A musíte se registrovat skrzevá počítač, skutečně skrzevá, protože místnůstka s počítači pro registraci je pouze úzkým průchodem k recepci. Anebo jste chytřejší a zaregistrujete se dopředu prostřednictvím internetu. Anebo máte na recepci pozvánku, jako já...
Pragáč byl spuštěn už ve čtvrtek 3.2., já do jeho vod vplul až v pátek po poledni. Ještě jsem stihl závěr povídání Filipa Gotfrieda o trpkém a sladkém životě knihkupce. Filip se pak už na afterpokec nezdržoval - pospíchal ke svému sladkotrpnému knihkupectví na Žižkově... Další pořad, který jsem hodlal navštívit se avšak nekonal - nedorazil přednášející. Od dalšího přednášejícího jsem zaslechl stesk, že se musel vyhledat v programu sám, aby si ověřil kdy, kde a jestli vůbec má přednášku. Tedy, abych byl přesný: stalo se to v jedné z linií, konkrétně v Pevnosti. Nebylo to tentokrát blbovzdorné, jak jsme zvyklí z Chotěboře - že předem dostaneme mail s potvrzením místa a času, a v obálce se vstupenkou máme ještě papírek pro blbé, kde je napsáno znovu totéž - tedy aktualizace informace kdy a kde. Alespoň jsem okusil dobrého čaje v čajoFFně, kde jsem strávil příjemné chvíle před začátkem dalšího pořadu. Trochu jsem se na něj připravoval, neb šlo o můj pořad.
Konkrétně o mé oblíbené předčítání vlastních povídek. Několika z těch, které vyjdou ve sbírce Člověk a jiné katastrofy v Edici Pevnost jako součást listopadového čísla stejnojmenného časopisu. Třída byla hodinu předtím prázdná, takže jsem neměl koho odchytit. V 14:00, na začátku akce, byl ve stošestce jediný posluchač. Začal jsem mu předčítat. Pak dorazil druhý zájemce o kvalitní povídky. Po půlhodině se objevil drak, tedy komentátor z mého blogu. Byl na conu poprvé, tedy poprvé i na Pravdaconu, a nebyl tudíž dopředu registrován, takže tu půlhodinku strávil u stroje před recepcí. (Další dušička chycena do tenat fandomu!) Na poslední čtvrthodinu dorazili další návštěvníci, takže jsem jim přečetl ještě jednu mikro. Nu, a pak se ukázalo, že spíše než návštěvníci mé hodnotné četby to byli účastníci následující debaty a jejich fanouškové.
Míla Linc (např. Středověký svět), Zdeněk Žemlička (např. Vlčice) a Jan Kotouč (např. Příliš blízké setkání) dvě hodiny povídali o tom, jak se stát spisovatelem. Podujatie moderoval nakonec Johnak (J. Kotouč), když zjistil, že už nikdo nepřijde, tedy z přednášejících. Měl dorazit ještě Leoš Kyša, ten to však pro nával redaktorské práce nestihl. Z dvouhodinové besedy uvedu jen pár střípků:
Míla Linc, který pro sebe a své kolegy vydal příručky o tom, jak vypadal skutečný středověk, případné budoucí spisovatele upozornit, že je třeba v určitém okamžiku přestat s rešeršemi a začít psát - jinak nic nenapíšete...
Johnakovi teď vyšla knížka "Pokračování diplomacie". Jakýsi recenzent se ho ptal, kdy vyšel první díl - když je tohle "pokračování"...
Zdeněk Žemlička byl za komančů rok zavřený z politických důvodů. Ve vězení se mluvilo tak příšerně sprostě, že když si chtěli nadávat, museli si nadávky vymýšlet. Jako třeba: "Nabíječ rezavejch vzduchovek"... Jo, to se to pak píše! Zdeněk po 90. roce působil nějaký čas ve vězeňské duchovní správě.
Leoš Kyša nedorazil. Ale vždy, když se otevřely dveře, aby dovnitř vpustily dalšího návštěvníka, kteří v postupujícím odpoledni přibývali, jsme se k nim podívali, načež Johnak prohlásil: "To není Leoš."
Dalším z bohatě navštívených pořadů bylo občerstvení ve školní jídelně. Ačkoliv ve škole, čepovalo se pivo dvanáctka. Ale ono to snad ani nebylo pivo, avšak kulturní pozdrav ze vzdálené Chotěboře. Tedy chotěbořské pivo, které jste mohli popíjet z originálního skleněného půllitru, pakli jste naň složili zálohu 80 Kč. Tomu říkám reklama na Parcon! (Coná se v Chotěboři 18.-21. srpna 2011.)
Patřičně občerstven dorazil jsem na kulturní, náboženskou a cestovatelskou přednášku Řecké náboženství a příroda. Čímž jsem přesedlal z pevnostní sto šestky na futureconovskou třídu 102. Přednášel Zdeněk Kratochvíl, docent z Univerzity Karlovy. Nesmírně zajímavé povídání bylo na začátku stiženo problémem, že nekomunikovala místní technika s doneseným laptopem pana docenta. Příště si už přinese jen flashku - nebyl zatím zvyklý, že jsou třídy vybaveny hardwérem. Naštěstí proběhla mezi přítomnými sbírka roztodivných přenosných zařízení, a přes wifinu jsme se naladili rovnou na velice zajímavou Zdeňkovu stránku www.fysis.cz. Doporučuju!
Krom toho, že nám byl ozřejmen zvěřinec starořeckých bohů a jejich filozofický základ, vyslechli jsme i zkazku o rodinném dobrodružném výletu po Kykládách. Jak se dostali po několikadenním přechodu přes Bílé hory až na jižní pobřeží ostrova Naxos. Při průchodu posledním průsmykem byli zastaveni jakýmsi dědou s kulometem, který je ovšem pustil dál. Hlaveň své zbraně měl namířenu na jih. Až přijde Kaddáfí, tak ho dál nepustí. Ze severu turisty pouští, policajty by nepustil... Přednáška trvala dvě hodiny, mohla klidně pokračovat další dvě. A takyže pokračovala - v jídelně u kelímků s chotěbořským.
A najednou bylo jedenáct večer a já se už rychtoval k odjezdu metrem do postýlky. (Zde s povděkem připomínám, že v pátek a sobotu jezdí teď metro až do jedné hodiny po půlnoci.) Conový pátek pro mne skončil. Referát ze soboty bude příště. Teď ještě dvě poznámky:
Ptal jsem se Vaška Pravdy na jisté turbulence, které se vyskytly - nedorazivší přednášející, ani v pátek před půlnocí nebyl vytištěn program na sobotu... Stalo se to, že totiž nedorazili ani někteří brigádníci! Kteří přislíbili, avšak slib nesplnili. To se pak těžko pracuje. Je vidět, že Pražáky nemá Pravda ještě tak vycvičeny jako Chotěbořáky.Ale škola Modrá je dobrá - je to první conařská škola (včetně polské Slezské univerzity v Cieszyně), kde mají na toaletách zrcadla!
Psáno v Praze dne 22. února 2011 pro Sarden.
Viz i Šamanovu fotogalerii z PRAGOFFESTU 2011.
16 komentářů:
Na Pragáči bylo fajn. Povedlo se mi udělat si čas zhruba na druhou polovinu dne a přesto, že mi ten čas pak trochu chyběl někde jinde, tak toho vůbec nelituji. Šaman, po něm trio Linc, Žemlička a Kotouč a nakonec pan profesor Kratochvíl byli prostě úžasní. Víc jsem toho nestihl, ale ono ani nebylo třeba, protože i tak jsem byl odměněn vrchovatě. Kdyby se chtěl někdy někdo připojit, vřele doporučuji, zajímavých témat, lidí a přednášek je k dispozici víc než dostatek, není tudíž těžké vybrat si něco zajímavého, spíš je těžké o něco zajímavého nepřijít, nebo to podle názvu rozeznat na první pohled.
Závidím pražákům. Pro mě je to otázka 300 km a dvou dní. Takže se musím odejít bez...
STK, a co Chotěboř, není blíže?
Tož je to blíž, Tess, asi o 1/3. Ještě tak mít určitý den určitě čas.
Když jsem pracoval, neměl jsem skoro žádný volný čas. Jako "prdůch" ho mám podstatně méně. Děsím se okamžiku, kdy půjdu do celého důchodu. Abych měl vůbec čas si aspoň (občas) zajít do Hospůdky... [;-)
STK:
No, čas, respektive jeho nedostatek, je u lidí, co berou svou práci vážně, problém obecný, nejen můj. Dělám to tak, že se 1, 2 x ročně vzbouřím a na den dva hodím všechno za hlavu a udělám si den dva pro sebe a užiju si jich dle svého. Dovede to nahradit až týden dovolené. Když si udělám volno na ty 2 dny, nezastaví mi ani vzdálenost několika set km, v noci se to jede rozhodně líp a já jsem celkem zvyklý moc nespat :-)
Tess:
Kdy bude ta Chotěboř? Možná bych spojil příjemné s užitečným a až pojedu na pobočku ve Frýdlantu, tak bych se stavěl na conu buď po cestě tam, nebo ještě raději zpátky.
Draku, teď bude Starcon (poslední březnový víkend), akce poněkud skromnější než PragoFFest, v Praze.
Festival Fantazie v Chotěboři se koná 30.6.-10.7. Protože samozřejmě všechny linie neběží po dobu 10 dnů, lze přemýšlet o návštěvě v době, kdy běží linie, které dotyčného zajímají. Předběžný časový rozvrh tu: http://www.festivalfantazie.cz/archiv/2011ff/program/rozmisteni_ff11.png
Tess:
Tak jsem to tak zrakově přelétl, a myslím, že časově to pro mě lépe vypadá s tou Chotěboří, ale pro mě osobně je zase programově zajímavější ten Starcon, ale zase zrovna poslední březnový víkend by mohl být pro mě dost kritický, takže se tam pravděpodobně nedostanu.
Udělám to tak, že zkusím aby mi přeci jenom vyšel ten Starcon, což se buď povede, nebo ne, a pak, podle výsledku buď nechám Chotěboř plavat, nebo se rozhodnu, zda se vypravím tam, nebo si počkám až na další Pragofest.
Jen opatrně, vážený STK. Myslete na své zdraví.
Když si vzpomenu na očividné vyčerpání ubohé Tess, vracející se z výše popsané infantilní "slávy", když si vzpomenu, jak jí lidé v metru bezohledně šlapali na cípy černého kabátu ...
Být Vámi, tak si o tom veselém dovádění počtu, prohlédnu dostupné fotografie (jsou jich stovky), a zůstanu doma v teple a pohodě.
Ještě jednou přeji hezké nedělní odpoledne.
Očividné vyčerpání? Kde? :)
Na plášť mi lidi nešlapou. Kupodivu...
Běžně možná nešlapou, ale v neděli 6.února šlapali. V podvečer v metru. Vy jste to nevnímala, možná i v důsledku vyčerpání, jež se zřetelně zračilo ve Vaší tváři.
Konečně – po náročném víkendu tahat takový ukrutný batoh + pouzdro s fotografickým vybavením, to by vyčerpalo i chlapa. Až mi Vás bylo líto, když jsem pozoroval Vaši marnou "zplacatit" nacpané víko batohu, abyste přes něj mohla vidět na protější sedadlo.
Šos Vašeho černého kabátu (to je součást kostýmu, že ano ?) spočíval na podlaze vagónu, pod nohama pasažérů přistupujících ke dveřím. Už už jsem se odlepoval ze svého místa, abych Vás na to upozornil, ale pak jsem si vzpomenul na poslední takovou událost, kdy jsem se snažil pomoci mladé ženě, na její zděšení a zoufalý křik, na to, co přišlo potom ... A nechal jsem to být.
Hezký nedělní večer přeji.
Musel jste si mě s někým splést, Vlastenče. Já pouzdro s fotografickým ani jiným vybavením neměla. A přes víko mého batohu bylo vidět celkem slušně...
Ach, v tom případě se omlouvám, vážená Tess.
Opravdu jsem se domníval, že v tom černém pouzdře, jež jste měla připevněné na přední straně zeleného batohu se šedými díly, je nějaké fotografické příslušenství.
Vás jsem si ovšem nespletl. Jednak jste výrazná osobnost, a pak - porovnal jsem fotografii z metra s hromadou fotek, dostupných na webu.
No jo, já vím – fuj mně.
Přeji Vám hezký den.
Jste nechutný manipulátor, Vlastenče.
Tess a žibřidovi:
Poněkud mi uniká smysl onoho pokusu o konversaci ze strany VV. Jsem už ale za tu dobu na jakousi směsici zmatečnosti, zbytečnost a útočnosti v jeho příspěvcích zvyklý, takže mne to ani příliš neudivuje ani příliš nepřekvapuje, prostě takový normální VV. Podivovat bych se začal, teprv až kdyby se to někdy změnilo k lepšímu. To by ale musela zaúřadovat aspoň pořádná chřipka.
Draku,
ptáte-li se po smyslu té konverasce, tak co mi moje psychologické vzdělání dává, tak jde ze strany Vlastence o manipulační hru na kočku a myš. K tomu se občas uchylují lidé s vysokým IQ utrženým ze řetězu, které nezvládli socializovat.
žibřidovi:
Myslím, že bych to nevyjádřil lépe než Vy, Váš názor v té záležitosti se kryje s pocity, které ohledně toho mám, jen jsem nebyl schopen je nějak srozumitelně zformulovat.
Když jsem si krátil dlouhou chvíli u přípravy jídla poslechem rozhlasu, citovali tam kohosi z novinářské či spisovatelské obce, bohužel mi v šumu kolem uniklo kdo to byl a v jaké to bylo souvislosti, ale ten člověk řekl či napsal cosi v tom smyslu, že je mnohem příjemnější a užitečnější míti co do činění s člověkem třebas i méně inteligentním a vzdělaným, leč příjemným vstřícným a přejícným, nežli s člověkem, který sice inteligentní a vzdělaný je, ale jehož povaha je mizerná. Doufám, že se mi podaří odhalit, v jaké souvislosti to kdo a kdy řekl, ale ono je to logické, že je-li někdo zmetek, použije vše co umí a ví k tomu, aby sobě prospěl a jiným akorát tak ubližoval a škodil, to už tak nějak plyne z mizérie té povahy.
Okomentovat