Potřebujeme mír, ne kapitulaci

Kdo je velký?

Zatímco se v Džiddě scházejí pod patronátem Saudů americká a ukrajinská delegace, které mají jednat o míru, tak se já koukám na ČT2 ze záznamu na druhou část třídílného britského dokumentárního cyklu Zelenskyj. Tenhle díl začíná setkáním Zelenského s prezidentem Donaldem Trumpem v září 2019. Zelenskyj tehdy do USA přiletěl na zasedání Valného shromáždění OSN. Ten film mi osvětlil mnohé, hlavně svým vizuálním, jak bych tak řekl, "nadtextem".

Na první dobrou mě ohromila obří postava Trumpa oproti střízlíkovi Zelenskému. (Jenže kdo z nich dvou je opravdu velký?) A hned potom to, jak se oba ksichtili, když první otázka na tiskovce padla na Zelenského. Jestli prý po něm nechtěl pan US prezident, aby něco vyšťáral na Huntera Bidena, synáčka pana prezidentského kandidáta Joea Bidena. Biden mladší totiž podnikal na Ukrajině a existují jasné náznaky, že při tom zneužíval postavení svého papínka. A Donald to chtěl v dalším roce využít při prezidentské kampani jako účinný hnůj na svého vyzyvatele. Volodymyr to popřel. Ale na tom záznamu z tiskovky bylo vidět, co si při tom oba dva pánové prezidenti myslí.

Ukrajinský: "Tlačil, no."
Americký: "No a co?"

"Tlačil, no."

Zde se, podle mne, nachází jádro současné až nenávisti pana Trumpa k panu Zelenskému. Kuriosní jest ta věc, že v současnosti chce Donald ždímat Ukrajinu hospodářsky daleko více než před několika lety mladý Biden.

Druhý vizuální nadtext se týká pařížské schůzky nejtěžších vah Evropské unie, tedy francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a německé kancléřky Anděly Merkel, kteří tmelili setkání Zelenského a Putina. Tato "normandská čtyřka" měla v prosinci 2019 řešit válku na Ukrajině. Ta tehdejší válka sestávala z ruské okupace Krymu, která proběhla za účasti "zelených mužíků" a dále z ozbrojeného střetu na východě Ukrajiny mezi ukrajinskou armádou a povstalci z fiktivních lidových republik Doněcké a Luhanské. Zatímco účast ruské armády na odtržení Krymu Putin později sám přiznal, zapojení Ozbrojených sil Ruské federace na východní Ukrajině trvale popíral. Pokud tam snad nějací ruští vojáci byli, pak si na to vzali dovolenou. A na tu dovolenou jeli se svými žigulíky, tanky, raketomety, dělostřelectvem, minomety a protiletadlovými střelami. Jo a Wagnerovci? To je přece soukromá podnikatelská skupina, se kterou ruská vláda nemá nic do činění. (Krom toho, že jim dodává zbraně, náboje, poskytuje své vojenské základny a dopravuje je letadly až na místo.)

"Kam jsem to vlez'?"

Putin lhal, až se mu od huby prášilo. Všichni věděli, že lže. A nikdo mu to nevmetl do očí. Naopak - zápaďáci k němu lnuli! (Jsou to nuly, Macron i Anděla.) Bylo vidět, že za tím stolem nesedí čtveřice, ale (pro)ruská trojka a jeden osamělý Ukrajinec. Bylo to patrno hned po skončení tiskovky, kdy se Macron a Merkel hrnuli k Putinovi a ten jim ukazoval: "Támhle je ten kazimír."

"Támhle je ten kazimír."

Třetí vizuální nadtext byl až mrazivý. Dokument ukazoval zasedání ruské vlády 21. února 2022. Probíhalo za dohledu televizních kamer snad dokonce v přímém přenosu z kruhového sálu v Kremlu. U prezidentského stolu sedí vládce vší Rusi Vladimir Vladimirovič a proti němu v polokruhu, ve vzdálenosti pistolového terče, bledí členové jeho vlády. VV probírá otázku uznání svrchovanosti Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky. Ty vyhlásily svou nezávislost už v roce 2014 a od té doby probíhala na Ukrajině víceméně poziční válka proti těmto separatistům, či - dle Kyjeva - teroristům.

Ve vzdálenosti pistolového terče

"Dnešní schůze se koná proto, abychom vyslechli své kolegy. Rád bych zdůraznil, že jsem s vámi nic nediskutoval předem," říká Putin a já mu věřím. Faktem ovšem je, že už 16. února o to Putina požádala Duma, takže soudruzi mohli být připraveni. "Chci totiž znát vaše názory bez jakýchkoli předběžných příprav." Je to past, je to lest, je to test, díky nemuž se báťuška hodlá zbavovat nepohodlných a slabých kusů?

"Je naší povinností Doněckou lidovou republiku a Luhanskou lidovou republiku podpořit," hlásá od řečniště první nerozeznaný odvážlivec. A už to jede.

"Ukrajina to území nepotřebuje," prohlašuje Dmitrij Anatoljevič Medveděv, aktuální místopředseda Rady bezpečnosti Ruské federace a úřadující předseda Putinova Jednotného Ruska. (Pro sichr se z přímé odpovědi vykroutil. Šikulka!)

"Sergeji Jevgenijeviči," vyzývá pak Putin k vyjádření šéfa Služby vnější rozvědky Naryškina. A ten to poplete:

"Našim západním partnerům bychom měli dát poslední šanci. V opačném případě..."

"Co tím myslíte - v opačném případě?" táže se Putin důtklivě svého poskoka a ironicky dodává: "Navrhujete zahájit vyjednávací proces?" a usmívá se na Naryškina jak liška na Budulínka.

Núúú, jak to myslíš, soudruhu???

"Ne!" lekne se Naryškin.

"Nebo abychom uznali nezávislost republik?" napovídá Putin. "Mluvte jednoznačně!"

A Naryškin to ve své horlivosti přežene: "Podpořím přijetí Doněcké a Luhanské republiky do Ruské federace." To má přitom připraveno až na další schůzi! To se nemělo provalit teď!

"Ale o tom tu vůbec nejednáme. Řešíme, zda uznáme jejich nezávislost, či nikoli" baví se evidentně Putin.

Schlíplý velitel rozvědky. Ale přežil. Těsně.

"Da. Já... podporuji záměr uznat jejich nezávislost," schlíple prohlásí Naryškin.

Na to se Putin obrací ke všem přítomným: "Jsou tu nějaké odlišné nebo nesouhlasné názory?..."

Co myslíte? Všichni sedí jak žáčci V. Bé, kteří nechtějí být vyvoláni. Jediná dáma sedí vystrašeně se sevřenými koleny, málem se počúrala strachem.

"Nejsou?" Putin zabubnuje na stůl prsty a je rozhodnuto. Jednomyslně.

Málem se počúrala

Nu vot. Tak to chodí v Rusku. A podobně to, bohužel, nejspíš dnes chodí i v USA! Silný muž na trůně v prezidentském systému jedná podobně jako Putin. Myslím tím Trumpa, protože jeho podmínky míru by pro Ukrajinu znamenaly větší oběti, než měly poražené státy za minulých světových válek.

V dokumentu vystupuje i tehdejší premiér Velké Británie Boris Johnson. Měli pro Zelenského připravený vrtulník k evakuaci. Totéž mu nabízely i Spojené státy. Zelenskyj Američanům tehdy odpověděl: "Boj začíná. Potřebuji munici, ne odvoz."

Nu a dnes se tedy Američané a Rusové baví o míru na Ukrajině. Putin přitom už dříve vyhlásil, že chce do Ruska začlenit celé území oněch "lidových republik" - tedy i ty oblasti, které Rusové dosud nedobyli.        

"My chceme mír," prohlašoval v roce 2019 Zelenskyj. "Putin tvrdí, že nechce válku. Někdo z nás dvou lže."

Rusko chce kapitulaci Ukrajiny. Vypadá to, že i USA chtějí kapitulaci Ukrajiny. A co chce Evropa? Minimálně jeden člen EU, konkrétně Maďarsko, když mluví o "míru", chce fakticky také kapitulaci Ukrajiny. Konkrétně jeho vůdce Viktor Orbán, který je ve funkci premiéra už 15 let. Nakloněno je tomu i Slovensko, konkrétně jeho současný premiér Robert Fico. A na stejné trajektorii je i kamarád těchto vůdců Andrej Babiš, nejoblíbenější politik nejsilnějšího českého politického stranohnutí. Konec války na Ukrajině si přeje i převážná většina Čechů. Mnoho z nich by bylo i pro kapitulaci Ukrajiny.

My ale potřebujeme mír, ne kapitulaci!

Vladimir Vladimirovič Putin dlouhodobě vyhlašuje, že Ukrajinci nejsou národ a Ukrajina není stát. Málokdo slyší, že stejně tak prohlašuje, že Litva, Lotyšsko a Estonsko také nejsou státy. Co budeme dělat, my, státy NATO, pokud/až se Putin rozhodne obnovit Sovětský svaz a posunout hranice Ruska na pobřeží Baltu a na hranice Polska a Slovenska?   

Ovšem Putinova doktrína počítá i s obnovením ruské moci na všechny státy bývalé Varšavské smlouvy. To veřejně. Neveřejně se o totéž snaží s celou Evropou. V minulosti na tomto plánu s Ruskem kolaborovaly hlavně Německo a Francie. Už se vzbudily?

Snad ano. Ale vypadá to, že Češi sladce usínají. Zapomněli snad už na rok 1968? Moje generace pomalu odchází, tak by ty nové generace neměly zapomenout, jak Rusko reagovalo na záměr USA z roku 2006 vybudovat radar v Brdech. Ten radar se měl společně s antiraketami v Polsku stát součástí americké protiraketové obrany, takzvaného obranného deštníku pro Evropu. (Pan presumptivní premiér Babiš vyzývá k vybudování obranného deštníku, snad z toho necouvne, až se to nebude v Moskvě líbit.) Pak z toho zbabělá Obamova administrativa ustoupila a dobří bodří Brďané se zaradovali. Málokdo si pamatuje, že tehdy nám Rusové vyhrožovali: "Postavíte-li radar, tak my na vás zamíříme rakety." Jakože když budeš zamykat dveře, tak my ti je vykopnem. A víte vy co? My jsme ten radar nepostavili - a Rusové na nás své rakety z Kaliningradu namířili! Protože stejně to chtěli udělat a radar byl jen záminkou.

Snad jsme nezapomněli na válečný akt, který proti nám Rusko podniklo ve Vrběticích v prosinci 2014. Když se to v dubnu 2021 premiér Babiš dověděl, zachoval se jako chlap a vymetl od nás ruskou výzvědnou agenturu, maskovanou za diplomaty.

Načež v květnu 2021 schválila ruská vláda seznam nepřátelských zemí. Je krátký: Česká republika a Spojené státy.

My fakticky jsme v určitém stupni války s Ruskem - nebo spíš ono s námi. A přitom si přejeme mír. Ale ne kapitulaci.

Jo, u Charkova se bojuje za Prahu. A v Rijádu? Tam se konstruuje "realistický mír" s hovadem - které nikdy žádné mírové smlouvy nedodrželo. Realisticky vidím vyhlášení příměří, které někdy v budoucích generacích může přejít v další válku Ruska s námi.

A tu může vyhrát jenom samo Rusko sobě!

Psáno v Praze na Lužinách v úterý 11. března 2025 před vysíláním 3. dílu britského dokumentu Zelenskyj

Fotky sejmuty z obrazovky, kde běžel britský dokument na ČT2, jen místy oříznuty

Viz i dřívější Šamanovo psaní o Ruské federaci na jeho blogu v záložce Rusko.

Kyjev 24.2.2022: "Všichni jsme tu. Zůstáváme."