 |
| Derwent Watter u Keswicku |
"A co říkáte brexitu?"
"Prosímvás, dejte nám s tím už pokoj. Už aby to bylo za náma."
Mimochodem: Nezaznamený český purista kdesi před časem oznámil, že "česky" se slovo "brexit" vyslovuje "bregzit", a od té doby se toto podivné slovo line z českých médií. Angličané však zřejmě nesledují česká média, a tak to slovo vyslovují blbě: "breksit". Ale tak je to se vším. Nejvíce s posledními "protievropskými" volbami!
Píšu tady sérii reportů z Jezerního kraje v severní Anglii, kdež jsem s dcerkou a zetěm strávil týden. Mám k tomu svůj Jezerní Sešit, ze kterého mohu dnes, den po britských volbách, citovat. Takže vím, že když se právě při návratu z břidlicového lomu/dolu v horském sedle Honister mladí zastavili na nákup v Keswicku, tak jsem si do toho sešitu po chvíli čekání na parkovišti před obchoďákem zapsal nečekaný poznatek:
"Auta zde nemají značku EU. ŽÁDNÁ."
No, nakonec jedno takové s espézetkou, na které byl vyznačený europejský kruh hvězd, na parkoviště dorazilo. Jo, a támhle ještě stojí druhé. Z padesáti kusů. (Alespoň nebudou mít Britové vícenáklady s novými značkami...)
Když jsem pak věc konzultoval s dcerkou Terkou, tak vyjádřila názor, že Velká Británie je ostrov, a vlastně těmi auty ani nikdo nikam jezdit nemusí. No, i když existují trajekty a auto se dá například navagónovat pro jízdu Eurotunelem?
Tak Británie je ostrov, a když vládla mořím, tak se všude její občané dostali lodí. Jenže když jsme si se žínkou Ivankou (dnes by měla právě 75. narozeniny...) kupovali své poslední auto, tak jsem pak na něj od ouřadu vyfasoval značku s oním evropským logem, ať jsem ho chtěl či nikoli.
Označení EU rovněž chybělo na našem dieslovém jedenapůllitrovém fordíku z půjčovny. A teď se tam už neobjeví. A to auto bude jezdit, navzdory tomu, že se do vedení EU dostali Zelení Khmérové, kteří nás chtějí zachránit tím, že budeme jezdit na přírodně přítulnou elektřinu. Zatímco nepřátelé lidstva zůstanou u svých jedovatých spalovacích motorů.
No, jedovatých: Tenhle nový diesel má podstatně nižší spotřebu paliva než benziňáky. A víte co?
Ve zplodinách za tím autem je méně prachových částic než před ním!!!
A teď k těm volbám: Volební odhady mluvily jasně pro torye/ Borise/ brexit. Vůbec první obvod, sečtený po 22:00 (greenwichského času) však patřil labouristům. Ještě před druhou hodinou A.M. vedli labouristé 23:18. O půl hodiny později bylo sečteno 114 obvodů z 650, skore se už obrátilo ve prospěch konzervatistů na 52:49. (V jednom obvodě vyhráli liberální demokraté a v sedmi skotští nacionalisté.) Konečný součet však odpovídal odhadům. Dopoledne v pátek, zatímco toto píšu, chybí jediný mandát. Jinak "konzervatisté" vyhráli nad "labouristy" 364:203. První odhady přitom uváděly 366 pro Borise Johnsona a jeho partaj. (Severní Irové řešili Irsko, Skotové zase Skotsko, o náladě Velšanů jsme nezískali informace. Takže šlo hlavně o Anglii.) Nebudu opakovat komentáře k novému rozdělení sil v novém parlamentu. Jenom přičiním pár poznámek:
Už 16 minut po uzavření volebních místností, těsně po zveřejnění prvních relevantních odhadů, posílila libra vůči euru o 2 %.
Původní "náskok" labouristů byl dán tím, že nejdříve byly sečteny londýnské okrsky.
Londýn, to je to město, kde milion Britů drsně protestovalo proti brexitu. (Milion podle pořadatelů, 400 tisíc dle policie, divím se, proč se nezeptali mobilních operátorů.) Londýn, to je to město, ve kterém má (podle nezachycené odbornice) prakticky každý "nějaké etnické kořeny" a Londýňané ve druhé generaci už prakticky neexistují. Londýn, to je to město, ve kterém se protestuje proti oteplování, a jež trápí enviromentální žal. Ano, je to město s mnoha londýnskými kavárnami, avšak nikoli anglické město...
Neustálé volání po druhém referendu bylo vyslyšeno právě těmito volbami, avšak nevyznělo tak, jak si nebrexitáři přáli. Co si přáli nebrexitáři? Nebrat v úvahu referendum, nebrat v úvahu trapnou demokracii. Důvody měli mnohé, většinou blbé, jako například:
"Výsledky referenda byly těsné." Kdyby byly těsné naopak, bylo by to v pořádku.
"O důsledcích brexitu nám lhali." Jo, ale oboje strany!
A nejtrapnější argumet: "Volili staří lidé, na které důsledky brexitu nedopadnou" (protože stejně už brzo umřou). Proto měli mít volební právo šestnáctiletí. Nikdo (veřejně) nedotáhl tuto představu demokracie do konců, ve kterém by volební právo lidem nad padesát bylo odejmuto.
Nezapomeňme, že Velká Británie je Orwellova země, kde vznikl román 1984. A pamatujme, co čekalo Společenství prstenu, když se vrátilo do Kraje po návratu boje se zlem, přicházejícím z východního Mordoru! To vše by mohlo Anglii ještě potkat. Protože:
"Labouristé" už dávno nejsou labouristé, tedy něco jako anglická sociální demokracie. Jejich vůdce Jeremy Corbyn není sociální demokrat, není ani neomarxista, ale echtovní staromarxista, sprostým, ale výstižným označením vlastně "komunista". A nejde jen o Corbyna, ten se dostal do čela partaje právě proto, že je takto definovaný komunista. A aby byla paralela s komunismem přesná, pak Jeremy je také provařený antisemita. A zrovna tak je antisemitská celá jeho partaj. Což neznamená, že by v ní po uplynulých antisemitských skandálech ještě nezůstal sem tam nějaký židovský poslanec. Po skandálech, ale před volbami.
No a "konzervatisté" jsou dnes "pravicoví" tak málo, jak jen lze. Svým programem ve zdravotnictví a školství připomínají spíš sociální demokraty Willyho Brandta... A navíc - Boris Johnson ukázal, že umí uchopit ovci ke stříhání. (Ovce jsou na anglickém venkově nejpilněji pracující dělnice - pasou se od rozbřesku do tmy jen s přestávkou na polední odpočinek.)
Ještě připomínka: Aby byl v Británii někdo ministrem, musí být nejdříve poslancem. Takže ti z bývalých ministrů, kteří nezískají ve svém obvodu mandát, se už znovu nemohou stát ministry. (Týká se i prvního ministra!)
Moji milí Angličané hlasovali nejen pro brexit, ale i proti socialismu, proti komunismu, proti antisemitismu, proti sebenenávisti - a hlavně pro zdravý rozum.
Psáno v Praze na Lužinách v pátek 13. prosince 2019
PS: Británie vládla mořím a Commonwealthu. Takže se dnes okamžitě s plánem na uzavření nových obchodních dohod vytasily Austrálie a Nový Zéland. (O USA nemluvě.)
