"Bohužel, jsou zavřené, právě včera je někdo ucpal." Ou, ano. Nezaměstnaní... Bylo marno volat: "Není mezi přítomnými instalatér?" I spěchal jsem na metro. Proběhl jsem stanici Anděl a vynořil se na druhé straně Na Knížecí, kde jsou umístěna andělská WC. Dal jsem paní záchodové dispečerce pětikorunu a vyřkl přání na kabinku.
"Kabinky jsou obsazený. Seděj na nich feťáci." Upozornila mě ta bodrá paní.
"Ale já to už nevydržím," vykřikl jsem zoufale.
"Haló, slyšíte? Tady jde jeden pán do kabinky!" zvolala ona hodná žena směrem k Pánům.
"Jo, je tady jedna volná," dostalo se jí zpoza rohu odpovědi.
A skutečně. Jen tři kabinky byly zarýglované, další tři pánové diskutovali slušně v předsíňce. Zalezl jsem tedy do té čtvrté, volné, kabinky, která jediná byla volná snad proto, že nešla zavřít a sedátko měla urvané. Na takovém místě není zaručeno absolutní soukromí při tom, když si vpravujete fet do žíly, pravda...
V onom sociálním zařízení jsem pobyl jen krátce, však se do té jediné kabinky už dobýval další zoufalý zákazník. Slovák, který feťáckou okupaci záchoda bral jako nemístný český nacionalismus. Inu - vždyť i závislák si svou drogu musí někde šlehnout. Raději zde než někde v parku, kde by poskytoval špatný příklad dětem. A jehly do pískoviště...
Den však ještě nekončil. Pokračoval návštěvou u zubařky, která mi mimo pořadník přilepila odlepené korunky. Lékařské služby v sídlištní poliklinice jsou poskytovány na úrovni, jenom na záchodech jsou umístěny ceduličky s Oznámením pro návštěvníky zdravotnických zařízení:
"Sociální zařízení uzamčeno, klíč Vám bude na požádání vydán v příslušném zdravotním zařízení /u vašeho ošetřujícího lékaře/. Volně přístupné sociální zařízení je v přízemní vstupní hale.
Omlouváme se za toto nedůstojné opatření, ke kterému jsme přinuceni nesolidními návštěvníky polikliniky, kteří již zcizili umyvadlovou baterii na nově zrekonstruovaném sociálním zařízení."
Klíč u lékaře - neklepejte, sestra vychází. Takže přízemní hajzlík je poněkud poddimenzovaný. Vypadá čistě, to ano, když nepočítáme šlápoty na podlaze, ale hodně, hodně používaně. Při odchodu na metro jsem u stanice potkal dalšího aktéra tohoto podivuhodně monotematického dne:
Mladý ožrala se zrzavým bíbrem bezostyšně močil do sněhové hromady. S kamarádem na nástupišti metra se pak společně radovali, že jim do odjezdu vlaku ještě chybí osm hodin. Byli na ně vyzbrojeni velkou petláhví s pivem. Den ještě nekončil, odpoledne bylo mladé.
Inu, nezaměstnaní, feťáci, ožralové, ale i manažeři a maminky s dětmi mívají různé potřeby, ale několik je jich skutečně základních. Třeba soukromí, vybavené fungujícím odpadem do kanalizace. Přeji vám do nového roku 2011, ať ho vždy včas naleznete.
Psáno v Praze dne 30. prosince 2010
19 komentářů:
Jo, chápu, v Praze máte potíže s veřejnými záchodky. Psal o tom na vánove i Vlastimil.
Teď mi došlo, proč Italové jezdí houfně slavit Sylvestra do Budapešti a ne do Prahy. Stojí to tam míň a záchodky zřejmě fungují.
A jaké krásné Maďarky jezdí zas na Sylvestra do Itálie. Černé, vysoké, elegantní, nastrojené jako kdyby jely na soutež královny krásy.
Musíte ty místnosti nutné potřeby dát do pořádku, jinak vám uteče všechen turistický ruch.
No vidíte, Informace, zase ty přízemnosti...
Ale tuhle lapálii žena nikdy doopravdy nepochopí...
Jel jsem od zubařky a postihl mě tento obligátní problém. Ve výčepu bistra, které onu místnost musí mít ze zákona, visel nápis: Klíč od WC jen pro platící hosty! I zeptal jsem se pána za pultem, co si musím koupit, abych byl platící. Krátce se zasmál se a podal mi klíč. Při navrácení jsem mu dal klíč s desetikorunou "na úklid". Rovněž se usmál a dal mi do pytlíku dvě ještě horká pečiva z lístkového těsta a s marmeládou, jeden kus po pět korun.
Než jsem došel na tramvaj, už jsem sáček na nic nepotřeboval...
Nejtemnější hodina posledního dne
Vlčí hodina posledního dne roku; mrzne až praští. Mráz do oken duje, doprava kolabuje, vlčí smečka na krvavých zbytcích hospodářských zvířat hoduje.
Dlíme v našich vytopených příbytcích, odděleni od mrazu a vlků tenkou hranicí – křehkým sklem, měděnými dráty vedoucími do elektráren, trubkami vedoucími na Sibiř. Jak málo stačí, aby se zbortila přehrada mezi námi a Velebnou Matkou Přírodou ! Naši dávní předci, v jeskyni kol ohně sedící, s hrůzou zvukům kvílícího větru a slídících nozder naslouchající, měli mezi sebou a Smrtí překážku trvanlivější – zástěnu z proutí a kůže, a především svou víru v pomoc Bytosti, s níž v hloubi jeskyně rozmlouvá jejich Šaman.
Věříme my v Nejvyššího, v mocnou pomoc Věčného Marxe a Nesmrtelného Lenina ? Někteří ano; ti budou zachráněni, až zbortí se chabá hrázka technických „vymožeností“ mezi námi a realitou. Jiní ne, jiní věří v konzum či v bytosti nedokazatelné; ti po zásluze půjdou v místa příslušející jim dle jejich víry – v nicotu či věčný žár.
Čtu vaše slova, vlastenci a vlastenky, čtu si o stescích a bolístkách vašich, o potížích s udržením zaměstnání, moče a stolice. Jo jo, tak to chodí. Furt samá sranda, a najednou je tady důchod. Prostě dum bibimus, dum serta, unguenta, puellas poscimus, obrepit non intellecta senectus.
Skotačili jste, veselili, místo „Hora ruit, respice finem“ zpupné „Carpe diem“ ve štítě měli. A hle : Znenadání stáří je zde, a je to stáří tak studené a trpké, jak bývalo v dávných časech. V časech, jež vzniknout daly úsloví „Koho bozi milují, ten umírá mlád“. A též „Mladost-radost, starost-žalost“.
Přitom nedávno, sotva dvacet jeden rok, bývalo lépe. Kdo se dožil důchodu, mohl jásat. Tolik času ! Tolik možností ! O vnoučky se mohli starat naši starobní důchodci, o zahrádku, mladým mohli pomáhat se stavbou rodinného domku či družstevního bytu, ve čtvrtek stát frontu na knížky a v pátek na maso. K doktorovi mohli kdykoli, v čekárně se svými pokecat, lékaři se svými trably zadarmo se svěřit. Na přestárlé čekal personál domovů důchodců, léčeben dlouhodobě nemocných, a spousta mladých veselých mediků na patologii.
Dnes ? Hanba mluvit, hrůza psát. Společnost orientovaná na mládí a výkon, mezi tzv.vrcholnými politiky jen dvě osoby věku důchodového (z toho jedna třídní nepřítel), tzv.domovy seniorů buď drahé nebo vedené papeženci, doktoři za 30 Kč nebo na cestě do emigrace.
V krbu Meluzína šíleně se směje.
Proti mrazu jsme měli dřív naše kamna a hnědé uhlí, boty válenky resp. důchodky, vaťáky resp. kabát „huberťák“. A uhelné prázdniny. A regulační stupně odběru elektrického proudu, každodenně vyhlašované Československým rozhlasem. Proti vlkům myslivce, proti vlkodlakům pohraničníky a příslušníky.
Kde je konec těm krásným časům ? Kdy po kruté zimě kapitalismu se naše jaro navrátí ? Oh Wind, if winter comes, can spring be far behind ? Nuž zaskuč odpověď, zlý větře západní, jenž naše štěstí odváls !
Svist větru zmrazil vzlyky beznaděje.
Ne, není konec ! Po zimě přijde jaro, po zlořádu Řád se navrátí ! Zas pokvetou šeříky, zas jimi zasypeme sovětské vojáky ! Tak vzhůru srdce, a ty směle vlaj, rudý prapore !
Zas naše uhlí nás bude hřát, zas naše děti na partyzány budou si hrát !
Vánicí Stalin šel. Dech v rampouchy se mrazil.
Silnější bouře byl. A proto došel k cíli. (S.K.Neumann, Píseň o Stalinu)***Volte ČSSD a KSČM !
Vlastimile,
jste sprostej jak dlaždič, protivnej jak činže a blbej jak přezrálá tykev. Prostě zavrženíhodná osoba. Ale psát umíte, to Vám musím, nechtíc proti své vůli, přiznat.
Pěknej kousek. To mluví Vašimi ústy prastrýc ze hřbitova?
STK.
měl jste si sáček schovat na příští potřebu. Neprozřetelná osobo!
Můžete mi někdo říct, proč mi dává Google alert zprávy o Itálii v turečtině? Sice to pak i přeloží zas do italštiny, ale stejně je to divné. Že by už táhli Turci na Evropu? A začínají zouváním bot?
Mám dotaz na Informaci: Sedí ještě v italském parlamentu jedna z těch ztepilých Maďarek - Cicciolina?
Pedro,
Ilona Staller, in arte Cicciolina, první pornostar, co to dotáhla jako první na světě až do parlamentu, už dávno v italském parlamentu nesedí. Byla zvolena v 1987 roce jako kandidátka za stranu Radikálů, dotlačil ji tam Panella ten starej excentrickej blázen, jehož obdivovatelem byl po jistou dobu i Šaman. A to pro její angažovanost proti "nukleární energii". Po skončení legislatury založila vlastní stranu Lásky, ale ta už voliče netáhla. Čím se zabývá teď, nevím, už se o ni nemluví.
V poslední legislatuře byla zase skandální star italské politiky Vladimiro-Luxuria, prý transgender, ve skutečnosti pak nalíčený jako ženská mladík, který vzbuzoval paniku mezi poslankyněmi, protože soustavně chodil na ženský záchod. Na všech tv diskuzích ale o sobě mluvil jako o ženě, i když pak vyšlo najevo, že má mužské orgány, když nabídl televizím exklusivu při operaci za příslušný honorář. Ale teď upadl i on v zapomění.
Největší italská pornostar, jak byste měl vědět, je právě předseda vlády.
A rubar poco si va in galera a rubar tanto si fa carriera. :-)
Pedro, snad nenarážíte na premiera? Co nakradl, nevím, hodně asi ošidil finanční úřad daňovým únikem, ale to popírá. Teď si jeho Mediaset koupil dvě televizní společnosti ve Španělsku. Má tam nyní nejsilnější pozici na trhu.
Ty krásné Maďarky byly snad pozvány na nějaký mejdan v Arcore nebo kde bude slavit Sylvestra. Viděla jsem je,jak čekaly na kufry, ale jestli někdo čekal na ně, to nevím.Jedna Byla úžasně vysoká, něco přes dva metry, měla vysoké boty až nad kolena, asi dvaceti centimetrové podpatky, havraní vlasy, dlohé až do pasu, bílý kozí kožíšek. Byla velice reprezentativní, ale pro premiéra by byla snad moc vysoká, on je celkem prcek. Vždycky si při společné fotografii pohlavárů EU vyleze na vyšší schod, aby jeho výška nebyla tak vidět. Co by si s takovou virago počal?
Informace,
Informace, Praha je Italy přeplněná. Zrovna dneska jsem ukazoval jedné famílii, co je ubytovaná v blízkém kempu (od babičky po děcka) cestu na metro do centra. Snažili se mluvit německy. Ještěže máme ruce a nohy.
Ráno jsem byl pro superchlebíčky v Anglické ulici, dokonce i frontu jsem stál (samozřejmě byly dopředu objednané), na zpáteční cestě jsem na Karláku narazil na houfy Američanů. Fotili se s fakultou ČVUT v pozadí (Architekt: Ignác Vojtěch Ullmann, 1871–74)...
Informace, chraň pámbu (píšu s malým p!!), to bylo jen takové všeobecné konstatování. Do Nového Roku posílám přání všeho nejlepšího (a jak už je zvykem trochu odrostlejší mládeže, k níž bohužel patřím), hlavně pak pevného zdraví.
Šamane a Pedro,
všechno nejlepší do Nového roku.
Italové se na Sylvestra rozlezli po Evropě, všude tam, kde se míň utratí. Jednou jsem potkala na Nový rok ráno na Karlově mostu hlučnou skupinu z Bologně. Ty člověk hned pozná podle jejich žoviálního povykování a podle směšné šišlající výslovnosti. A chovali se, jako by byli doma.
Takže ani letos si Italové cestu na sever a východ neodpustili. Tady ty večeře v nočních podnicích zřejmě moc stojí. Sejčas ně po karmanu.
Tak dobrou večeři, jdu něco zkuchtit.
In chiesa coi santi e in taverna con i ghiottoni!
Zas mě tu někdo zkouší z literatury? è un vizio di famiglia! Odkud jste vážený Pedro citoval:
E dice com’ ei fu maligna volpe
Ogni dimonie a mal fargli si sforza
Ma egli due ne inganna finalmente
Sicché fra lor la rabbia si rinforza
E va nel lago la coppia dolente
A tady něco pro zábavu:
http://www.tropeamagazine.it/antoniojerocades/batracomiomachia/index.html
Pedro,
Stranier, chi sei? Donde quì vieni? E' quale
E' la tua stirpe? E di chi mai sei figlio?
Dimmi il vero però; che fia mortale
Altrimenti il tuo fallo, e il tuo periglio.
Altrimenti ti romperò il c...!
Scendere in particolari? Mi dispiace, ma il lupo legga queste righe. Io sono una lepre e non ho intenzione di tradirme. :-))
hatetepe: cs.wikiquote.org/wiki/Italsk%C3%A1_p%C5%99%C3%ADslov%C3%AD
Pedro,
ormai si è tradito.
Quella citazione provviene dall'Inferno - Divina commedia (canto XXII).
Ha citato Dante e non se n'era acorto?
Oprava: accorto
Okomentovat