Ve středu 16. července 1969, začala kosmická mise
označovaná v NASA jako AS-506. Stometrová nosná raketa Saturn V se
odtrhla od rampy 39A Kennedyho kosmického střediska na mysu Canaveral
přesně v 9 hodin 32 minut a 0,724 vteřin východoamerického letního času,
u nás bylo něco po půl třetí odpoledne. Po 11 minutách a 42 vteřinách
se dostává třetí stupeň Saturnu SIV-B společně s užitečnou zátěží na
oběžnou dráhu ve výši 183-184 km nad povrchem Země. Sklon dráhy je 32
stupňů, doba obletu 88 minut. Těleso na orbitě obdrží mezinárodní
označení 1969-59A. Užitečnou zátěží je Apollo 11.
Start sleduje milión lidí na základně i v okolí, bubnující
řev motorů je zvedá a oni řvou také: Go! Go! Go! Start sledují i
sovětští námořníci z flotily osmi námořních lodí, která plula soudružsky
návštívit přátelskou Kubu, ale tyto dny okouní necelých 60 kilometrů od
místa startu. Ti ale nejspíš neřvou.
Jedná se už o 33. start s lidskou posádkou, počítáme-li i
první dva suborbitální americké lety. Po Apollech 8 a 10 jde o třetí
pilotovaný let k Měsíci. Ale poprvé má na cizím vesmírném tělese přistát
člověk!
Ve velitelském modulu Columbia jsou lidé celkem tři.
Michael Collins je jejím pilotem a jako takový na Měsíci
nepřistane. Čeká ho osamění, jaké člověk dosud nezažil. Bude sám kroužit
kolem Měsíce, tři čtvrtě hodiny z každého dvouhodinového obletu mimo
spojení se Zemí, kterou v té době ani neuvidí. U předcházejících letů v
této situaci byli vždy tři...
Collins se narodil 31.10. 1930 v Římě v rodině amerického
diplomata. Je ženatý s Patricií, jejich tři děti se jmenují Kathleen,
Ann a Michael. V roce 1952 získal bakalářský titul na vojenské akademii
West Point, poté působil jako zkušební pilot na základně Edwards.
Nalétal celkem 3000 hodin. Mezi kosmonauty byl přijat v říjnu 1963. Zde
se podílel na vývoji kosmického skafandru. V něm také strávil v
otevřeném vesmíru jedenapůlhodinovou vycházku při letu Gemini 10. (EVA,
extravehikulární aktivita, činnost mimo kosmický vehikl, nikoli
"zvláštní činnost", jak tvrdil dabing Apolla 13...)
Z tohoto letu má už na kontě 70:47 hodin. Tehdy došlo na
oběžné dráze ke spojení s čekající Agenou 10, jejíž motor je vynesl až
do výšky 762 km. Gemimi 10 provedla též inspekční návštěvu dřívější
neúspěšné Ageny 8, ze které Collins při EVA odmontoval sběrač
mikrometeoritů.
Pilot lunárního modulu Edwin E. "Buzz" Aldrin se narodil
20.1. 1930 v Montclairu, New Jersey. S manželkou Joan mají tři děti:
James, Janice, Andrew. Bakalářský titul na vojenské akademii West Point
získal roku 1951. Létal na základně Bryan v Texasu, v roce 1952 se
účastnil korejské války. Šestašedesátkrát vzlétl na své F86, sestřelil
dva MiGy 15, jednoho poškodil. V roce 1963 získal doktorát na
Massachusetts Institute of Technology, dizertační práce se zabývala
pilotáží při setkání na oběžné dráze. Do kosmonautického týmu přišel
spolu s Collinsem v říjnu 1963 jako první vědec.
Také on už má za sebou jeden let, 94:34 hodin na Gemini 12.
Také tehdy se setkali s Agenou a upravili pomocí jejích motorů svou
oběžnou dráhu. Při tomto letu si také užil EVA po dobu 2:08 hodin,
dalších 2:30 pozoroval a fotografoval vykloněný z otevřených dveří
Gemini.
Velitel letu Neil A. Armstrong se narodil 5.8. 1930 ve
Wapakonetě v Ohiu. Ženatý s Jan(ice), děti dvě: Eric, Mark. Pilotní
diplom získal v den svých 16. narozenin. V letech 1949-1952 sloužil v
Korei, kde vzlétl k 78 bojovým letům. 1955 získal titul leteckého
inženýra, létal pro NACA a pak pro NASA jako zkušební pilot, současně
pokračoval ve studiu na Universitě jižní Kalifornie. Zalétával takové
lahůdky jako X1, F100, F102, F104, X15. Do týmu kosmonautů přišel v září
1962.
Jeho první kosmický let v Gemini 8 trval jen 10:41 hod. Po
spojení s Agenou došlo totiž k nekontrolovatelné rotaci soulodí, která
skončila málem katastrofou. Armstrongovi se v poslední chvíli podařilo
rotaci zastavit a odpojit se. Následovalo nouzové přistání. V květnu
1968 se včas katapultoval z padajícího vehiklu LLRV, na kterém se na
základně Ellington u Houstonu trénovalo přistání na Měsíci. Teď je
velitelem letu, který má jako první dovézt z Měsíce vzorky hornin.
Budou první? Měsíci se už blíží sovětská Luna 15, jež
startovala 13.7. Jedná se o 42. misi, která se dostala do oblasti
přitažlivosti Měsíce. Pokud přistane před Apollem 11, bude 24. tělesem,
které dosáhne povrchu Měsíce. Pokud přistane měkce, bude mít pořadové
číslo 8. Pokud se předpokládaný návratový modul z Měsíce vznese, získá
prvenství. A když dopraví na Zemi vzorky z Měsíce, bude samozřejmě také
první. A i když budou první lidé na Měsíci Američané, přece jenom jejich
vítězství nebude takové.
Zejména je možno čekat rámus v Kongresu a tlaky na
snižování rozpočtu pro další lety. Strojově sebrané vzorky jsou
levnější! Není jich tolik, nejsou tak zdokumentovány, ale jsou levné.
Některé prognózy hovořily o tom, že by se na povrchu Měsíce
mohly vyskytovat diamanty, vzniklé při nárazu meteoritů. Ale cena
vzorků z prvního Apolla neměla být nijak menší! Při nákladech 24 miliard
dolarů za celý projekt a předpokládaném úlovku 24 kg měsíčních hornin
přišla cena 1 gramu vzorku právě na 1 milión dolarů! Kdo vyhraje tento
tajný závod?
V T+2:44:14 se restartuje motor třetího stupně, po necelých
šesti minutách navádí Apollo 11 na dráhu k Měsíc. Báječné dobrodružství
pokračuje...
Použitá literatura:
Karel Pacner, ...a velký skok pro lidstvo, Albatros, Praha 1972
vlastní archív
(Poprvé vyšlo na NP 16. července 1999)
20 komentářů:
10.červenec – Den vítězství
Vlastenci a vlastenky, přátelé, soudruzi a soukmenovci !
Včera si vší náš lid připomenul 64.výročí Dne vítězství. Je příznačné, že Němci ovládaná „česká“ masmédia se o tomto slavném dni nezmínila ani slovem; připomeňme si proto tehdejší slavnou událost, která ovlivňuje náš život dodnes.
Dne 10.července roku 1947 československá vláda jednomyslně odmítla účast naší vlasti na remilitarizaci Západního Německa, a na agresi USA proti pokrokovým zemím Evropy a Západní Asie. Poslední zoufalý pokus našich dědičných nepřátel o zvrácení nezvratitelného dějinného vývoje byl bezezbytku rozdrcen.
Ano, odmítnutí tzv. Marshallova plánu znamenalo dokončení tisíciletých snah našeho lidu o vymanění se z nadvlády Němců, sionistů, feudálů a buržoustů. Porážka směšného pravicového pokusu o puč v Únoru 1948 byla jen poslední šarvátkou již vyhrané války, byla jen dočištěním našeho území od zbytků poražených band..
Co je nutno zdůraznit : Přes veškeré zásluhy představitelů a ministrů obou našich bratrských Stran bylo odmítnutí vměšování USA do našich vnitřních záležitostí především obrovským osobním vítězstvím presidenta Beneše. E.Beneš tak dokončil svoje dlouholeté, nesmírně dokonale vymyšlené i provedené úsilí o socializaci naší vlasti.
Škoda, že tento rozhodný muž, jenž dokázal přejmenovat sebe i svou manželku, se již nedožil přejmenování ČSR na Československou socialistickou republiku.
Čest jeho památce.
Edvard Beneš se zasloužil o socialistický stát.***Volte ČSSD a KSČM !
:-)))
Po konečném vítězství vás ty srandičky přejdou!!
čest!
Bylo to velká událost, všichni jsme dřepěli před bednou. Škoda, že to skončilo Apollem 17. Nemyslel jsem si, že po takové době nebude pořádný vehikl pro dopravu na oběžnou dráhu a k planetám, že to zůstane jen u pokročilých experimentů a že nastane úpadek. Souvisí to s úpadkem naší civilizace, postrádající cíl a motivaci.
Tereza Spencerová, známá česká levicová publicistika posedlá proti izraelskou nenávistípíše, píše,ee,e................
Schumacherovi:
Ano, situace kolem amerického kosmického výzkumu je opravdu přinejmenším podivná a nechce se mi líbit. Určitě nejsem sám. Toho Obavu a jeho tým nám byl čert dlužen.
Pane draku, je to možné vidět i jinak. USA jsou dlužny čertu 14.3E12 dolarů.
RRR:
No právě proto jsem to řekl tak, jak jsem to řekl. Kosmický výzkum totiž generoval spousty patentů, které daly vzniknout mnoha novým průmyslovým odvětvím a mnohé z nich se díky němu dostaly na úroveň do té doby nevídanou a jak američtí, tak i jiní světoví výrobci si na nich docela hezky namastili kapsy. Kupříkladu digitální fotografie je typickým dítkem tohoto výzkumu. To teď pomine, protože kosmický program je díky Obavovi a jeho administrativě v totálním útlumu. Příjmy díky němu generované tedy časem pominou a unikátní pracovní kolektivy se rozpadnou a už je nikdo nikdy nedá dohromady a když ano, ta za cenu velkého úsilí a výdajů. Zato se za stavu, kdy je ten dluh hodně vysoký rozjíždí megalomanský projekt zdravotního pojištění, které ale kromě výdajů asi přinese do kasy leda tak starou belu. Myslím, že ten člověk, co se věcného hlediska týče, šlape vedle kudy chodí, ale marketing a komunikaci umí dobře, to se musí nechat.
Když tady naši místní ignoranti chtěli osekat výdaje na akademii věd, tak je kníže Schwarzenberg zarazil poměrně prostou větou: "Pánové a dámy, na vědu a na výzkum musíme peníze najít, i kdybychom je měli seškrábat ze zdi." Ty hraběcí rady Obavy a jeho týmu je dobré přenechat někomu, kdo se chce zruinovat, kdo chce přežít a mít šanci a perspektivu, měl by dát na ty knížecí.
Možná nezáleží na tom, jestli jsou u vlády štědřejší demokraté nebo skoupější republikáni. Podle mého názoru se praktický význam fyzické přítomnosti člověka ve vesmíru stále snižuje. Jedna mise raketoplánu stojí asi 500 milionů dolarů. Posláním té poslední je přivézt zásoby na orbitální stanici a odvézt odpadky. Jistě, taky výsledky experimentů. Podívejte se na stránky NASA na výsledky výzkumu prováděného na orbitální stanici. Jediná oblast, kde je přítomnost člověka nezastupitelná, je výzkum vlivu dlouhodobého pobytu ve stavu beztíže na člověka. Jistou analogii v přehodnocování poměru cena/výkon můžete také vysledovat ve vojenském letectví a rozvoji bezpilotních letadel.
4 3R:
Automaty zastanou ledacos - ale rozhodování i v tak relativně prosté věci, zda má marsochod Opportunity popojet těch obvyklých 15" nebo ne se muselo svěřit člověku. (Tedy vlastně ženským - ale umí to, robky...!). Takže se odvysílá TV obraz, jak to vypadá, řidička na Zemi se rozhodne, zda ano či ne, vydá povel a marsochod udělá zase jeden svůj krok vpřed. Problém je, že to vzhledem ke konečné rychlosti radiovln a vzdálenosti Země - Mars trvá dlouhé desítky minut. A i tak dokázali se Spiritem zapadnout do zasypané díry a už nikdy nevyjet.
A druhá věc: Ve vojenství se říká, že území nepřítele není dobyto, dokud tam nevstoupí noha pěšákova. V kosmonautice jsou pocity prostého lidu asi dost podobné.
"Vystřelit" někam státní vlajku neznamená to tam "obsadit".
Sorry, nesouhlas.
(Jistě, jsou prostředí, kam se "noha pěšákova" ani nebude pokoušet dostat. Např. povrch Venuše. Ale tam, kam to jen trochu jde, platí předešlé.)
Kdyby v tym marsochodě seděla robka, musela by mít trochu širší sedačku. A kdyby s vehiklem zajela do škarpy, nemohl byste jí snadno přispěchat na pomoc. Lidský mozek, oči a ruce se jistě ve vesmíru hodí. Játra, slinivka, brzlík, tlusté střevo a ostatní drůbky možná už méně.
4 3R:
Určitě je lepší aparátek bez plic, žaludku nebo ledvin. A nemusí se mu v případě úspěchu nebo i neúspěchu stavět poníky.
Možná i proto má ten robotizovaný přístup takovou nějakou menší emoční sílu.
Menší emoční sílu určitě. Jde o to, kolik chcete jako politik vynaložit z peněz daňových poplatníků na emotivní působení a kolik na získávání faktických poznatků. Tady se říká, jaký získáte "bang for the buck".
4 3R:
Faktické vědecké poznatky...
Pěkná věc, ovšem pro běžný život prakticky neužitelná. Rozvoj technologií určitě: ten pohání buď válka nebo právě takový "exaltovaný" výzkum.
Jinak se jenom kolem dokola vylepšují staré známé principy, protože i když někdo něco nového vynalezne, nemá žádnou podporu svého okolí.
Můj pocit je, že tenhle "nezájem" způsobí to, že "naftová technologie" bude raději propařovat naftonosné břidlice nebo vrtat stovky metrů pod mořem místo toho, aby se vynalezl bezpečný a levný způsob, jak uchovávat elektriku.
Pb aku už opravdu nejsou žádná "špica"(*) a to ostatní je zatím příšerně drahé. Kdyby se to náhodou povedlo, co bude dělat ta armáda naftařů, tisíce rafinerií, stávající automobilky a jejich dělníci, automobily atd. atp. Kde vezmeme dost elektráren pro nabíjení těch nových aku? (Auta, traktory, vlaky, lodě...) Kdo v rozumném čase vybuduje síť nabíjecích stanic? Samé pitomé otázky.
*/ Chci si teď koupit elektrobicykl, takže řeším např. dojezd na chalupu - cca 100 km, posledních 30 km do kopce. Katastrofa, max. 40 km... Takže dvě další nabité sady aku vozit s sebou?! Tož to radši ne. Skončí to asi zase motorkou na benzín...
Nemyslím, že jde o nezájem a místo toho. Výzkum probíhá paralelně.
V roce 2009 schválíl Kongres 2,5 miliardy dolarů (ekvivalent 5 startů raketoplánu) na výzkum nové generace baterií a elektrických vehiklů. V roce 2010 byl rozpočet Ministerstva energetiky (Department of Energy) na Basic Energy Sciences 1,5 miliardy dolarů (3 starty raketoplánu).
Získávání plynu z naftonosných břidlic je myslím docela užitečná technologie. Pokud to nezkazí zdroje pitné vody.
Škoda, že nefungovala jaderná fúze za studena :)
http://en.wikipedia.org/wiki/Cold_fusion
http://cs.wikipedia.org/wiki/Studen%C3%A1_f%C3%BAze
Víte RRR,
já mám k raketoplánům podobný vztah jako snad měli kdysi námořníci k "čajovým kliprům". Drahé, nahraditelné - ale krásné. Parníky je pravda zcela převálcovaly. Ale byly americké, nenasmlouvávali si přece tehdy parníky od Ruska.
* Jinak koukám, že to ten černoušek s americkým lidem docela umí...
** Mínil jsem vědu jako takovou, ty akumulátory mě napadly jen tak, protože se o ně t.č. zajímám.
Byl jsem se podívat v kabině raketoplánu. Překvapilo mne, jak zastarale to vypadalo. V šedesátých a sedmdesátých letech bylo přístrojové a počítačové vybavení jistě velmi moderní.
Zde je zajímavý graf o US národním dluhu.
http://www.washingtonpost.com/business/economy/who-raised-the-debt-ceiling/2011/07/14/gIQA7TIvEI_graphic.html
Kolo na baterky: Kolega jezdí do práce na kole s Li-ion baterií. 24V, doba dobití 4-6 hodin. Malá krabička schovaná pod nosičem. Nemá to ale 30 km do kopce.
Dnešní il Foglio píše, že Usa žijí nad poměry, jsou zadlužené 3,6 krát víc než, co produkují. Bez politické dohody o zákroku v urovnání státního rozpočtu je čeká katastrofa. "Un paese che vive al di sopra dei propri mezzi: indebitato 3,6 volte più di quanto produca Catastrofe alle porte senza un accordo politico sul bilancio pubblico."
Okomentovat