V srpnu 2001 jsme s ženou na pár dní navštívili Mnichov. Jeli jsme si vyzvednout dcerku, která zde právě končila semestr architektury na místní technice. Při té příležitosti jsme si prohlédli mnohé pamětihodnosti bavorské metropole - galerie, parky, Vysokou hudební školu (budovu, kde byla v roce 1939 podepsána ostudná Mnichovská "dohoda"). Bydleli jsme tehdy poblíž Olympijského parku, kam jsme se také jednou šli podívat. V rovinaté krajině Mnichova se tu táhne nečekaný asi tři čtvrtě kilometru dlouhý hřbet Olympijské hory, která se nad okolní placatou krajinu vypíná do výšky až 25 metrů. Je navršen z vybombardovaných sutin města z druhé světové. A nejspíš jsou v něm skryty i kosti některých z 6.600 mnichovských obětí "letecké války".
Za olympijským jezerem a věží a stadiony jsme přešli po lávce městský okruh. Zde bývala olympijská vesnička. A zde jsme narazili na hranol popsaný hebrejským písmem - památník jedenácti izraelských sportovců, zavražděných palestinským komandem Černé září na Olympijských hrách v Mnichově v roce 1972.
Izraelská vláda na tento útok, který nebyly bavorské bezpečnostní složky schopny profesionálně vyřešit, odpověděla uvážlivě a spravedlivě. Nejdříve bylo provedeno několik leteckých úderů na základny Fatahu v Libanonu a Sýrii. Černé září byla totiž teroristická odnož "politického" Fatahu. Ostatně - jeden z organizátorů mnichovského masakru, Wael Zweiter, byl synovcem Jásira Arafata, pozdějšího nositele Nobelovy ceny za mír...
Poté se Izrael se rozhodl ke kontroverzní, leč ospravedlnitelné akci, operaci "Boží hněv", která měla za cíl pozabíjet všechny organizátory a atentátníky z Mnichova. V následujících letech se to jeho tajným službám a speciálním složkám armády skutečně - až na jediný případ - podařilo. Byly i politováníhodné vedlejší ztráty - nejvíce se mluví o nevinném marockém číšníkovi v Norsku. Jeho rozstřílení bylo největší ostudou Mossadu. Mnohem později vyšlo najevo, že byl ve skutečnosti obětí palestinského dvojího agenta, který toho chudáka Izraelcům podvrhl. Bylo to hrozné selhání - ale lepší, než kdyby Izrael bombardoval Norsko...
O jiných vedlejších ztrátách, ke kterým došlo ještě před norským incidentem, se příliš nemluví. Při likvidaci "koordinátora" Organizace pro osvobození Palestiny se sovětskou KGB na Kypru byl zastřelen i agent KGB, jenž veden špatným instinktem sáhl pod kabát pro zbraň. Sovětský agent spolupracující s palestinskými teroristy však nemůže být označen za "nevinnou oběť". Rovněž u dalšího případu nebyly nebohé oběti příliš politováníhodné. Tři z identifikovaných cílů se skrývaly v Bejrútu v bloku, který hlídali ozbrojenci OOP. Izraelské komando pobilo všechny tři, načež se na ulici strhla přestřelka, ve které zahynula stovka Palestinců, dva libanonští policajti a dva Izraelci.
Tolik k mnichovské Olympiádě.
Pár týdnů po návratu z Mnichova jsme si se ženou užívali dovolenou v Jizerkách, kde jsme 11.9. poprvé zaslechli tu zprávu z rozhlasu: "Obě věže Světového obchodního centra v New Yorku hoří po nárazu letadel. Dále byl zasažen i Pentagon." Ivana se mě ptala: Co teď bude? Odvětil jsem: Okupace Afghánistánu. A tak se i stalo. I další věci se staly.
Spravedlivou válku Západu proti Al-Kajdě v Afghánistánu jsem podporoval, stejně jako pozdější spravedlivou válku proti pacholkovi Saddámovi Husajnovi. (Pacholek Kaddáfí se tenkrát trestu vyhnul - včas přehodil výhybku.) Tyto války však stály Ameriku až 4 biliony dolarů - tedy zhruba tolik, o kolik se za posledních 10 let zvýšil veřejný dluh USA. Ke třem tisícům obětí z Dvojčat přibylo i 7.500 spojeneckých vojáků. Přes půl milionu válečných veteránů je vedeno v rubrice "zdravotně postižení". Celkem bylo v obou válkách zabito asi 225 tisíc lidí, z toho 137 tisíc je afghánských a iráckých civilistů!
A jeden Bin Ládín. A řada jeho pobočníků.
Každá akce je reakcí na předchozí akci. Plošné bombardování Mnichova proběhlo jako součást velké války, ve které chtěli Němci schramstnout celý svět - s kontinentální Evropou se jim to už podařilo. V roce 1945 bylo uvážlivé svrhnout na japonská města Hirošimu a Nagasaki obě funkční atomové pumy, které v té době byly k dispozici na celém světě. Ale dnes?
V rámci návštěv kulturních památek jsme si v tom roce 2001 prohlédli i mnichovské předměstí Dachau. Přesněji nejstarší německý koncentrační tábor (založeno 1933 pro účely zadržení původců požáru Reichstagu a jiných nepřizpůsobivých občanů). Jeho vězni se věnovali koníčku lidumila Himmlera: Pěstovali na plantážích léčivé bylinky. (Zdravotní čaje z Dachau pak roznášely zdraví celé okupované Evropě.) O Himmlerovy bylinky se však mohli starat jen ti, kteří nebyli zavražděni. Zabito zde bylo (na nacistické poměry "pouhých") 30 000 lidí. Například Josef Čapek a dva moji strejdové. A je to tak: Zabils mi strejčka, tady máš přes hubu. Přes hubu by měl dostat konkrétní vrah. V Německu to byl celý režim. A v Afghánistánu? Také jsme mysleli, že "režim" - ale když ten "režim" je i po deseti letech stále dost mizernej! V afghánské vládě sedí korupčníci a zloději zahraniční pomoci, prezident je zvolen podvodem, hodnostáři spolupracují s Tálibánci - a nakonec bez Tálibů nebude pravděpodobně možno udržet Afghánistán v alespoň trochu civilizovaném stavu.
Až si tak říkám, jestli jsme před deseti lety v odvetu za útok na symboly západní civilizace přece jen raději neměli použít izraelský "pomnichovský" recept na sice spravedlivou, avšak uvážlivou odplatu.
Mimochodem: Současný umírněný prezident palestinské samosprávy a spoluzakladatel Fatahu Mahmúd Abbás akci v Mnichově zabezpečoval po finanční stránce...
Během krutého září v roce 1972 byli zavražděni:
Moše Weinberg (33) - trenér zápasu
Josef Romano (32) - vzpěrač
Josef Gutfreund (40 let) - rozhodčí zápasu řecko-římského
Amicur Šapira (40 let) - trenér atletiky
Andrej Spitzer (27) - trenér šermířů
Kehat Šorra (53) - trenér střelby
Jakov Springer (50) - rozhodčí vzpírání
David Berger (28) - vzpěrač
Eliezer Halfin (24) - zápasník
Mark Slavin (18) - zápasník
Zeev Friedman (28) - vzpěrač
Anton Fliegerbauer (německý policista)
Psáno dne 5. září 2011, 39 let po mnichovském olympijském masakru, šest dní před 10. výročím 911
Fotografie převzaty z článku Mnichovský masakr na Wikipedia.cz
Držitelem licence k obrázkům je ProhibitOnions.
32 komentářů:
Ano, spravedlivá akce likvidace teroristů...Vůbec Mnichov jr nešťastné místi...Mnichovská konference, masakr v Mnichově a koncentrační tábor Dachau se necházel u Mnichova...Češi spolu s Izraelci mají na Mnichov bolestné vzpomínky...
Ovšem v Mnichově jsme se byli podívat taky v Anglické zahradě na barák, odkud vysílala Svobodná Evropa...
\ :-)
Když jsem jela do Itálie přes Německo, byla tam odbočka do Dachau, děsivé místo...Když američtí vojáci pod vedením kapitána Sparkse osvobodili Dachau, viděli živé přízraky, hromady mrtvol rozkládající se na sluníčku, na místě zastřelili všechny stráže SS, asi kolem 120 vojáky...Běsnící chlapce nešlo zastavit, plakali, zvraceli na sluníčku...Jejich heslem bylo "tady nebudeme brát žádné zajatce"...Eisenhawer si zapsal do děníku: "nikdy jsem nebyl sto popsat své pocity, když vidím důkazy tak nepopiratelné nelidskosti nacistů" Celá událost vešla do dějin jako "Dachauský masakr"...Údajně "válečná zločin Američanů", ale vzhledem k okolnostem samozřejmě američtí vojáci stíháni nebyli stíháni. Prakticky se jednalo o děti...ach jo...Dachau, strašlivé místo...jak ten Buchewald nedaleko krásného města Výmaru...Nacisti navždy pošpinili čest těchto měst...Vyhlazovací tábor Osvětim ležel blízko historického města Osvětim, děsivý tábor Majdanek ležel nedaleko Lublinu...
Nevšiml jste si, Šamane, že jeden můj příspěvek o baroku zůstal v Piksle?
Nebo na něm nezáleží?
Děkuji, je to radost sem přispívat.
Záleží na tom, kdo je tou "vedlejší obětí". Kdyby jí nebyl "jenom" marocký číšník, byl by z toho velký randál. Nevíte, jestli Izrael nějak odškodnil pozůstalé ? Pokud ne, je to svinstvo. Mossad je sice aktuálně nejlepší tajnou službou, ale těch "vedlejších obětí" má v různých akcích na svědomí víc. Na druhou stranu, jak to, že Mahmůd Abbás je naživu ? Chápu, politika. Jenže odplata má být důsledná. I kdyby měla viníka měla dostihnou na smrtelné posteli. Obecně, informace o Mossadu a o jeho fungování a výcviku agentů dávají užitečný návod jak řešit kritické situace i jak jim předcházet. Například, že agent se musí vyhýbat konfliktům, které by ohrozily splnění úkolu. Přikladmo všednodenní situace, jestliže jedete z místa A do místa B, mým úkolem je dojet do místa B a ne se přetahovat s nějakým hovadem o to komu patří silnice a za cenu vysokého rizika si leštit své ego. Především používat hlavu a ne svaly. Protože to jediné co se počítá, je dorazit živý do místa B. A tak dál. Tohle sice je zásada v různých podobách zjevená v příbězích i pohádkách, ale jak často na ni zapomínáme ? Zajímavou kritickou knížku o Mossadu napsal Hoy Ostrovski, bývalý agent. No, bývalý, jestli to není jen nějaké krytí, protože jeho kritika v té knížce je vcelku konstruktivní. Dobré je si říkat "Jak bych tu a tu situaci řešil, kdybych byl agentem Mossadu?"Vlecčem lze najít užitečné poučení.
Informace - právě jsem ho (je - byl tam 2x) vysvobodil z klece.
\ :-)
Nevšiml jste si, Šamane, že jeden můj příspěvek o baroku zůstal v Piksle?
Nebo na něm nezáleží?
Děkuji, je to radost sem přispívat.
Dala jsem to sem po druhé schválně.
Schumachere - taky jeden ze členů toho komanda se nechal u báru sbalit jistou kráskou, a místo, aby plnil úkoly, nechal se od ní zastřelit. Jeho kamarádi se zachovali neprofesionálně - krásku zastřelili, aniž by z ní dříve vyrazili, kdo si ji najal...
Chcete-li Šamane,
mohu Vás a Vašeho Pikslu taky bojkotovat. Uvidíme, koho to dřív omrzí.
Tak, teď je to tam třikrát.
BENE! I když se říká, že troppo stroppia.
Informace,
Šaman za Pixlu neodpovídá a není ho schopen nějak ovládat. Tak se na něj nezlobte, i když jste na příspěvku pracovala, Šaman přece nemůže sedět pořád u kompu a vracet do oběhu komentáře, které Pixla Plechovka z nevysvětlitelných důvodů vyhodil do koše. Mi to dělá taky...
A zůstaňte tady s námi a v klidu. Nechceme tu přece mít žádnou "Itálii". Teď, když tu není okovaná slepice.[;-)
STK,
neurážejte s "Itálií", nebo sem přestanu vůbec psát.
šamanovi to trvalo dvě hodiny, od doby, kdy zasedl k PC, aby si všiml, co má v Piksle a to až po mém dvojím urgování.
Chybí-li Vám Harpyje, lituji, nemám chuť Vám ji nahrazovat. Asi se taky otrávila.
No tedy Informace, Vy dneska "jedete"...
Pokud jste si ráčila všimnout, je "Itálie" v úvozovkách - tedy významem je posunutá. Itálie, / italské manželství / italská láska atd. tady v Kotlince znamená hlučné chování, extrovertní jednání - prostě to, jak mrzutí Češi vidí Italy. Je to jednak úzus, ovšem na druhé straně si vzpomínám, jak před lety na jihu Itálie vyšli do ulic v noci pánové v oblecích s bílými košilemi a s nezbytnými deštníky, vytvořili na náměstí skupinky a o něčem vášnivě a velmi nahlas diskutovali. To bylo asi tak hodinu po půlnoci a myslel jsem, že vypukla revoluce a já chtěl strašně spát. Zavřít okno se nedalo, protože hrozilo upečení.
Takže se prosím nerozčilujte a "nedělejte tu žádnou Itálii", ano? [;-))
P.S.: Připomínám, že jste mě nedávno ohodnotila jako člověka, který nerozumí ironii. Tož vítejte v klubu!
Vážený STK, Vaše "Itálie" je pěkný analog exo-etnonyma. V Kotlince úzus, v Itálii nelibost. Jak se Vám líbí Böhmisches Dorf?
http://de.wikipedia.org/wiki/B%C3%B6hmisches_Dorf
Šamane, porušil jedinou zásadu. Zdržet se všeho co by ohrozilo splnění úkolu. Základní nebezpečími pro agenta jsou lenost, chamtivost, ženy. V různém pořadí. Na to poslední, mimo jiné, doplatil Richard Sorge. Přestal být opatrný. I když, kdyby unikl a přežil, Stalin by ho pravděpodobně nechal zabít jako nositele špatných zpráv a nepohodlného svědka vlastního selhání. Obecně k tématu, agent má právo riskovat svůj život. Jestliže se splete a usmrtí nepravého, je vrahem se všemi důsledky. To je jedno z rizik jeho profese.
RRR:
U nás se v tom samém významu používá španělská vesnice.
Myslím, že to, co se stalo vyřešil Izrael velmi rozumně a efektivně, byť s určitými chybami a nežádoucími vedlejšími oběťmi. Kdybychom u nás měli podobně kvalitní a efektivní tajné služby, jako je Mossad a k tomu tu měli politiky aspoň z poloviny tak dobré, jako jsou ti izraelští, všem by se nám žilo mnohem lépe.
STK:
Nemusíte trápit paní informaci, když jí i bez toho dopaluje Plechovka.
informaci:
Zachovejte nám prosím svou přízeň, je nám tu s Vámi dobře.
Už Informaci opravdu nebudu trápit, Draku. Já prostě nemám smysl pro ironii...
STK,
nebudu se s Vámi přít o Vašem smyslu pro humor. Nemám vůbec chuť se hádat.
Právě jsem se dívala po netu na evropské literární baroko a hledala jsem recenzi na knihu, vydanou asi před 15 léty, kde se pojednává o baroku ve slovanských literaturách, kromě jiného i v české.
Místo tooho jsem přišla na jinou recenzi, a to na knihu jednoho italského bohemisty o české literatuře socrealizmu, napsanou jedním jeho kolegou také bohemistou. Recenze je nezvykle dlouhá - celých 39 stránek a co stránka, ba co dím, co věta, to je jen čistý jed. V životě jsem něco podobného nečetla, až mi z toho bylo nevolno. Taková zloba, nenávist.
Nevím, proč se ti dva nemají rádi, ale trochu decentnosti, slušnosti by neškodilo.
Italští bohemisti jsou autentické hnízdo zmijí,ještě štěstí, že jsem s nimi neměla v životě celkem co dělat.
Jdu spát, abych to nějak strávila.
STK:
Každý občas pustíme z huby či z klábosnice něco, co nám půl hodiny poté, nebo nejpozději za den poté nepřijde, jako zrovna nejlepší nápad, ale je to venku a nedá se to vzít zpátky. Je dost pravděpodobné, že do této kategorie patří ona nešťastná věta, kterou pronesla paní informace ohledně ironie a jejího nechápání Vaším směrem. Aspoň já bych to tak cítil, kdyby mi něco takového ujelo směrem k návštěvníkům naší hospůdky.
Na druhé straně si myslím, že chlapa jen máloco na světě ozdobí tak, jako velkorysost, ta se může projevit třeba i tím, že se třeba budeme tvářit, jako by k tomu, co se nás dotklo nikdy nedošlo, nebo když nám život jak se říká nahraje na smeč a my toho velkoryse nevyužijeme.
Mé starší dceři se před lety povedlo doma cosi nepřístojného "vykváknout" a když už tedy začínala atmosféra kvůli tomu poněkud houstnout, zachránila situaci ta mladší následující větou: "Myslím, že všichni uděláme nejlépe, když se v tom přestaneme zbytečně patlat.", čímž nás "odzbrojila". Myslím, že není tak úplně od věci tak trochu "odzbrojit", není tu zrovna nával.
Ale Draku
- vidím, že jste lepil příspěvek spolu se mnou - neberte to tak vážně.
Nebudu nic komentovat, protože jsem opravdu otřesená tím, co jsem právě přečetla. STK má svou povahu a je tak trochu zvyklý ... ale ne, nechám ho být. Půjdu si přečíst humoristický časopis, aby se mi o tom recenzentovi nezdálo.
informaci:
Kdyby v té recensi zpochybnil nějaká fakta, zdroje nebo způsob jejich vyhodnocení či zpracování, nebo i jejich interpretaci, prosím to je odborná věc. No ale rýt do někoho jenom proto, že ho nemám rád, a proto na něj naházím špínu, jak se říká jenom ze zásady, to přeci shazuje autora samého v očích jeho okolí mnohem víc, nežli cíl té jeho špíny, to si to ten tvor neuvědomuje, že nejvíc vlastně ubližuje sám sobě? Hoďte to za hlavu.
Draku,
mě se ta recenze vůbec netýká a našla jsem ji jen náhodou. Ale ohromila mě ta spousta zloby a nenávisti. Už v incipitu na vrchu stránky, recenzent prohlašuje, že autor vykradl jeho diplomku o české sorele! A pak hu cupuje věta za větou, každou nepřesnou definici nebo opakování téhož slova, nemluvě pak o obsahu.
Knihu jsem nečetla, tím míň tu diplomku, takže pokud jde o jádro věci, nemohu posoudit, ale i kdyby to byla pravda, věci se mohou a mají říci jinak.
No, nebudu Vás s tím otravovat. Díky za starost.
Dobrou.
K tomu omylu Mossadu:
Je třeba si uvědomit, že válku vedeme s islámem, ne s terorismem, protože to je jen jedna z forem boje. "Boj s terorismem" je stejný nesmysl, jako kdyby Spojenci na začátku WW2 vyhlásili válku "blitzkriegu".
A rovněž je třeba si uvědomit, že ten muslim žijící v civilizované zemi je přinejmenším do počtu, když si vyřvávají nové mešity (= centra pro výcvik teroristů a podobné aktivity). A v naprosté většině tito muslimové podporují islámské "dobročinné organizace", které valnou částí toho, co vyberou, poskytují na zajištění materiální stránky terorismu. Vůbec bych se nedivil, kdyby se po důkladné analýze podařilo prokázat, že nějaká 0.0něco část jeho výdělku skončila v kapsách teroristů z "Černého září".
Draku,
ještě dodatek k té recenzi, co mě včera večer šokovala, a pak ztichnu, je to mimo téma.
Ráno mě napadlo, že podobná věc nemůže projít bez nějaké odezvy ze strany autora knihy. Je to totiž dostatečný důvod k výzvě na souboj nebo alespoň k žalování u soudu. A tak jsem se jala hledat na webu a vidíte, člověk ani nemusí volat známým, hned to tam najde.
Jednalo se, jak jsem ostatně tušila, o konkurs na místo na univerzitě, kde recenzent byl komisí vyřazen a vyhrál autor knihy. Takže recenzent se dva roky na to "pomstil" uveřejněním svého úsudku o protivníku, a to na stránkách odborné slavistické revue. Proč mu něco podobného vůbec uveřejnili? Za tím je, jak se zdá, rivalita mezi dvěma časopisy, Europa orientalis a eSamizdat.
Autor knihy odpovídá recenzentovi na stránkách internetové revue Samizdat, kterou vede, celkem slušným, i když dost ostrým tonem a poukazuje na to, že jeho kniha byla vydána v překladu i v ČR (Alessandro Catalano: Rudá záře nad literaturou. Česká literatura mezi socialismem a undergroundem (1945–1959), Brno, Host, 2010). Uvádí ve své revue i české recenze na knihu, které jsou dost zdrženlivé, ale kritika je vedena velice zdvořilým tonem.
To je asi to, co se dostalo na veřejnost. Umíte si představit, co pod tímto, už značně rozbouřeným povrchem, bude asi drbů a různých podrobností, co se na světlo boží nedostanou? Jsem sice velice zvědavá, ale asi nikomu volat nebudu, člověk si nemá kazit zbytečně náladu.
Mohl by to být příklad - tedy negativní - k diskuzi o smyslu života, kterou jsme tu nedávno vedli.
informaci:
Doba soubojů již pominula, bylo to hezké a romantické, ale mohlo to jednoho stát zmrzačení nebo i krk, právníci, kteří oběť oškubou, jsou účinnější a horší zbraní. Jinak ale co k tomu říci? Je vidět, že i vědečtí pracovníci jsou jenom lidé z masa a kostí, kterým se nevyhýbají obyčejné lidské vady charakteru, které se pak projevují mimo jiné i tímto způsobem. Mimochodem ty vady charakteru v kombinaci s nadprůměrnou inteligencí, to je dost třaskavá a nebezpečná kombinace, viz to, co nám napáchali zelení a solární korsáři v palivech a energetice, neboť kdesi ve vědeckých kruzích se našli tací, co byli ochotni vědmě zkreslovat fakta, nebo i záměrně lhát. Toto je jen jiná podoba a projev téhož.
Pergillovi:
Mnohé na tom, co říkáte je pravdou, a je naší obrovskou chybou, když nejsme důslední přinejmenším v tom, že působí-li v například v mešitě duchovní, který nedodržuje zákony země kde žije tím, že vyzývá k vraždám podobným, jako je ta, která stála život Thea van Gogha, nebo i jen k nedodržování zákonů hostitelské země, nebo i napadání gayů a pod., tlak proti svobodě názoru a tisku, tak se proti tomu má postupovat se vší vahou a rasancí, tedy zavřít dotyčného až zčerná a poté ho doživotně vyhostit ze země. Ta největší bitva se tedy musí odehrát nejdříve uvnitř společnosti, která si musí ujasnit, zda zákony platí pro každého a nebo ne a zda tedy každého bez výjimky budeme k jejich dodržování nutit, což bychom podle mého měli, protože jinak to povede to k rozkladu celé společnosti a už teď to působí mimo jiné vznik napětí mezi skupinami obyvatel. Mě už dávno nebaví být za toho otloukánka, na jehož úkor se to děje. Podobně by mělo být nakládáno i s někým, kdo část svého příjmu převádí do rukou teroristických organisací, něco takového by se prostě nemělo trpět, jenomže to bychom rovnou mohli pozavírat půl vedení EU.
Na druhé straně, jen velice nerad bych se stal někým, kdo se bude radovat nad smrtí někoho, jenom proto, že je příslušníkem nějakého etnika a pravděpodobně sympatisuje s teroristy a možná je financuje. Pakliže teroristy financuje a dokážou mu to, měli by ho zavřít a následně vyhostit a pakliže ne, a jinak se živí prací a ne dávkami a zákony dodržuje, je vše v pořádku a není důvod se o něj otírat. Kdokoliv by se chtěl do někoho navážet jenom kvůli příslušnosti k etniku a možná sympatiím s někým, dostává se na tenký led toho, že není o nic lepší, nežli objekt jeho nenávisti a možná je i horší. Existují prostě principy, jako je třeba presumpce neviny, které patří k civilisaci a kterých bychom se, pokud se chceme za civilisované pokládat, měli držet, jinak prostě klesneme na úroveň těch méně civilisovaných a to bych já osobně udělat určitě nechtěl.
Draku, v abstraktní rovině s vámi lze souhlasit.
Problém je, že konkretizováno na muslimy, tak ti se v podstatě dělí na dvě skupiny:
Ta první s teroristy více či méně souhlasí, podporuje je a část z těchto muslimů se jezdí do táborů v Afghánistanu, Íránu, Somálsku a dalších zemích učit, jak nám zakroutit krkem. Faktem je, že multikulturalisté a náboženští aktivisté (judaističtí a křesťanští) spolu s levičáky účinně brání jakémukoli řešení i těch, kteří jsou prokazatelně proškoleni na teroristickou a diversní činnost.
Ti druzí se ztotožňují s cílem teroristů = násilnou islamizací euroamerických zemí nicméně teror odmítají. Především se obávají nárůstu odporu a obranyschopnosti "nevěřících psů" pokud se teror vůči nim spustí předčasně.
Faktem také je, že prakticky neexistuje islámská "charitativní" organizace, která by nikdy teroristy nefinancovala, alespoň nepřímo, tj. mezi darem jakékoli islámské charitě a podporou terorismu musíte uplacírovat rovnítko nebo totožnítko.
Pokud se mě zeptáte, zda neexistuje nějaká třetí skupina muslimů, tak vám odpovím, že muslim nepodporující cíle teroristů z definice samotného islámu nemůže být muslimem (to je asi jako byste chtěl, aby existovali křesťané popírající pravdivost křesťanského učení o Kristovi). Jiná věc je, že muslimové jsou vycvičení na lhaní o svém náboženství a o jeho cílech; patrně mimo islám neexistuje jiná kultura, která by měla dva specializované výrazy pro lhaní nevěřícím o náboženství.
Praktická rada. Co si může dovolit Izrael, či nějaká mocnost, a to ještě prostřednictvím svého nedopadeného údu, důrazně nedoporučuji zdejším poddaným. Za takový zde chválený počin se fasuje až doživotí. Protože trestní zákoník "spravedlivou odplatu" neuznává jako exkulpační důvod. A kdyby při nějaké odvetné akci, nedej JHVH na území ČR se vedlejší obětí stal zdejší občan, ujišťuji, že by to mělo velmi vážné nejen diplomatické důsledky.
Viděl jste, Obuvníku,
jak dneska poskočily burzy?
Milán +4,24%., Paříž +3,63%, Londýn +3,14%, Frankfurt +4,07%.
Akcie Fiatu skočily dokonce o +8,55%.
A to po rozhodnutí německého ústavního soudu o slučitelnosti finanční pomoci zadluženému Řecku s německým právem.
Tady dneska senát urychleně schválil úsporná opatření na snížení schodku po varování prezidenta republiky, že situace je vážná a jeho výzvě, aby si strany a parlament se schválením pospíšily a přestaly se hádat.
Včera zase levicové odbory vyhlásily proti úsporným opatřením generální stávku, která zasáhla hlavně dopravu. Ultralevičáci v Miláně házeli poti burze smradlavá vejce a petardy.
Večer se zas všechno uklidnilo.
Všiml. Dobrá zpráva pro intraday. Jenže mě zajímají fundamenty a dividenda, jsem líný šuplíkář, který proto nikdy zásadně nezbohatne. Mě to jenom baví.
Kdyby soud rozhodl, že finanční pomoc je neslučitelná, jaký by to mělo praktický dopad ? když peníze jsou v trapu ? Toho je příklad degenerace právního systému. Protože právní systém je od toho aby řešil PRAKTICKÉ problémy. Jestli italská vláda nedá nějaké peníze na chléb a hry, budou randály a lid se slzou v oku bude vzpomínat na Duceho. Zaplaťpámbu, že italský a ne německý na Dolfiho. Zatím.
Okomentovat