Každý ministr financí musí být tak trochu kouzelník. Protože mandatorní a quasi mandatorní výdaje sežerou z příjmů skoro všechno. Na ostatní věci si musíme půjčit. Měla by se dokončit základní dálniční síť. Klasické tratě potřebují modernizaci. Stojíme před rozvojem vysokorychlostních tratí. Podstatnou sumu na to máme slíbenu od EU, ale bez domácích peněz to nebude fungovat. Samotný Státní fond dopravní infrastruktury dostane 180 miliard korun. Ale všechny ty peníze nemusí být nutně státní, měl by se v tom angažovat i soukromý sektor. České firmy prý suší na účtech dobré dva biliony Kč, jeden by mohly pustit do rozvoje státu.
Na obranu se má věnovat téměř 191 miliard (/195 mld, když se připočtou "obranné výdaje" dalších ministerstev), což má vyjít o kousíček nad 2 % HDP. Však to je minimum, co jsme slíbili partnerům v NATO. Tak co chcete, kritici! Musíme podpořit školství, zdravotnictví, kulturu. Přidáno dostanou "státní zaměstnanci" (vojáci, policie, úředníci).
Stát hodlá správně investovat do rozvoje jaderné energetiky. V tom případě ale nevím, jaký zisk má ze zestátnění ČEZ. Vždyť když na valnou hromadu přijde úředník z ministerstva financí a vytáhne elektronický štos svých akcií, tak je valnou hromadou on a ČEZ udělá to, co stát (zastoupený ministerstvem, tou pověřenou osobou s aktovčičkou) chce. Ano, stát pak bude mít stoprocentní příjem z dividend, ale ty nezaplatí odstupné, které bude muset vyplatit minoritním akcionářům. Pokud je nechce oškubat a čelit pak hromadným žalobám.
Zrovna tak nevím proč, když jsme v takovém finančním průšvihu, musí stát úplně zbytečně vrážet nějakých sedm a třičtvrtě miliardy do veřejnoprávních médií. Které mají jít z rozpočtu ministerstva kultury. Prý se "nic nezmění" - jen ČT a ČRo spadnou s příjmem na rok 2014 a nebudou moci plně dostát svým plánům. Nejen to, je i otázkou, jestli, až zaplatí již sjednané pořady a přenosy, bude mít na něco jiného. Prý jde o plnění předvolebních slibů, ale spíše chce tato vláda médiím šlápnout na krk, aby byla poslušnější.
Minulý týden chodili za Schillerovou různí ministři a přinášeli ji svou představu. Zdálo se, že Alenka všechny jejich představy sečetla (2.578 miliard), odečetla plánované příjmy (2.189 miliard) a vyšel jí schodek těch neblahých 389 miliard. Premiér Andrej Babiš sice sliboval, že deficit bude "hluboko pod 400 miliard", ale do téhle sumy zbývá miliard jen 11. No, když jsem svého času jako energetik chtěl po různých úsecích Telecomu a firmách, co sídlily v Ústřední telekomunikační budově plán odběru elektřiny na další rok, pak pouhý součet jejich požadavků dal celkovou sumu čtyřnásobně vyšší oproti minulému roku. Musí se škrtat, jasně, a pravděpodobně i Schillerová něco škrtla, aby ten deficit uškrtila právě na předvedenou sumu. Ovšem do tohoto rozpočtu se ještě musí zařadit nějakých 130 miliard na splácení úroků...
V úterý se vzbudily koaliční strany. Zatímco jejich ministři jsou celkem spokojení, jejich odpovědní šéfové se bouří. Petr Macinka se nechal slyšet, že si promluví s Babišem, aby dosáhl snížení schodku. Tomio Okamura vyčká týden do příští koaliční rady, a tam se také vzepře. Zajímavo jest, že oba poslanci a všichni jejich straničtí druzi před týdnem podpořili novelu zákona o pravidlech rozpočtové - neodpovědnosti. Ta totiž otvírá cestu k pravidelnému zvyšování deficitu bez jakékoli kontroly Sněmovnou. A to až o více než 200 miliard korun ročně. Opozice připravuje ústavní žalobu, o které není jisto, jak dopadne. Zato je jisto, jakou cestu si tahle vláda pod vedením oligarchy vytýčila. Už v únoru zrušila Národní ekonomickou radu vlády (NERV). Tu si od roku 2009 pěstovali premiéři z ODS, aby vládě radila ve strategických oblastech ekonomiky. Rada radila, pravicové vlády většinou nedbaly. Levicoví premiéři ji rušili, pozastavovali, začleňovali do jiných rad. Fialovi NERV radil při reformě veřejných financí nebo s důchodovou reformou. Ve svém posledním tažení měl NERV 17 lidí. Když ti zkritizovali už letošní rozpočet, tak vláda tuto Radu zase zrušila.
Když vláda chystá nějaký kontroverzní zákon, jde často do Sněmovny jako poslanecký návrh. Tím se zase obejde Legislativní rada vlády České republiky. Nežeby tahle banda skromě odměňovaných externistů mohla vládě něco zakázet, ale vypadá to blbě, když vláda (Andrej Babiš) něco pošle do Sněmovny s negativním vyjádřením téhle rady...
Zpátky k rozpočtu. V pondělí na tiskovce Schillerová dlouze mluvila o tom, kam všude musí cpát peníze. Nezmínila jediné - že ta suma vlastně kopíruje limit, který nám stanovily ústřední orgány Evropské unie. Ovšem evropská fiskální pravidla určují výšku salda na 2,8 % HDP. To ale páčí pouze 319 miliard. Zbylých 70 miliard korun se vejde do jakési "únikové doložky" na obranu. Kterou kvůli válce na Ukrajině EU čerstvě schválila. Pak ovšem saldo vyskočí na minus 3,5 % HDP. Což máme i za letošní první kvartál! (A skáčeme tam z 2,2 procent za rok 2024.) Nevím, které z těchto dvou kritérií se bude hodnotit při přijímání eura. Pro přijetí do eurozóny totiž Maastrichtská kritéria požadují mj. i schodek veřejných financí nižší než 3 % HDP.
A teď přichází čas na to, aby byla citována zpráva tiskové agentury Muška na Zdi: Vláda nás zadlužuje proto, abychom konečně mohli přijmout euro. Pro euro sice hlasitě horuje "vůdce opozice" prezident Petr Pavel. Zavedení eura měl i ve svém prezidentském předvolebním programu. Byl to jediný bod, kde jsem s ním nesouhlasil. A nesouhlasil jsem z dobrého důvodu! Zato tato vládní koalice hodlá prosadit existenci české koruny do ústavy...
Vím, že jsme se k přijetí eura zavázali při vstupu do Evropské unie. Ovšem Evropská unie z roku 2004 není zdaleka ta Evropská unie z roku 2026. A to tehdejší euro není po řecké (a kyperské a španělské) krizi dnešní euro. Zejména po tom, co Evropská centrální banka začala díky "fiktivním penězům" provozovat systém "kvantitativního uvolňování". Malé státy za svou rozpočtovou neodpovědnost musely platit - zatímco velké státy, konkrétně Německo a Francie, Španělsko a Itálie, ty se nějakými Maastrichtskými kritérii neřídily.
Jedno z těch kritérií vyžaduje, aby zadlužení státu, tedy objem veřejného dluhu, nepřesáhlo 60 % HDP. V EU jsou největšími dlužníky (podle výsledků za 1. kvartál 2026) stále ještě Řecko (143,5 %), které sice snižuje své dluhy, ale pořád jsou vysoké. Další země svého zadlužení využívají záměrně - jako motor svého hospodářského pseudozázraku: Itálie (138,9 %), Francie (117,6 %), Belgie (109,1 %) a Španělsko (101,6 %). Řecko, Itálie a Francie se na této rozhazovací špičce drží už roky. Tyto země by dnes euro zavést nemohly! Na druhé straně jsou malé státy poctivé až k blbosti: Estonsko (25,2 %), Dánsko (26,8 %), Bulharsko (28,5 %) a trpasličí Lucembursko (29,2 %). Ty sice snižují aritmetický průměr - co se procent týče, ale mají malé ekonomiky, v rámci EU až zanedbatelné. I tak vypadá průměr EU dost děsivě - 82,9 % HDP. (V roce 2000 to bylo jen 66 %). Přičemž v samotné eurozóně to je dokonce 88,9 %! Eurozóna by dnes nemohla vstoupit do eurozóny. A to ani Německo, které vloni dosáhlo dluhu 63 %. Vláda této spolkové republiky, jejíž jsme v hospodářské sféře vedeni jako 17. spolková země, však ve svých výhledech plánuje rozsáhlé zadlužení. Do roku 2035 může veřejný dluh SRN stoupnout na 85 % HDP! Prý si mohou dovolit investice za dva biliony eur, což by mělo podpořit růst ekonomiky. Němci se hodlají proinvestovat do zářné budoucnosti.
A v této situaci přichází nápad pořídit si společné evropské dluhopisy. Dlužníci se radují, věřitelé váhají. Německo nechce platit francouzské a italské dluhy. Francie a Itálie kontrují, že tyto společné eurobondy by měly financovat výhradně celoevropské potřeby, jako je obrana, infrastruktura, technologie anebo "energetická transformace" (podezřelý název, ano, jde o vítr a sluníčko). Od běžných rozpočtových výdajů by tyto společné výdaje měly být odděleny nepřekročitelným firewallem.
Česko zatím drží zadlužení na 44,5 % HDP, obsadilo tak hezké 20. místo. Tedy jsme pátí nejlepší. Zatím bychom přijetím eura platili (jiho)evropské dluhy. Ale díky tomu, že se rekordním tempem prodíráme na špičku v rychlosti zadlužování, můžeme se na ekonomický jih brzo dostat taky - a pak, až vstoupíme do eurozóny, bude Evropa platit Babišovy dluhy. A to je ta tajná část záměru této vlády!!!
É, budou to naše dluhy. A Babiš je splácet nebude...
Objeveno v Praze na Lužinách 1. září 2026
