 |
| Za tenhle snad ne... |
Kolem přijímání tohoto zákona se rozvrkočely mnohé virvály. Nejhlasitěji je slyšet řev opozice. Silně se ozvala soukromá média. Komerční česká rádia například poskytla svým posluchačům prefabrikovaný protestní dopis, který měli zasílat svým poslancům. Dojde prý k "nepřiměřenému zatížení domácností" (o 10 Kč měsíčně). Komerční televize zase protestují proti internetovým službám České televize. Mluví o nekalé konkurenci. No ale bez internetové složky se dnes už neobejdou žádná média. Některé tiskoviny, jako např. Lidové noviny, anebo i Mediažurnál Syndikátu novinářů ČR přešly na internet už zcela.
Redakce novin vysílají rozhlasové pořady, televize také - a rádia taky. Krom toho rozhlasové stanice vysílají své televize, každý, kdo publikuje tak činí (nebo může činit) na všech frontách. Nakonec i televize vysílají své televizní pořady mimo svůj běžný program. (Říká se tomu "podcasty".) Žijeme ve světě "elektronických komunikací". A nejméně od doby, kdy byl přijat příslušný Zákon o elektronických komunikacích (č. 127/2005 Sb.) je zde i zákonný nárok zpoplatnit příjem veřejnoprávního audiovizuálu na zařízeních, které to umožňují. Můj telefon to neumožňuje, ten mám jen na telefonování. Veřejnoprávní rádio poslouchám občas na iPodu, častěji na svém chytrém televizoru, který mi krom ČRo nabízí i tisíce rozhlasových stanic ze 150 zemí celého světa - od Afghánistánu po Zimbabwe. (Nejčastěji si však rádio pouštím - v autě. Tedy autorádio starého typu s analogovým FM příjmem, nemám ještě DAB.) Takže je logické, že i příjem na takovýchto zařízeních se zpoplatňuje. A to s dvacetiletým zpožděním. Řev proti tomuto rozšíření je zbytečný. Nakonec, co se domácností tejče, tam už stejně 95 % z těch, které platí za elektřinu, platí už teď i koncesionářské poplatky. Jde vlastně o jakési veřejnoprávní daně.
Jenže daně by se měly platit jen jednou. Avšak teď se nově chce po podnikatelích, aby platili i za své zaměstnance za příjem veřejnoprávních programů. <Toto je kolosální kravininum. Zodpovědný zaměstnanec u normálního zaměstnavatele prostě nemá čas dívat se na televizi. Ještě tak u nějaké ubíjející práce může poslouchat rádio. Jenže to vypadá, že když se nové poplatky nedají vydojit z domácností, bude je muset zaplatit někdo jiný. Podnikatel, a to tedy střední podnikatel, zaměstnávající 25-100 lidí. Řvát totiž začaly velké a silné firmy typu mladoboleslavské Škodovky. Nebudou platit za všechny své zaměstnance, ale jen za první stovku. Malí soukromníci do 25 lidí budou platit jen za jednoho. Až do stovky pak za každého dalšího. Jenže - ti zaměstnanci jsou také fyzickými osobami, které už jednou poplatky zaplatily za domácnost! Což je poněkud, slušně řečeno, neetické.
Nejvíce virválu se děje ovšemže okolo zvýšení našeho domácnostního poplatku. Tak nějak všichni chápeme potřebnost indexace. Až kumulovaná inflace přesáhne 6 %, zvýší se poplatky o 6 %. Ale teď, jen si to představte, teď se má hnedle platit o nepředstavitelných 10 Kč víc za přijímání (možnost přijímat) programů ČRo a 15 Kč navíc padne na (možnost příjmu) ČT. Což je v případě rozhlasu +18 % a v případě televize +10 %. Nepředstavitelné - platit o 25 kaček měsíčně víc. Po té třicetiprocentní inflaci. Opozice se na tomto točí a zdá se, že i vytočí nějaký další volební vývar. Už jednou prohrála vláda volby, když prosadila záměr platit 30 korun za návštěvu lékaře. Ale ten drobný peníz vedl tehdy k tomu, že nemocnice a zdravotní pojišťovny ušetřily miliardy, které jim pak zoufale chyběly. Snížila se nemocnost, což ušetřilo další miliardy.
Osobně chápu praktickou veřejnoprávnost ČRo a ČT. Chápu potřebu poplatků i jejich navýšení. Indexaci taky. Ale v případě firem nejde jen o prosté zvýšení, ale o zavedení nových poplatků. Zatímco domácnosti zaplatí navíc 25 Kč, pak drobní a střední podnikatelé zaplatí navíc za každého svého zaměstnance (přes 25 a do stovky) každý měsíc nově 205 Kč. Peníze, které by mu mohl přidat, ale nepřidá. Anebo ubere.
Opozice je ovšem na koni. Hnutí ANO i SPD ústy svých šéfů už slibují po příštích vítězných volbách poplatky zrušit úplně, a/nebo obě veřejnoprávní média sloučit a financovat je ze státního rozpočtu. K čemu to vedlo v Maďarsku, dříve v Polsku a dnes na Slovensku, to vidíme. K omezení až likvidování svobody slova. A to nás zřejmě čeká i v Česku, protože je patrno, že současná vládní koalice se rozhodla nasrat i své dosavadní voliče...
Psáno a marně hořekováno v Praze na Lužinách v pátek 7. března 2025
