Go Apollo, go!

 Ve středu 16. července 1969, začala kosmická mise označovaná v NASA jako AS-506. Stometrová nosná raketa Saturn V se odtrhla od rampy 39A Kennedyho kosmického střediska na mysu Canaveral přesně v 9 hodin 32 minut a 0,724 vteřin východoamerického letního času, u nás bylo něco po půl třetí odpoledne. Po 11 minutách a 42 vteřinách se dostává třetí stupeň Saturnu SIV-B společně s užitečnou zátěží na oběžnou dráhu ve výši 183-184 km nad povrchem Země. Sklon dráhy je 32 stupňů, doba obletu 88 minut. Těleso na orbitě obdrží mezinárodní označení 1969-59A. Užitečnou zátěží je Apollo 11.

Start sleduje milión lidí na základně i v okolí, bubnující řev motorů je zvedá a oni řvou také: Go! Go! Go! Start sledují i sovětští námořníci z flotily osmi námořních lodí, která plula soudružsky návštívit přátelskou Kubu, ale tyto dny okouní necelých 60 kilometrů od místa startu. Ti ale nejspíš neřvou.

Jedná se už o 33. start s lidskou posádkou, počítáme-li i první dva suborbitální americké lety. Po Apollech 8 a 10 jde o třetí pilotovaný let k Měsíci. Ale poprvé má na cizím vesmírném tělese přistát člověk!

Ve velitelském modulu Columbia jsou lidé celkem tři.

Michael Collins je jejím pilotem a jako takový na Měsíci nepřistane. Čeká ho osamění, jaké člověk dosud nezažil. Bude sám kroužit kolem Měsíce, tři čtvrtě hodiny z každého dvouhodinového obletu mimo spojení se Zemí, kterou v té době ani neuvidí. U předcházejících letů v této situaci byli vždy tři...

Collins se narodil 31.10. 1930 v Římě v rodině amerického diplomata. Je ženatý s Patricií, jejich tři děti se jmenují Kathleen, Ann a Michael. V roce 1952 získal bakalářský titul na vojenské akademii West Point, poté působil jako zkušební pilot na základně Edwards. Nalétal celkem 3000 hodin. Mezi kosmonauty byl přijat v říjnu 1963. Zde se podílel na vývoji kosmického skafandru. V něm také strávil v otevřeném vesmíru jedenapůlhodinovou vycházku při letu Gemini 10. (EVA, extravehikulární aktivita, činnost mimo kosmický vehikl, nikoli "zvláštní činnost", jak tvrdil dabing Apolla 13...)

Z tohoto letu má už na kontě 70:47 hodin. Tehdy došlo na oběžné dráze ke spojení s čekající Agenou 10, jejíž motor je vynesl až do výšky 762 km. Gemimi 10 provedla též inspekční návštěvu dřívější neúspěšné Ageny 8, ze které Collins při EVA odmontoval sběrač mikrometeoritů.

Pilot lunárního modulu Edwin E. "Buzz" Aldrin se narodil 20.1. 1930 v Montclairu, New Jersey. S manželkou Joan mají tři děti: James, Janice, Andrew. Bakalářský titul na vojenské akademii West Point získal roku 1951. Létal na základně Bryan v Texasu, v roce 1952 se účastnil korejské války. Šestašedesátkrát vzlétl na své F86, sestřelil dva MiGy 15, jednoho poškodil. V roce 1963 získal doktorát na Massachusetts Institute of Technology, dizertační práce se zabývala pilotáží při setkání na oběžné dráze. Do kosmonautického týmu přišel spolu s Collinsem v říjnu 1963 jako první vědec.

Také on už má za sebou jeden let, 94:34 hodin na Gemini 12. Také tehdy se setkali s Agenou a upravili pomocí jejích motorů svou oběžnou dráhu. Při tomto letu si také užil EVA po dobu 2:08 hodin, dalších 2:30 pozoroval a fotografoval vykloněný z otevřených dveří Gemini.

Velitel letu Neil A. Armstrong se narodil 5.8. 1930 ve Wapakonetě v Ohiu. Ženatý s Jan(ice), děti dvě: Eric, Mark. Pilotní diplom získal v den svých 16. narozenin. V letech 1949-1952 sloužil v Korei, kde vzlétl k 78 bojovým letům. 1955 získal titul leteckého inženýra, létal pro NACA a pak pro NASA jako zkušební pilot, současně pokračoval ve studiu na Universitě jižní Kalifornie. Zalétával takové lahůdky jako X1, F100, F102, F104, X15. Do týmu kosmonautů přišel v září 1962.

Jeho první kosmický let v Gemini 8 trval jen 10:41 hod. Po spojení s Agenou došlo totiž k nekontrolovatelné rotaci soulodí, která skončila málem katastrofou. Armstrongovi se v poslední chvíli podařilo rotaci zastavit a odpojit se. Následovalo nouzové přistání. V květnu 1968 se včas katapultoval z padajícího vehiklu LLRV, na kterém se na základně Ellington u Houstonu trénovalo přistání na Měsíci. Teď je velitelem letu, který má jako první dovézt z Měsíce vzorky hornin.

Budou první? Měsíci se už blíží sovětská Luna 15, jež startovala 13.7. Jedná se o 42. misi, která se dostala do oblasti přitažlivosti Měsíce. Pokud přistane před Apollem 11, bude 24. tělesem, které dosáhne povrchu Měsíce. Pokud přistane měkce, bude mít pořadové číslo 8. Pokud se předpokládaný návratový modul z Měsíce vznese, získá prvenství. A když dopraví na Zemi vzorky z Měsíce, bude samozřejmě také první. A i když budou první lidé na Měsíci Američané, přece jenom jejich vítězství nebude takové.

Zejména je možno čekat rámus v Kongresu a tlaky na snižování rozpočtu pro další lety. Strojově sebrané vzorky jsou levnější! Není jich tolik, nejsou tak zdokumentovány, ale jsou levné.

Některé prognózy hovořily o tom, že by se na povrchu Měsíce mohly vyskytovat diamanty, vzniklé při nárazu meteoritů. Ale cena vzorků z prvního Apolla neměla být nijak menší! Při nákladech 24 miliard dolarů za celý projekt a předpokládaném úlovku 24 kg měsíčních hornin přišla cena 1 gramu vzorku právě na 1 milión dolarů! Kdo vyhraje tento tajný závod?

V T+2:44:14 se restartuje motor třetího stupně, po necelých šesti minutách navádí Apollo 11 na dráhu k Měsíc. Báječné dobrodružství pokračuje...


Použitá literatura:
Karel Pacner, ...a velký skok pro lidstvo, Albatros, Praha 1972
vlastní archív


(Poprvé vyšlo na NP 16. července 1999)