úterý 15. září 2020

Jak vznikl Izrael?

Vpodstatě podvodem. Alespoň podle francouzského historického dokumentárního filmu "Tak vznikl Izrael" od společností Nouvelle Tribu, Paradigma Films atd. za participace dalších francouzských společností. Pořad šel na stanici Prima ZOOM v sobotu 12. září 2020 večer. Autoři filmu, ve kterém vystupují mluvící hlavy sedmi různých univerzitních vědců, prokládáné střípky dokumentárních záběrů, na tuto stručnou odpověď potřebovali hodinu a čtvrt. Ta doba je potřebná na to, abyste nejdříve nepochopili, že jde o antisemitskou propagandu. 

Účinná propaganda uvádí nejdříve známá fakta, která však užívá výběrově. To znamená, že tato "bílá propaganda" některá fakta neuvádí. Po třech minutách sledování jsem pochopil, že zřejmě půjde o takovýto "dokument", který mohu shlédnout s tím, že autoři díla vybrali antisionistické celebrity. Antisionisty jsou i mnozí Židé, a to, že se nejdříve třeba většina amerických ortodoxních židů stavěla proti vzniku státu Izrael na historickém území, je známá pravda. I tak ale mohlo jít o zajímavý a podnětný zážitek - pokud divák pochopil, že se na vznik státu Izrael bude tento dokument dívat z antisionistické pozice. A pokud by pochopil, že se nedívá na pořad dokumentární, ale propagandistický, tedy "bíle" propagandistický.


Ještě můžeme přijmout tvrzení, že "sionismus byl židovské romantické národní hnutí, který byl podobný jiným národním hnutím v 19. století". Pokud si nedáme pozor na nenápadný oslí můstek, že - stejně jako jiná taková hnutí - byl plný výmyslů. Už ve čtvrté minutě programu se na základě této premisy od jedné profesorské mluvící hlavy dovíme zjevenou pravdu, že "sionisté oživili legendu o návratu do staré vlasti, kde údajně žili Židé jako národ". (Zdůraznil Šaman, jakž i dále bude provedeno.)

K té "podobnosti" národních hnutí: Obrození Němci i Češi čerpali znalost o svých vymyšlených dějinách (Prsten Niebelungů, Dívčí válka atd.) z bible? Anebo z nejméně dva tisíce let starých "svitků od Baltského moře"?

Údajně, neúdajně - Židé jako národ už před nejméně dvěma tisíci lety na území dnešního Izraele i jeho blízkého okolí prokazatelně žili. (Jak o tom svědčí např. vykopávky desítek starověkých synagog.) Měli společný jazyk s originálním písmem, měli školy, měli správní aparát, měli nejdříve tradované, později psané dějiny. Samozřejmě, že nejprve šlo o pověsti, avšak pravdivost příběhů z První a Druhé knihy Královské lze doložit ze souběžných asyrských záznamů. Židé od 12. století před naším letopočtem obývali území s nepřesně i přesně vytyčenými hranicemi. Svoje náboženství a svůj jazyk si zachovali i v babylónském zajetí i ve všech dalších vyhnanstvích (hebrejštinu aspoň jako posvátný jazyk Tóry), třebaže jim vládli cizí panovníci. Co ještě byste chtěli více z definice slova "národ", aby Židé splňovali?



Za zpochybněním starobylého židovského národa nastupuje okamžitě i popření jeho starověké státnosti: (Sionisté tvrdili, že) "Židé měli stát, což je historická fabrikace." 

No, pokud je existence starověkých židovských států "fabrikací", tak se v Jeruzalémě, Judeji, Samaří, Galileji, Negevu i jinde na území dnešního Izraele museli sionisté hodně namakat, aby tam vyrobili ty kilometry kubické archeologických nálezů, dokazujících dávnou přítomnost izraelského národa. A existenci izraelského státu. On totiž existoval jistý král Saul (minus tisíc dvacet až minus tisíc před naším letopočtem, i když to byl spíš ekvivalent soudce), pak král David a pak král Šalamoun. Jsou to sice podle některých vědátorů králové z pověstí, ale zůstaly po nich královské hrady. 


Před časem jsem stál na tři tisíce let starých hradbách opevněného města Dan, což bylo nejsevernější místo historicky existujícího Izraelského království. A dodnes jsou na jeho starobylých hradbách postavené moderní zákopy z izraelské války za nezávislost z roku 1948 i dalších válek. Existoval i jistý judský král Herodes Veliký, který tedy vládl svému království, třebaže šlo jen římský protektorát. Ani toho neznáte, když už neznáte knihy Královské?

Takže pokud existovaly královské hrady, na nichž sídlili izraelští králové, pak museli ovládat určitou část území, kterému říkali "království" - no a království je formou státu, to jste se na Sorbonně neučili? A ten stát měl i vlastní peníze, těm mincím se říkalo "šekely"...

Dalším překvapivým objevem pro mne bylo tvrzení jedné z oněch hlav, že Židé nebyli v 1. století n. l. z dnešního území Izraele "vyhnáni". (Pokud by výšeuvedný vynález o neexistenci židovského národa a židovského státu na území dnešního státu Izrael bylo pravdivé, tak toto je nadbytečná informace. Národ, který neexistuje, nemůže být přece vyhnán ze země, kterou neobývá. Ale tak to nebylo míněno.) O vyhnání Zidů prý neexistuje žádný doklad, směje se ta chytrá hlava! Ano, v té době byli zaznamenáni třeba v Římě, ale tam se jen - "rozšířili"...

To má být pokus o chucpe? 


Možná, že kdyby onen vysmátý profesůrek četl třeba spisky jistého Josepha Flavia, tak by se dověděl, že po pádu Jeruzaléma v první římské válce (rok 0070) bylo toto město vyvráceno z kořenů (krom pevnosti Citadela) a již nikdy nemělo být znovu postaveno. Římané pobili statisíce Židů - a tisíce jich zajali. Sloužili jim pak v Římě jako otroci. Tak se Židé v 1. století "rozšířili". 

Nejvíce se však "rozšířili" ve druhém století po porážce povstání Bar Kochby (132-135 n. l.). Císař Hadrián si na nich pak smlsnul. Podle Wiki:

"Hadrián zakázal Židům jejich náboženství, popravoval jejich učence a zakázal vlastnit a užívat Tóru. Mnozí Židé byli odvedeni do otroctví. Na místě Jeruzaléma nechal postavit římské město Aelia Capitolina, do kterého byl Židům vstup zakázán a ve kterém byl vybudován chrám se dvěma sochami, jednou Jovovou, druhou vlastní, Hadriánovou. Judeu přejmenoval podle dávných Pelištejců na Palestinu, aby zahladil i sebemenší památku na židovské osídlení." Toto je ve filmu uváděno "bíle propagandistickou" větou:

"Neexistovalo žádné politické rozhodnutí, že (Židé) mají odejít." 

Nebo o tom neexistuje přímý doklad. Faktem však je, že odcházeli. Nejvíce vskutku až ve 3. století n. l. do Babylónie, a to v době krize římského císařství. Nicméně zničení hlavního města, ústředního chrámu a Hadriánovo vymítání židovství znamenal začátek odchodu Židů z vlasti. (Když nesmějí provádět obřízku, tak jak mají zůstat?)


Samozřejmě, že v Izraeli vždy nějací Židé žili. Někteří zůstali, aby měli pro změnu koho vyvražďovat (spolu s muslimy) i křižáci v 11. století. Ve svatém městě Safedu stávalo sedmdesát synagog, než většinu z nich zničilo zemětřesení v roce 1837 (nejstarší pocházela z roku 1301). Samozřejmě se Židé celou historickou dobu také navraceli, nejen na konci 19. století, ale například i od roku 1558 do Tiberias. Tehdy sem prchali před španělskou inkvizicí, a to díky jisté doně Gracii.

Tak ano, židé nebyli "vyhnáni", jen "vyháněni". Ale celá tahle konstrukce byla ve filmu uvedena zjevně proto - aby popřela sionistickou ideu o "navrácení"...

Hlavně mi však vrtalo hlavou, proč se dávné izraelské státy náhle staly "fabrikací", až mi tok "dokumentu" ozřejmil smysl této neuvěřitelné lži: Šlo totiž o předehru ke lžím o vzniku novodobého státu Izrael. Prý šlo především o imperialistický záměr USA. Aby k tomu Američané získali podporu Libérie, uplatili ji. Pak uplatnili svůj vliv na země Jižní Ameriky. Nakonec tedy získaly pro svůj záměr v listopadu 1947 dvoutřetinovou většinu v OSN. O nepopiratelné a nezastupitelné úloze Sovětského svazu a jeho počínajících satelitů zde nepadlo ani slovo! Jen ve vloženém dobovém filmovém dokumentu zazní "Sovětský svaz - pro...".  (Nejpozději, když padlo slovo "imperialismus" jsem si uvědomil, že ti páni profesoři - a dvě paní profesor - jsou nejspíš levičáci, neomarxisté, což tedy vysvětluje jejich způsob protiizraelské argumentace.)



Zvláštní je, že těmhle soudruhům ležela v žaludku již tato zakládající rezoluce Valného shromáždění OSN č. 181. Žádná mezinárodní instituce prý nemůže určovat, jak se má rozdělit cizí země! (Ale jaké je hlavní město cizí země, to určovat může, že ano?) Faktem však je, že tato oblast byla určena jako mandátní území ke správě Velké Británii Společností národů už na Pařížské mírové konferenci v roce 1919. Když si pak Britové po druhé světové válce nevěděli se situací rady, šoupli problém k řešení OSN, která vznikla vysloveně jako nástupce Společnosti národů. Kdo jiný by mohl rozhodovat?

Už jsem téměř nevnímal, když mne z omdlení probudila nehorázná tvrzení, že zatímco Židé ilegálně kupovali zbraně (přes embargo OSN, samozřejmě, legálně neexistující stát nemohl mít zbraně), tak "podpora Palestinců ze sousedních arabských zemí byla slabá". Mezi tu "slabou podporu" se zřejmě počítají i dodávky těžkých zbraní ze sousední Sýrie - včetně jejich obsluhy. A to ještě v době britského mandátu. Úplně na zvracení je pak obludná lež, že nejvíce sionistům pomohli odcházející britští úředníci, kteří vládu nad zemí předali téměř výlučně Židům...

Tak Britové mohli (a museli!) předat nově vyhlášenému izraelskému státu formální vládu, smutným faktem však je, že většinu policejních stanic a pevnůstek -  včetně zbraní a munice - předali Arabům. A to i v oblastech s většinovým židovským obyvatelstvem. Stalo se tak např. v Safedu, Beisanu a strategickém Latrunu. Předali tedy i faktickou vládu nad územím v dostřelu zbraní z jejich zdí. Britové nemohli oficiálně předat vládu nově vyhlášenému arabskému státu - protože Arabové žádný stát nevyhlásili!!! 

A následující válka o nezávislost? Arabské státy prý útočily neorganizovaně, nekoordinovaně. "A proto bylo pro Izraelce snadné odolat a ubránit se," tvrdí pseudodokumet k této válce. Přičemž společný útok Jordánska, Egypta, Iráku, Libanonu a Sýrie (a symbolicky i Jemenu a Saúdské Arábie) začal koordinovaně už odpoledne 14. 5. 1948, tedy v době, kdy Izrael právě vyhlašoval nezávislost. Jasný byl také původní arabský plán, který rozděloval směry útoků jednotlivým armádám. Následná faktická nekoordinovanost spočívala v tom, že každý z arabských států si pro sebe chtěl urvat co nejvíc. 

Ani tak to nebylo "snadné". Faktem je, že silně vyzbrojené armády pěti (plus dvou) států napadly zemičku, jejíž dosud ilegální armáda nedisponovala tanky, dělostřelectvem, ani letectvem. Ona k tomu existuje i dost rozsáhlá literatura na to, abychom věděli, že tehdy to nebylo snadné, ale Izrael se ubránil. 

Nikdy to nebylo snadné. Není to snadné ani dnes, kdy je Izrael cílem antisemitské propagandy euroamerických rádoby intelektuálských tlučhubů. Nebo jak jinak ještě slušně nazvat "odborníka", který s odzbrojující upřímností poukazuje na dosud jinde nezveřejněný "fakt":

"Armádou, která mohla změnit rovnováhu(?) v boji proti Izraeli byla jordánská." Byla totiž jediná, která prošla boji druhé světové války. A byla vycvičená a pořádně vyzbrojená. O "rovnováze" Izraele, který teprve shromažďoval svou armádu z jednotlivých odbojových ozbrojených frakcí pod jednotné velení by šlo snadno pochybovat, ale než se nadechnete k námitkám, je vám předloženo další neuvěřitelné sdělení.     


"Jordánci ale měli tajnou dohodu s židovským vedením, že nebudou-li zasahovat, dostane Jordánsko možnost anektovat některé části Palestiny."
 

To sdělení je neuvěřitelné jednak proto, že za těch 72 let od oné války nebylo dosud nikde uvedeno v relevantní odborné literatuře, ale hlavně proto, že tvrdí, že obsazení tzv. "Západního břehu" bylo Davidem Ben Gurionem a dalšími izraelskými politiky a vojáky (což se vždy prolínalo) domluveno předem s jordánským králem. Přičemž ničehož nevěděli ani jeho arabští spojenci, a nedomákli se to dodnes, čemuž je těžko uvěřit. Tahle stvůra tvrdí, že izraelská vláda vědomky přenechala bez boje kus své země - včetně starého jeruzalémského města a jeho Židovské čtvrti - Jordánsku. Přičemž boje s Arabskou legií byly ty nejtěžší.

Sionská brána, otlučená střelbou v červenci 1948

Pokud by toto bylo domluvené, proč by se tedy Izraelci opakovaně snažili staré město osvobodit a stále marně otloukali Sionskou bránu kulkami svých pušek? Ale ne, tohle je ten nejneuvěřitelnější výmysl, který si autoři tohoto historického plagiátu podle všech pravidel účinné černé propagandy nechali až nakonec. Na dobu, kdy už "sionisté" (normálně myslící lidi) vypnou televizi, anebo ohlušeni předchozím přívalem zaručených desinformací přestanou vnímat. A na dobu, kdy se antisemité celého světa zaradují a vezmou tento výplod chorých mozků za pravdu.Ano, je to dokonalá pointa!

Popisované propagandistické dílko je vlastně jen dalším kamínkem v mozaice levičáckého pseudointelektuálního zápaďáckého "upravování" pravdy. Toto rozmáhající se přepisování dějin a jejich falšování je jasným pokusem nahradit historii propagandou. Však se k tomu jeden z aktérů těchto skečů otevřeně přiznal:

"Při psaní historie této války a jejích důsledků a vzpomínek, které oficiální historie často odmítala(?!), bude třeba najít společnou řeč." (To těžko, když mezi vzpomínky zařadíte alternativní, tedy lživou, historii.) "Součástí řešení konfliktů prostřednictvím jednání je nutnost vypořádat se s minulostí. 

Je třeba nalézt rovnováhu, co si máme pamatovat, a co zapomenout."

No ale máte smůlu. Protože vaše lži si pamatujeme - i když bychom na ně zapomenout chtěli.

Psáno v Praze na Lužinách 14. - 15. září 2020, fota sedmi profesorů od Bostonu přes Exeter, Oxford, Paříž, Ženevu, Tel Aviv až po Ammán sejmuta z obrazovky.

PS: Televize Prima samozřejmě nemůže znát skutečné obsahy všech kupovaných dokumentů, hlavně, když se umně zavádějící lži ukrývají za fasádu "rozmanitosti názorů". Anebo ten obsah na Primě znali? Lze ho totiž vytušit z anotace:

"12. 9. 22.00 – Tak vznikl Izrael

Historický film líčí vznik státu Izrael, přibližuje dějiny sionismu od roku 1896 do roku 1948 a odhaluje vliv západního světa. Mezinárodně uznávání odborníci v kombinaci s fascinujícími archivními záběry prozrazují, že za podporou vzniku samostatného sionistického státu stály především vlastní zájmy Velké Británie i dalších západních mocností. 

Západ je tím pádem zodpovědný nejen za osud Židů žijících v tehdejší Evropě, ale i za osud dnešních obyvatel Palestiny."

Tak už jsme doma! Tak tohle svinstvo už, Primáci, prosím, nevysílejte. Anebo nám dejte na ZOOM dokument Jak Hitler věnoval Židům město.

Žádné komentáře: