Co uděláme, až Čínská lidová republika zaútočí na Čínskou republiku, aby ji obsadila? Tedy až pevninská komunistická Čína zaútočí na demokratickou ostrovní Čínu, aby prosadila svůj dlouhodobý záměr sjednocení?
Ony totiž existují nejen opakované deklarace, ale i postupné kroky, které k tomu směřují.
Za prvé: Čína prohlásila Tichý oceán, včetně jeho přilehlých moří za čínský oceán. A to až po pacifické pobřeží USA.
Za druhé: Čína dost masivně zbrojí a plánuje dohnat a předehnat US ozbrojené síly v počtu i kvalitě zbraní i lidí.
Za třetí: Čína už vojensky obsadila korálové atoly a okolní roponosné písčiny v oblasti Jihočínského moře, které si jinak nárokuje dalších asi pět nebo šest států - včetně Tchaj-wanu. Na mapách z dob rozděleného Vietnamu, kdy si je nárokoval zlý Saigon (Jižní Vietnam), je českoslovenští komunisté přiřkli svým čínským soudruhům z tamní KSČ. (Mapa světa, ČTK, Praha 1972.) Po diplomatickém a následně i vojenském vítězství Hanoje a sjednocení země pod přátelskou vládu RVHP, řízenou z Moskvy, se ve školním atlase z roku 1989 náhle objevuje vietnamské vlastnictví. Ale jen v tom atlase. Čína zde má totiž trvalou vojenskou posádku pod ochranou lodí čínského námořnictva. Celé Paracelské ostrovy okupuje od roku 1974, kdy zde vyhrála bitvu nad vietnamským námořnictvem. Část vzdálenějších Spratlyových ostrovů obsadily v roce 1980 obojživelné námořní jednotky ČLR. Komunistická Čína zde postavila umělé ostrovy na pilotech, by měli vojáci kde bytovat, načež začala tuto oblast „oceánograficky zkoumat“ (zjišťovat, kde je ropa) i díky smlouvě s UNESCO...
V listopadu 2013 zase připlula první čínská letadlová loď k neobydleným ostrovům, jež obsadilo Japonsko už v roce 1895 po 1. čínsko-japonské v roce. V různých překladech se jmenují různě, česky pak Špičaté ostrovy. Čína vyhlásila svou svrchovanost nejen nad těmito ostrovy, ale i nad vodami kolem nich a také nad vzdušným prostorem. Mluvčí čínského ministerstva obrany Jang Jü-ťün tehdy pravil, že „založení protivzdušné rozpoznávací zóny je v souladu s mezinárodními pravidly. Podle mezinárodního zákona respektuje Čína letovou svobodu různých zemí. Normální lety mezinárodních linek v rozpoznávací zóně nebudou ovlivněny."
A nenormální? Ty budou sestřeleny! Načež všechny aerolinky, které tudy létaly do Hongkongu, pro sichr hlásily své lety dopředu čínským okupantům. Dokonce i All Nippon Airways, státní společnost. Na prvním místě byla bezpečnost cestujících.
Pro první čínskou letadlovou loď to bylo první bojové nasazení od doby, kdy si ji rozestavěnou koupili soukromí Číňané od Ukrajiny, aby ji prý přestavěli na plovoucí kasino. Přičemž neexistuje něco, jako „soukromá čínská společnost“. Vždy jde o společnost, kterou vlastní některý vysoce postavený úd KSČ(íny). Často je dalším „akcionářem“ nějaká z čínských tajných služeb či armádních součástí. Navíc všichni Číňané jsou povinni na vyzvání dobrovolně(!) pracovat pro čínskou rozvědku.
Když si čínští komunisté od Ukrajiny kupovali prototyp ještě sovětské palubní stíhačky Su-33, tak už asi ani nemuseli nikomu namlouvat, že má jít o taxík pro ono kasino. Číňané teď mají svoje palubní skvělé stroje J-15, které dokážou zhatit přelet každého nepřátelského letounu přes výsosté čínské území. (Nebo přes území, které prohlásí za své.) Testovaly je svým blízkým průletem americké stíhačky z americké letadlové lodi - a nic. Nakonec Číňané tohoto svého mezinárodního pirátství zanechali a odpluli.
Mimochodem - ČLR si v devadesátkách chtěla od Rusů koupit originální súčka, ale když ti zjistili, že Číňané mezitím kopírují jejich stroj, tak se našňupli a obchod zarazili. Čínská propaganda tvrdí, že J-15 je čistě domácí letadlo, a kdo se opováží tvrdit něco jiného, ponese těžké důsledky, nicméně svůj motor, zbraně a avioniku zabudovali Číňané do ukradeného draku letadla.
To už je jako s těmi ostrovy. Ty Špičaté se nacházejí ze všech zemí nejblíže - Tchaj-wanu. Takže toto by bylo lze považovat za další pokus o obsazení „jeho“ území.
Mezinárodně uznaným vlastníkem je však Japonsko, největší spojenec USA v oblasti. Tchaj-wan je taky americký spojenec, ale trochu menší. Zatímco prezident Obama se v tom roce 2013 ještě nechal slyšet v tom smyslu, že Pacifický oceán je dost velký na to, aby se po něm mohly prohánět lodi různých spřátelených států, pak současný zlý muž na americkém trůně se mračí o něco víc, než usmívá. Avšak budoucí US administrativa možná bude více řešit domácí občanskou válku. A čínským komunistům se zase mohou začít sbíhat sliny.
Takže co uděláme, až ČLR napadne Tchaj-wan? Co uděláme my - Evropa?
Co jsme my, Evropané, dělali za válek, které vedli Srbové s ostatními odpadlými zeměmi z federativní Jugoslávie? Velký kulový. Maximálně jsme bezmocně přihlíželi. Tehdy se ukázalo, že evropské armády umějí mimo své území vyslat jen 5 % svých vojáků - a ti nechtějí zbytečně nasazovat své životy za „ztracenou věc“. Věc tedy rozseklo až americké strategické letectvo.
Co jsme my, Evropané, udělali, když Putinovo Rusko válčilo proti Gruzii a obsadilo pak část jeho území? Válka s majitelem jaderných strategických zbraní nepřichází v úvahu. Ale museli jsme jet na olympijské hry do Soči, jen pár desítek kilometrů od zabraného území?
Co jsme my, Evropané, udělali, když Rusko okupovalo Krym a rozpoutalo válku na východní Ukrajině - nebo přinejmenším zbraněmi a vojáky podpořilo odštěpenecké „lidové republiky“?
Zavedli jsme embarga. Alespoň to. I když je leckdo zpochybňuje. (Hlavně ruští vlivoví placení i ideoví agenti.)
Takže - co uděláme my, Evropané, AŽ...?
Zatím jeden Evropan udělal něco NEŽ! Ano, i já schvaluji cestu předsedy českého senátu na Tchaj-wan. Odpuzující čínská reakce naštěstí vyvolala reakci politiků i větších evropských zemí, než je Česko.
Miloš Vystrčil je po dlouhé době konečně prvním českým politikem, který jednal dříve, než jsme museli přemýšlet, jak se máme zachovat, AŽ se něco stane. (Tedy první, který to stihl. Který zvedl dědictví po svém předchůdci Jaroslavu Kuberovi.)
Měli bychom i v jiných oblastech konat dříve, než se něco stane. Aby se tak nestalo!
Chválím toto NEŽ!
Psáno v Praze na Lužinách v pondělí 7. září 2020
