Rostly: Pýchavky. Mladé pýchavky. Někdo si je dává do polívky, my ne. Objevily se nějaké holubinky, ke kerým jsme však zatím nenašli vztah a už asi nenajdeme. A tak jsem začal sbírat lesní plody: Maliny a ostružiny. Ty rostou a jsou už zralé.
Potkal jsem maminku s malým klukem a prázdným košíkem, prý rostou jenom prašivky. Pak jsem na svém místě našel živou houbu! Hřiba. Přesněji hříbka žlutomasého. Tak tedy babku. Pochopitelně červavou, protože všechny babky jsou červavé a bývá jen ztrátou času je sbírat. Vedle druhou. Červavou. A houbaře, staršího pána v maskáčích - a se srolovanou taškou na houby. Prý rostou jen prašivky. Rozloučili jsme se a já namířil do toho kouta svého místa, ze kterého se mne snažil odklonit pod průhlednou záminkou, že se tam rochnívají kanci. Ano, rostly tam sliční klouzci sliční, ale žena říkala, že klouzky sbírat nemám. Špatně se suší a dnes neplánuje jídlo s houbami.
A pak jsem našel hřib - na tom místě mém a toho maskáčového konkurenta. Před patnácti lety jsem si to místečko ve smrkovém lese vynalezl, ale v posledních letech smrky povyrostly a lesáci dělají probírku, takže je země zválená, přesto se zde vždy něco najde. Například tihle hřiby - hořčáci, svině... Tedy ne kanci, ale hřiby žlučníci. A šel jsem dál, jednou ze svých tras, ale tam, co vždy byly alespoň babky, bylo jalovo. Lesní cestou jsem se přemístil k další slibné stráňce. Jižní expozice, ze strany paseka, odkud jde světlo, a během posledních pěti let se tu objevil krásný mech. A támhle dole, hned u cesty, je houština, a tam občas najdu -stejně jako teď - hříbka! Svini hořčáka. A ještě jednoho hořčáka. A támhle jsou hořčáci hned dva. Ale moment - mají krásně kaštanovou hlavu. A co dužina? Našedlá, nebo bílá? Našedle bílá - ale hlavně sladklá! Houbově sladká. Tak, máme dva krásné hříbky smrkové, můžeme se vracet.
V okamžiku, kdy jsem přestal hledat, na mne z mechu zamávala rodinka bedel. Neexistuje "bedla jedlá", zato existují různé druhy malých jedovatých bedliček. Existuje i velká bedla jedovatá, avšak to by byla vzácnost ji u nás potkat. Za ní byste museli až do Francie, kde byste si ji mohli splést s bedlou červenající. Avšak toto byly evidentně bedly vysoké, typické bedly "jedlé" a na stanovišti, kde jsem se s nimi už setkal. Kousek dále jsem našel dnes pouze jediný exemplář muchomůrky bílé. Tu jsem tam nechal. Prý si ji někdo dokázal splést s bedlou!
Načež volá žena mobilmo, že klouzci mohou být: rozhodla se dnešní slavnostní den zakončit pravým kerkonošským kyselem! Naštěstí jsem byl zrovna před "regálem" s klouzky: Jihozápadní svah paseky pod lesem, v úžlabinkách se v zelené távě schovávávají klouzci tak pravidelně, jako si v krámě vyzvedávám v regálu mlíko. (Když už se pro ty první ze začátku hledání nebudu vracet.) Ale po letech zdejších žní vyrostly v úžlabinkách doubky, tráva uschla a klouzci zmizeli. Nu co - hříbci v kyselu jsou přece nakonec lepší!
A ještě jsem našel několik drobných hřibů kovářů. Po jejich macatém kolegovi zůstaly jen zbytky třeně, ohryzané hlodáky. Buďto ho na místě spocíval zajíc či odhlodal nějaký jiný hlodavec, nejspíše veverka. A již jsem se klonil lesem zpět, když tu jsem ke svému potěšení narazil znova na maskáčového kolegu, který mi pyšně ukázal maličké babky, a pak civěl na ty koruny bedel. Ještě jsem mu předvedl své praváky. Ano, mohl jsem být spokojen - záviděl! Cestou k autu jsem se z lesní pěšiny ještě rozhlížel po vysokém lese a našel dvě bedly; zdálky na mne svítily paraplíčky. A na dohled od auta jsem nakonec přece jen ulovil pár (dva) klouzky. Už z nich neodlupuju kůžičku - je taky jedlá. A na mém houbovém noži mám smetáček, kterým všechno svinstvo z kloboučků lehce smetu. Na samý závěr jsem pod posledním stromem ještě posbíral rodinku dalších klouzků. Tedy buďto klouzků tridentských, nebo spíše hřibů dutonohých. Dají se splést, ale myslím, že to byly přece jen ty klouzci. (Obojí jedlé.)
Když jsem lezl do auta, vyšla z lesa ta mamina s děckem a prázdným košíkem. Já měl košík taky skoro prázdný, ale na dně něco bylo, a hlavně z něj čouhaly ty bedly. Spokojenej jsem byl, že koukali - místňáci!
Bedly si dáme zítra jako řízky, jeden hřib jsem dal sušit, zbytek hub jsme snědli s kyselem. Nakonec těch pár babek, které jsem nasbíral a rozřezal žena Ivana stejně vyhodila. Byly červavé.
Takže přece jen rostou. Sice málo, není to "sbírání" avšak "hledání" či "lovení" hub, ale hlavně, že začaly! Začaly růst a porostou, zejména když je v sobotu nov a pak půjde Měsíc "nahoru".
Psáno v Praze dne 26. července 2011
PS: To kyselo bylo naše slavnostní jídlo (když mají v restauraci Alcron dovolenou:) ku svatebnímu výročí. To tenkrát, před šestatřiceti lety, jsem na předsvatební cestě přinesl k večeři taky houby, které ale náš svědek nakonec vyhodil na hnůj, protože se mu zdály podezřelé. Ale o tom příště.
21 komentářů:
Ale fuj, Šamane! Už jsem chtěla jít spát, a před spaním musím číst tohle!
Můj dosavadní úlovek byl jeden nádherný kovář (prolezlý červy, jako obvykle), a dva ryzce "kaputt regni".
Krásné! Jaké odlehčení od těch hrůz. Ecco - sloupeček, který není n a h o u b y . . . Brou!
Tak to už je 36 let, Šamane? Já až na Svatou Annu - ale dík za připomenutí...
Sakra, to je dneska! Musím si přivstat a donést aspoň nějaké bejlí....
36 let je v mezilidských vztazích úctyhodný čas. My jsme spolu s paní také dlouho a předpokládám, že to tak i zůstane, ale na 36 let to ještě nedotahujeme k tomu nám +/- 10 let ještě chybí :-) Šamane a STK, Hodně štěstí, ať vám to vydrží.
Už aby. Tuze rád lovím houby. Je to velké lesní dobrodružství. Houby jsou zákeřné a brání se seč mohou. Maskují se za ledaco, některé jsou červivé jiné dokonce jedovaté. Dobrý lov !
Ach Nesmrtelný Lenine, jak jsme si všestranně blízcí, my bratři Češi a Rusové. I naši maloruští (nesprávně "ukrajinští") bratránci se mohou po houbách doslova utlouct.
Zato ti hloupí Evropani ... Když si vzpomenu na hluboké, husté a vlhké švýcarské lesy, na ty tuny hub, jež tam bez užitku rostou a hynou ...
Prý jsou ty lesy soukromé, tvrdí hloupí Švýcaři; prý i lesní plody jsou soukromé. Takový evropský nesmysl !
Na druhou stranu - až Švýcarsko osvobodíme od přistěhovalců, multikulti (je tam doslova DĚSNĚ rozbujelá), kapitalismu a demokracie, tak osvobození Švýcaři nám ve "svých" lesích nebudou dělat nevítanou konkurenci.
To bude bašta ! Už se těším.
Mír chýším, válku palácům ! ***Volte ČSSD a KSČM !
Konec bezplatného sběru hub právě nastává:
http://stredocesky.veciverejne.cz/domaci-politika/clanky/konec-bezplatneho-houbareni.html
"Sběr bude podléhat Dani z příjmu, který se podle posledních vyjádření posune na 19%. Sběr bylin, plodů rostlin a hub bude omezen jen na 2 kilogramy čisté váhy za jeden sběr.
Pokud sběr nenahlásíte u příslušného úřadu a neodvedete ze svého sběru daň z příjmů, hrozí vám pokuta 10 000 Kč, posléze správní řízení a při dalších přestupcích i maximální výše trestu, který počítá i s odnětím svobody na 1 rok nepodmíněně.
Po sběru ze státního lesa je nutné do 24 hodin navštívit příslušný obecní úřad, kde bude pro tyto účely zřízeno pracovní místo obecního vážiče, který dle sebraného množství bylin, plodů rostlin a hub provede výpočet daně k okamžitému zaplacení. Bude brát v potaz schválené ceny bylin, plodin a hub pro dané období.
V souvislosti se zákonem tedy vychází i aktuální ceník pro rok 2012 za jednotlivé byliny, plody rostlin a houby. Ocenění hřibu pravého je např. navrhováno na 260 Kč za 1 kg, kilo jahod lesních za 185 kč, borůvka 280 Kč, kilo klasického českého podborováku (hřib hnědý) je oceněno na 220 Kč.
Pokud tedy půjdete na borůvky a naleznete při tom i nějakou houbu, tak při sebrání 1,5 kg borůvek a 0,5 kg hub zaplatíte na dani 101 Kč.
Vážení budou provádět vyškolení pracovníci, kteří případně upozorní houbaře, že se v jejich košíku nalézá smrtelně jedovatá houba. Stejně se bude postupovat i u vraního oka – smrtelně jedovaté bylině podobné borůvce.
Ministerstvo zemědělství tak poukazuje na prospěšný efekt těchto vážičů, kteří mohou zabránit i úmrtí v důsledku požitých jedů.
Bylo by totiž nespravedlivé takovým způsobem diskriminovat jedovaté druhy, proč za jeden druh platit a za druhý ne? Má dojít i k poklesu travičství, které se v některých oblastech začalo rozmáhat."
Stále nemohu najít jediný náznak, že by se mělo jednat o apríl. Voni to myslej vážně. Včetně "diskriminace jedovatých hub"!!!!!!!!!!!!!!!
Jinak houby se v našich zemích sbírají od příchodu Slovanů. Proto jsou ve slovanských zemích houbaři něco jako Indiáni - nejsou vázáni na majetnictví pozemků, ale jejich revírem je celé území státu - krom obor.
Sběr lesních plodin a klestí povolovala v království českém i šlechta i stát. Dnes tedy přecházíme na evropské (německé) normy. Pro VVV: neslovanské normy. A neindiánské normy.
\ :-/
Tady ta fáma začala:
http://knava.blog.idnes.cz/c/200189/Konec-bezplatneho-houbareni-v-Ceske-republice-se-blizi.html
Šamane, gratuluji ke sportovnímu výkonu a uděluji četné uznání v disciplíně skok na špek.
A tady je o tom víc:
http://hobby.idnes.cz/bloger-ukazal-jak-to-bude-vypadat-az-vlada-zdani-i-houbareni-po8-/houby.aspx?c=A110721_154550_houby_bma
Nevyšel náhodou ten článek o konci bezplatného houbaření 1. dubna?
No musím se Šamana zastat, ono když jeden pozoruje, v jakém žijeme blbákově, kde se například nejdříve nechají uzákonit podpory pro solární korzáry v takové výši, že to nemá obdoby po celé Evropě a pak se to zase honem snaží dohnat pokud možno retrospektivně dohnat dodatečnými daněmi, což je asi z hlediska možnosti prohrát případné arbitráže ta největší pitomost, tak pak člověka napadají rozličné myšlenky, třeba i takové, že by zdanění sběru hub by mohl myslet nějaký mešuge smrtelně vážně.
Dík, katyo, to jsem si oddechl.
Tak jako apríl to vypadalo, i když nebylo na 1.4. zveřejněno. Ale zrovna včera Kalousek nechal pustit zprávu o snížení paušálů pro živnostníky na 20 %. A takovými zprávami nás oblbuje denně. Předpověď DPH na příští rok je ve hvězdách. Daňové a zdravotnické reformy se taky mění během pár dní.
Jenom aby si to ten Kalous nepřečetl a nevzal to jako inspiraci!
Diskriminace jedovatých hub mne poněkud nahlodala, ale podobné nevěřícné reakce jsem měl i při výnosu o zákazu žárovek, zejména mléčných!
\ :-/
Přesně, Ó Velký Šamane !
Po příchodu nás Čechů, nás Slovanů do této Přírodou zapomenuté oblasti vypukly lepší časy.
Naši předkové humánně vylikvidovali zdejší dravou zvěř a "lidská" polozvířata, Germány, Kelty a jiné podobné stvůry. Od těch dob u nás bory šumí po skalinách, vody hučí po lučinách, v sadě skví se jara květ. Lesy jsou otevřeny všem, lesní plody jsou určeny všem. Všem Čechům a Moravanům, samozřejmě; ne nějakým cizákům. V Krkonoších, našich tradičních horách, jsme před nedávnem museli přistoupit k nepopulárním opatřením, protože nám Poláci kradli borůvky. (Poláci, a basta ! Kdo tvrdí, že borůvky rvou taky Češi, je nepřítel národa a vlasti.) Prostě - tak hezky se žije Slovanům v Západní Asii.
Zato Slovani v Evropě trpí; všude samý zákaz a příkaz, všude samý terorista a multikulti vrah. A v lesích - děs. Třeba v tom zaostalém, zoufalém, zničeném Švýcarsku, zaplaveném zástupy multikulti přistěhovalců nebílé pleti. (Být u nás v Česku zhruba 20% obyvatel nečeského resp. neruského původu, vlastenci typu ABB by museli střílet a odpalovat bomby dnes a denně.)
Hloupí Švýcaři, kteří na svém území trpí nejen přistěhovalce, ale i křesťany, sionisty a buržuje, dovolují v lesích rozdělávat ohně, ale nikoli trhat lesní plody a zavážet zbytečné rokle odpadky. Vážně, vlastenci a vlastenky; až tak jsou ti Švýcaři hloupí.
Ale i v řadě jiných států Evropy platí různá omezení na sběr lesních plodů. My díky Leninu nežijeme v Evropě, takže můžeme v přírodě sbírat, co hrdlo ráčí. (U nás tedy máme taky omezení, např. že bychom měli sbírat jen pro vlastní spotřebu; ale my Češi jeden druhému hlavu netrháme ani kvůli politice, natožpak kvůli pár kilům hub, borůvek nebo malin.)
Prostě – všechny snahy soukromokapitalistických resp. církevních resp. feudálních „vlastníků“ našich lesů o omezení sběru lesních plodin musíme rázně odmítnout. Kdybychom neodmítli, tak dnes by nám zakázali trhat, zítra vstupovat do „svých“ lesů, pozítří by nás z „jejich“ lesů vyhnal fořt. Kvůli tomu jsme opravdu v roce 1918 samostatnost nedělali, to tedy ne.
Každopádně zanedlouho opět zvítězíme. Výrobní prostředky i přírodní bohatství bude opět patřit všemu lidu. Do lesů budeme opět vstupovat beze strachu z buržujů a jejich pohůnků, budeme do nich opět bez obav vjíždět svými vozy, zasypávat nebezpečné rokle zbytečnostmi z našich domovů a závodů.
Prostě – po našem osvobození od Euroameriky budeme opět moci plně rozvinout své přirozené a nezkažené slovanství.
Čest a Nazdar !
Podobné pitomosti je snadné vymýšlet. Navrhuji vedle silnic první, druhé, třetí až ixté třídy zpoplatnění chodníků. Každý chodec bude mít chodníkovou známku. Dále budou kočárkové známky a kontroly kočárků na STK. Divím se, že u bicyklů to není povinnost již nyní. Později povinné prohlídky obuvi na STK a samozřejmě povinnost zimní obuvi v zimních měsících. Dále zavedení vstupného do lesa. Bude kontrolovat lesní stráž. Bude zpoplatněno pořizování obrazových a zvukových záznamů veřejných prostorů, lidí v nich se pohybujícíh, přírody, živočichů a rostlin. Za tím účelem budou zřízeny příslušné ochranné svazy. Co tu máme dále... daň ze spotřebovaného kyslíku a daň z vydýchaného CO2 to je samozřejmé. Jo, cena vody je stále nízká, tady se cachtáme, kdežto v hotentotánsku umírají žízní. Odběr vody zatížit spotřební daní. A zdanit,ehm, vylučování exkrementů. Daň z mobilních telefonů a z wifi zamořujících elektrosmogem. A vůbec daň z elektrosmogu. Daň z internetu. Jeho prostřednictvím se provádí směna nehmotného zboží. I myšlenky jsou zboží. Daň z mailu, samozřejmě. Podle objemu přenesených dat jako tzv daň z bitu. To povede k úsporám v přenosu a archivaci dat a k úspoře energie a surovin. Co dalšího...daň ze solárních zařízení na výrobu elektrické energie a na ohřev. Jako tzv. daň z absorbce slunečného záření a následné emise tepla přispívající k nežádoucímu oteplování. Daň ze soili. Přemíra solení je nezdravá. Daň z tuků a cukrů mají už v Maďarsku, netřeba vymýšlet. Spousta dalšího ke zdanění by se našlo....
Zapomněl jsem na zdanění nepeněžních příjmů, například přírůstku majetku z plodin, z vlastní práce vynaložené na například stavební úpravy, rekonstrukce, opravy a úpravy čehokoli. A vůbec, zdanit jakýkoli tzv naturální příjem z vlastní práce nahrazující koupi obvyklého zboží a služeb.
Taková krásná poznámka jako "Být u nás v Česku zhruba 20% obyvatel nečeského resp. neruského původu, vlastenci typu ABB by museli střílet a odpalovat bomby dnes a denně" zůstala (jak by tomu mohlo jinak být), želbohu nepovšimnuta.
Minulý týden jsem byla v takovém provinčním hnízdě jako je Schaffhuse, a opět, jako pokaždé, jsem nevycházela z údivu nad změnou, pozorovatelnou v ulicích spříseženstva . Ale totéž pozoruji denodenně ve svém bydlišti. Ti, kteří plácají o multikulti, si snad vůbec neuvědomují, že se to týká nejenom muslimů, nýbrž například i Slovanů. Nejpočetnější přistěhovalecká skupina v Norsku jsou například Poláci.
V mém bydlišti je přistěhovalců ze zemí Ruské federace jak nechci říct čeho. Když se zeptáte nějakého jednoduššího starousedlíka (Švábové jsou Alemani, jako Švýcaři), co soudí o přistěhovalcích z Ruska, tak Vám poví, že jsou mu Turci, kteří zde žijí už mnohdy ve třetí generaci, milejší než Rusové. Proč? První Turci, kteří sem přišli jako Gastarbeiteři někdy začátkem šedesátých let, se dopracovali skromného jmění, zakoupili si zde domečky, a ti nejstarší užívají své zasloužené penze, protože platili daně a penzijní pojištění.
Kdežto přistěhovalci ze zemí Ruské federace, kteří se vydávají za Němce, a přitom neovládají ani řeč, ani latinku, si užívají nezaslouženě výhod sociálního státu.
To jenom tak naokraj. Stejně to každý pochopí svým specifickým způsobem.
Tohle je z roku 2006 http://www.bfs.admin.ch/bfs/portal/de/index/dienstleistungen/forumschule/them/02/03a.NewWindow.parsys.0008.Image.direct.gif.html
Od té doby se zase mnohé změnilo.
Bohužel, bohužel. Řekněme si mezi sebou na rovinu - Slovani dovedou být v jiném prostředí pěkný ksindl. No nic - před cizíma nás dycky hájím, su flástenec holt...
Ale o to tohle, Jakube, přece vůbec nejde!
Jde o apokalyptické vize budoucnosti Evropy, které se s takovou oblibou pěstují nejenom zde na Doupěti, ale i na jiných vlasteneckých webech.
Ale jasně, že tohle není meritum věci. Jenom povzdech... pověst našinců u našich sousedů, v otevřených soukromých přátelských hovorech, odkudkoli mne vždy uváděla do stavu skleslosti či tichého zoufalství. I když: "Ale abych tě potěšil: Poláci mají pověst nesrovnatelně horší..." Nebo: "Víte - my vás bereme jako takové Slovany, co mají nejvíc ze spolužití s náma - !"
Okomentovat