Ovšem protože je Izrael demokratický stát, nemá v praktickém, nenáboženském, životě problémy s rovnoprávností. Ve vládě jsou ministryně, v těžkých letech 1969–74 vedla zemi premiérka Golda Meirová. A pokud se nějaký vysoce postavený politik, třeba i prezident, chová k dámám ve svém okolí neslušně, může i přijít o funkci, případně zamířit do vězení. Jako se stalo prezidentovi Moše Kacavovi, který kvůli obvinění ze znásilnění rezignoval v červenci roce 2007, dva týdny před ukončením své funkce. Kacav si od roku 2011 odkrucuje trest, který je dlouhý jako byl jeho mandát – totiž sedm let. V průběhu této aféry, v lednu 2007, schválil Kneset prezidentovi tříměsíční přerušení úřadu. Formální hlavou státu Izrael, tedy zastupující prezidentkou, se na tuto dobu stala předsedkyně Knesetu Dalia Iciková. Jak je vidět, rovnoprávnosti lze dosáhnout dodržováním demokratických principů i bez povinných kvót a bez zakotvení v ústavě.
Naše návštěva byla domluvena na čtvrt na tři, a skutečně v tu dobu jsme po bezpečnostní prohlídce u vchodu byli vpuštěni do vstupní haly, kde se nás ujal sympatický průvodce. Protože sem se chodí nejen k soudním jednáním, ale i na turistické prohlídky. Propojenost úřadu s veřejností je dána i faktem, že místní knihovny navštěvují i izraelští studenti. A pak také nádhernou architekturou, která je plná symboliky i praktičnosti. Dávnou historii připomíná mozaika se dvěma lvy, kteří jsou symbolem jak krále Davida, tak města Jeruzaléma. Velký nástěnný obraz, který je mnohokrát přetiskován, ukazuje model této budovy, jak ho prezentuje architektka Ada Karmi-Melamede a její bratr Ram Karmi pro nejvyšší představitele státu. Jak je vidno, i architektonickému návrhu úřadu byl z nejvyšších politických špiček věnován patřičný zájem. I prezident Chaim Herzog si stoupnul, aby dobře na ten model viděl.
Krom symboliky zdobí budovu i účelnost. Středová osa chodby nás vede do prostorné haly, která mi trochu připomíná vnitřek Jonášovy velryby. Je tu velice živo, težko lze rozeznat cizozemské turisty, zvídavé Izraelce a účastníky soudních stání. Vpravo je velrybí bok mezi žebry prolomen okny, vlevo se do další kopie Západní zdi otevírá pět portálů, které opět opisují starověké brány egyptské. Za pěti vchody se nachází pět soudních síní. Do jedné z nich vstupujeme. Ocitáme se – v bazilice, jejíž kamennost je zmírněna příjemně světlými dřevěnými lavicemi. Lavice pro veřejnost se táhnou v rovných řadách, pro účastníky soudního jednání jsou uspořádány do kruhu. Místo působí vznosně a přitom prostě, pohodlně a účelně, a vlastně i přátelsky.
Jedna z účastnic zájezdu míří ke třem červeným soudcovským křeslům a usazuje se do prostředního. Ano, pohodlné. Může to posoudit z vlastní zkušenosti – je totiž shodou okolností také soudkyní. Sám si vyzkouším lavice, které jsou umístěny v levém výklenku. Zde se nachází místo pro lotry na levici – novináře…
Patnáct soudců Nejvyššího soudu jmenuje devítičlenná komise. Po svém jmenování mají definitivu, která ale končí v 70 letech, kdy musí odejít do důchodu. Mohou i dříve sami odstoupit, ze závažných důvodů mohou být i odvoláni. Výběrová komise má devět členů: Tři jsou soudci Nejvyššího soudu (včetně jeho předsedy, kteří tak spolurozhodují o svých budoucích kolezích. Dva zástupce dodává advokátní komora. Pět z devíti komisařů jsou tedy profesionálové. Politiky zastupují dva poslanci, z nichž jeden musí být opoziční. Své slovo má i vláda - poslední dva členové jsou ministři, přičemž jeden z nich je ministr spravedlnosti, který výboru předsedá. Komise tak rozhoduje více profesionálně než stranicky. A každé dva roky se obměňuje. Ve své zdánlivé složitosti až izraelsky jednoduché a vyvážené!
Ještě než opustíme tuto Mekku izraelské spravedlnosti, odskočím si v hale na záchod. Je schován za známými pancéřovými dveřmi. Ano, protiletecký kryt. Právě v době, kdy toto píšu, se návštěvníkům i zaměstnancům Nejvyššího soudu velice hodí.
(Příště navštívíme jeruzalémské tržiště Machane Jehuda.)
Přemýšleno a prožito v Izraeli po poledni 18. března 2014, psáno v Praze na Lužinách ve středu dne 20. srpna 2014. V den, kdy na Izrael opět dopadají rakety z Gazy.)
Více fotek k tomuto článku viz fotogalerie z Nejvyššího soudu a okolí.
Vyprávění o letošní cestě do Svaté země se nacházejí i v Šamanově Hospůdce u hřbitova pod štítkem Izrael. Jsou to ty články, jejichž nadpis začíná slovem "Mír…"