Minulou středu zaútočili dva islámští teroristé na francouzské občany. Útočníky byli francouzští občané, potomci imigrantů, a mezi obětmi byli také francouzští občané, potomci imigrantů. Útočníci se hlásili k islámu, nejméně jeden ze zabitých, policista před redakcí Charlie Hebdo byl muslim. Ve čtvrtek další francouzský terorista zabil po dopravní nehodě mladou policistku. Když se mu nepodařilo zaútočit na televizní studio, vybral si náhradní cíl, košer lahůdkářství. Zde zavraždil čtyři francouzské občany. Židy, protože kdo by jinak kupoval v tak drahém lahůdkářství. Onen Francouz sem šel za účelem, aby nějaké židy zabil, a povedlo se mu to. Než byl zastřelen francouzskou policií, stejně jako jeho dva vražední soudruzi.
V Paříži neproběhl útok na svobodu slova, byl to útok na svobodu! Vedený proti životům svobodných lidí s úmyslem je zabít.
Proti komu útočí muslimští teroristé, vedení ideou radikálního islámu? Ponejvíce útočí proti těm, které mají na dosah. Tedy v první řadě proti jiným muslimům v Asii a Africe, z jejichž řad je nejvíce obětí. Největším ideovým nepřítelem (nejen!) radikálního islámu jsou pak pochopitelně Židé. A dalšími pak Američané a Evropané. Cílem fanatiků obecně je, jak už jsem psal, zničení lidské svobody. Bez obrany této svobody žít by nás jakýkoli nenávistný systém zničil.
Poněkud groteskní pak je, že největším spojencem teroristů v protižidovském (a také protiamerickém a protievropském) boji jsou – Evropa a Amerika! EU a USA posílají peníze teroristickému hnutí Hamás do pásma Gazy, posílají miliardy eur a dolarů neschopnému, zkorumpovanému a (po neproběhlých palestinských volbách) nelegálnímu vedení palestinské samosprávy. EU a USA navíc představitelům skrytě radikálního islámu v čele fiktivního palestinského státu poskytují i politickou podporu.
Nu a v čele vstřícnosti k muslimům, ať už jsou neradikální nebo radikální, je pochopitelně Francie. Francie, které kdysi patřila severní Afrika i Sýrie, jejichž obyvatelé se zhusta stali francouzskými občany přímo na dnešním území Francie. Nic proti muslimským Francouzům, ostatně ti z první generace se většinou zcela integrovali. Občansky a politicky, přičemž jim Francie v rámci svobod náboženských poskytla i možnost zůstat muslimy. Z mnoha jejich potomků se však stali "političtí muslimové". Flákači, kteří pijí alkohol, nemodlí se k Mekce, ale vyhlašují boj proti francouzskému státu a svobodám, které sami zneužívají. A jak na to reagoval francouzský stát? Zástupným zákazem šátků! Přičemž v mešitách nechal teroristické duchovní, aby verbovali francouzské občany do války proti svobodnému světu.
"Hlavně nedráždit!" Hloupé heslo francouzských přizdisráčů, které vedlo například k rušení vánočních besídek i veřejných vánočních stromů. Muslimy by to totiž mohlo urážet. Zajímavé je, že nikdo nepečoval o to, aby to neurazilo židy. Nu – židy svátky jinověrců neurážejí, pokud je jinověrci nehodlají aplikovat v jejich domácnostech. Avšak zdá se, že radikální muslimové chtějí "aplikovat" svoje svátky a hlavně svoje náboženské zákony v domácnosti zvané Evropa. "Nedráždění" vede v zemích, jako je Francie, Německo, Belgie nebo ve Skandinávii k tomu, že se zde nepotlačují antisemitské výroky, výhrůžky a fyzické útoky. Krom toho existuje široká evropská pseudoitelektuálská a levičácká antisemitská zášť, která ovládá většinu médií, a kryje se "svobodou slova" a "vyvážeností". Svobodou, která ve svém důsledku bere jiným lidem "svobodu žít", a "vyvážeností", která dává stejný prostor vrahovi, jako jeho oběti.
Vrcholem francouzské europejské pseudokorektosti pak byla výzva z Elysejského paláce do Jeruzaléma: "Netanjahu, nejezdi!" Izraelský premiér neměl být přítomen společnému pochodu státníků před milionovým davem, který se v neděli shromáždil v Paříži na památku sedmnácti obětí teroru. Nebylo by to vhodné, protože by "odváděl pozornost".
Vadilo, že by premiér židovského státu, jehož dva občané byli zabiti islámskými teroristy, odváděl pozornost od padlých francouzských občanů ke čtyřem židovským obětem? Přičemž i oni byli francouzskými občany? (I ti dva izraelští občané měli dvojí občanství – francouzské a izraelské.) Ten druhý útok byl přitom veden na židovský krám, a měl za úkol zabít židy, proto, že to jsou židé!
Aby byla groteska dovedena do dokonalosti, byl pro "vyváženost" do společného státnického houfu přizván i (nelegální, avšak legalizovaný) předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás! Ten Abbás, který v loňském říjnu při dalším muslimském rumrajchu kolem Chrámové hory svými nenávistnými výroky poňoukal své spoluobčany k "ochraně svatého okrsku před Židy“, načež došlo k násilným činům proti Židům!
Benjamin Netanjahu přitom děsně překročil diplomatické meze, když na shromáždění s rodinami obětí pravil, že "Izrael je ochotný a připravený přijmout francouzské židy". Neměl prý ona slova v "této rozjitřené době
použít". Ale – Izrael je vždy ochoten a vždy připraven přijmout lidi s židovskými kořeny. Zejména, když jim tím může zachránit život!
Ale – ona ta doba je "rozjitřená" už nějaký čas. Ve Francii se rozjitřila zejména v březnu 2012 po hnusné islámistické vraždě tří židovských dětí a rabína (a několika francouzských vojáků, z nichž nejméně jeden byl muslim). Netanjahu nemusel nic říkat, a stejně vloni z Francie do Izraele emigrovalo přes 7000 Židů (velké "Ž" označuje národnost i u nenábožných lidí). Netanjahu nemusí nic říkat, aby do Izraele emigrovali Židé třeba z Belgie nebo ze Skandinávie.
Francouzští politici hořekují: "Francie bez Židů by nebyla Francií!" Tak pro to něco dělejte, kruciš! Demonstrace na památku obětí nestačí, je potřeba skončit s vaším pod úsměvy skrývaným antisemitismem a podlézáním militantním mulláhům!
Proč francouzští Židé, kterých je v zemi zatím ještě 475 tisíc, jedou do Izraele, který je obklopen nepřátelskými státy a v němž existuje reálné ohrožení atentáty ze strany palestinských Arabů?
"Protože chci, aby moje děti, když jdou do školy, byly v bezpečí," odpověděl při výstupu z letadla na letišti Ben Guriona jeden s čerstvých francouzských imigrantů. Neboť Izrael je schopen, ale hlavně ochoten svým občanům zajistit jejich právo na život všemi prostředky! Ano, Izrael chrání sám sebe. Ale tím chrání i celý svobodný svět, když ten není schopen sám se bránit.
Dnes, tedy v úterý 13. ledna 2015, přijeli do Izraele z Francie natrvalo čtyři zvláštní imigranti: Lidé, které jejich země neuměla ochránit. Nemyslím vojensky, či policejně, ale občansky. Jejich těla byla uložena na svahu pod Olivovou horou, na tisíciletém židovském hřbitově nad údolím Jósáfat naproti jeruzalémské Zlaté bráně, aby to měli blízko, až nastane Poslední soud. Jo – pro antisemitské korektory: Stali se tak dalšími "okupanty" ve své vlastní zemi, neboť tyto lány hřbitovů leží na území "Západního břehu" (Jordánu), jako ostatně celé Staré město jeruzalémské.
Možná proto na tento obřad dorazila z Francie toliko ministryně neprovokačního životního prostředí…
Izrael je jediná země na světě, která je schopna zajistit Židům bezpečí a možnost rozhodovat o svém životě. Možná i proto odmítly rodiny židovských obětí, aby jejich příbuzní spočinuli ve lhostejné francouzské zemi.
Psáno v Praze na Lužinách dne 13. ledna 2015