(NE)RECENZE: Skrytá autorita, lidská agresivita a víra

V čem a proč jsou si náboženská a politická víra podobné? Proč si za své vůdce často vybíráme narcisistní a paranoidní psychopaty? Kde se bere nutkání vést nenávistné diskuse na internetu?

Milan Petrák napsal velice potřebnou knížku Skrytá autorita, ve které shromáždil spoustu materiálu a výsledků pokusů. Okomentoval přitom to, co mě velice zajímá: Kde se bere lidská agresivita i altruismus? Jak je to s vírou a náboženstvím? Jak se vyznat sám v sobě? Podtitulek "Iracionalita a dav v člověku" mě připomněla přítele ze studií, který tvrdil, že v každém člověku je skryto "sedem trpaslíkov".

V předmluvě Triumf víry se dovíme, co nás v knížce čeká. A co nás čeká v předmluvě se dovíme v uvozujícím předcházejím Voltairově citátu:

Kdo tě přesvědčí, abys věřil absurditám, ten tě také přesvědčí, abys páchal zločiny.

Absurdity jsou zde ilustrovány vírou komunity Bhagwana Šrí Rajnneeshe (Osho), zločiny pak zločiny, které onen "mesiáš, na kterého Amerika čekala", páchal. Tedy on, a pak jeho ovečky, které pásl.

Předmluva končí slibem, že najdeme odpovědi na tucet otázek, z nichž první zní "Proč je náboženství spjato s vírou v nadpřirozenou, člověku víceméně podobnou bytost" a poslední "Kde se bere nutkání vést nenávistné diskuse na internetu?"

Kapitola Vznik víry obhajuje teorii, podle které je náboženství evoluční výhodou pro společenství, které v ně věří. Víra potřebuje krev, a proto existovaly (a existují) krvavé rituály. Funguje to - i v barvech dresů (Sparta, Sparta!) a vlajek (Ať žije komunismus!, Ať žije nacionální socialismus!).

Citáty:
Víra v boha nečiní morální pravidla přesvědčivějšími, nýbrž srozumitelnějšími.
Moment překvapení je vždy na straně agresora, proto se za nedostatečnou nenávist platilo vyhlazením.
Rovnostářství není založeno na rovnosti všech členů (skupiny), ale na jejich schopnosti tvořit koalice proti případným kariéristům.

Hned zde je uvedena hlavní myšlenka knihy: Dvěma faktory, které se staly příčinou vzniku víry v dnešní podobě, jsou vnitrodruhová agrese a hiearchická struktura lidských společností. A: Bůh vlastně "vznikl" dvěma způsoby: jednak nekritickou, zbožšťující loajalitou k vůdci, jak ji znala předrovnostářská společnost a kterou známe dodnes, a jednak personifikací tlaku společnosti do podoby božské bytosti.

Kapitola Spolutvůrci víry popisuje, co víru posiluje: snaha o zvýšení sebeúcty, altruismus a loajalita vůči skupině a vůči vůdci. Osvětluje kognitivní disonanci - proč věříme ideologii, do které jsme již investovali čas, peníze, modlitby, utrpení…, a proč nás i opakované zklamání v našem přesvědčení utvrzuje.

Citáty:
Dotazníkové průzkumy ukazují, že 95 % mužů se považuje za nadprůměrné řidiče.
Je-li někdo méně než vy, (méně než pravý člověk), je možné ho zabít. Pokud se ten někdo jeví (byť neprávem) potencionálně nebezpečný, je to skoro nutné.
Lidský altruismus je převlečeným sobectvím: obětujeme něco, protože očekáváme, že dříve nebo později nám tato oběť něco přinese.
Náš cit patří vůdci i v případě, že ten zjevně selhal a ukázal se jako neschopný, zbabělý či nepoctivý.

Kapitola Jak víra funguje vysvětluje pojmy symbol, rituál a mýtus. A groupthink: Skupinová hloupost, která posedla členy týmu Johna F. Kennedyho v době kubánské krize

Citáty:
Při ovládání davu je potřeba působit na jeho obrazotvornost, ne na jeho inteligenci.
Na rozdíl od jednotlivce dav nesnese diskusi. Na nesouhlas reaguje popudlivě a v extrémním případě je ochoten lynčovat.
Stát se věřícím člověkem znamená ponechat si vlastnosti davu i v čase samoty, neboť vlastnosti, které nám dává víra, jsou typickými vlastnostmi davu…
Nenávist je druhý pól víry. Vedle loajality vůči vlastní skupině nemůže chybět averze vůči jiným skupinám.
Někteří asketi si svůj asketismus užívali s nezkrotnou poživačností.
Některé církve a sekty dávají křít pouze dospělé adepty. Ti jsou před zraky ostatních členů veřejně ponořeni do bazénu s vodou, a ponížení, které tento křest obsahuje, je důležitým prvkem iniciačního rituálu. (Zde si dovolím drobně nesouhlasit. Ano, takto obvykle finguje iniciace, která obsahuje prvek ponížení. Ale viděl jsem baptisty křtěné ve vodách Jordánu - a určitě se necítili ponížení. Naopak - posvěcení! A ani kojenec při tomto obřadu nemůže cítit ponížení, aniž jeho rodiče.)

Kapitola Politická víra srovnává tento typ víry s náboženstvím. Ukazuje se, že se oba typy víry moc neliší.

Citáty:
Totalitní režimy minulého století by vůbec neohly vzniknout, kdyby se nedokázaly stát předmětem víry, víry hluboké, oddané a bezpodmínečné – stejné, jako je víra v boha.
Nevěříme svému politikovi, věříme v něj!
Čím je vůdce méně poctivý, tím zarputileji musí sám sebe přesvědčit, že činí pro svůj lid to nejlepší. Přesvědčí-li sebe, přesvědčí i ostatní.

Kapitola Oslněni ideálem nás seznamuje s příklady katastrofického působení víry. Dovíme se, že největší diktátoři měli nešťastné dětství a jak funguje démonizace protivníka. Seznámíme se s typologií obětních beránků a poznáme sedm optických klamů víry. Nejpozději zde pochopíme dřívější Petrákovo upozornění: Nepíše o chování jakýchsi pozorovaných troubů, ale o nás.

Citáty:
Velká pravda je taková pravda, jejíž opak je také velká pravda. (neznámý génius)
Agresivita bez iracionality by neměla zdaleka takovou sílu (a naopak), proto obě vlastnosti nacházíme tak často pospolu.

Kapitola Souboje gigantů a setkání protipólů popisuje vztah víry k dalším lidským přirozeným potřebám: spiritualitě, sexualitě, zábavě a umění, meziskupinové spolupráci a vědě. Na závěr kapitoly je předvedeno v přehledné tabulce, ale určitě tu kapitolu nepřeskakujte!

Citáty:
Když promlouváš k bohu, jsi věřící. Když bůh promlouvá k tobě, jsi psychouš. (Doris Eganová)
Podle vyhledávače "Google Trends" je výraz "sex" nejčastěji zadáván v muslimských zemích (Egypt, Indonésie, Turecko, Maroko) a v komunistickém Vietnamu. Z evropských zemí vede katolické Polsko.
Fanatici postrádají smysl pro humor.
Tlupy se potřebovali spojit, aby mohli čelit tlaku jiných tlup. Meziskupinová nevraživost tak již ve své podstatě obsahovala svou vlastní protilátku. Nenávistí jsme dospěli ke spolupráci. 
Ztratíme-li na chvíli před vírou svou ostražitost, dostane nás. A být ostražitý každou minutu života je nemožné.

Při čtení této kapitoly jsem se rovněž poučil o tom, co je neuroteologie a mariologie. A také - co je "klimatologie". Té Petrák podle své vlastní typologie nevědomky "věří" – ale uvádí, že pokud by se ukázalo, že mají odpůrci teorie o vlivu člověka na klima pravdu, jednalo by se o první případ, kdy ideologie zvítězila nad vědou, popřípadě kdy se ukázalo, že se vědní obor stal ideologií. Tak uvidíme…                                  

Kapitola Jazyk víry nabízí metodu, jak rozlišit texty nebo výroky, vzniklé pod vlivem iracionální víry od textu "racionálního. Tedy i rozlišit státníka od demagoga. Pomáhá tomu slovní analýza textů a proslovů. A jsou to zajímavá slovíčka. Vybírám náhodně po pěti slůvkách ze čtyř kategorií:

Tak třeba výroba nepřítele, agresivita, se projevuje slůvky jako "falešný, mocipán, prodejný, vrchnost, zlořád…"
Prodej iluzí, kýčovitost: "autentický, erudovaný, objektivní, smysluplný, věrohodný…"
Mezi dogmatické výrazy jsou zařazeny: "absurdní, neoddiskutovatelný, odvěký, problematický, zásadní…"
Zaujatost bojem, krví se pozná ze slov: "boj, neútočit, katastrofa, smrtonosný, zločin..."

A z mnoha desítek dalších slov. Těch kategorií je celkem sedm - ještě Zaštiťování se kolektivem (jediné slůvko "my"), Ideologické myšlení (výrazy končící na "-ismus, -ista, - istka" s výjimkami typu "traktorista"), a Používání symbolů (kde je jenom několik symbolických slov - od hymny po vlajku).

Rozbor asi jedné strany textu nám ukazuje sedm typů čtyřiadvaceti logických klamů (záludů). Milan Petrák k tomu píše: "Kdyby měl lidský mozek schopnost logické klamy pohotově rozpoznat, demagog by byl synonym pro komika. Bohužel v reálném světě demagogové ovládají davy."

Velmi zajímavá je "mapa iracionality" českých uskupení, občanských organizací i politických stran všech proudů. Oceňuji, že se mezi nimi objevil i spolek skeptiků Sysifos a i u něj byla nalezena určitá hodnota dogmatismu. Jak je na tom vaše partaj? Podívejte se do knížky!

Kraťoučká kapitola Kybervíra nám objasní agresivitu debat na internetu. Může za ni náš altruismus! Se kterým bojujeme, zdarma a za hrozného utrácení času, abychom bránili svou víru a proti šíření zcestných a škodlivých myšlenek. Godwinův zákon k tomu praví: "Pravděpodobnost, že se v online diskusi objeví porovnání s Hitlerem či nacisty, se s růstem délky diskuse blíží jedné." Kapitola sama je uvedena citátem Františka Fuky: Hádat se na internetu je jako závodit v soutěži retardů. I když vyhrajete, stejně jste retard.

Závěrečná kapitola Smír s vírou konstatuje, že se od iracionální víry nemůžeme oprostit. Heslo "milujte i své nepřátel..." sice vedlo až vytvoření silného světového náboženství - přesto se stala chyba. Křesťanství krom naděje přineslo spoustu lidem i utrpení a smrt. A to proto, že "víra je bojová emoce". Podobný úspěch zaznamenal i Mohamed. Křesťané a muslimové představují polovinu lidstva. Proč? "Křesťanství a islám představují víru ve velmi čisté podobě, v podobě, jakou si člověk během milionů let svého vývoje vytvořil, aby obstál v boji s nepřátelskými skupinami."

Ale víra hrála i velkou roli v lidském pokroku. Každou důležitou inovaci doprovázela ideologie, která ji zdůvodnila. Například kapitalismus zrodila (iracionální) protestantská etika. Velice zajímavá je zde podkapitola Demokracie: zkrocená víra. Demokraticky vytvářená Wikipedie, psaná statisíci uživateli desítek různých národů (a věr) je srovnatelná s přesností encyklopedie Britannica (zástupci Britanniky silně nesouhlasí).

To, co jsme se dověděli, je nakonec shrnuto v podkapitole Takzvané dobro.

Oceňuji, že kniha klade otázky, které si také kladu  – ale dosud jsem si je neuvědomil. Ty otázky jsou nakonec důležitější než odpovědi, protože některé moje odpovědi jsou odlišné od Milanových. Podstatné ale je ty otázky vyslovit!

Kniha je vybavena bohatým poznámkovým aparátem, odkazem na desítky knižních titulů a několik doporučených internetových stránek, a rovněž velice potřebným rejstříkem.

Nakonec ještě přidám několik dobrých rad, vyplývajících z pozorné četby:

Šamanismus přispívá k lepšímu zdraví svého nositele. Staňte se proto šamanem! Přepracovaní a "překávovaní" manažeři, nesoucí odpovědnost za chod firmy, trpí méně srdečními poruchami než jejich zdravěji žijící podřízení. (No nevím. Znal jsem dva, kteří zkolabovali. Ale pravda je, že ne se srdcem. Čili – pro své zdraví bych varoval před začínáním si se šamanismem – bez patřičné přípravy.)

A protože se vlastně nejedná o recenzi, mohu k tomu připojit i některé další nesouhlasné připomínky, které mě při čtení napadly:

Viděl jsem fotbalové fanoušky, když řádili. Při pražských protestech proti MMF jsem se dostal do davu antiglobalizačních demonstrantů, kteří házeli na policajty kamení, a policajti do nás pálili výbuškami. A bylo to vzrušující. Ale byl jsem i na Václaváku za Palachiády i v prosinci 1989. Tehdy jsme netvořili dav. Ale sto tisíc jednotlivců.Máme jen omezené receptory, a můžeme vnímat pouze jimi. Sounáležitost s Bohem můžeme vnímat pouze jako sounáležitost s davem. Avšak i v davu můžeme najít individuálního přítele.

Jeden výzkum ukázal, že člověk je vpodstatě optimistický tvor. Jinak by nemohl přežít. A optimismus je vlastně - falešná víra. Další výzkum zjistil, že lidé, kteří věří v Boha, jsou statisticky spokojenější.

Shrnutí: S tou knížkou jsem spokojenej.

PS: Zájemci o problematiku se mohou setkat s autorem na jeho přednášce "Dav uvnitř člověka", již drží už tento pátek 3.2 v 18:00 na PragoFFestu. Dokonce si od něj (ne)recenzovanou knihu mohou koupit za akční cenu, a na místě nechat znehodnotit podpisem.

Skrytá autorita (Iracionalita a dav v člověku)
Autor: Milan Petrák
Vydalo: nakladatelství dybbuk, Praha, 2011
324 stran, pevná vazba, dokonce i záložka
Běžná cena 337 Kč