pátek 10. ledna 2020

Léta dvacátá, nebo jaká?

Aston tady ve čtvrtek přivítal dvacátá léta. Připustil že je to možná dětinství, ale je rád, že zase budou nějaká „átá“ léta:

"Nultá léta? Žádná léta? Rozpaky přetrvaly i do následující dekády. Nikoho nenapadlo mluvit o „náctých“ létech. Přitom poslední „náctý“ rok skončil ani ne před týdnem. Někdo mi možná přihraje odkaz, jak to řešili ve dvacátém století. Ti taky měli své nulté roky a potom ty „nácté“."

Astone, jestli si myslíš, že ti někdo v diskusi přihrál nějaké informace, tak ano, z celkem 520 příspěvků se tomuto bodu věnovali dva (číslicemi 2) čtenáři. Abys to nemusel hledat, vytáhnu je tady:


L. Ondráček 9.1.2020 7:17
Ono přísně vzato, žádná dvacátá léta ještě nenastala. Ta nastanou až rokem 2021. Teď pouze letopočet začíná "2". Ono se to ale plete pořád. Slavili jsme rok 2000, no proč ne že? Ale vstup do dalšího tj třetího tisícileté to nebyl. Ten nastal až rokem 2001 atd. Všechno to má na svědomí ten Ježíš z Nazaretu. Škoda, že se nenarodil o rok dříve, hned by to bylo jednodušší. :-)
...
J. Jurax 9.1.2020 12:59
A ještě, výraz desátá léta jsem určitě někde četl, ale nultá takměř jistě ne ...
...

Ke kolegovi Ondráčkovi: Rabbi Jošua je v tomto nevinně. Rok Nula neexistoval, ale mohou za to Římani, kteří nulu ještě nevynalezli. Možná proto, aby ji nemuseli tesat do kulata. (Přihraje mi někdo nápad, jak by mohla vypadat římská nula? Je ovšem nutné, aby se dala rovně tesat majzlíkem do mramoru. Ale! Při korektuře mě napadlo písmeno N. Akorátže starověcí Římané nepovažoval "nic" za číselnou hodnotu, a záporná čísla taky nepovažovali za potřebná, minusový stav peněz byl prostě prodělek nebo dluh...)

Avšak neexistující nula v letopočtu za tenhle posun podle mého názoru nemůže, v případě počítání staletí jde o matematickou, přesněji aritmetickou konstrukci. První století skončilo až na konci roku 100. (Stejně jako když dítěti slíbím kapesné stovku, tak mu dám celou bankovku a ne 99,50.) Takže druhé století začalo 1. ledna roku 101. A proto jsou taky léta devatenáctého století (krom posledního roku) označena letopočtem, začínajícím osmnáctou. My, kteří jsme se narodili ve století dvacátém jsme jasně věděli, že zase píšeme v datech nejdříve devatenáctku. Taky dvacáté století skončilo dvacítkou a dvěma nulami, protože když si chcete do bazénu nalít dva tisíce litrů vody, taky ty tam budou celé až s poslední kapičkou roku, vlastně litru 2000. Prostě až dokončený letopočet MM navršil století dvacáté. (Vida, Římani by s tím problém neměli, začínat jednadvacáté století číslicemi MMI!)

No a stejně by to mělo být s desetiletími. Jenže tady se kolega O. O. mýlí. Dvacátá léta jsou ta, která začínají dvacítkou (2020-2029), aritmetika jde stranou, tentokrát vyhrálo čistě češtinářské hledisko. (Takže Ondřej Neff se tentokrát zase nespletl! Ale ani čtenář Ondráček nakonec nepřijde zkrátka.:)

K rozpakům nad "nultými léty": Tento výraz se, pane kolego Juraji J., skutečně v médiích objevil, avšak až tak vloni! Musím konstatovat smutný fakt, že za celých dvacet let jsem správný výraz "první léta" (vzor "první století", které tedy trvalo od roku 0001 do roku 0100 včetně) slyšel snad jen dvakrát!!!

K patvaru "nultá" léta vedlo patrně to, že letopočty těch let začínaly po úvodní dvacítce nulou. Ale z hlediska češtiny to zní hovadně. (A aritmeticky osm kaček není nula korun, když si šetříte na svou první desetikorunu po halířích!) Manažeři a politici tehdy používali pro označení těch let zkratku typu "dva pět".

Za mého dětství, když se chtělo legračně zdůraznit stáří nějaké věci, tak se říkalo, že se třeba jedná o vysavač z roku "fünf", tedy z doby starého rakousko-uherského mocnářství, kdy byla němčina úřední řečí vládnoucího národa. (Podobný trik jsem použil v řeči hrdiny jedné mé povídky, odehrávající se v posledních letech jednadvacátého století. No a mám doma žehličku na uhlí z roku cvaj po pratetičce tchána, a nejedná se o rok 2002, ani 2022!)

Výraz "desátá léta" se také objevil asi až před dvěma lety, ale fakticky se užívalo k určení konkrétního data i nadále předchozího manažerského "dva jedenáct". Desátá ta léta být nemohla, když číslovky od 11 do 19 končí na příponu "-náct". Ale  výraz "náctá léta" považuji za paskvil, převzatý z angličtiny. (A on se tento termín docela používal, Astone, asi málo sleduješ televizi!) Tak jak ta nedávno uplynulá léta "správně" nazývat?

V minulém století se to opisovalo všelijak, třeba jako "těsně před první světovou válkou", "léta světové války", případně "krátce po vzniku republiky". Tyto události byly natolik výrazné, že překřičely aritmetický či češtinný dojem z letopočtů.

"Rozpaky přetrvaly i do následující dekády", píše principál Psa ve své glose a nevědomky užívá správného výrazu. Ano, aritmetika si přecejen taky štrejchla, pane Ondráčku - jde o druhou dekádu!

Ve které stále žijeme, neboť skončí až letos na silvestra, tedy na konci prvního roku dvacátých let jednadvacátého století!

Ještě: Letos je to snad poprvé, kdy jsem se v novém roce nespletl při psaní letopočtu! (Tedy nenapsal jsem automaticky letopočet loňský, jako jindy činívám až do února.) Taky vám ta číslice 2020 připadá příjemná? Až magická? Jémine, to bude 20. února na matrikách a v kostelech narváno svatebčany!

Psáno v Praze na Lužinách v pátek 10. 1. 2020