pátek 18. března 2022

Dosti již bombardování hrozného!

Groznyj po válce (Zdroj: Wikipedia.org.)
Veškerá ruská diplomacie v posledních několika staletích spočívala ponejvíce na dělech a bodácích. 

Svět je "překvapen" ruským vpádem na Ukrajinu. Nyní nám různí politologové připomínají rok 2014, tedy ruskou anexi Krymu a vznik ruskou armádou podporovaných "lidových republik" na Donbase. Co se už tak nepřipomíná je, že se tak stalo pouhý měsíc po zimní olympiádě v ruské Soči. Což je region přímo sousedící s Abcházií, kterou v roce 2008 pomáhala "osvobodit" ruská vojska od "gruzínské nadvlády". Přesněji: Rusové osvobodili Abcházii od UNOMIG, tedy mírových jednotek OSN, které na mír v oblasti (marně) dohlížely od roku 1993, kdy skončil první ozbrojený konflikt mezi Gruzií a odpadlickou Abcházií. 

Marný ten dohled OSN byl i proto, že na mír přímo na abcházsko-gruzínské hranici dosírala ruská vojska, která zde pečlivě udržovala i menší pohraniční konflikty. V roce 2008 vypukla rusko-gruzínská válka, za jejíž počátek se považuje bombardování osetských vesnic gruzínským dělostřelectvem. Přitom byla zasažena i kasárna "ruských mírových jednotek". Stalo se tak ausgerechnet v noci na 8. srpna - kdy v čínském Pekingu začínaly letní olympijské hry. Tento konflikt vzalo Rusko jako vhodnou záminku k přiznání vojenské a politické okupace Abcházie. Teprve tehdy totiž uznalo Rusko oficiálně nezávislost Abcházie (i Jižní Osetie). Tu nezávislost Abcházii v té době přiznávala i část světového společenství, konkrétně Nauru, Nikaragua, Sýrie a Venezuela. Nedá mi to, abych v této souvislosti nezmínil absurdní Společenství neuznaných států, které se navzájem "uznaly" už roku 2006: Abcházie, Podněstří, Jižní Osetie a Náhorní Karabach. Společného mají tyto "státy" i to, že na jejich území jsou ruská vojska. Většinou přímo ruská armáda, jen na Náhorním Karabachu na dodržování "příměří" (obsazení oblasti Ázerbajdžánem) po posledním konfliktu dohlíží od listopadu 2020 ruský prezident Vladimir Putin a "ruští pozorovatelé".

Nechci v historii couvat do bolševického a carského období, aniž až ke Džingischánovi, pouze ke Druhé čečenské válce, na níž se Putin "udělal". Připomenu jen, že Putinovo dobrodružství v Čečensku a Gruzii spojuje ropovod, který měl z oblasti Kaspického moře vést přes Turecko jižní cestou do Evropy. V obou zemích byly tyto "trubky" cílem ruského bombardování, a tak se Evropa, hlavně tedy kolaborantské Německo, spolehla na Ruskem kontrolovaný projekt Nord Stream. Přes Ukrajinu vedou do Evropy taky roury, ale na nich má pracky rovněž Rusko. Tam stačí uzavřít kohoutky, není je nutné bombardovat. Ono totiž < vůbec není nutné bombardovat Ukrajinu, bombardovat tamní obyvatele - Ukrajince - a Rusy! Ony ty předcházející ruské války, v nichž se Putin snažil obnovit slávu a sílu bývalého Sovětského Ruska, mají hodně podobného i s tou současnou ruskou "mírovou operací". 

Posuďte sami, jestli vám dnešní dění na Ukrajině nepřipomíná něco z toho, o čem jsem při prvním Putinově vojenském dobrodružství psal na Neviditelném psu už v roce 1999 (tedy v době těsně po ukončení Jugoslávských válek):

=========================

Ruská letadla bombardují letiště, rafinérie, televizní stanici v Čečně. Chtělo by se říci, jako letadla NATO podobné cíle v Srbsku. Čečenský terorismus zabíjel, suverénní ruský stát odpověděl ztrestáním teroristů. Pokud budou civilní oběti, mohou si za ně výhradně Čečenci sami. Stejně jako za civilní oběti spojeneckých náletů v Srbsku mohl Miloševič. 

Kecy, kecy, kecy. Nic není stejné. Ani Kosovci nejsou srbskými sudeťáky, ani Čečenci nejsou ruskými Srby. Ale srovnávat se samozřejmě dá. Jsou tu však i jistá špecifiká: 

Čečenští polní velitelé, nekontrolovaní vládou, před několika týdny zahájili boje v sousedním Dagestánu. Dagestánští vesničani utvořili v pokusu se bránit ozbrojené milice. Přišla federální armáda a vše srovnala - ozbrojenec jako ozbrojenec, všichni jsou teroristé. Rusové zahnali Čečence zpět na jejich území. Anebo Čečenci ustoupili, aby připravili útok jinde, tady se zprávy obou stran rozcházejí. Co je jisté - ruská děla "čistila" vesnice od teroristů ještě několik dní. Odnesli to samozřejmě nejvíc dagestánští vesničané - ruští občané. 

To je ten monumentální rozdíl mezi akcí NATO v Srbsku a protiteroristickým zásahem na Kavkaze! Rusko tvrdí, že Čečna je Rusko. Rusko bombarduje Rusko! Rusko vraždilo v Čečně už v letech 1994 - 1996, tři roky vedlo válku proti vlastním občanům. V intencích carského a komunistického myšlení. Tenkrát zde Rusové zabili několik desítek tisíc lidí, tedy "teroristů". Rusko je ovšem globálně uznávaným četníkem na území svého strategického zájmu. Dnes to není naštěstí prostor bývalé Varšavské smlouvy, ale jen území bývalého Sovětského svazu. Stejně jako držel Západ tlamu v roce 1968 při okupaci Československa, držel a drží Západ tlamu při bombardování Čečny dnes. Ono je to tak daleko od Evropy, Ameriky i Austrálie... 

Jelcin při zahájení náletů na Jugoslávii vykřikoval: Jde o válku v Evropě! Násilná akce je nepřípustná. Plyne z ní nebezpečí pro celý svět. "S Miloševičem je třeba jednat, abychom zachránili stovky lidí, kteří třeba za pár hodin zahynou." 

Přičemž: V Kosovu už asi rok probíhala genocida Kosovců. Asi rok jednalo mezinárodní společenství s Miloševičem. Valné shromáždění OSN vydalo rezoluci, odsuzující Jugoslávii a vyzvalo ji, aby ukončila stav bezpráví na svém území. Generální tajemník OSN Kofi Annan kritizoval sice NATO, že nekonzultovalo svůj zásah v Radě bezpečnosti. Přitom však poukázal na to, že diplomacie bohužel selhala a proto může být "někdy použití síly legitimní". 

Jaké diplomacie užil prezident Jelcin a jeho nový muž v čele vlády, Putin? Diplomacie náletů. Ta nastoupila po sérii teroristických útoků, jimž za oběť padlo na 300 Rusů. Ale co ukázalo policejní vyšetřování těchto zločinů? Částečně na osoby kavkazského původu, ale nikoli na Čečence. Čečenští vojenští velitelé odmítají odpovědnost za tyto útoky. Ačkoli jimi vyhrožovali. Faktem je, že když je dříve provedli, pak se jimi chlubili. Teď se nechlubí. 

Ruské veřejnosti je vše jasné. Premiér Vladimír Putin, bývalý šéf tajné služby (toť v Rusku předpoklad k premiérování) jen vyslechl hlas lidu. Mimochodem, zdálo by se, že ruské tajné služby jsou neschopné: Nepodařilo se jim dokázat spojení teroristických útoků a čečenských teroristů, jedno interview v české televizi není důkazem. Možná za útoky Čečenci skutečně stojí. Zdá se to pravděpodobnější, než konstrukce, že výbuchy jsou dílem přímo ruských tajných služeb, to by totiž spojení s Čečenci již bylo "prokázáno"! Ale nejdůležitější je teď názor ruské veřejnosti, který zní: 

Čečenští teroristé musí platit za své zločiny! Čečenci zas vědí své: Rusové, a konkrétně prezident Jelcin, musí platit za zločiny, které spáchali během nedávné tříleté války. Mimochodem - jedna paralela mezi Rusy a Srby tu je: Ruští politici tvrdili, že si Groznyj rozstříleli Čečenci sami, aby vzbudili soucit mezinárodní veřejnosti.

"Rusové už nechtějí žít s Čečenskem v jednom státě," tvrdí moskevský politolog Andrej Rjabov. Prosím, nechť jedná Rusko s čečenskými představiteli o samostatnosti. Včetně bezpečnostních záruk i pro Rusko, Dagestán a další kavkazské oblasti. Ale veškerá ruská diplomacie v posledních několika staletích spočívala ponejvíce na dělech a bodácích. Pokud někdo jiný neměl těch děl a bodáků (a jaderných zbraní) víc... 

Aston v sobotu [25.9.1999, dnes nedohledatelno] psal: "...jsem zvědav hlavně na oficiální názor, pokud se nějaký dá v této souvislosti čekat." Nečekejme, vyjádřeme názor svůj, třeba ho pochopí naši politici, třeba ho pochopí i Západ. Kdo jiný ze zápaďanů má takové zkušenosti s ruskou "diplomacií" jako my! Tuto službu jsme povinni světu poskytnout. A svět musí připomenout Rusku jeho dluhy. Dříve, než se dá "ochranný policejní kordon" kolem Čečny do pohybu." 

Trýzněný Groznyj leží na sever od kavkazských hřebenů. Stále ještě se jedná o válku v Evropě! 

Psáno v Praze dne 26. září 1999

Vyšlo den nato v Neviditelném psu, ale nijak viditelně to nepomohlo. Ani Astonovo štěkání, ani Šamanovo hafání. V roce 2002 jsem k tomu předzvěstně dodal:

"Kordon se do pohybu dal. Putin v Čečensku zabil dalších 50 až 100 tisíc ruských občanů. Válka pokračuje. Kolik desítek tisíc mrtvol ještě přinese? Nejen v Čečně..."

Předmluvou doplněno v pátek 18. března 2022, kdy byl drobně změněn původní titulek "Dosti již bombardování Hrozného!" Byl myšlen Groznyj, který tehdy vypadal jako dnes Mariupol a zítra třeba Košice nebo Ostrava...