je jedno z měřítek úrovně mezilidské komunikace.
Úřady nebo země samy o sobě nekomunikují. Jsou to vždy lidé. Ouřadové, obyvatelé, politici. A ti jsou buďto slušní, anebo taky ne. Jako například hulvát Paroubek. "Politik a státník současnosti."
:-(
Jsem rada, ze si to, Harpyje, uvedomujete a doufam, ze se temi meritky slusnosti komunikace budete i ridit. Ze zapomenete na vyrazy jako slastne chrochtani nebo intelektualni onan(izmus).
Nemame ten vybrany smysl pro jemny humor, na jaky jste zvykla.
To je skutečně škoda, že postrádáte smysl pro můj jemný humor. Nehodlám se ho totiž, i navzdory Vašemu pokárání, vzdát. Pokud Vám forma mých příspěvků nevyhovuje, tak doporučuji je nečíst.
Jinak Vás prosím, abyste si podobné důtky ponechala pro své vnoučky. V mém věku už nejsem na podobný tón zvyklá. Děkuji.
Prominte tisickrat. Neuvedomila jsem si, ze je muj ton nepristojny. Vzdyt jsem nepouzila ani jeden z Vasich oblibenych privlastku.
Zrejme mate velice vysoke pozadavky, co se tyka ciziho projevu.
Stotisickrat se omlouvam a slibuju, ze si to uz vickrat nedovolim.
Prominte a na znak smireni prijmete, prosim tyto verse romance znameho basnika
Cielo d Alcamo
«Rosa fresca aulentissima ch’apari inver’ la state,
che tu si na zandraglia
per te non ajo abento notte e dia,
penzando pur di voi, madonna mia».
Podle mně se nic nestalo, Informace. Ale zajisté jste si všimla, že když dám k dobru ukázku mého "jemného humoru", tak mi v tom případě jde o myšlenku, nebo o nějaký princip, kdy pokládám nezávazné plkání za nemístné.
Tak Herman Goering nejhorší nacistou nebyl, daleko horší byli Heinrich Himmler, Rudolf Hoess (velitel vyhlazovacícho tábora v Osvětimi), Adolf Eichmann, Hans Frank, Josef Kramer, Irma Grese(ová)... Mladší bratr Hermana, dokonce některým Židům pomáhal, čímž si vysloužil hněv Himmlera a Hermann musel "průšvihy" mladšího bratra "žehlit".
Recept na domácí purpuru
Použít můžeme celou řadu aromatických bylin, koření a dalších sušených přísad: hřebíček, skořici, muškátový oříšek, mátu, levanduli, meduňku, mateřídoušku a tymián, bazalku, rozmarýn, šalvěj, majoránku, oregano, pelyněk, semena fenyklu, anýzu a kmínu, květ měsíčku, chrpy, růží, vřesu, heřmánku, jehličí, borůvkové, maliníkové, jahodníkové a ostružiníkové listy, listy eukalyptu a mnoho dalších bylinek. Na rozdíl od pot pourri do směsi raději nepřidáváme sušené ovoce, kvůli obsahu cukru by se nám připalovalo a vůně by byla přinejmenším nelibá. Bylinky a koření smícháme, podrtíme, popřípadě krátce proženeme mixérem - to aby se celá směs zjemnila.
Dále budeme potřebovat vonné olejíčky: skořicový, mátový, mandlový, hřebíčkový, borovicový, vanilkový, pomerančový apod., vybereme si tu vůni, která je nám nejpříjemnější. Olejíčky můžeme i kombinovat, ale doporučuji maximálně dva a to opatrně tak, aby ladily.
Další postup je úplně jednoduchý. Směs bylin nasypeme do kvalitního igelitového sáčku, nebo do dobře uzavíratelné sklenice. Pak přidáme vonný olej - na jednu hrst bylin asi 15-25 kapek olejíčku, v závislosti na jeho koncentraci - a pořádně směs promícháme. Sáček nebo nádobu důkladně uzavřeme a necháme 1-2 týdny uležet, aby se nám aroma rovnoměrně rozložilo do všech bylin.. a kouzlo je hotové.
Pro Leninovy rány, taková ukrutná práce ! K čemu je to vlastně dobré, ta "purpura" ?
:-))) Barbare!
Našinec se těší na Vánoce a potřebuje k tomu odpovídající atmosféru.
A tak.
Tak to našinec si atmosféru Vánoc vytváří pomocí jídla, pití, televizních programů atd.
Mimochodem - zadal jsem si sionisticko-imperialistického vyhledávače výraz "purpura". Vůbec, ale vůbec Vám i Vašim vašincům tu atmosféru nezávidím : http://cs.wikipedia.org/wiki/Purpura_(l%C3%A9ka%C5%99stv%C3%AD)
Hezký večer přeji.
hřebíček, skořici, muškátový oříšek, mátu, levanduli, meduňku, mateřídoušku a tymián, bazalku, rozmarýn, šalvěj, majoránku, oregano, pelyněk, semena fenyklu, anýzu a kmínu, květ měsíčku, chrpy, růží, vřesu, heřmánku, jehličí, borůvkové, maliníkové, jahodníkové a ostružiníkové listy, listy eukalyptu a mnoho dalších bylinek.
Tohle všechno teď piju na přeskáčku v různých čajích, jsa nastuzen, kašlav a smrkav.
\ :-)
Komu to říkáte. Když jsem se zde předevčírem vyskytla mezi jednou a půl třetí ranní hodinou, tak jsem ještě doufala, že čajíček pomůže. Nepomohl. Brutální chemie mi včera dopomohla ke klidné noci. Doporučuji. Z čajíčků se jenom musí čůrat.
No vidíte Harpyje, stačí jedna chorůbka a začínáte se chovat zcela jinak, než ta Obligátní ozbrojená intelektuálská slepice. A sluší Vám to, to Vám povím, na mou duši, velice.
Takže brzké uzdravení pomocí "brutální" chemie přeji, něco udělají léky, něco příroda a zas to půjde. A až znova zaútočíte střemhlavýn letem, bude jasné, že jste zase v pořádku. ;-))
P.S." ... a pozdravujte Bruta.
Harpyje, je lepší pít teplé čajíčky s medem, než studenou vodu nebo ledový černý nasycený roztok kofeinu, ani vychlazené pivo se nehodí - nevychlazené už vůbec ne...
Tedy, v této picí purpuře proti nachlazení se nachází hlavně květ černého bezu, lipový květ a tymián. Proti kašli je zase dobrá směs anýzu, fenyklu, lékořice, tymiánu, šalvěje a mateřídoušky. Až na to, že když jsem byl malej, sbírala a sušila bylinky na stráních nad Libercem babička Hejtmánková. A dneska jsem si to samý koupil v Tesku... Čaj byl "vyroben" kdesi v EU.
Proti kašli jsou vynikající kapky Biotusil. Absolutně nejlepší. Nestaví kašel, ale pomáhají vykašlávání. Obsahují kořen hořce, květ prvosenky, list jitrocele, nať tymiánu, kořen lékořice, květ bezu černého a silice fenyklovou a anýzovou. Skvělé - pokud nejste alergická na byliny.
Vždyť i ta chemie z lékárny - acylpyrin a jeho odnože - pochází z přírody. Přesněji z vrbové kůry. A je nejskvělejším lékem! Tím nejstarším synteticky vyrobeným. Akorát, že dneska by ho asi nepovolili - neprošel by testy...
Na zdraví!
\ :-)
Prukopnikem a klasikem fytoterapie je francouzsky lekar Jean Valnet. V jeho knihach najdete i recept proti chripce, ktery funguje, jak jsem vyzkousela na detech. Bliz o nem najdete na Wikipedii. Nevim, jestli od nej neco prelozili do cestiny.
Vybornym prostredkem proti nachlazeni, chripce a virovym chorobam je Echinacea angustifolia v ruznych fytoterapickych pripravcich. Blizsi najdete na Wikipedii. Studovali jeji ucinky na florentske univerzite, krome na americkych a doporucuji ji uzivat hlavne, kdyz je nemoc v pocatku. Posiluje imunitni system.
Okomentovat