"Bude krásné počasí!"
Čímž myslí oblohu bez mráčku. Plnou sluníčka. A hezky teplíčko.
Což o to, v létě má být slunečno, a alespoň v červenci a srpnu i horko. Samozřejmě však přitom musí i pršet, nejlépe však v noci. Ale ani ve dne není déšť k zahození. Když jste třeba na houbách - alespoň vyžene konkurenci z lesa. Ale jinak má být tak, jak k patřičnému ročnímu období a klimatu přináleží.
V zimě má být zima a pole a les musí spát pod sněhovou peřinou. Na jaře se otepluje a prší. Aprílu sluší, když je aprílový. Studený máj, v stodole ráj. Chladný květen, červen vlažný - je pro sýpky, sudy blažný. Teplé září - dobře se ovoci a vínu daří. Listopadové sněžení neškodí vůbec osení. Není-li prosinec studený, bude příští rok hubený.
No a? Zeptá se měšťan. Co je nám do bandor a sena, jídlo si nakoupíme v multimarketu. Co se neurodí u nás, to dovezeme. V zemědělství pracuje jen jedno procento obyvatelstva - a vy byste kvůli tomu procentu chtěli přijít o možnost vstoupit do Evropské unie? Tázal se nás svého času jeden eurokomisař. Vy byste kvůli jednomu procentu, které sleduje oblohu i všechny rosničky, oželeli nááádherný víkend s 30 stupni?
Vypadá to, že se obyvatelé vyspělých států zbláznili poslechem reklam, které vzbuzují pocit, že vše se dá koupit. Současné možnosti dovolují, abychom v zimě létali koupat se na Kanáry a v létě lyžovali na alpském ledovci. Nic proti tomu, jste-li profesionální sportovec či nadšenec do toho konkrétního druhu sportu. Ale koupat se v zimě a lyžovat v létě, považuji za zvrhlost.
I když sám jsem se této zvrhlosti jednou dopustil. Ale šlo jen o souhru náhod, která mne v jednom roce potkala. Jezdívali jsme si pravidelně v zimě zalyžovat do Krkonoš. Tedy spíše v končící zimě. Ještě přesněji - v začínajícím jaru. Na Horních Mísečkách jsme trávívali týden kolem Velikonoc. Slunce už je dlouho nad obzorem, permice slevují ještě ze svých slev a sjezdovky jsou prázdné. Na horách trvá zima půl roku. No a jednou se nám stalo, že jsme týden po lyžovačce odjeli na dva týdny do Izraele. Ve Svaté zemi v půli dubna už končila sezona jahod, na strništích se pásly krávy a koupání v Mrtvém moři při třiceti stupních bylo osvěžující. Do Izraele je zase šílenost jezdit v červenci či srpnu, kdy je tamní léto pro nezvyklého našince dosti náročné...
V tom dubnu si náš izraelský průvodce pochvaloval - celé tři dny pršelo v jednom kuse! Nejvíce za posledních čtyřicet let. A poušť se zazelenala...
Lidé necestující do ciziny za klimatickými zvláštnostmi pokývají hlavou a pronesou cosi o zvrhlosti. A v zimě si vyšponují topení na třicet stupňů (do "trenkové teploty"), a v létě - pokud mají k dispozici klimatizaci, kterou si mohou nastavit podle svého - srazí teloty k nějakým sedmnácti.
Připadá mi, že obecenstvo se běžně domnívá, že i příroda by měla být vybavena nějakou klimatizací, která by zglachšajtovala počasí do nepřerušovaného krásna. Ona ta klimatizace zatím není? Ještě jsme neporučili větru, dešti? Tak by mělo být aspoň "krásné počasí" tak nějak spravedlivě vždy a pro všechny. Aby měli televizní rosničkáři a rozhlasoví spíkři nad čím nadšeně hýkat.
Ale - dle skandinávské průpovídky - neexistuje "špatné počasí". Existuje jen "špatné vybavení". Jistý stupeň počasového nepohodlí je životně důležitý pro správné fungování našich těl. Některé počasí prostě patří i k určitému biotypu. Třeba v mých rodných Jizerkách je krásně i pro jejich počasovou "nekrásnost" - mlhy, déšť, dlouho ležící sníh. Bez deště by zde nebylo rašelinišť a lesa - a nebylo by ani vody do pražských vodovodních kohoutků.
A taky - bez propršeného chladného dne, stráveného na túře uprostřed hor, by člověk neocenil tu krásu, když se náhle mraky roztrhají a vykoukne z nich slunce...
Šaman vám přeje krásné počasí, když už ne venku, tak alespoň v duši.
Psáno v Praze dne 28. dubna 2010 za vycházejícího úplňku - schovaného za mraky
52 komentářů:
Předpověď počasí na příští týden
http://pocasi.idnes.cz/
Venku je krásně jako v Masně !
(Pro předního zpěváka; zpívá se na veselou notečku)
Celý český národ vepře jí
nepřátelé mu to nepřejí
oni jedí jinak a sice
mušle škeble šneky ústřice
míchají to se zeleninou
zřejmě tedy brzy vyhynou
Celý český národ vepře jí
vepři ti se nikdy nepřejí!
V masně v masně
v masně je krásně
z dálky
mávají nám párky
před námi za námi
houpají se salámy
těžko čelit
vůni jelit
buďto se pasem
nebo se živíme masem!
Celý český národ vepře jí
nepřátelé mu to nepřejí
oni jedí jinak a sice
mušle škeble šneky ústřice
míchají to se zeleninou
zřejmě tedy brzy vyhynou
Celý český národ vepře jí
vepři ti se nikdy nepřejí!
V masně v masně
v masně je krásně
nádherně
může být i v prádelně
skvěle
může být i v cele
ohromně
na stromě
ale tak úžasně krásně
je vlastně jen v masně
no jasně!
(J.Dědeček, V Masně)
Tohle je lepší:
http://www.dedecek.cz/pisne-mp3/sonet_o_blbosti.mp3
Vážená paní Harpyje,
ano. Sonet o blbosti nemilosrdně tepe kritiky. A je to dobře.
Protože kritika, jak všeobecně dobře známo, musí být především KONSTRUKTIVNÍ. Co vytvořili, zkonstruovali, kritici Dědečka, Gotta, Davida, Zímy, Prusalise, Kodeta, Ilečka, Malejovského a dalších umělců ?
Nic.
Jen slova, slova, slova.
A připustíme-li nekonstruktivní kritiku umělců, nebudeme-li ji nesmiřitelně kritizovat a potírat, vystavíme celou naši společnost nebezpečí nekonstruktivní kritiky politiky obou našich bratrských Stran.
Nebo, dokonce, našeho př.Předsedy.
Hrůza jen pomyslet.
Takže si raději zazpívejme všichni spolu : http://www.youtube.com/watch?v=TEpeR-cZ1s8
Píseň nám pomáhá budovat a žít !***Volte ČSSD a KSČM !
Mediální kravka na Nově u zapálené vatry s čarodějnicí právě naříká, že květen má být "bohužel" studený a mokrý!!!
Dobrou noc přeji všem diskutujícím. Moje koště je už celé žhavé, a cesta na Brocken je dlouhá, a kdo nevěří, ten je troubili hasiči do pochodu...
A jak se lítá? Podle aerodynamických zákonů, jako Dívka na oštěti - anebo násadou dozadu?
Věřím, vážená paní Harpyje.
Vždyť dí zkušený poutník ještě blízko Schierke a Elendu : "Auf diesem Weg sind wir noch weit vom Ziele."
Nuž dobrý let.
A brzy zpět, vždyť ráno je První máj,
kdy jásá, zpívá celý kraj !
Je První máj, je svátek zas,
však jiný je než loni.
Dnes velký Jiří vede nás,
a jinak nám čas voní.
Oranž růží, třešní nach,
směle vpřed a žádný strach,
průvod jde a jásot sílí,
v čele kráčí Jiří milý.
Veď nás, Jiří, veď nás směle,
in die Traum- und Zaubersphäre
sind wir, scheint es, eingegangen.
Führ uns gut und mach dir Ehre
daß wir vorwärts bald gelangen
in den weiten, öden Räumen !
S námi nesmrtelný Lenin, kdo proti nám ?!***Volte ČSSD a KSČM !
Jako milovník poezie si dnes u Křižíkovy fontány přijdete na své, Vlastenče, co? Doufám, že se s námi podělíte o Vaše dojmy z uměleckého přednesu s. Švorcové! Jo, a pokud Vás zajímá, jak vypadal György Lukacs (http://cs.wikipedia.org/wiki/Gy%C3%B6rgy_Luk%C3%A1cs), tak se mrkněte na http://www.youtube.com/watch?v=H7HFhalHEuk. Já jsem nevěřila svým očím :-))).
Tihle sionisti !
Vážená paní Harpyje, děkuji Vám z celého srdce !
Ano, je třeba si NEUSTÁLE PŘIPOMÍNAT podíl sionistů *) na vzniku a trvání spravedlivého společenského systému. A také na jeho deformacích (viz např. Trockij).
Ovšem při sledování tohoto svěžího dílka mne napadlo pár myšlének :
1) Proč nebyli ve výčtu sionistických míšenců uvedeni Hitler, Stalin, Mao ?
2) Kde získal autor jistotu, že popravu ruského cara nařídil sionista Sverdlov, a nikoli sionistický míšenec Lenin ?
3) Sionisti pomohli Stalinovi k moci – to je pochvala nebo obžaloba ?
S vypětím jsem se jim ubránil (těm myšlenkám), a našel jsem webové stránky našich soukmenovců (http://planetaopic.wordpress.com/2008/09/11/proc-chtit-narodni-socialismus/ ).
A tam jsem nalezl odpověď alespoň na část první otázky (Hitlera autor nepovažuje za sionistu, neboť pomáhal bránit Evropu před sionisty).
Děkuji Vám ještě jednou, neb jste mi dodala (a jistě i vlastencům větším než je moje prostřednost) materiál ke studiu. Vždyť národní socialismus – za ten přece bojujeme, ten se nám podaří opět prosadit, pro štěstí všeho lidu, již za necelý měsíc.
************************************************
Nicméně teď jsem tak nabit dojmy z dnešních oslav, že ... Že je musím zpracovávat postupně.
Auferre, trucidare, rapere, falsis nominibus imperium; atque, ubi solitudinem faciunt, pacem appellant
***Volte ČSSD a KSČM !***
-------------------------------------------------
*) Prostě se chci vyhnout určitým slovům.
以假名抢劫、屠杀，偷窃，称之为帝国；最后，对于他们所制造的荒漠，称之为和平
http://www.amazon.com/Stalins-Secret-Pogrom-Inquisition-Anti-Fascist/dp/0300104529/sr=1-1/qid=1170260791/ref=pd_bbs_sr_1/104-6317762-7100715?ie=UTF8&s=books#reader_0300104529
Nebyl Stalin borec?
Přesně tak, anonymní :
不了解任何外国语言的人，对他的母语也一无所知
Učit se, učit se, učit se ! (V.I.Lenin)***Volte ČSSD a KSČM !
Abych použila Vaše citoslovce vyjadřující rozpaky: ehm... zřejmě jste mě špatně pochopil. To není o sionistech. Leda, že by autor "A la recherche du temps perdu" byl sionista, ale o tom mi není nic známo.
http://www.amoeba.com/dynamic-images/blog/Job/marcel-proust.jpg
Ршыещкшу вщзшыг ыефдштщмш
http://berkovich-zametki.com/Nomer12/Raz1.htm
Achich ouvej *).
To mám z toho, že se pletu mezi vzdělance.
Nuže, vážená paní Harpyje, shlédl jsem video, na než jste mne navedla. A nalezl jsem si webové stránky jeho autora (viz můj příspěvek výše).
A na první stránce webu "PLANETA OPIC - stránky svobodného aktivisty" čtu m.j. :
"... Národní socialismus není postaven na základě ani vlády lidu, ani humanismu. Národní socialismus ví přesně, že lid si nemůže nikdy vládnout sám, protože to ani nechce.
Dokonale to formuloval Dr.Goebbels:
„Nemůže být smyslem a účelem demokracie problémy jen diskutovat a neřešit je. Princip demokracie však zůstane zcela nepochopen, pokud si budeme myslet, že z něj musíme vyvodit to, že lidé si chtějí vládnout sami. Nemohou a ani to nechtějí. Jejich jediným přáním je, aby se jim vládlo dobře, a cítí se být šťastni, jestliže mohou mít vědomí toho, že jejich vlády pracují podle své nejlepší vůle a svědomí, k požehnání a blahu jim svěřeného lidu.“
Národní socialismus je jediným, na přírodních zákonech postaveným, reálně-spravedlivým způsobem vládnutí a bytí. Žádná mystifikace, žádné lži.
Jakékoliv žido-humanistické mutace přírodního principu vůdce a smečky jsou pouze souhrnem lživých utopií, které budou mít šanci na vzkříšení, až vyhyne lidstvo nebo zanikne příroda. Proto dr.Goebblesem zmíněná definice CÍLE národního socialismu – věrný lid jemu zodpovědné vládě – je ta jediná forma vládnutí, která skutečně v přírodě platí a přežívá. Ať už se jedná o jakékoliv společenství živých tvorů. Viz druidové, šamani, stařešinové a náčelníci kmenů, zvířecí vůdci a jejich smečky, či královny a jejich hmyzí společenství..
Ano. Společný prospěch před prospěchem osobním! To je zákon přírody, to je Národní socialismus !..."
*******************************************
Vážená paní Harpyje, víte přece, že naštěstí jsem byl podroben vzdělávacímu procesu jen do výše své inteligence (nebo jen o málo náročnějšímu).
Tudíž též víte, že jen těžko mohu pochopit různé záumné narážky typu "protižidovská agitace není o sionistech" apod.
A jinak – Proust je pro naše soukmenovce národní socialisty sionistický míšenec, pro nás je dekadentním buržoasním autorem zcela nesrozumitelných textů, a pro nás všechny pokrokové, levicově založené lidi je homosexuálem. (Vážně si nepamatuji, že by mne kdy s.rodiče, při našich několika procházkách po Cimetière du Père-Lachaise, přivedli k jeho hrobu.)
Proto si Vás dovoluji poprosit o vysvětlení. Děkuji Vám předem.
-----------------------------------------------------
*) Povšimněte si, prosím, nově použitých citoslovcí.
Sváteční vzpomínka
Vážení a milí největší (i menší) čeští vlastenci a vlastenky,
dovolte mi napsat pár řádků povýtce osobních, vztahujících se však k dnešnímu oslavenci – k práci.
Dnes, stále ještě pln dojmů z důstojně radostných oslav Svátku práce u Křížíkovy fontány, jsem si připomněl svoje vlastní malé výročí. O Velikonocích tomu bylo 35 let, co jsem poprvé pracoval s pneumatickou sbíječkou.
Byl jsem tehdy prvním rokem v učení (viz můj příspěvek pod článkem "Ne rozborná spolu práce"), stavěl jsem s ostatními spoluučni jednu hal tehdejší základny Vodních staveb v Praze na Maninách.
Koncem března mi s.Štefan, náš mistr odborného výcviku (dejž mu Lenin věčnou slávu), zadal speciální úkol : přes Velikonoce rozbít betonovou vozovku, aby bylo možno provést výkop pro vodovodní potrubí (již několik dní jsme ručně kopali mezi jednotlivými objekty základny) : "Hele, vostatní kucí jedou domů slavit, a ty jako Pražák stejnak pořádně neslavíš, co ? Tak tady zvostaň, pak si dej voraz vod úterka."
No tak jo.
První problém vznikl ještě v pátek; auto, jež mělo na místo přitáhnout kompresor, se prý porouchalo (nebo se řidič opil, to víte, pátek před Velikonocemi). Takže jsem dostal pouze slovní instrukce kterak připojit hadici, startovat a vypínat zařízení atd.
V kalné sobotní ráno (29.března bylo ještě dost zima) jsem s úctou obcházel kompresor, obrovský stroj s motorem Tatra. Nu, nakonec, po určitých potížích, se mi podařilo hadice pospojovat (měl jsem na to dva hasáky), nastartovat motor, nahodit vlastní kompresor, a začal jsem bourat.
Řeknu vám, vážení vlastenci, nebylo to jednoduché. Nejen proto, že každý začátek je těžký. Ale ta vozovka byla OPRAVDU POCTIVÁ.
V pozdějších letech jsem takovou práci dělal dost často a rád, kvůli tomu pocitu řádné chlapské práce, kvůli tomu neúprosnému, žádné intelektuálské pochyby nepřipouštějícímu rytmu kladiva, kvůli pohledu na můj oškrt, nemilosrdně pronikajícímu do lůna zdánlivě nepoddajné konstrukce.
Málokdy jsem se však potýkal s tak kvalitním materiálem takové tloušťky. Než jsem zjistil, že těch víc než 40 cm modrého betonu prostě ne a ne a nerozpojím ve větších kusech, že dokonce musím vést oškrt šikmo do boku masivu, abych odštípl kus velký jako dvě své pěsti – joj, to byla dřina.
(Mimochodem, jediná ochranná pomůcka té doby byla ochranná helma; nosili ji jen učedníci. A pracovní oděv a obuv, samozřejmě. O nějaké ochraně sluchu, či dokonce respirátoru se nikomu ani nezdálo.)
Dalším problémem se ukázala nutnost vybouraný beton přesunout o kus dál; jinak jsem se jaksi s oškrtem do boku konstrukce nemohl dostat. Takže přišel ke cti krumpáč, jimž jsem jednotlivé kusy betonu uvolňoval, vykopával z podkladu, abych je mohl vzít "do teplých" a odhodit stranou.
Nejdřív "odešly" rukavice, pak násada krumpáče. Páčil jsem kusy sbíječkou, pak mi napadlo zastrčit ocelovou část krumpáče do dvoumetrové lešenové trubky – no to je panečku nástroj ! Když jsou obě části svařené.
Zkrátka, měl jsem co dělat, abych to vůbec zvládl. Úterý jsem strávil v posteli.
*************************************
S.mistr moji práci ocenil, což jistě přispělo k celkově příznivému hodnocení mých studijních výsledků. Prostě - na konci ročníku mně soudruzi z ředitelství nabídli účast ve vysoce výběrovém zájezdu učiliště do SSSR. Což jsem s nadšením přijal. Ale o tom někdy jindy.
Nyní vám popřeji, vážení vlastenci, příjemné a ničím nerušené prožití zbytku svátečního dne. A na konci května dobrou a uvážlivou volbu.
Republice více práce – to je naše agitace !***Volte ČSSD a KSČM !
Ach ano, Vlastenče, bývaly to krásné časy!
Vaše vzpomínky evokují ty mé: Kdysi, ani ne rok po bratrské pomoci CCCP jsme jako budoucí důstojníci ČSLA dostali za úkol pomoci při stavbě Vysokých Tater. Tedy ne přímo Tater, ty už tam pár miliónů let stály, ale při zemních pracech v okolí nově budovaného luxusního hotelu.
Též jsme měli kompresor bez obsluhy - a krátké hadice. Takže jsme přístroj museli posunout. Jenže jsme - tedy hlavně náš velící důstojník - podcenili sílu gravitace nebo přecenili fyzické síly jednoho družstva absolventů - a milý kompresor nám ujel a spadl z prudkého srázu přímo na trať Ružomberok - Poprad.
To bylo radosti v očích velícího důstojníka, když v předmobilní době (v těchto končinách to byla dokonce doba předtelefonní) zajišťoval zastavení vlaků a příjezd železničního jeřábu, aby neposlušný stroj (který stále pracoval a v pravidelných intervalech odfukoval přebytečný vzduch) vyzvedl opět nahoru na sráz!
Jak byl pak na nás hodný, když připravoval oficiální verzi hlášení tohoto incidentu!
K železničnímu neštěstí tehdy naštěstí nedošlo.
Ke značnému snížení důvěryhodnosti ČSLA ovšem ano.
P.S.: Nemám rád slovo "Vícepráce". V téhle kolonce faktury se obvykle skrývá snaha kapitalisty odřít zákazníka - tedy v našem případě stát.
S heslem proto nesouhlasím!
Och, vážně myslíte, vážený STK, že uvedená příhoda "značně" snížila důvěryhodnost naší mladé inteligence v očích příslušníků ČSLA ?
Dle mých zkušeností "absíci" sice mohli svoji důvěryhodnost snižovat, leč nikoli značně. Neboť k tomu by musela jejich důvěryhodnost být větší než malá, alespoň zpočátku.
A běžní příslušníci ČSLA, jak vojáci ZVS,tak vojáci z povolání, k inteligenci žádnou zvláštní důvěru neměli. Na tom, jako snad na jediné věci, se "vojclové" s "furťákama" shodli.
Někdy se tomu říká třídní instinkt.
Já se přiznám, že v TOMTO bodě mi třídní instinkt chybí, neb oba s.rodiče byli inteligenti, a s.otec dokonce vojenský lékař. Takže jsem nechoval apriorní nedůvěru ani vůči vzdělancům, ani vůči vojákům z povolání.
Leč konkrétní zkušenosti ... darmo mluvit, natož psát.
S málokterým absolventem VK šlo rozumně mluvit; většinou se zajímali o televizi, fotbal (v televizi), o to, jak se co nerychleji opít.
V r.1983 byla v chrudimských kasárnách Kpt.Jaroše taková sbírka inženýrů, že až strach.
Já, jakožto náčelník kotelny (bez legrace, prosím !) jsem na přelomu let 1982/83 zavedl do té doby nevídanou vymoženost - teplou vodu každý den. (Kdyby na mé místo někoho měli, tak by mne s.náčelník pro týl nechal zavřít.)
Zhruba od začátku léta jsem vždy po (ilegálním) puštění teplé vody do sprch vyběhl ze svého podzemí do přízemí, kde se nacházela (či, podle ukrutného zápachu soudě, se ROZKLÁDALA) ložnice absolventů. Otevřel jsem dveře, skočil zpět, aby mne nezasáhl nejhustší oblak zápachu zvratků, moče a Přírodaví čeho ještě, zařval jsem "Koupání, čuňata !", a mazal jsem zpět ke svým kotlům, ke svému hnědému uhlí a svým podřízeným, relativně čistým příslušníkům dělnické třídy.
***************************************
Jistě, s pár absolventy šlo mluvit. Dokonce i něčem jiném, než o otázkách všedního dne.
A Vy, vážený STK, si mé vzpomínání jistě neberete osobně.
***************************************
Nesouhlasíte s heslem "Republice více práce – to je naše agitace !" ?
Hmm hmm. Že by "Cattus piscari non vult, sed pisces cibari" ? To je jistě jen nedorozumění; my prostě spoléháme na pracovitost naší pracující inteligence.
Každopádně Vás mohu potěšit. Naše Strana má pro každého něco, tedy pro každého výjimkou horních 10 000.
Takže i pro kulturní pracovníky a případného příjemce jejich tvorby něco máme :
"...Je to pravě kultura , resp. dialog mezi různými kulturami, jenž je nezanedbatelným prostředkem v boji proti xenofobii a rasismu. Je ale také důležitá pro smysluplné využití volného času, jež kultivuje lidské vztahy i kvalitu rozvoje svobodné lidské osobnosti. V neposlední řadě je našim zájmem efektivním a transparentním způsobem podporovat všechny druhy uměni bez ohledu na žánr, popularitu, kvantitativní dopad či věkovou nebo sociální kategorii případného příjemce umělecké tvorby.
Podpoříme výstavbu budovy Národní knihovny – pokud to bude možné – podle návrhu architekta Jana Kaplického." (Volební program ČSSD)
NEVOLÍŠ, ZAPLATÍŠ : 14.612 Kč za zpáteční letenku do New Yorku. 28.května ZASTAVME TOP09 & ODS ! *** Volte ČSSD a KSČM !
V. Vlastenče, jste kocourovrah!
Raději Vám přeji dobrou noc, dnes bych už totiž další citaci z programu Vaší Strany asi nevydržel a musel bych se nutně jít opít.
Nelze přece dózovat tolik Čisté Pravdy najednou. To může jednoho i zabít! ČP! ;-)
No to mne ale vážně mrzí, vážený STK.
Vždyť my to přece myslíme dobře.
A přátelé Paroubek a Jandák měli na mysli právě občany Vašeho typu, když psali o smysluplném využití volného času, kultivujícím kvalitu rozvoje svobodné lidské osobnosti.
Je přece v našem nejvlastnějším zájmu průhledně a efektivně podporovat všechny druhy umění, včetně tzv.menšinových žánrů.
Samozřejmě, bulvár a bigbít podporovat nebudeme, to není žádné umění. Rovněž nebudeme podporovat všechny ty dekadentní, protilidové, elitářské a jiné podobné rádobyumělce. To dá rozum.
Ale jinak všechno, všecicko umění podpoříme, ať už jeho příjemcem bude akademik nebo pomocný dělník v živočišné výrobě.
Ano, takoví jsme my, my pokrokoví, levicově založení lidé.
"Pokud jde o umělce, můžeme být v tomto směru spokojeni. Skoro všichni významní umělci (spisovatelé, hudebníci, výtvarníci, divadelníci) jdou s námi. Mimo zůstávají většinou jen méně neb málo kvalifikovaní. I v ostatních oborech se situace takřka denně lepší. Není ovšem pro mnohé z nich lehké, přiznat se k ideologii, která je na hony vzdálená, v co oni až dosud věřili a co vyznávali. K tomu je i při dobré vůli třeba i času, a z naší strany i trpělivost. Jak my také i postupujeme. Nesmíme odrazovat tam, kde vidíme dobrou vůli, ale získávat, pomáhat, jak tady bylo několikrát zdůrazněno a jak je způsob i methoda pravých komunistů. A výsledky, jichž jsme touto cestou dosáhli, ukazují, že jdeme dobrou cestou."
(Z projevu s.Zdeňka Nejedlého, ministra školství a národní osvěty, na IX. sjezdu KSČ, květen 1949)
***Volte ČSSD a KSČM !***
VV ad:
"Cattus piscari non vult, sed pisces cibari" = "Netvař se na kočku jako ryba, ale jako filé"???
Vaší straně, Vlastenče, patří kompliment za výběr navýsost kompetentích kandidátů na ministerské posty ( například vedle př. Zvorálka působí feudál Schwarzenberg jako bezvýrazná a -významná figurka). Př. Jandák (http://bigbloger.lidovky.cz/blog/3620/121452/refl1.jpg) se podle mého názoru kvalifikoval pro svou funkci výrokem „Čau, kluci, zvolte mě, jinak dostanete přes držku a bude drahý žrádlo.“ Člověk, který se takto vyjadřuje, je přímo predestinovaný k tomu, aby vypracoval zákon o kultůře. Jako bodrý muž z lidu ví, co je pro lid užitečné a dobré, protože "už za ty roky určitě tak nějak došel k tomu, co je kultůra a co ne".
Nemohu Vám ovšem odpustit Váš elitářský postoj vůči Vašim údajně páchnoucím soudruhům během Vaší povinné vojenské služby. Měl byste vědět, že budování socialismu a obrana socialistické vlasti se bez potu neobešla, a že každodenní sprchování je buržoazní přežitek. Sám dobře víte, jak se osobní hygiena řešila v bratrském Sovětském Svazu.
Vážená paní Harpyje,
těší mne, že Vás potěšila jména ministrů naší budoucí vlády, naší elity. Ano, naši vedoucí přátelé jsou přímo předurčeni, jsou doslova vyvoleni Nejvyšší bytostí *) k vládě ve jménu lidu.
Leč Vaši výtku nemohu přijmout. Při pozornějším čtení byste zjistila, že mi moji soudruzi nepáchli. Páchli, a to zcela objektivně, určití příslušníci vrstvy inteligence.
No dobře, ze širšího pohledu jsou i příslušníci pracující inteligence mými (potenciálními) přáteli a soudruhy. Ale mými soudruhy prostě JSOU a VŽDY BYLI dělníci, prostí proletáři.
A ti mi VONÍ, i když se potí, i když nepoužívají deodorant, ten zbytečný buržoasní vynález, i když se nemají možnost sprchovat každý den a měnit si ponožky každý týden.
Tamti mladí inženýři (technických oborů) však páchli. Vypsal jsem čím, nebudu to opakovat, neb nechci útlocitnost p.t. největších vlastenců a především spanilomyslných čtenářek podrobovat další tvrdé zkoušce.
*************************************************
Jistěže vím, jak krásní sovětští lidé dbali o svoji hygienu. V Sovětském svazu jsem byl, a.Lenina jsem viděl.
Kromě toho jsem studoval ve Vysokém Mýtě (po vyučení zedníkem jsem byl Stranou vyslán zvýšit si kvalifikaci). A tam jsem se setkával se sovětskými důstojníky denně, na cestě do a ze školy, na procházkách městem, na soudružských besedách v Síni tradic 265. gardového motostřeleckého pluku atd.
(Dokonce jsem občas zahlédl i prosté vojáky, např. nesoucí s.důstojníkům zavazadla. Ale nikdy jsem nebyl tak blízko, abych ucítil jejich vůni.)
Ach, to byly krásné doby ! Nu, snad se dožiji jejich návratu (myslím návratu krásných ruských lidí; svoboda, spravedlnost a solidarita se k nám navrátí, ó lide navrátí, coby dup.)
Prostě, vážená paní Harpyje, dokud neosvobodíme německý proletariát od kapitalistů, tyranů a zrádců všech, budete moje zkušenosti s vůní sovětského lidu stále postrádat. Soudím, že ani „all the perfumes of Arabia“ nemůže tuto nezaměnitelnou vůni spravedlivého společenského zřízení nahradit.
Znám zemi blízko pólu znám divukrásnou zem ... není to Amerika zem zlatých miráží, kde otrok černoch vzlyká na moři plantáží ! (V.Nezval)***Volte ČSSD a KSČM !
------------------------------------------------------------
*) Nejvyšší bytost = Nesmrtelný Lenin
http://www.realussr.com/wp-content/uploads/2009/08/short-343x500.jpg
K čemu sprcha!
Tady http://www.realussr.com/ussr/soviet-brands-the-scent-of-communism-part-1-of-2/ se dozvíte, co používali soudruzi. A soudružky používaly dokonce i gubnuju pomádu. :-)))
Ano, v Sovětském svazu byly všechny základní životní potřeby dostupné každému pracujícímu :
http://www.davno.ru/soviet-posters/soviet-ads/ .
Jak to bylo možné, když v tzv. bohatých zemích, zemích násilí a bezpráví, se zubožení proletáři sotva nasytili, sotva do ubohých hadříků oblékli své vyhublé děti, sotva zavlažili svá nuzná obydlí ?
Inu, to je jednoduchá odpověď : díky socialismu zůstávala nadhodnota lidu.
Výsledky byly jasné a přesvědčivé : http://www.davno.ru/soviet-posters/propaganda/poster-20.html .
Vší náš lid si socialistický blahobyt velice dobře pamatuje, proto volí jeho návrat. Již za necelý měsíc se budeme radovat z vítězství. A tančit, tančit se bude všude !
Volte obnovení tradičního přátelství s velkým ruským národem, naší jedinou záštitou proti sudetoněmeckému revanšismu a americkému imperialismu !***Volte ČSSD a KSČM !
Někdy v r. 1925 sovětští soudruzi obnovili dokonce výrobu voňavky Любимый букет императрицы (Bouquet preferé de l'impératrice ), kterou pro Marii Fedorovnu vynalezla v r. 1913 francouzská firma Henri Brocarda v Moskvě. A přejmenovali ji na Krasnaja Moskva (Rudá Moskva). Vyrábí ji dodnes, i když se složení bude asi značně lišit od voňavky pro Marii Fedorovnu. Jednou mi darovali flakonek, ale vycházela z něj laciná a tak ostrá vůně, že kočka, která si šla taky ze zvědavosti čichnout, začala kýchat a prskat. A tak jsem flakonek darovala dál jako souvenir z Moskvy. Nevím, jaký byl jeho další osud.
http://www.fragrantica.com/news/Krasnaya-Moskva-or-Red-Moscow-by-Novaya-Zarya-504.html
http://www.publiclibrary.ru/readers/kaleidoskop/goods-duhi-Red-Moskow.htm
Říká soudruhu V.v. něco výraz "učitel Čochtan"? Víc nemusím upřesňovat.
To Vv ad 14.612 Kč za zpáteční letenku do New Yorku:
Po 28.květnu ušetříte - nebude zpáteční.
(Do navršení utečeneckých kvót.)
Pro s.Pedra :
Zaprvé : Jsem přítel.
Zadruhé : Ano.
Z východu světlo, z Východu svoboda !***Volte ČSSD a KSČM !
Pro N.N.Nema :
Omyl, vážený. Respektive několik omylů.
Zaprvé náš lid již nebude podléhat lákání západního pozlátka, neboť zde, v naší vlasti, se otevřou obrovské, doslova kolosální příležitosti pro všechny poctivé pracující.
A nepoctivé nepracující taky ven nepustíme.
Zadruhé : Letenky do kapitalistických států budou POUZE zpáteční. Nemusím snad rozvádět proč.
Zatřetí : Spoléháme na našeho Husseina Obamu. Žádní zrádní emigranti nenajdou v USA útočiště.
A na Kubu se bude létat bez mezipřistání.
Buduj vlast, posílíš mír !***Volte ČSSD a KSČM !
Тулусуо ег агке мщдую
2 Informace:
"Russkie duchi" mají opravdu velkou sílu. Jedna má dávná známá dostala šílený nápad si onou tekutinou potřísnit večerní šaty. Jen dvě kapky.
Když je pak, po zjištění, co strašného provedla pečlivě vyprala a vyžehlila, musela je nechat několik týdnů na vzduchu v lodžii, aby přestaly vonět. Pak je slavnostně dala do skříně - a druhý den odnesla do popelnice.
Ten "duch" tam byl pořád...
STK,
jistě si rád připomenete nesmrtelná slova velkého Ždanova o nejpokrokovější literatuře světal a o sovětském duchu, která pronesl na 1. všesvazovém sjezdu spisovatelů r. 1934 :
Soudruzi,
Váš sjezd se schází v období, kdy za vedení komunistické strany, za geniálního vedení našeho velikého vůdce a učitele soudruha Stalina (bouřlivý potlesk) v naší zemi nezvratně a definitivně zvítězilo socialistické zřízenÍ. Naše strana, která kráčí důsledně od etapy k etapě, od vítězství k vítězství, z ohně občanské války k období rekonstrukce a od období rekonstrukce k socialistickému budování celého národního hospodářství, dovedla zemi k vítězství nad kapitalistickými prvky, jež vytlačila ze všech oblastí národního hospodářství. (Bouřlivý potlesk.)
Výsledkem vítězství socialistického zřízení je, že v naší zemi byly odstraněny příživnické třídy, nezaměstnanost, pauperismus na vesnici a městské brlohy. Změnila se celá tvářnost sovětské země. Změnilo se od základů vědomí lidí. Hrdiny se u nás stali budovatelé socialismu, dělníci a kolchozníci. (Bouřlivý potlesk.)
Současný stav buržoasní literatury je takový, že už nemůže vytvořit velká díla. Úpadek a rozklad buržoasní literatury, vyplývající z úpadku a zahnívání kapitalistického zřízení, je charakteristickým rysem, charakteristickou vlastností stavu buržoasní kultury a buržoasní literatury v nynější době. Nenávratně minuly doby, kdy buržoasní literatura, odrážející vítězství buržoasního zřízení nad feudalismem, mohla vytvořit velká díla období rozkvětu kapitalismu. Nyní nastal všeobecný pokles jak themat, tak talentů, jak autorů, tak hrdinů. (Výrazy rozhořčení)
V smrtelném strachu z proletářské revoluce se fašismus snaží likvidovat civilisaci, navrací lidi k nejhrůznějším a nejdivočejším obdobím lidských dějin, pálí na hranicích a barbarsky ničí díla nejlepších lidí všeho lidstva. (Výrazy rozhořčení)
Pro úpadek a zahnívání buržoasní kultury jsou příznačné bujení mystiky, kněžourství, zájem o pornografii. „Hrdiny“ buržoasní literatury, té literatury, která zaprodala své péro kapitálu, jsou dnes zloději, detektivové, prostitutky, lotři. (Výrazy rozhořčení)
Soudruzi!
Vytvořte veliká mistrovská díla velikého ideového a uměleckého obsahu.
Buďte nejaktivnějšími organisátory přetváření vědomí lidí v duchu socialismu.
Buďte na předních posicích bojovníků za beztřídní, socialistickou společnost. (Bouřlivý potlesk.)
Ad smrad:
Nechce se mi brouzdat ruským oddílem v knihovně, ale někde tam píše nějaký ruský spisovatel o jistém knížeti, který každé léto jezdil z Rusi do Paříže, a okénko otvíral až ve Varšavě, protože teprve tam do kočáru nedoléhal nesmírný smrad...
Napsal to nějaký moc dobrý ruský spisovatel, ale nevím, jestli 19. věku či současník. Ti velcí se od sebe někdy nedají na první pohled rozeznat, když píšou o Rusku, které je tak... tak trvanlivé v některých věcech. Jako je chlast, neúcta k lidskému životu a smrad...
No tak podívejte se, vy všichni strašně vymydlení, pekelně navonění a děsivě civilizovaní Slovani.
Já vám tady nebudu popisovat důvody tzv. zápachu našich starších bratří, ruských mužiků. Nebudu psát ani o tzv. pokroku, v jehož důsledku mohli již na konci 19.století (sic !) dekadentní Evropani a Američani stát při rozmluvě s mužikem PO VĚTRU.
Nebudu uvádět ani neobyčejně nechutnou "charakteristiku" našich starších bratří, jíž vyplodil nechvalně známý americký skandalista A.Bierce.
Jen vám připomenu, že :
1) Ideál jedné z nejpokrokovějších složek západní společnosti, tzv.Zelených (to jest trvale udržitelný život v soběstačných zemědělských komunitách) se od života mužiků liší jen velmi málo
2) Chudoba cti netratí
3) Prostota ještě neznamená hloupost. *)
SERVUS !
---------------------------------------------------------------------------
*) Více zde : Лев Николаевич Толстой, Сказка об Иване-дураке и его двух братьях
(http://skazki.smeha.net/show.247.html )
Nebo pro absolventy úpadkových buržoasních škol : Leo Tolstoy, Ivan the Fool (http://www.bartleby.com/317/2/1.html )
Mezi novými českými rčeními a pořekadly jsem našla:
smrdí jako ruský zájezd
Jak kdo páchne
Лишь программисты не пахнут никак",-
Подумать такое мог только дурак.
С-кодировщик пахнет структурой,
Visual Basic пахнет халтурой.
С++ пахнет полиморфизмом,
ORACLE пахнет бюрократизмом,
Митингом нудным разит DBA,
Пахнет MainFrame, словно старый еврей.
Web-программист пахнет связью случайной,
Пахнут COBOL-программисты отчаянием.
Пахнет PASCAL-щик чем-то забытым,
ACCESS-разработчик - корытом разбитым.
Вместе все пахнут, словно бардак -
Тестеры только не пахнут никак!
* * *
Это неправда! Понюхайте сами,
Тестеры вечно пахнут клопами...
Только зайдешь к ним и глянешь вокруг -
Так копошится какой-нибудь жук.
Над программистом, как муха жужжит:
"Тут не работает, там не стоит..."
Даже админ отмахнуться не сможет,
Запах жука ему встанет дороже.
Не зная ни кода и не системы,
Тестеры пахнут общей проблемой!
Tak dost, přátelé!
Takhle by to nešlo. Nekonstruktivní kritikou nedosáhnete ničeho. Je třeba se připravit na to lepší příští, které dozajista přijde. Ne plakat nad rozlitým mlékemm a přešlapovat na místě, ale rázně vykročit.
Protože my (jak stále správně upozorňuje Větší V.) nyní stojíme na okraji propasti. Je už třeba konečně udělat ten krok vpřed...
A vykročíme s písní na rtech!
Poznámka pro Velkého Šamana:
Asi by bylo vhodné někde před vchodem do naší útulné hospůdky umístit písemné varování. Protože když si TOHLE VŠECHNO přečte nepřipravený příchozí, s hrůzou v očích vyrazí ven a mohl by se zranit i zabít, třeba o zeď blízké márnice.
(No, aspoň by se s ním hrobník nemusel tahat tak daleko...)
STK:
s písní na rtech vykročíme ... do propasti?
Jako myši na zahrání magické píšťalky?
Člověče, Vy máte sebevražedné sklony!
Poslyšte, Šamane, nepodařilo se mi najít ruského klasika, který by popisoval nepříjemný nebo nesnesitelný zápach Ruska.
Mnoho autorů popisuje ruské zápachy, ale jako dojem nebo vzpomínku na něco příjemného, rodného.
Čechov je znám pro svá mnohoplánová líčení prostředí, jejichž neoddělitelnou složkou jsou čichové dojmy, na př. Step, kde příroda, lidi, kteří tam žijí, jejich obydlí a vůbec způsob života jsou charakterizováni svým zápachem, někdy příjemným někdy nechutným, ale týká se to jednotlivých prostředí ne celého jižního Ruska.
Typickou ukázkou tohoto stylového příznaku je úryvek z jeho Ostrova Sachalin, kde vypráví o nelidských podmínkách života vězňů, kteří tam byli posláni na nucené práce. A tady je popis smradu, ve kterém vězni žijí a který vydávají zcela funkční pro vyvolání bezprostředního dojmu u čtenáře.
Nalepím ho tu v ruštině, protože český překlad nemám.
С работ, производимых чаще в ненастную погоду, каторжный возвращается
в тюрьму на ночлег в промокшем платье и в грязной обуви; просушиться ему
негде; часть одежды развешивает он около нар, другую, не дав ей
просохнуть, подстилает под себя вместо постели. Тулуп его издает запах
овчины, обувь пахнет кожей и дегтем. Его белье, пропитанное насквозь
кожными отделениями, не просушенное и давно не мытое, перемешанное со
старыми мешками и гниющими обносками, его портянки с удушливым запахом
пота, сам он, давно не бывший в бане, полный вшей, курящий дешевый табак,
постоянно страдающий метеоризмом; его хлеб, мясо, соленая рыба, которую он
часто вялит тут же в тюрьме, крошки, кусочки, косточки, остатки щей в
котелке; клопы, которых он давит пальцами тут же на нарах, - всё это
делает казарменный воздух вонючим, промозглым, кислым; он насыщается
водяными парами до крайней степени, так что во время сильных морозов окна
к утру покрываются изнутри слоем льда и в казарме становится темно;
сероводород, аммиачные и всякие другие соединения мешаются в воздухе с
водяными парами и происходит то самое, от чего, по словам надзирателей,
"душу воротит"
Чехов А. П. Полное собрание сочинений и писем в тридцати томах. Сочинения в
восемнадцати томах. Тома четырнадцатый - пятнадцатый. Из Сибири.
Остров Сахалин. (1890 - 1995). - М.: Наука, 1987.
Takže, Šamane, kdo je autorem toho výroku, o kterém se zmiňujete?
Šamane,
našla jsem další ruskou povídku o smradu, "Dikij pomeščik" (Bláznivý statkář) od Saltykova Ščedrina. Statkář vyžene z vesnice všechny mužiky, aby se zbavil jejich smradu, který zamořuje vzduch. Poněvadž není schopen se postarat ani sám o sebe, docela zpustne a nakonec leze po čtyřech a jeho jediným přítelem je medvěd, který mu řekne, že je blázen, když vyhnal mužiky, kteří pro něj pracovali a o něj se starali. Čistý vzduch se zpočátku ostatním statkářům a generálům líbí, ale když vidí, jak statkář dopadl, přinutí ho, aby zavolal mužiky zpátky.
To taky nebude to, co jste četl, že? Řeknete nám nakonec o jakého autora jde? Nebo mám hledat dál?
Milá informace, podívám se, budu hledat, slibuji, ale časem - snad vyplave samo, není teď mým největším zájmem, přiznávám se. Mým zájmem je konečně se vyspat a konečně už začít vážně psát román Vzhůru na Venuši a nějaké povídky taky..
Nenutím hledat další odkazy, jen jsme myslel, kdyby to někomu cinklo v hlavě, že zná...
Nakonec, až najdu, tak řeknu.
Když už píšu, než se odebéřu do Děčína na celodenní praccestu, tak musím k tématu dodat:
Samotný smrad cti netratí. Třeba když není možnost umejt se. Horší je, když možnost umejt se a převlíknout do čistýho prádla je - a místo toho se dotyčný navoňavkuje...
Vážený Šamane,
jak tu marně namáhám paměť, abych si vzpomněla, který z ruských spisovatelů XIX stol. napsal něco o zápachu v Rusku, vybavují se mi stále slova národního básníka Puškina z prologu k pohádkovému eposu Ruslan a Ludmila: Tam russkoj duch ... tam Rus'ju pachnet.
Tak je tu nalepím, i když tu velký básník nemluví o smradu, ale o duchu ruského lidu. Český překlad jsem nenašla, a nechtějte na mně, abych překládala verše. Ale našla jsem ilustrace, sice trochu ironické, ale výmluvné.
Там царь Кащей над златом чахнет;
Там русской дух... там Русью пахнет!
И там я был, и мед я пил;
У моря видел дуб зеленый;
Под ним сидел, и кот ученый
Свои мне сказки говорил.
http://pinxit.sprut.ru/IMAJES/Koschey.jpg
http://pinxit.sprut.ru/IMAJES/Pivo.jpg
http://pinxit.sprut.ru/IMAJES/Kot.jpg
Více méně smysl veršů je asi tento: Tam car Kostěj nad pokladem se souží, tam je ruský duch, tam je cítit stará Rus', i já jsem tam byl, medovinu pil, u moře jsem viděl dub zelený a pod ním seděl kocour učený, své pohádky mi vyprávěl.
Tyto verše jsou nesmírně populární, nesčíslněkrát parafrázované, vyvolávají znovu a znovu vlnu národního vlasteneckého cítění. Asi jako toto: "Аз есмь росс ".(Jsem Rus, stsl), " Рода русского солнце воссияет опять и Георгия сокол будет в небе летать" (Slunce rodu ruského znovu zazáří a sokol sv. Georgije bude znovu v nebi létat), "Жить России без ворога". (Bude žít Rusko bez nepřátel , čili Pryč s nepřáteli)!
Až najdu nějaký nový přínos do diskuze, budu pokračovat.
Oprava: pod ním jsem seděl a kocour moudrý své pohádky mi vyprávěl.
Nechtěla jsem opakovat "jsem", ale teď vidím, že to nedává smysl.
Pro Informaci:
K motivu krysaře: Jistěže to tak bude. Krysař už vyzkoušel tu nejomamnější melodii a hobbiti se šikují. Nás ostatní strhnou s sebou.
"Naši půlčíci" rádi vymění zbytky svobody za ušetřenou třicetikorunu, klidně zapomenou na nemožnost se ozvat proti nespravedlnosti když uvidí, jak jsou někteří bohatci exemplárně vyvlastňování a dáni jim na roveň. Na dno.
Všem stejně, nevyčuhovat z řady, když budou v průšvihu, tak se o ně "někdo" "nějak" postará, když se jim ukáže "nepřítel", budou ho docela upřímně nenávidět. A v hospodě si večer (potichu) zanadávají na vrchnost.
O věrchušce se opět nebude smět vědět nic, přesně tak, jak tomu bývávalo dříve.
---
Nic nám nebude platné, když budeme vykřikovat, že nejsme půlčíci, že nás krysařova píšťalka neomamuje a že tu blizoučkou propast vidíme jasně a zřetelně.
---
Ne, milá Informace, nejsem ani sebevrah, dokonce ani skalní pesimista. Tomu, co vidím, se říká realistický odhad.
Znám totiž zdejší lidi i zdejší hobbity, krysařů jsem tu už taky pár zažil. A zapomínám zatím jen málo. Vím tedy (bohužel) své.
Krysař, to je jen podnět. Nebo, chcete-li, pokus.
To, co doopravdy vytvoří ten nezastavitený proud tekoucí směrem k propasti je "lid české kotlinky". Hobbiti. Krysy. My.
Ani netušíte, jak strašně rád bych se mýlil.
STK,
Vy mě děsíte svou předpovědí. Bůh nebo Příroda (jak chcete) nás lidi obdařil rozumem a je naší poviností ho správně používat. Říkám používat, ne nezneužívat nebo nepoužívat. Cožpak se z Čechů stal národ hobbitů, co myslí jen na vlastní malinkatý užitek a nedokáže pochopit, že to, co mu říkají kouzelníci s píšťalkou, není možné?
Jako tento? http://www.rosatiluca.it/wp-content/uploads/2009/10/the-hobbit-1977.jpg
I když,... vzpomínám, že jsem před léty byla na návštěvě v ČR a bylo zrovna před volbami a mí přátelé, jinak velmi inteligentní lidi, na mou otázku koho budou volit, řekli - socdem, protože chceme, aby rodina byla zabezpečena.
Tedy, jestli nezměnili za tu dobu mínění, budou zase volit sociální bezpečnost. Aby pak nedopadli jako v Řecku.
Inu, milá Informace,
proti Tolkienovu světu je to o něco složitější.
Je známo několik Mordorů, Gandalfové jsou zde nejen bílí, ale i šedí a černí, každý z nich říká, že chce pomoci.
Pro zdejšího Hobbita je to moc složitý svět. Nepřemýšlí, neumí to, nebo se mu nechce, sleduje jen, jak líbivá je melodie kouzelníkovy (či Krysařovy) flétny.
Říká se, že přemýšlení bolí. Není to nakonec pravda? Kdo tu je vlastně Pánem Prstenů? Nějak na to nemohu přijít...
"Jeden Prsten vládne všem..."
STK,
Když na to nemůžete přijít Vy, představte si, co já. Pořád se v tom nemůžu orientovat, politiky ztěží rozpoznávám jednoho od druhého, nevím, kdo s kým táhne a hlavně, kdo celým tím maňáskovým divadélkem hýbá. Sleduju diskuze, čtu články, občas něco všeobecného napíšu, aby řeč nestála, a tím to končí.
Našla jsem jeden citát: Si è sempre responsabili di quello che non si è saputo evitare. Jsme vždycky zodpovědní za to, čemu jsme neuměli předejít.
Mělo by to být povzbuzením k aktivní činnosti? A jaké?
Šamane, na otázku, kdo smrdí v ruské klasické literatuře, jsem prozatím našla málo odpovědí. Gogol, na př. ve svém díle vůbec nezaznamenává zápachy, jeho popisy krajiny nebo domů jsou jen zrakového nebo sluchového rázu - toho jsem si všimla poprvé.
P. Čaadaev ve svých Filozofických dopisech se sice zmiňuje o Moskvě jako o Nekropoli, ale víc nic, i když mluví o Rusku jako o zemi barbarské, primitivní a chaotické.
U slavofilů by bylo asi zbytečné nějaký ruský smrad hledat. Jen Dostojevský mluví o smradu Petroburgu jako města umělého, kde žijí lidé nepřirozeným životem jako mravenci. V Bratřích Karamazových zase téma smradu, který vychází z těla mrtvého starce Zosimy, a který podle přítomných dokazuje, že Zosima nebyl opravdový bohabojný mnich, má spíš teologický charakter. Navazuje na psanou staroruskou církevní tradici, podle níž těla svatých mužů se po smrti nerozkládala, ale vydávala vůni kadidla.
Myslím. že i u "západníků" by bylo zbytečné nějaký ten ruský smrad hledat. Ti se zabývali spíš historicko filozofickými otázkami.
Snad u evropských cestovatelů v Rusku, jako na př. u markéze de Custine, v jeho La Russie en 1839?
Jakmile přestane pršet, s hledáním skončím. Automatický vyhledávač je k ničemu, ať to zkouším jak chci a do knihovny chodit nebudu.
Okomentovat