Česká televize dovysílala minulé pondělí "minisérii" nazvanou Hvězdná hodina vrahů. Šlo vlastně o dvoudílný koprodukční film natočený v německo/rakousko/české spolupráci. A zfilmován byl podle stejnojmenné knihy Pavla Kohouta. Tvářilo se to nejdříve jako detektivka. Retrokriminálka z doby konce druhé světové války, kdy se nad Prahou vznáší formace angloamerických bombardérů. Zdálo se, že to bude zajímavé. Bylo, ale jinak, než bych čekal.
Zatímco se lidé schovávají v krytech, bloudí po hřbitovech sériový vrah, který vyhledává vdovy. A česká policie není schopná ho vypátrat, ačkoli je dokonce pod dohledem německého vrchního policejního komisaře. Neboť první obětí byla vdova po německém generálovi. Ona ta policie avšak nepátrá, nevyšetřuje, motá se ve vztahových romantických obludnostech. (Které vynechávám.) Nesnímá otisky prstů! Rada Vacátko by to vyřešil ajn cvaj.
Česká policie vyhlašuje pátrání a přihlásí se jí kněz z "Kostelce". Jo, měl tady takového divného chlapíka u zpovědi. Odpovídá popisu. Zemřela mu před dvěma lety matka, vdova a od té doby byl poněkud neklidný. Kněz je však bohužel vázán zpovědním tajemstvím, a tak se Čech i jeho německý kolega vracejí do Prahy bez úspěchu.
Cože??? V "Kostelci" nemají matriku? Kolik vdov s dospělým synem umřelo tady před dvěma lety?
(Německý kriminalista se pak vrací a drobným násilím vypáčí z kněze identitu podezřelého. Aspoň že tak.)
Vrah však dále uniká a vraždí dál ženské, co chodí na hroby na (pseudo)vyšehradském hřbitově, kam vedou jen dvě cesty. Tady se musím zmínit o skutečně hnusném předvedení pražských reálií, protože z těch se objeví maximálně Račana na obzoru. Kolega Pavel Hrabica z deníku Metro nazval ten dvojfilm Deutsche retro. Všiml si, že na tom výsostně českém hřbitově jsou výhradně náhrobky s německými jmény. Zahořekoval: "Protektorátní Češi žili podle jejich (rakousko/německých filmařů) představ ve slumech, doma měli na stěnách místo omítky plíseň. Topili si výhradně poleny..."
Tohle ale není na tomto díle to nejhorší. Nejhorší je, že nejde o žádnou kriminálku. Nevadí, že na konci války v Praze žádný takový vrah nepůsobil. To v Midsomeru nakonec asi taky ne. Vadí mi lživost celého příběhu. Jen někteří recenzenti si všímali různých ahistorických aspektů, ale těm vadily jen jednotlivě. Celý film je však sakumprásk ahistorický, lživý a převrací dějiny konce druhé války a Pražského povstání.
Teď několik těch "ahistorií":
Německý důstojník prohlašuje, že bolševici jsou na východě už jen 50 km od Prahy. Protože zanedlouho se zasebevraždí Hitler, jedná se o konec dubna 1945. V té době Rudá armáda určitě v Kolíně nebyla. V té době (26.4.) bylo osvobozeno Brno.
Přesto jedou vyšetřovatelé právě do Brna, podívat se na dva podezřelé. ?
Němci prý odzbrojili české policisty, což je kravina. Podle filmu proto nemohli naši policajti dopadnout vraha.
Praha byla bombardovaná v únoru, nikoli na konci války.
Jo a v noci měla být Praha bombardovaná, a ráno přijde mladý policejní vyšetřovatel na služebnu a ptá se sekretářky, "jestli už přišly nějaké zprávy o večerních náletech?". Ne, ještě nepřišly žádné zprávy.
To si z nás děláte srandu? Samozřejmě, že zprávy samy od sebe nechodily, po bombardování se všechny záchranné jednotky, hasiči, zdravotníci i policie podílely na záchranných pracech, vy trotlové! Policisté byli na místě a zjišťovali totožnost mrtvých a raněných; který kretén psal scénář? Už Kohout?
A nyní přichází převyprávění Pražského povstání, které podle filmu vpodstatě trvalo jeden den a smrsklo se na obranu Českého rozhlasu. Ten den ráno nejmenovaný hlasatel (Zdeněk Mančal) oznámil „Je sechs hodin“ a od té chvíle vysílal pouze česky – tento signál byl vnímán jako výzva k povstání. To by souhlasilo. Načež německý vojenský velitel Prahy (podle filmu zřejmě gestapák, nikoli generál Wehrmachtu Rudolf Toussaint) poroučí, že musí skončit vysílání městského rozhlasu! Ano, městský rozhlas vysílal taky, ale jen v ulicích Prahy.
Německý kriminální rada se rozhodne, že "bude spolupracovat s Čechy". Formou té spolupráce je i pokus o vysvobození "politických vězňů". Bóže, za okupace přece neexistoval vůbec pojem "politického vězně"! Podle Němců šlo o teroristy, zločince. No ale dobře. Přemlouvání gestapáckého velitele se moc nepovede. Tak mu pan hodný německý policejní rada rozbije hlavu. A nakonec jsou přece jen - na základě zfalšovaného podpisu - "političtí vězni" skutečně propuštěni.
Ano, i v reálu se otevřela Pankrácká věznice. Ale neotevřeli ji Němci, ani ti zlí, ani ti hodní, ale čeští povstalci, a to už 5. května kolem 14:00. Propustili 3.000 vězňů, mezi nimiž byla i padesátka odsouzených k smrti. Ne, Němci je nepustili, německá letadla se snesla nad Pankrác a střílela na utíkající vězně. Ještě v osmdesátkách jsme měli v omítce pod oknem našeho tehdejšího bytu v ulici Na Veselí vpálené kulky z pilotního kulometu. A ty pomníčky stojí v parku Jezerka dodnes.
Podle fabulace tohoto filmu vede povstání Česká národní rada - z Košic! Tady si někdo plete košickou československou vládu s pražskou ČNR. Alzheimer?
Vojenským velitelem povstání je podle filmu - velitel české policie. Žádné vojenské velitelství „Bartoš“.
Zatím v budově "městského"(?) rozhlasu probíhá souboj českých policistů, kteří přece jen měli nějaké pistolky poschovávané. Hrdinný policejní velitel telefonuje do haly, obsazené Němci, a vyzývá je ke kapitulaci. Tváří se, že venku má přesilu. Německý velitel souhlasí pod podmínkou, že rozhlas bude hrát jen hudbu. Tak rozhlas hraje jen hudbu, Němci se vzdají a odevzdají zbraně. Za to je jeden policista v civilu dovede na blízké nádraží, odkud v 19:30 jede "poslední vlak na západ". Hm, tak v době Pražského povstání se sice po místních kolejích proháněly nějaké vlaky, ale byly to povstalecké obrněné vlaky a bylo jich nakonec 14.
Má ty zlatá zloto! Reální němečtí zajatci byli vedeni ozbrojenou ochranou Revolučních gard, aby je lidi neroztrhali. Tady ve filmu by s nimi museli jít policajti v uniformách.
V reálu měl Wehrmacht kapitulovat 8. května v 18:00. Němci měli v té době ukončit boje a propustit všechny zajatce. Pak mohli volně projít Prahou, kde měli zanechat jen letadla a těžkou vojenskou techniku. Osobní zbraně si brali. Ovšem esesáci tuto dohodu nerespektovali. Když odešli ze žižkovské školy Na Pražačce, nechali za sebou hromadný hrob třiceti bestiálně umučených zajatců.
Právě na konci seriálku se projevuje, proč tento teutonský skvost na základě knihy bývalého stalinisty/obrodníka/chartisty vznikl: Vrah se objevuje v ulicích v době povstání a díky své bestialitě se ujímá vedení nerozhodných mladíků. Když je poznán dvěma českými policisty, tak je zastřelí jako zrádce. Jeho skupina nakonec dopadne hodného německého kriminalistu, kterého zkopou, polijí benzinem a (náhodně?) zapálí.
Nežeby se podobné historky v ulicích povstalecké Prahy neodehrávaly. Mluvil jsem s pamětníkem, který přiznal, že jako mladý kluk zapálil pod jedním Němcem, který visel za nohu z lucerny na Náměstí Republiky koš s pucvolí, prolitou naftou. Když jsem se ho ptal, proč to udělal, odvětil:
"Byl to esesák, který předtím samopalem vystřílel školku v blízké Ymce..."
On ten film totiž vůbec neměl být kriminálka či thriller! Patří do dlouhé řady ublížených lží, kterými se někteří Němci (/Rakušané) snaží shodit odpovědnost za válečné tragédie na ty zlé, husitské Čechy. Původní román, který vyšel v roce 1995, kdy už jsme zřejmě měli po padesáti letech zapomenout svou novodobou historii, prý "kombinuje detektivní zápletku s historickým pozadím, zkoumá lidské jednání v extrémních podmínkách a zobrazuje spolupráci českého a německého kriminalisty". Sám evidentně už zcela rakouskoněmecký autor Pavel Kohout, rotující korouhvička, která celý život neměla vlastní názor, k tomu dodává: "Zdánlivě kriminální román chce tedy zkoumat cítění, myšlení a jednání lidí, kteří se stanou ořechem v louskáčku děsivě vyšinuté doby, a přece v sobě najdou dost síly, aby ubránili před rozdrcením alespoň duši."
Ale hovno! Jak román, tak film je obrovskou hromadou lživých sraček.
Psáno v Praze na Lužinách v úterý 13. října 2026
