čtvrtek 13. ledna 2011

ZASLÁNO: Ekonomie dobra a zla, aneb jak se nestát obětí populistů

(Autor: drak)
Loni začátkem prosince, poměrně nečekaně, se nás přišla má starší dcera zeptat, zda bychom nechtěli do divadla, že prý tam účinkuje jeden z jejích profesorů. Nic moc jsem si od toho nesliboval, ale pro klid na škole a protože už jsme jakožto celá rodina už dlouho spolu nikde nebyli, přikývl jsem, s takovým tím pocitem, jako to někdy pánové dělávají, když se jdou „obětovat“, a pro klid v rodině navštíví společně s manželkou operu, chtěje jí tím udělat radost. Přikývl jsem, mysle u toho bůh ví na co, že tedy půjdeme. Představení se mělo konat na nové scéně Národního divadla, 16.12.2010, ve 20:00 a jmenovalo se „Ekonomie dobra a zla“. Název mě zaujal, ale příliš jsem nad ním nehloubal a ani mě to nějak nezaujalo tak, abych trápil Google či jiné vyhledávače nějakými dotazy kolem toho představení.

Čtvrtek 16.12.2010 se dostavil poměrně rychle, aspoň tedy nemám pocit, že by se mi to u té práce nějak vleklo. Mrzlo poměrně mohutně a nechtěl jsem dámy vystavovat nepřízni počasí víc, než je nezbytné, vsedli jsme tedy do auta a vyrazili k Nové scéně. Přijeli jsme celkem včas, zaparkovat se nám povedlo přímo na Národní a dokonce i poměrně blízko k divadlu. Vyrazili jsme směrem k němu, zbavili se kabátů, zanechali je v šatně a vyrazili směrem k sálu.
Usadili jsme se a protože do začátku představení ještě zbýval nějaký čas, zkoušel jsem se své dcery poptat, oč vlastně půjde. Dozvěděl jsem se, že Tomáš Sedláček, spolu s Lukášem Hejlíkem a Alanem Novotným nám přečtou a sehrají něco z knihy Tomáše Sedláčka, Ekonomie dobra a zla. Pak jsem se začetl do programu a pochopil, že nikdo jiný v tom účinkovat ani nebude. Začalo mi být jasné, že půjde o něco, nač nejsem zvyklý a trochu to vzbudilo mou zvědavost. Mezitím ale čas uplynul, světla postupně zhasla a představení začalo. Mohu k tomu podotknout mimo jiné i to, že zdánlivě malý počet účinkujících je víc než nahrazen dobrými nápady při přípravě představení a také nasazením účinkujících. Jsem přesvědčen, že kdyby tito účinkující dostali za úkol sehrát vegetariánskou krmi, tak by to zvládli a ta vegetariánská krmě by byla nejen k poznání, ona by byla i zábavná!
Na tom představení jsem se dozvěděl, že Tomáš Sedláček napsal knihu „Ekonomie dobra a zla“, která je prý jedním z bestsellerů roku 2009. Nevím, jak se to stalo, ale ačkoliv pravidelně a rád navštěvuji knižní veletrh na Výstavišti, případně i poměrně pilně monitoruji ediční plány některých vydavatelství, tak tato kniha proklouzla mými síty a vůbec jsem její existenci nezaznamenal. U nás se za knihy utratí poměrně hodně peněz, rozhodně významně ovlivňujeme celostátní průměr směrem vzhůru. Trochu mne to mrzí, zkusím se zamyslet nad kvalitou těch sít a bude-li možné je nějak zdokonalit aniž by to stálo víc práce, udělám to.
Představení tedy plynulo dále, bylo to zajímavé bylo to poutavé, bylo to vtipné a poučné, bylo to krásné jako bublinky v šampaňském, vtáhlo mne to a ani nevím jak ten čas uplynul. Byl jsem okouzlen asi jako malé dítě úžasnou pohádkou, jen to, co jsem sledoval nebyla pohádka, ale zajímavou a poutavou formou představované dějiny ekonomie a některé její teorie. Míra umu, který projevili autoři, je nebývalá, protože jen máloco na světě je nudnější a méně atraktivní, nežli ekonomie a účetnictví. Rád bych tu povyprávěl o obsahu představení, ale záměrem není prozradit obsah představení, mým záměrem je vzbudit váš zájem natolik, abyste ho sami chtěli shlédnout a případně to i doporučili svým známým. Podle žánru by to mělo být scénické čtení, tedy teoreticky cosi snad až smrtelně nudného, ale nebojte se, opak je pravdou. Nežli jsem se nadál, byl tu závěr. Během závěru se objevil na pódiu Tomáš Sedláček s půllitrem piva v ruce, a pozval všechny, kdož mají zájem nechat si podepsat jeho knihu, nebo pobesedovat si s ním nebo o oboje najednou, nechť přijdou po představení do café NONA. To bohužel nešlo, byli jsme tam autem a ceny nealkoholických nápojů jsou tak nemravné a chuť tak nevalná, že se jim raději vyhýbám. Tentokrát mě obzvlášť mrzelo, že jsme tam nejeli tramvají, ale autem. Napravím to ale v neděli, 30.1.2011, kdy se to představení bude na Nové scéně ND opakovat, to už tam rozhodně tou tramvají pojedeme a dokud v tom café nedojde pití, nebo dokud Tomáš Sedláček nepadne vysílením, nebo se neunavím k smrti já, nebo dokud vrchní velení nevydá rozkaz k odchodu, tak tam vydržím a budu si povídat o té smrtelně nudné vědě ekonomii. O tom, co jí v dnešní době chybí. Nejvíc jí totiž chybí to, že nad tím jak a proč ji vlastně nasadit, o tom nepřemýšlí skoro nikdo. Ekonomie je spíš jen zneužívána k maximalisaci zisků, zefektivnění toho či onoho, ale co to pak provede a k čemu to dovede v reálném životě a jaké to může mít následky, nad tím přemýšlí jen málokdo - jenomže to je podle mého názoru hodně nezodpovědné chování. S ekonomií a penězi je to totiž podobné jako s ohněm: je to dobrý sluha, ale špatný pán, musí se umět používat, jinak můžete ublížit sobě i svému okolí, může být dokonce použit i jako zbraň a děje se to.
Jsem přesvědčen, že kdokoliv shlédne toto představení, získá značnou imunitu vůči populistickým slibům Paroubků, Sobotků, Škromachů, odborářských bossů a dalších stavitelů vzdušných zámků na úkor budoucnosti našich dětí a vnuků. Myslím si, že pro ty kdož sestavují rozpočty, by měla být jeho návštěva povinnou. Měla by být povinnou pro spoustu lidí, kteří nějakým způsobem ovlivňují toky veřejných peněz nebo si nárokují nějakou část z nich. Také si myslím, že vzhledem k hodnotě toho, co se zde říká, média zcela nezaslouženě toto představení opomíjejí. U komerčních to chápu, není dost bulvární, u těch veřejnoprávních to vnímám v tom lepším případě jako profesionální selhání, v tom horším jako záměr. Jejich posláním by mělo teoreticky být šíření osvěty. Toto osvěta je, a jaká. Obávám se ale, že naše veřejnoprávní média po tom, že by nám lidé zmoudřeli vůbec netouží, spíš naopak, v tom jsou obávám se zajedno s oněmi Paroubky, Sobotky a odborářskými bossy a dalšími.
Myslím, že každá z našich věd by si měla zkusit najít svého Tomáše Sedláčka a vyslat ho mezi lidi a měla by zkusit vzbudit jejich zájem o sebe a úctu k sobě. Už teď je nezájem našich mladých lidí o přírodní vědy víc než alarmující a tito budou za chvíli v politice a místo aby přidělovali z rozpočtu peníze na vědu, nevědouce oč kráčí, přidělí je raději na nějaký cargokult, který je okouzlil během jejich mládí.
Pakliže se mi podařilo vzbudit váš zájem o toto představení a knihu, jsem rád. O knize samotné říká její autor, že je vlastně strašně nudná. Nevím, nemohu to ani potvrdit, ani vyvrátit, ještě jsem ji nečetl, ale mám to rozhodně v úmyslu. Časem to tedy budu moci potvrdit, či vyvrátit. Co se představení týče, určitě si na něj zajděte, jsem přesvědčen, že zaujme, pobaví a s největší pravděpodobností i rozšíří vaše obzory a dost možná i změní způsob nahlížení na některé jevy a události kolem vás.

Odkazy:
Upoutávka k představení na serveru listovani.cz
Informace k představení na webu Nové scény ND


Trochu mne polekalo, že jsem už nezahlédl další termíny, nežli tu neděli 30.1.2011 na Nové scéně, ale doména listovani.cz je registrována na Lukáše Hejlíka, tedy jednoho z aktérů a účinkujících, takže jsem se na něj obrátil s dotazem, zda se nějaká další představení plánují. Když jsem zjistil, že ano, ulevilo se mi, viz odpověď Lukáše Hejlíka:

Dobrý den,
nene, vůbec, další repríza bude v březnu, chystáme se na 8.3. a zřejmě budeme na Nové scéně pokračovat.
Dále hrajeme každoměsíčně v Minoru a budeme věřit, že se stavíte i tam.
Nejblíže 25.1. (Intimní schránka Sabriny Black s účastí autora Emila Hakla, - to bude velká sranda, věřím).
Moc zdravím,
Lukáš Hejlík
info@listovani.cz
www.listovani.cz

Kdo tedy nestihne konec ledna, bude mít šanci v březnu, případně se kdykoliv v budoucnu můžete zeptat přímo Lukáše Hejlíka, na maily odpovídá, aspoň na ten můj odpověděl :-)
Stejně si ale myslím, že by se ta naše veřejnoprávní média měla trochu probudit a zkusit tomuto a podobným projektům pomoci.

14 komentářů:

informace řekl(a)...

Draku,
vaším článkem jste mi připomněl výrok bývalého levicového ministra financí, který v televizním projevu ve snaze omluvit stávající zvýšení daní prohlásil, že "platit daně je krásné". Tehdy to vyvolalo spoustu námitek a posměchu. Je krásné platit daně, ale jen když je platí všichni! namítalo se většinou.
Jenže pak se po několika měsících objevila v novinách zpráva o výsledcích pokusů profesora Billa Harbaugha,neurologa z Oregonské univerzity, podle kterých prý skutečně placení daní působí blahodárně na nervovou soustavu. Na skupině dobrovolníků zjistili, že při placení daní se v mozku uvolňují látky, které způsobují pocit spokojenosti, analogický s příjemným pocitem jako při odměně nebo pochvale za dobrou práci.
Toho se hned chopili ekonomové jako Robert Frank, z Cornell University, podle kterého placení daní je v jistém slova smyslu altruistickou protiváhou k vlastnímu egoizmu. Podobné pocity má i člověk, který dobrovolně daruje peníze pro dobročinné účely.
Takže, když placení daní má tak blahodárný účinek na organizmus, proč je tolik daňového úniku?

pertinax řekl(a)...

Vážená Informace,
stále ještě věřím, že většina lidí je poctivá (samozřejmě s občasnými nepatrnými úlety - asi jako rozdíl mezi přestupkem a trestným činem, většina lidí nejsou zločinci i když občas páchají). Proto rozlišujeme mezi daňovým únikem (ten je trestný) a daňovou optimalizací (ta působí blahodárně na nervovou soustavu). Příjemné pocity nemáme při vlastním placení daně, ale když posíláme na berňák, po dvou nebo i více optimalizacích, daňové přiznání o kterém jsme přesvědčeni, že to lépe už nejde.

pertinax řekl(a)...

Jiné vysvětlení příjemných pocitů může být také:

Platím daně! Mám proto právo do "toho" mluvit, "to" kritizovat, na "to" nadávat.

Větší vlastenec řekl(a)...

Vy podnikatelé, pane pertinaxi, (a osoby vám podnikatelům podobné) dozajista máte libé pocity po zaplacení co nejnižších daní.
Naštěstí nemají všichni lidé mentalitu podnikatelů; jinak by lidstvo dávno vyhynulo po vzájemném vykořistění se do morku kostí.

Řadě lidí (dokonce i spoustě dekadentních Anglosasů) prostě dělá dobře sám akt platby daní; viz http://www.sciencemag.org/content/316/5831/1622.abstract .
Jistě, jde o obdobu "uspokojení" po darování almužny žebrákovi. Ale díky Leninu alespoň za to. Díky almužnám nepanuje na celém Západě hladomor.

Až osvobodíme Evropu a celý Západ od vykořisťovatelského systému, umožníme tamním osvobozeným pracujícím zažívat podobné uspokojení každý den. Což na oplátku způsobí obrovské uspokojení nám.
A pak se bude tančit všude !

drak řekl(a)...

Mě opravdu není líto se s někým podělit o výsledky mé práce, tedy zaplatit daně. Jsem si vědom toho, že mi to asi bude jen málokdo věřit, ale to je mi celkem jedno. Jsem jedním z mála lidí na planetě a ve státě, který opravdu není lakomý a neskuhrá kvůli každé vynaložené koruně, zejména, když za ní dostanu něco dobře jedlého, pitelného, nebo kvalitního a hezkého. Když se mi ptají jak se mi vede, neskuhrám, jak je v kraji zvykem, jen konstatuji, že je mi celkem fajn a raději si nestěžuji, abych nevděkem nenaštval cosi nadpřirozeného. Ti co mě znají, dobře vědí, že prachy jako takové mi nadchnout nedokážou, ale pěkná kniha, pěkné letadlo, pěkné auto, pěkná loď, pěkná zbraň, pěkný porcelán, pěkné sklo, pěkný obraz, pěkný foťák, tak ty rozhodně ano a na rozdíl od peněz k nim mám nějaký vztah. K penězům žádný, to je opravdu jenom a pouze prostředek, jak něčeho dosáhnout.

Daně platit musíme, když se to nebude dít, stát se nám zhroutí. Za ty zaplacené daně ale také očekávám ze strany státu jakožto jím poskytnutou protihodnotu, nějaké služby, tedy například postavené a opravené silnice, fungující policii, fungující justici, fungující armádu atd atp. Nač ale u nás jeden v tom státě sáhne, je předražené a nekvalitní, většinou dost k ničemu. Platit na něco takového skutečně nedělá radost asi nikomu a daňová optimalizace je vlastně záchrana prostředků před jejich privatizací do nenechavých pazourů rozličných "správných" firem. Bohužel. V momentě, kdybych na té druhé straně ale viděl něco více smysluplného, nebo aspoň nějaké úsilí k tomu směřující, byl bych určitě ještě o něco štědřejší a platil to s lehčím srdcem.

drak řekl(a)...

Informaci:

Pokuste se mi prosím přiblížit tok Vašich myšlenek tak, abych pochopil, čím jsem Vám připomněl toho ministra financí. Zatím jsem jich u nás zažil poměrně dost a musím se přiznat, že ti levicoví, byli u mě hodně neoblíbení. Trochu lépe na tom z těch levicových byli v mých očích pánové Mertlík a Rusnok, protože ti aspoň byli odborně na výši a nebyli tím pádem tak odtržení od reality, jako ti zbylí.

informace řekl(a)...

Draku,
to bylo jen asociací myšlenek. Nazval jste článek "Ekonomie dobra a zla" a tak se mi vybavila vzpomínka na dnes již zesnulého ministra a jeho výrok. Dobro je platit daně, zlo je promrhat daňový přínos v neefektivním hospodaření.
Tak to bylo asi myšleno. Ale hlavně jsem si vzpomněla na tu vřavu, co ten výrok vyvolal na veřejnosti. Dodnes je objevuje coby komická gag v zábavných tv programech.

informace řekl(a)...

Oprava:se objevuje
Ministr Padoa Schioppa zemřel koncem minulého roku a při té příležitosti si media neodpustila ten výrok znovu oprášit.

informace řekl(a)...

Pertinaxi,
státní nebo soukromí zaměstnanci platí daně už při vypočítávání platu. Takže o nějakém úniku není ani řeč. Optimalizaci by mohli provozovat jen při daňovém prohlášení, ale to jim dělají, protože se musí vyplňovat velmi dlouhý dotazník, většinou daňoví poradci, buď soukromí nebo odboroví nebo u větších podniků podnikoví. Ti tam do dotazníku uvedou položky vydání, za které by Vám měl berní úřad něco z daní vrátit. Ale když, jako na příklad u výdajů za zdravotnické služby nebo léky, nedosáhnete určité sumy, nemáte nárok na nic. A na všechno musíte mít potvrzení, nemůžete tam nic nepodloženého dodat.
Takže ani tu radost z otimalizace nemáme.

drak řekl(a)...

Informaci:

Aha, je to jasné, neznaje italské reálie, jsem to ani pochopit nemohl. Faktem je, že tady u nás známe politiky německé, rakouské, britské, francouzské a americké a ti italští s výjimkou nepřehlédnutelného Silvia Berlusconiho a ještě možná vnučky Mussoliniho Alessandry, jsou nám zpravidla neznámí.

Jak jsem se tak díval, tak Tommaso Padoa-Schioppa byl nepochybně vzdělaný člověk a dost možná i velmi zajímavý politik. Nevím jak Italy, ale mě docela zaujal.

Název "Ekonomie dobra a zla" dostala nejdříve kniha a pak představení od jejího autora, Tomáše Sedláčka, já to jen opsal. Chystá se, nebo možná už probíhá její vydání v USA a Velké Británii.

Nevím jak Jste na tom s volným časem, ale myslím si, že kdybyste chtěla, mohla byste se s Šamanem domluvit na tom, že byste nám čas od času napsala něco zajímavého o literatuře, nebo o Itálii. Určitě by to vzbudilo zájem můj i dalších návštěvníků.

informace řekl(a)...

Draku,
Padoa-Schioppa byl bezesporu kompetentní ekonom. Nevím, v jaké verzi jste o něm četl na Wikipedii, ta německá je dost stručná, zatímco ta anglická je prakticky překladem italské. Levicové vlády, aby si dodaly prestiže, často jmenovaly ministrem financí nezávislého odborníka se světovou fámou. Padoa-Schioppa, pokud vím, levičákem nebyl.
V anglické verzi citují dva jeho výroky o "tesoretto" (malý poklad) a "bamboccioni" (zhýčkali mladíci pokročilejšího věku, kteří se pořád drží máminy sukně). Ale ten nejslavnější výrok o kráse placení daní tam není.
Podle toho "tesoretto" usuzuji, že životopis psal nějaký levičák. Tenkrát s tím poměrně malým přírůstkem při výběru daní udělali takový propagandistický kravál, kam ho vláda investuje, do jakého rezortu, že byli až směšní.
Kde pak ten malý poklad skončil, nevím, protože mezi tím Prodiho vláda padla.
Říkáte, že bych mohla něco napsat. Je těžké vybrat něco, co by ostatní zajímalo a zároveň to upravit tak, aby se v těch věcech orientovali. Mohla bych napsat něco o souboji mezi A.D. (amministratore delegato)Fiatky S. Marchionnem a italskými levicovými odbory, co probíhá právě teď, ale snad až bude u konce. Téma, má podnik, typicky italský jako Fiatka, delokalizovat do Severní Ameriky, protože ho místní odbory škrtí? Fiatka si už koupila část Chrysleru, odbory tam jsou spokojené, sám Obama děkoval Marchionnemu, že podnik zachránil.
A co budou italští kovodělníci dělat, jestliže Fiatka bude skutečně delokalizovat? Včera mezi zaměstnanci podniku v Turino proběhlo referendum, jestli jsou ochotni podepsat novou pracovní smlouvu. Zatím to noviny komentují. Ano dostalo 54% hlasů. Bude to dostatečnou zárukou pro normální fungování podniku?

drak řekl(a)...

Informaci:

Já jsem četl tu anglickou verzi, protože jazyky, které kromě češtiny ovládám, jsou kromě češtiny už jen tři, ruština, angličtina a němčina. Vyjmenoval jsem je v pořadí podle toho, jak dobře je ovládám. Ta němčina je po těch letech už hodně pasivní. Angličtina se zase díky četnosti užití pořád zlepšuje a pořád ještě je k tomu zlepšování dost prostoru.

Já si myslím, že boj vedení Fiatu s odbory by mohl být velice zajímavým tématem. Je dost možné, že diskuse pod článkem by mohla být zajímavá jak počtem reakcí, tak i jejich škálou.

pertinax řekl(a)...

Vážená Informace,
I soukromí zaměstnanci mohou optimalizovat. Např. za každé miminko se daňový základ snižuje o pár korun. I když se narodí 31.prosince. Na letošní optimalizaci mají tedy zájemci ještě zhruba dva a půl měsíce. U sedavých státních zaměstnanců na roční době nezáleží, ti se množí neoptimalizačně.

informace řekl(a)...

Pertinaxi,
v Itálii se daňový základ snižuje za každé dítě a to v poměru k celkovému příjmu rodiny. Kromě toho existují různé family card pro děti do jednoho roku, co dávají slevu při nákupu potřebných věcí pro nemluvně, hlavně v lékárnách, nebo bonus bebé a podobné příspěvky rodinám s mnoha dětmi.
http://www.nostrofiglio.it/il-bebe/0-3-mesi/bonus-figli-e-aiuti-per-la-famiglia.html