Ministerstvo zdravotnictví mi v pondělí 29. 11. ve 12.35 poslalo SMS, že se už mohu registrovat na posilující dávku očkování proti Covid-19. A pak jsem od něj obdržel ještě mail, že už od téhož dne taky mohu využít možnosti podání posilující dávky očkování. Objednat se mohu přes systém. Anebo u svého praktika. Mail vlastně přišel už ve 2.30. Ale to jsem už spal. Ráno jsem pospíchal, přes den byl stále zaneprázdněn, k vyřizování mailů se dostal až večer. Oceňuju, že ministerstvo zdravotnictví o dva dny urychlilo možnost nechat se kopuletým občanům ochránit už po pěti měsících (možnáže jde o rychlou reakci na výskyt Omikrona Mandely). Avšak já se objednal ještě týden před ministerstvem, mimo objednací systém (který mi to v té době ještě neumožnil), u své obvodní šamanky, heč! Stačil mail a telefon. A papírový kalendář. A potřetí se půjdu očkovat ve čtvrtek. Díky promluvám odborníků (nikoli reklamních) v TV jsem zvěděl, že když první dvě dávky byly provedeny vakcínou firmy Pfizer, tak že napotřetí bude nejlepší Moderna. Prostě dvě různé vakcíny typu mRNA, čímž se rozšíří spektrum ochrany.
Já se v tomto neposmívám ani ministerstvu, ani těm kaskadérům, co se odmítají nechat očkovat. Na ministerstvu zdraví zjevně pracují lidé, kteří se opravdu snaží. V rámci osvěty o potřebnosti očkování však selhávají. Možná to není úplně až tak chyba mediálních agentur, které postupují, jak jsou zvyklé z volební kampaně. A tu jsem se už naučil podvědomě vypínat. Ani to nebude chyba brutální, drsné, neetické kampaně, která následuje po té neúčinné. Protože noviny si kupuji než jednou do týdne kvůli televizním programům (nesmějte se starci, prosím), na webu jsem si je zakázal a moje inteligentní televize mi dovoluje přeskakovat reklamy televizní. Ale občas je přecejen shlédnu, nebo spíše vyslechnu, když při sledování nějaké kecací šou vyklízím nádobí z myčky a nechce se mi běžet za roh posouvat pořad. A tam jsem tedy poslední týden žádnou takovou kampaň nezaregistroval. Tu pozitivní jsem nejspíš nezaregistroval, a tu brutální neviděl.
Jistě byly obě tyto kampaně účinější než ta má na blogu nebo na Psu, která zasáhne jen několik tisíc čtenářů. Tedy, zasáhne – když ani nejde o kampaň. Snad jste si všimli, že se spíše snažím očkování propagovat. A to hlavně příkladem!!! Ale ano, ministerským ouředníkům se posmívám často, nejen ministrům zdravotnictví, ale oni vyvolávají smích spíše svým reálným vystupováním. Tedy zoufalý smích. A musíme si uvědomit, že jde o humor téměř doslova pod šibenicí.
Zato jsem bezděky zaregistroval kampaň jinou – protiočkovací. A to právě na své chytré televizi, když jsem si na ní naladil YouTube, kde na mě vyskočil klip, který nabádal k zachování svobody. Mezi ztrnulý dav zotročených postav, které zmrazeně sledovaly nějakého Velkého šéfa na obrazovce, který do nich hučel své lži, vběhl sportovní kladivář. A tento borec pak svým vrženým nářadím rozbil promítací plátno. Tentokrát nešlo o boj za svobodu prostřednictvím pití piva. Protože se svým motivujícím protiočkovacím projevem vystoupil manžel paní Lilie Khousnoutdinovy (kněžky, socioložky, designérky) pan Karel Janeček, takto finančně-derivační miliardář, bojovník proti korupci a mecenáš. (O mesiáších, kteří rozdávají miliony a miliardy, o které okradli jiné lidi, snad někdy jindy.) Z tohoto díla pokročilé černé propagandy mi bylo na zvracení! Připomnělo mi jiná díla, která na mne měla podobný gastrologický efekt.
Poprvé tomu tak bylo při vysílání okupačního rozhlasu „Veltava“, které se z Drážďan do éteru rozlehlo 21. 8. 1968. Pak při čtení „znormalizovaného“ tisku a při televizních projevech soudruha H(n)usáka. A pak nečekaně při promítání „dokumentárního“ filmu Vzpomínky na budoucnost, který u nás někdy v roce 1970 trhal návštěvnické rekordy. Ten film podle knižní předlohy Ericha von Dänikena byl tedy spíše „mysteriózní“ – a oblbovací. Použil všech propagandistických fines, které jsem zaregistroval právě v nedávné lživé kampani komunistických kolaborantů. Právě díky této zkušenosti jsem mohl odhalit jeho falešnost! Jako indoktrinované dítě jsem to žral komunistům, podobně později jako mládenec panu Erichovi von.
Zpátky k dnešku: Anticovidistům jsem to nežral nikdy, zejména když jejich názory jsou mohutně živeny již dříve profláklými ruskými státními propagandistickými agenturami Rusko Dnes, TASS a webem Sputnik. Právě takové propagandě a takovému lhaní, jako jsme četli třeba v Rudém právu nebo v časopise Zprávy, tištěném „při spojeneckých vojskách“ jsme se nemohli po Srpnu 1968 nijak bránit. Jediný způsob odpovědi našel Jan Palach a jeho následovníci. Jiří Suchý k Palachově zoufalému činu tehdy do týdeníku Zítřek napsal rozhořčený článek pod názvem Kdo lže – ten vraždí. Což nečekaně odpovídá dnešní situaci, tedy hybridní a informační válce, kterou proti nám a Západu vůbec vede současné reálnětotalitní Rusko. Jak ji v rozhovoru pro web Aktualně.cz (už v srpnu 2015!) popisuje novinář a zpravodaj České televize Josef Pazderka. Novinář Jan Gazdík, který rozhovor vedl, článek nazval Slova, která zabíjí.
No a téhle propagandě podléhají mnozí lidé. Nechci se jim smát a sotva je přesvědčím. Když to nedokážou ani zbytečně umírající na JIPkách. Ale budu se snažit, slibuji. Vidím, že je to potřeba.
Psáno v Praze v úterý 30. listopadu 2021
PS: Nu vida, původně jsem chtěl napsat pouze informační článek, jak u mě pokračuje očkovací story. A zamyšlení, jestli je správné povinné očkování u občanstva mimo sbory, kde to lze rozumně očekávat (policie, hasiči, armáda, zdravotníci…). Minule jsem mínil, že vázat povinné očkování na datum narození je kravininum a bude těžko vymahatelné, protože nemá oporu v zákoně. Nu vida, a dnes se už projednává změna existující vyhlášky ministerstva zdravotnictví, kterou (po připomínkovém řízení) může vyhlásit samo ministerstvo. Ale o tom až někdy příště.
PPS: Projev dobrodince Janečka na obnovených Slavících (které si nejspíš k mediální podpoře svých názorů k tomuto účelu koupil), jsem nesledoval, aniž samy Slavíky. Prý to bylo horší, než když rapoval Řezník. Ale díky vysoce kvalitnímu propagačnímu Janečkovu šotu na YouTube alespoň vím, co myslel Pokáč, když ve svém songu zpívá o tom, „jak matematik v tílku háže kladivem". Ostatně posuďte sami:
