Ano, je to ostuda, přiznávám, ale skutečně nejsme schopni zabezpečit naší čtyřčlenné rodině se dvěma dětmi na vejšce příjem, který by převyšoval trojnásobek životního minima. A tak naší rodině pomáhá milosrdný stát několika stovkami přídavku na děti.
Naše dítky již nejsou nezletilci, ale jsou stále nezaopatřenci, jelikož časem zákeřně zletily, aniž se zaopatřily. Kdybych k našim příjmům ještě něco nevypsal v honorářích, mohli bychom požívat i příspěvku na dopravu a možná také sociálního příspěvku a též příspěvku na bydlení. Taktéž sociální příspěvky k vyrovnání zvýšení cen tepelné energie a nájemného by nás nejspíš neminuly. Jenže jsme poměrně bohati, a tak aspoň užíváme dávek na děti. A to jsou povinné výdaje státního rozpočtu, který tímto ruinujeme.
A přiděláváme práci nezbytným úředníkům. I letos jsme dostali výzvu od sociálního ouřadu, abychom doložili studium našich dětí na vysoké škole v tomto univerzitním roku. Dítka tedy přinesla potvrzení. Při prvním pokusu mi milá paní úřednice pravila, že ale chtějí potvrzení na svém, specielním, formuláři. Vyhnal jsem tedy potomky opět do nehostinné náruče studijních oddělení. Dcerka přinesla, synek nikoli, povinné přednášky měl ten týden v jiném místě města, než sídlí SO jeho školy. Termín ubíhal (potvrzení předložte do osmi dnů, přičemž dnem návštěvním je toliko pondělí a středa) a tak jsem - jakožto zástupce celé rodiny - nezbytné papíry předložil společně s dvěma různými potvrzeními o studiu. Jednak to na špatném formuláři, jednak na správném formuláři.
Jiná hodná paní úřednice mi při pohledu na synkovo "špatné" lejstro pravila, že to nevadí, hlavně že tam je datum zápisu na konci září. Avšak "správný" dcerčin formulář měl nevýhodu, že na něm bylo datum 1. října. Předtištěný vzor totiž požadoval uvést datum zahájení školního roku.
"To je zlý," hořekovala. "Tam musí být zářijový datum, jinak mi to počítač neveme!" "No jo," opáčil jsem já, "ale školní rok prostě začíná až prvního října. Zápis je v září, ale chtěli jste datum začátku školního roku!" Hodná paní to nějak udělala. Takže jsem odcházel jako vítěz.
Při zpáteční cestě domů (autem:) mi však stále neodbytněji vrtaly hlavou pochybnosti. Toho popsaného papíru, tolik sofistikovaného softvéru, toho času... Na úřadě makalo třináct služeben a přesto jsem čekal hodinu. A se mnou maminky a velice zlobivé děti školkového věku. Jako by to tu hodinu nemohly vydržet sedět v pozoru - však se jim to ještě šikne! A pan strážník z agentury nás všechny hlídal - některé maminky bývají až agresívní. A to jsou přitom úřednice skutečně vstřícné a ochotné - bez šamaní ironie!
Ale říkal jsem si - kolik peněz ze sociálních podpor na to padne. Není to nakonec podstatná část celkové částky? Nešlo by to nějak zjednodušit? Zdánlivě nesmyslný Špidlův nápad platit přídavky všem dětem (a jejich zákonným zástupcům a zmocněncům) by nemusel být tak špatný. Kolik asi rodin s dětmi má v tomto státě více než trojnásobek životního minima? Nakonec i pohřebné se platí bez ohledu na příjem - jenom musí mít zemřelý trvalý pobyt v místě a pak již není nutno, aby uváděl své příjmy. No ale to se platí jen jednou v životě, kdežto ty příplatky každý měsíc.
Anebo co to rovnou celé zrušit, sociálně potřebným vykázat jeden sumární příspěvek, a těm ostatním o ušetřené peníze snížit daně? Uvolnění úředníci by nemuseli začít pobírat hladovou podporu v nezaměstnanosti - jistě by je šlo použít na vymáhání nedoplatků sociálních plateb ze stánkařů i mamutích akciovek. Také berňák by je určitě zaměstnal.
A proč vlastně platby na sociální a nemocenské pojištění a nezaměstnané, což jsou ve skutečnosti skryté daně, rovnou nepojmenovat jako "daně" a nenechat je spravovat finančními úřady? Na jedné straně platíme různé poplatky a doplatky, pojištění a nepřehledně daní, na druhé zase dostáváme desítky různých přilepšení a příspěvků - na telefony, uhlí, stravovací poukázky... A to vše se několikrát za rok mění vyhláškami, zákony a vnitřními předpisy. Nešlo by to jednodušeji? A s menšími nároky na státní rozpočet?? A přitom adresněji??? Asi ano, ale byla by to pěkná fuška. Ještěže nejsem ekonom a nemusím se tím zabývat. Jenom nesu pak ty důsledky - jako my všichni. Zasejc bude rozpočet ztrátovej!
Naštěstí už příští rok nejspíš budeme mít po starostech s příspěvky na děti. Nezaopatřená zletilá dcerka zvyšuje své vlastní příjmy, též zletilý nezaopatřený synek si opatřil nějakou práci při studiu. Ale přece jen - pohled na těch pár pravidelných stovek každý měsíc na společném účtu vždy zahřál.
Dokud jsem se nepodíval na výplatní pásku a rozdíl mezi mzdou hrubou a mzdou čistou.
Psáno v Praze dne 29. října 2001, poprvé vyšlo na Neviditelném psu 1. listopadu 2001
PS: Ach Karle Havlíčku, proč jsem občanem?
Poznámka 2011: Po deseti letech jsou už děti dostudované a stojí na vlastních nohách. Pohled na výplatní několikastránkovou plachtu byl obohacen o pojem "superhrubá mzda", kteréžto číslo v porovnáním s vyplacenými penězi vyvolával téměř zvracení. Letos z těch rozdílů, co jsem platil 35 let, tyji: Okouším, jak to chodí na úřadu práce a také Pražské správě sociálního zabezpečení, ale už to není taková sranda. Co stále platí, je otázka: Proč máme padesát úřadů, které fungují podle několika set nekompatibilních zákonů, které musí potřebný občan obíhat? Proč spolu nekorespondují ani úřední slovníky? Proč úředník na jednom úřadě neví, jak se rozhoduje na úřadech jiných a podle čeho? Má to vědět občan. A jeho neznalost neomlová.
Takže i po deseti letech je aktuální: Jeden úřad by měl vyplácet jednu dávku jen skutečně potřebným. Měl by potřebné aktivně informovat a nepotřebné aktivně kontrolovat.
Co po deseti letech přidám: Zrušte úřady práce úplně! Jako zprostředkovatelny práce nefungují ani náhodou. Jejich úřednice nemají čas. Jsou přetíženy - zbytečným úřadováním. Posílejte nezaměstnaným příspěvky rovnou, však je to jen tak nakrátko, a ušetřete za provoz ouřadů!
54 komentářů:
Tak přesně tyhle příhody způsobují mou nechuť číst deníček Moby Dicka. Pro mě je to až příliš často popis reality.
Ke všem peripetiím:
Ve všech uvedených případech doporučuji sborový zpěv písně z jedné hry B. Brechta:
"Kdo se má líp,
kdo se má líp,
než úředník!"
Druhou možností je pravidelné čtení "Parkinsonových zákonů" na dané téma.
Snad jen to může zabránit brzké hospitalizaci subjektu na psychiatrickém oddělení místní nemocnice.
Tu a tam člověk musí toho úředníka i zastat. To je potom teprve to pravé rozštěpení osobnosti!
STK, mírná oprava: deníček MD byl včera a předevčírem, kdy pauzíruju. Toto jest Šamanojc.
\ :-)
Právě proto, že to je realita. A jasně, zákony prof. Parkinsona jsou zároveń s oněmi p. Murphyho průběžným uklidňováním, že to vše je přece n o r m á l n í = běžné, a to i t a m , na tom bájném Západě.
Dnes do něj chválabohu spadáme. Nicméně.
Jo jo, já ale skutečně nečtu právě "Deníček" Bílé veleryby.
To, co zde popisuje Šaman, je hodně podobné a popisuje vlastně tentýž jev. Jednou zevnitř jakožto zaměstnanec, jednou "zvenku", kdy je člověk "klient" nějakého ústavu. Ani nevím, co je horší. Inu "Kdo se má líp..."!
Všichni jsme klienti státu. Stát? To jsme my?
[;>)
My sami jsme svými klienty!
Takže si za všechno můžeme - sami. Nevymlouvejmež se na globální oteplování nebo musulmany.
Je to na nás...
Nenechte si ujít článek Jiří Gruša jako Evropan.
Tohle jsem opravdu nevěděl ...
... a odpusť nám naše dluhy, jakož i my odpouštíme svým dlužníkům
... et dimitte nobis debita nostra sicut et nos dimittimus debitoribus nostris
Pro Leninovy rány, vážený Jakube S. !
Vždyť my jsme spadli pod tzv.Západ jako slepý do žumpy !!!
A nyní se z toho svinstva pracně vyhrabáváme. Božínečku - to je ale hnus, co se nám v té euroamerické sengrubni nalepil na šaty !
Kapitalismus, demokracie, multikulti, globálno - zkvašené výkaly nemocné společnosti.
FUJ !
Nemá cenu se čistit - raději zasviněný oblek evropského střihu zahodíme do žumpy, a nazí, jak nás Velebná Matka Příroda stvořila, se rozeběhneme na Východ.
Cestou necestou do naší rodné Západní Asie z nás euroamerická špína opadá; do rubášek, láptí a vatovaných kabátů se oblékneme čistí, čistí jako slovo Leninovo. A budeme vhodně ustrojeni na návštěvu Mausolea, na návrat k prazdroji vší Moudrosti a Síly.
My všichni jsme mladí, měšťácký západe, mladý je každý komunista !***Volte ČSNS 2005 a KSČM !
Palec navrch za upozornění na Hvížďalova Grušu! Beru samozřejmě od 60. let průběžně oba. A já jsem to hned ocenil jako vy. Jenom: s tím dluh x vina proti sobě - ano, zní to velmi logicky, hladce. Jenom - odborníci vědí, že vycházet při srovnávání a výkladu z latiny, tj. většinou Vulgaty, nemá smysl - to už je samo překlad. V řečtině tenhle vykonstruovaný (bona fide!) protiklad nevzniká, a pokluzené. Jít ke kořenům... nja. Ale kolik je takových, co na to mají, a dají se do toho? I tak: samo o sobě ten podnět k úvaze o tom rozdílu je podnětný! (To sem to pěkně řek! Jako Vek. Co sem vek, sem vek.)
My jsme ten hanebný útok na naši vlast a naše velikány četli, RRR - na Neviditelném Psu
Ano, NP stále ještě není plně náš, i když počet opravdu vlasteneckých, protievropských textů v něm utěšeně roste.
Je možné, že někteří vlastenci zrádce Grušu neznali, že neznali jeho ohavné protičeské „dílo“ - článek multikulti nadšence Hvížďaly jim (nechtěně) otevřel oči. Prostě německý a euroamerický agent Hvížďala udělal své věci medvědí službu, když pravdivě popsal protinárodní a protisocialistickou činnost J.Gruši : Hanebná emigrace, protistátní činnost v žoldu našich dědičných nepřátel, poklonkování před tzv.bohem, obhajoba multikulti, útoky na pres.Beneše, jednoho z našich největších bojovníků za obnovení a upevnění unikulti.
Takto na provokační Hvížďalův text reagoval český vlastenec Honza :
„O mrtvých jen v dobrém, ale tato slátanina pana Hvížďaly mě natolik dráždí, že si neodpustím malou jedovatou poznámku,myslím, že Jiří Gruša svým konáním nadělal Česku minimálně tolik škod jako třeba Václav Havel, nebo pisatel tohoto blogu, tzn., že se zařadil do jedný party vydržovaných a vděčných podlézavců Sudeťáků. Mimo jiné Hvížďala totiž patří mezi ty novodobé, profesionální vymývače mozků. Jen by mě zajímalo jestli takto uvažuje z nějakého svého přesvědčení, nebo jestli ho motivuje pouze cinkot Eur z kapes jeho německých pánů. „
K tomu opravdu není co dodat.
A teď si představte, vážený RRR, že vlastizrádce Grušu navrhl jistý euroamerický agent jako možného kandidáta na prezidenta ! Drzost našich nejzavilejších nepřátel je už opravdu nesnesitelná.
Dovedeme si představit J.Grušu jako prezidenta republiky - takový pravdoláskař na posvátném Pražském Hradě by jistě šel ve šlépějích Václava Havla - snažil by se naši drahou vlast zatáhnout ještě hlouběji do euroamerického marasmu, snažil by se upevnit multikulti okovy, jimiž naši dědiční nepřátelé spoutávají naši přirozenost.
Ne, takového prezidenta nechceme, a dá-li Lenin, už nikdy mít nebudeme.
Grušovu zrádnou činnost letos zhodnotil muž nad jiné povolanější, nejzasloužilejší následovník presidenta Beneše : Nad Grušovým rozhovorem v Hospodářských novinách
Zkrátka a dobře, vážený RRR : My tzv.boha neprosíme za odpuštění našich neexistujících vin, jakož i neodpouštíme našim četným viníkům.
Nazdar !
Tady, vážený Jakube S.:
The Lord's Prayer - Translations from Aramaic, Origins and History
A doporučuji Vám zopakovat si ruštinu. V historicky krátké době budeme potřebovat, pro naši každodenní budovatelskou praxi, nové vydání sebraných spisů klasiků vědy věd, především děl Leninových a Stalinových.
Takže : Paže tuž, vlasti služ !
Čest a Nazdar !
Ano, s. VV - dobře jsi, soudruhu, na závěr umístil nadšenou strhující báseň s. Nezvala! I on, i on se stal bleskově, pod náporem revoluční skutečnosti, komunistou - a zcela popřel povážlivé hříchy své mladosti. Byv požádán brněnským sborem radost, hodil na papír a hned předal s. Podéšťovi toto vrcholné dílo naší současnosti, a ten, pochopiv jej, vše také vyvrcholil pajánem: - mladý je soudruh Stááá-lin! Ach, to je strhující, vřelé, nádherné. A hned to pro ČRo nazpíval též Kühnův dětský sbor - a pak jsme to v dětství slýchali z rádia denně, a z ampliónů na 1. máje, a pořád... Jenom jedna teta, jsa na Mírově, to slyšet žel asi nemohla. Ani dědův synovec, co ho právem zastřelili na Šumavě, když zmaten agenty zradil a šel t a m . Ale dál nad námi plá rudá vlajka čistá - !
Děkuji za chválu, vážený Jakube S., leč prosím : Nechvalte mne, ale vlastence opravdu zasloužilé.
Jsem jen prostý oráč na národa roli dědičné, však stojím na ramenou obrů - s.pradědeček pod kaštany zakládal českou sociální demokracii, s.prastrýc spoluzakládal KSČ, všichni členové mojí rodiny (s výjimkou jediné babičky) byli členové alespoň jedné z obou bratrských Stran.
Jedna z mých nejoblíbenějších hraček v útlém dětství byl Colt .38 se čtyřpalcovou hlavní (model Leninužel neznám), vražedná zbraň zabavená jednomu z četných agentů-chodců.
Mimochodem - opravdu byl Váš zrádný příbuzný humánně zneškodněn na cestě TAM ?
Míru zdar !
Celkem českou emigraci po osmašedesátém neznám, tedy ani pana Grušu. Články pana Hvížďaly čtu občas na Psu.
Nemám tedy, co bych dodaala.
Problém viny a dluhu, je podle mne, dost banální intelektualistická konstrukce, a zcela umělá.
Vina a dluh - to je ovšem téma na dizertaci, a na víc fakultách. Nemíň na třech. Asi to tak bue: kdo c í t í , že on, jeho rodina, národ, země, komunita má/mají dluh či vinu, nebo někdo vůči nim - málo pomůže precizování a uvážlivá volba termínů. Kromě diplomacie - tam ovšem vše je zásadní: ovšemže vás všecky hned napadl exemplární příklad (můj vynález, exemplární pleonasmus, nebrat!) - čeští a moravští Němci, odsun x Vertreibung. No není-li ale vůle, vše marno. Viz tzv. Palestinci.
Ano, byl, dokonce dva. Skoro na témže místě. Ten druhý, vlastně první, 1942. Pašoval letáky do Říše. To jsou paradoxy, to jsou paradoxy...
Vlastenec má pravdu, RRR, že počet opravdu vlasteneckých, protievropských textů na Psu utěšeně roste. :-) Přečtěte si "Václav Klaus o evropské krizi" tamtéž.
Na otázku, proč si Němci a Francouzi myslí, že když se nějaká země eurozóny dostane do potíží, musí ji zachránit, odpověděl věhlasný ekonom:
"To se ptáte mě? Zeptejte se jich! Evropští politici zneužívají současnou krizi, aby mohli skočit na další stupínek evropské integrace. Víte, když jste na evropském summitu, tak vidíte, jak jsou to všichni kamarádi, přátelé, nebo spíš soudruzi. Pro ně je prostě těžké říct jinému soudruhovi, běž pryč."
:-)))
Proč jsem se ptal, vážený Jakube S.:
Kdyby Váš zrádný příbuzný byl zneškodněn na cestě z Evropy zpět do vlasti, mohl ten revolver (moje hračka) být klidně jeho. Víme přece, proč zrádní emigranti ilegálně opouštěli naši vlast - aby se přidali k našim dědičným nepřátelům, aby v žoldu Euroameričanů škodili naší vlasti a našemu národu.
Světu mír !
Pro Vaši informaci, vážená paní Harpyje :
Vlastenci jsme zde na Doupěti všichni, s výjimkou vás emigrantů.
Takže, máte-li na mysli mou pominutelnou maličkost či mé příspěvky, pro označení používejte, prosím, můj nick. Třeba ve verzi "Vv".
Děkuji Vám předem, a jsem s pozdravem Míru zdar.
Nemám ráda zkratky, Vlastenče. :-))) To bych už spíš dala přednost oslovení velevážený Vlastenče, ale to je zase moc dlouhé.
Pokud se zajímáte o zbraně: http://jssnews.com/2011/11/06/israel-devoile-ses-nouvelles-armes-au-salon-isdef-de-tel-aviv/
Jinak bych ráda připomněla nevlastenecký výrok zesnulého Jiřího Gruši, že pražský hrad je sídlem žvástu.
Tak na té poslední větičce něco je. Opravdu, ale opravdu výstižné.
Mně je to egál, vážená paní Harpyje, neb ni zisk ni slávu nehledám.
Ale vlastenci jsme zde opravdu všichni (s výše uvedenou výjimkou), navíc moje maličkost se ztrácí mezi vlastenci velkosti vskutku kolosální.
Tudíž, citujete-li z příspěvku některého ze zdejších vlastenců, PROSÍM, uvádějte jeho nick.
Děkuji.
* * * * *
O zbraně se zajímám jen proto, že je mohu použít k obraně vlasti.
Ovšem střelné zbraně mne doprovázejí prakticky „odjakživa“, díky mému s.dědečkovi, pažbaři, lovci a za buržoasní ČSR pytlákovi (z hladu), a především díky s.otci, vyššímu důstojníkovi ČSLA, lékaři a diplomatovi.
A gun is a tool, no better, no worse, than any other tool, a shovel - or an axe or a saddle or a stove or anything. Think of it always that way. A gun is as good - and as bad - as the man who carries it. Remember that. (Shane)
Světu mír !
Leninužel, vážený Jakube S., hanebný emigrant Gruša neměl na mysli poskvrněný Hrad za vlády euroamerického agenta a multikulti nadšence Havla.
Tehdy posvátné centrum české státnosti opravdu bylo sídlem žvástu.
Jenže havlovec a pravdoláskař Gruša plivl na Hrad již očištěný, na náš český Pražský Hrad, sídlo našeho vlasteneckého obhájce unikulti prezidenta Klause.
Čili na té podlé větičce není nic, ale vůbec nic k souhlasu či dokonce obdivu.
Čest a Nazdar !
Mně ten článek zaujal. Je důkaz toho, jaký mají Židé chochmes.
No to určitě.
My opravdoví čeští vlastenci určitě uvěříme tvrzení sionistů, že uvedená zbraň je schopna zastavit „les combats sans qu’aucune goutte de sang“.
Takže už vím, co je to „chochmes“.
Děkuji.
Tomu, co máte na mysli, se říká scheker. Chochmes je něco jiného.
Zklamal jste, Větší vlastenče, zklamal jste velmi. A myslím, že Vám Vaši soudruzi udělí právem přísnou stranickou důtku!
To jste zapomněl, jaké máme dnes památné výročí?!
Rudou barvou dneska září
sedmička v mém kalendáři.
Podívej se oknem: všude
v ulicích je všechno rudé.
Každé okno, každá střecha
jako by dnes hořela.
Tam, kde jindy tramvaj spěchá,
kapela jde zvesela.
Celá země -- i my děti
velký svátek máme dnes.
Rudý balonek můj letí,
přímo k obloze se vznes'!
A už, do Pěruna, napište někdo příspěvek vztahující se k dnešnímu výročí největší události v dějinách lidstva !
A také k probíhajícímu svátku našich přirozených spojenců v boji proti EU a USA.
Děkuji vám předem za vší náš lid, vážení vlastenci a vážené vlastenky.
To by tak scházelo!
Zapomenout na takovou hvězdnou hodinu v dějinách lidstva je výrazem neúcty k odkazu osazenstva Věčného Kremlu a hrubé zanedbání stranické povinnosti.
Důtka Vás nemine!
U Ramónova cepínu, vážená paní Harpyje !
Co bych to byl za českého vlastence, kdybych zapomněl na VŘSR a hadždž ?!
Jen jsem čekal, až o těchto událostech napíše některý ze zdejších intošů; nu, nedočkal jsem se.
Snad se vzpamatují, snad se chytí za své nosy, vzpomenou si na zdroj našich vítězství a naší samostatnosti.
Snad si zdejší intoši vzpomenou, za čí peníze vystudovali, vzpomenou si na neochvějné obránce vlasti a unikulti, na nesmiřitelné odpůrce globálna a Euroameriky.
Snad.
Teď už musím opět do terénu, na různé stavby, a nakonec se opět zavěsím do průvanu - dnes musím dokončit rozebírání třísložkového komínu ve světlíku pavlačového domu pod Vyšehradem.
Až se v noci vrátím z roboty, snad se budu moci pokochati výsledky duševní činnosti zdejších vlastenců a vlastenky.
Vítězslav Nezval : Vyznání na cestu
Znám zemi blízko pólu
znám divukrásnou zem
a do té země spolu
a navždy ujedem
není to Amerika
zem zlatých miráží
kde otrok černoch vzlyká
na moři plantáží
…
ta zem je divukrásná
a plna lahody
ach tam bys byla šťastna
je to zem svobody
tam najde člověk práci
tam nemá dělník hlad
tam můžem jako ptáci
žít zpívat milovat
…
pojď neplač již čas letí
ať zhyne starý svět
v té zemi rostou děti
jež vedou lidstvo vpřed
dost slov a rajských tónů
pojď navštívit ten kraj
jen v zemi miliónů
je radost krása ráj.
Sněmovna právě schválila, že všechny sociální dávky bude vyplácet úřad práce. Takže přece jen bude nějak užitečný. A snad bude méně úřadů a méně návštěv úřadů a méně úředníků, kteří se nejspíš na úřad práce dostaví tentokrát jako jeho klienti...
Tak co, už slavíte ? Já už mám splníno. Do deníčku nakreslil Auroru, večer vyvěsím lampion, naleju stakan vodky a pustím si Sajuz nerušímyj od Alexandrovců. Mupy mup !
Mupy mup! Přes spáleniště (těch druhých)!
A ještě: je to zem, kde vládne
m u ž s č e l e m d ě l n í k a ...
Ale Alexandrovci pokud vím na koncertech Sajúz něrušímyj nezpívají. Tedy vím to z 2. či 3. ruky. Sám nejsem schopen vidět před sebou stovku nadšených pěvců v uniformách oficírů nejnenáviděnější armády světa. Pro mne. Moje b-bá švagrová, dcera šéfa závodní stráže ve velkém podniku, je zbožňuje, chovná samice skotu domácího. Kompaktní těleso ze stovky stlačených chlapů východního vzezření v uniformách asi působí eroťicky.
Uvědoměle jdu s dobou, mám to v MP3. Soudruzi pilně pracují i na imperialistické Síti sítí. Postrádám tu VV, nejspíš už pilně slaví. Mupy mup !
Neslavím. Truchlím. :-)))
Rok 1966 byl posledním, v kterém jsem měla možnost oslavovat VŘSR v socialistickém Československu.
Počasí bylo tehdy podobné, jako dnes, zde v kapitalistické cizině, vhlké, mlhavé, studené. Jako sám kapitalismus.
Na oslavu vítězství sovětského proletariátu hrála v malém pavilónku miniaturního městského parčíku "big beatová" kapela. Věc nevídaná, v tehdejší době na malém městě. Nával zvědavých občanů byl odpovídající. My smradi, jsme měli v úmyslu uniknout návalu, a někde v zátiší kouřit Tarase Bulbu, nebo listy, zabalené v hajzlpapíru, přesně si už nevzpomínám, a poslouchat "big beat". Něco na způsob kroměřížského Woodstocku.
Uchopili jsme se za ruce, udělali hada, abychom se neztratili v davu. Vedoucí hada zvolal "děcka za mnou!", udělal krok a spadl do malého bazénku, v oné roční době ještě naplněného vodou.
Tak neslavně skončil náš kroměřížský VŘSR Woodstock.
A spadli jste tam za ním?!
Už si na to tak přesně nevzpomínám, bylo nás hodně, a byla jsem vzadu. Je to ale možné, či spíše pravdpodobné.
"Z Hradu a podhradí.
" Vicekancléř Petr se ujal slova a promluvil: http://www.lidovky.cz/vicekancler-petr-se-ujal-slova-a-promluvil-fjh-/ln_kultura.asp?c=A111103_155753_ln_kultura_btt
:-)))
To bych ráda viděla.
...Kompaktní těleso ze stovky stlačených chlapů východního vzezření v uniformách asi působí eroťicky...
Možná. Nebo umí dobře zpívat. Ať už s drilem nebo jen tak, od přírody. A to umí!(Nehledě na "repertoire"...)
K tématu článku bych podotkl snad jen několik málo poznámek: Všechny dávky, nebo aspoň drtivou většinu z nich, bych nahradil daňovými úlevami. Ty zbylé bych v maximální možné míře zjednodušil a "zadresnil", aby je mohl dostat jen někdo prokazatelně velmi potřebný. Zbytek by se měl snažit především sám. Co se úřadu práce týče, mohl by třeba poskytovat bezúročné půjčky na rekvalifikaci, radit jak rozjet drobné podnikání apod., ale určitě by měl mít lepší výsledky, nežli má dosud, tedy skoro žádné, nebo by měl začít dělat i něco jiného, než dělal dosud, tedy skoro nic užitečného a smysluplného.
STK:
Předpokládám, že máte na mysli Alexandrovce. No není to zrovna moje krevní skupina, vzhledem k jejich původu a uniformám mi poněkud běhá mráz po zádech kdykoliv je někde zahlédnu či zaslechnu, ale o jejich profesionalitě nemám nejmenších pochyb, oni profíci jsou a těmi profíky jsou ne proto, že za to, co dělají berou peníze, jak je dnes mnohdy zvykem, ale proto, že to opravdu umějí. No ale ten "repertoire", ten mi moc "nesedne" ;-)
No právě... a já zpěváky v uniformě nějak nerad. Vůbec důstojníky, od vojny. Zvláště z východu. Čertvíproč...8-))) Ale dohromady s Leningradskýma kovbojema, to je teda něco. Oni ani nechápou, že si z nich ti finští frajeři dělají srandu!
A terazky mi zničehonic napsal synek, že je s kolegama ze Sureté pod Eiffelkou. Dobře si vybral, chlapec - !! Bon minuit!
Nojo, já to beru tak, že to s CCCP už nemá nic společného. Neříkám, že nemá. Beru to tak.
Byl jsem jednou na jejich koncertu (pracovat, ne se bavit) a odešel jsem, jak říkají bratia Slováci "ohúrený" tím zvukem, tou sezpívaností, skvělou kázní. 6 mikrofonů, nepatrné úpravy a mohlo to jít do éteru. Kdyby takto vystupovala většina našich kumštýřů, to bylo "žrádlo"!
Když se dneska někde zpívá "Kdož sú Boží bojovníci a Zákona Jeho..." tak to už taky neznamená, že by sbor byl husitský... [;>)
(Další poznámku si raději odpustím. Někdo by ji třeba mohl zneužít.[:>/ )
Jakubovi S.:
Nemám rád uniformy obecně, nejméně ze všeho pak ty z východu.
STK:
Ono kdybyste někdy viděl ruský výcvikový dril, tak byste pochopil, proč mají ti lidé takové výsledky, jaké mají. Kdybyste na druhé straně viděl ten ruský "materiál" před výcvikem, pochopil byste, proč na to ti cvičící jdou ta zhurta a zostra.
Při té písni mne vždy okamžitě mrazí. A byl jsem ohromen a dojat, když jsem u syna v B. najednou slyšel od pianina vedle: Ktož sú... desítiletý Kuba se pyšně a plaše usmál - Líbí se ti taky, dědo? No proboha, jestli - ! kamaráde!!
Jenže to dnes nezpívají husiti, no.
Materiál, ano... životní zážitek: 24. srpna 68, Václavák z obou stran souvislý pás samochodek, tanků a gaziků. Hlavně všude možně. A na nich a kolem - podmračené nedůvěřivé nevylíčitelné obličeje hošíčků holobrádků s nepopsatelným vzezřením. Viděli jste to tehdy někdo taky? Brainwashing zdaleka není moderní ani západní vynález - ve střední Asii to už dávno dovedli k dokonalosti výrobou tzv. mankurtů - víte, co to je za hrůzu? Ajtmatov se toho dotkl - překládal jsem něco k tomu do zdejšího divadla.
Mě se to husitské téma jako dítěti samozřejmě zalíbilo, zaujalo mi to, přitáhlo mi to jakousi magickou silou k sobě a ty filmy tomu nepochybně napomohly a také to téma je mimořádně zajímavé, komu by se nechtělo vzepřít se něčemu, co lže a co utlačuje, zejména když je mu 5,6,7 či 8 let.
Nevím, když ale dnes pozoruji, jak nás tady ekonomicky válcují globální parchanti jenom proto, že jak naši evropští, tak i národní činovníci nehnou zadnicí aby se tomu aspoň nějak zkusili bránit, a nejen to, oni nás zkoušejí podrazit ještě víc tím, že nás zatahují do ekonomicky nesmyslného kolotoče výroby biopaliv 1. generace a budování ekonomicky nesmyslných fufrníků a solárek, zatímco kvalitní zemědělská půda se tím devastuje ve velkém. Zároveň s tím se prohlubuje závislost na dovozu potravin a klesá nám konkurence schopnost.
Zkrátka a dobře si kladu otázku, zda by ten dnešní pokleslý bordel na kolečkách vůbec mělo smysl hájit se zbraní v ruce podobně, jako kdysi husité, nebo později legionáři, nebo po nich pak naši pradědové a dědové během mobilisací před 2. sv. válkou a někteří z nich během ní na jejích frontách či v partyzánských oddílech a pod. Není lehké se k nějakému positivnímu závěru dobrat, ale myslím, že mě by hájení něčeho takového naprosto nedávalo žádného smyslu a už vůbec ne, kdybych proto měl riskovat svůj život. Ono má vůbec smysl hájit například nějaké obstruující (mentálně menstruující) blbečky v parlamentě? Oni ti debilové nevidí co se děje s Řeckem? Opravdu musíme to Řecko za každou cenu dohnat a předehnat? Ale těch blbečků v parlamentě jsou řádově stovky, ale co teprve tu jejich voličskou základnu a tu mediální chátru, co jim tu voličskou základnu vytváří? Pro ty by jeden měl hnout prstem či nastavovat krk? Nebo pro koho? Snad ne pro ty, co mi brání debilní legislativou v tom, abych si chránil vlastní majetek a vytvářejí z toho tady z toho ráj pro policajty, co nic nedělají a pro zloděje, které buď nikdo nechytí, nebo když chytí, tak se jim omluví a hned je pustí? Pak ještě mají blbé pindy o tom, že je mezi lidem hodně zbraní? Jejich péče, aby to ta zlodějská chátra měla ještě snadnější, je opravdu dojemná. Čím dál tím méně v tom nacházím něco, co by mělo smysl před někým či něčím hájit.
Draku jsem téhož názoru. Jako bych četl sám sebe...
Bohužel. Hájit - co vlastně a proč. Ano.
A pak nastane zákonitě další fáze myslícího jedince - co tedy? Kterou z těch potenciálních či už pomalu se etablujících budoucností pro nás, Evropu, moderní civilizaci ne-li přivítat, aspoň rezignovaně přijmout? Nejmenší zlo. Kdyby v tom aspoň bylo dost jasno. - Pořád možná ještě to co je tu...
A pánové a dámy, tančící na sopce z peněz všech, sa hádajú o rozumné - a voda stoupá. Howgh.
Pročpak mě jenom teď napadlo, jak mne kdysi zarazil z pompejského fóra pohled na ten krutě blízký Vesuv? Stoupal z něj (68) tenounký líný secesní pramínek dýmu... tak se obchoduje, jedná, zasedá, tančí. Jako Louis s Marií Antoinettou... jako petrohradská šlechta.
Kurňa Jakube - dost! Je mi z toho smutno.
A navíc je to moje téma. [;>) Téma bezmoci při jasném vědomí blízké katastrofy. Nikdo tě neposlouchá, jenom falešní proroci nahlas vřískají své teorie o všeobecné dobru pro všechny, snadno dosažitelném blahobytu a lehce odvratitelných nebezpečích, pokud zaplatíme patřičné odpustky.
A za co se bít?
Za skutečný odkaz minulých generací. Židovských, křesťanských, pravoslavných. I bezvěrců. (A dost!) Myslím, že bychom se měli porvat, přesto, že nás časem vytlačí plodnější "barbaři". Ale nenechat se zavést na jatka jako ovečky a ještě souhlasně bečet - víme všichni, co by naši "vládci" Evropy rádi slyšeli.
Oni jsou v roli kápů v "Konzentrationslagern". Táta mi o nich vyprávěl. Za lepší stravu a (pofiderní) větší šanci přežít, byli mnozí (ne všichni) schopni těch nejhorších zvěrstev a udávání. Já j¨podobné občas vidím kolem sebe. Vzhledem se neliší. Poznám je po řeči.
Těch kteří by byli schopni vytvořit si vlastní úsudek na současnou situaci a zároveň by byli schopni a ochotni se o něco servat, je tak zoufale málo, že snad ani nemá cenu o tom přemýšlet. Mnohem pravděpodobnější je, že až to ti ignoranti, kteří tomu čurbesu momentálně šéfují, s tou ignorancí nakonec hodně přeženou a logicky dotáhnou ke špatným koncům, že se pak najde nějaký novodobý Hitler, který se těm naštvaným lidičkám postaví do čela a po několik desítek let se pak marně budeme snažit získat zpět ztracené svobody a to ještě bude ten lepší scénář. V tom horším případě tady v Evropě převládnou vozembouchové a ti zadusí cokoliv normálního a slušného na několik set let dopředu. V ještě horším případě se o svět někde nějak servou Čína s Indií a do toho se nějak zamíchají vozembouchové, stejně z momentálně probíhajících konfliktů dobré 2/3 jdou na jejich vrub, s jídlem roste chuť a někde nakonec dostanou po zásluze pořádně přes ty drzé rypáky, protože zatím jim všechno díky euroamerickému mnichovanství a jejich výkonným uřvaným držkám prochází, ale to rozhodně nebude trvat věčně a jak Čína, tak Indie nebudou na nějaké řevy brát ohledy, Rusko také ne, ale to se asi v mezidobí nějak "složí" vlastním přičiněním, nebo korupcí.
Další optimista: Drak!
No jo. Dyť odkaz ano, jasně že je. Ono ale stejně všecko bude nějak trochu či dost jinak, jako vždycky. No jak by rozumní usedlí ve světě obeznalí dobře vše vidící lidé nepřišli víceméně k podobnému či totožnému závěru? No co. A zítra dobře, intenzivně a zaujatě strávím den na konferenci (už 18.!) o Židech (tedy: rovněž židech) na Moravě. To jsou jenom (mo)mentální výlevy občasné, vlastně známka důvěry k okolí, před kterým si to dovolím vylít, nespa.
Kápové byli vždycky zásadně horší, snaživější, bestiálnější, sadističtější než přímo Herrenvolk. Ukrajinci, Chorvati, Hlinkovci, kriminální atd.
Pro Draka - o drilu:
Máme v ústavu ruské a ukrajinské tanečníky a zpěváky. U zpěváků to není tak vidět, ale tanečníci z toho "drilu v mládí" žijí po celý zbytek svého uměleckého života. Základy do nich 16 hodin denně rvali na ruských uměleckých školách. U kluků být dobrým tanečníkem současně znamenalo nejít sloužit kamsi na rusko-čínskou hranici, ale zůstat "v civilizaci". Tedy přežít vojnu ve zdraví s plným počtem zubů a bez zlomenin. Takže se snažili.
Pro holky zase vyniknout jako tanečnice znamenalo jedinou reálnou možnost se dostat z poměrů své třídy a nejít dělat do fabriky - v Rusku žádná střední třída totiž není. Jenom obyčejní lidé a úplní chudáci. A alkoholici. (Potom věrchuška - ale odtamtud nikoho neznám.)
Když má tanečník naprosto "vpálené" základy tance, je fyzicky připravený a nemusí na taneční techniku myslet, začíná "tvořit roli". A můžu každého ujistit, že to JE vidět. To pak není žádná spartakiáda, ale skutečný tanec, který dokáže i takovým necitům jako jsem já dostat do očí divnou vlhkost.
Český tanečník nebo tanečnice se k podobnému výsledku také doberou - ale jen s velkou pílí na baletním sále. Ti naši Rusové to už mají dávno "v paži" - tedy v nohou. Na zkouškách už potom jenom pilují.
Každá profese, snad kromě práce u pásu má dvě roviny: základy a tvůrčí část. Tvořit bez základů jistě lze, ale jen někdy a bez záruky.
To jsou ty případy, že někdo poprvé vezme do ruky fotoaparát a udělá pár krásných snímků, aniž by něco věděl o optice, kompozici, barvách, technice. Ale je to jen náhoda, která se obvykle pak už nikdy neopakuje. Nic pro profesionála.
STK:
Já jsem v podstatě optimistou, mimo jiné i proto, že jsem od mládí docela klikař, ale dnešní doba a vývoj událostí ať už mezinárodních nebo i těch domácích opravdu nezavdává jakékoliv důvody k optimismu a pakliže nějaké ano, tak jsou v naprosté menšině, na jeden důvod k optimismu připadne tak 20 opačných a ten nepoměr se neustále zhoršuje. Přesto žiju dál a nenechám si tím příliš kazit náladu. Ono to nemá smysl, člověk si totiž má dělat vrásky jen kvůli tomu, na co má vliv a já toho zase tak moc ovlivnit nemohu.
Vojna za bývalého SSSR bývala z toho co o tom vím skoro k nepřežití, pro našince určitě, pro mě třeba naprosto bez pochyb. Nežli bych se nechal ponižovat a týrat tak, jak jsem to od některých lidí slyšel, to bych raději risknul, že to nepřežiji ve rvačce s někým, kdo by se pokoušel mě týrat a ponižovat.
V bývalém SSSR jakási nepočetná střední třída byla, ale s klasickou střední třídou jak si jí představujeme z dob 1. republiky to nemělo až tak moc společného, byli to především nižší a střední články řízení ve státním aparátu, v aparátu v menších městech, v armádě, policii, závodech apod. Hlavně pak třeba bývalí důstojníci, kteří třeba byli původně někde na východě či v Kazachstánu a ti šli do penze ve 45 letech, odstěhovali se třeba někam na Ukrajinu a tam začali chodit do práce, ono mít oficírskou penzi a k tomu plat už bylo celkem k žití i tam, ale jak už jsem říkal, nebylo jich moc.
Na pár bývalých z té věrchušky jsem kdysi narazil, ale měl jsem pocit jako bych mluvil s někým z jiné planety, dokonce bych řekl, že mluvit s někým z jiné planety by asi bývalo snadnější. Narazil jsem i na dítka té věrchušky a až na jednu výjimku, mimořádně nadanou a slušnou slečnu, to byla vesměs rozmazlená verbež, zkažená už odmalička a o styk s nimi by nikdo normální moc nestál, také jsem se s výjimkou té slečny o nic takového nesnažil, na to se mám příliš rád.
Ten jejich přístup k tomu něco zvládnout a naučit se to, ten bychom potřebovali aspoň napodobit, ne-li rovnou převzít, ale asi nemáme tu správnou motivaci. Něco podobného jako oni, zvládají i někteří našinci, třeba Jaromír Jágr, to je vyloženě dříč, o kterém se ví, že trénoval mnohem víc než jeho vrstevníci a také je to na tom co předvádí znát. Já tedy sport nemusím, ale JJ si úctu zaslouží za tu jeho pracovitost a výsledky, byť dělá cosi naprosto zbytečného.
To Drak:
Na oficíry a jejich rodiny jsem zapomněl...
Něco o CCCP vím - ne já, ale táta jako specialista na digitální kreslící stoly (plottery) projel bývalé impérium kolem dookola a ještě párkrát napříč, takže poznal nejen vojenské základny, ale i blízké okolí a lidi. Říkal, že jsou moc fajn, ale povahově se od nás dost liší. A příšerně chlastají - hlavně chlapi.
Já s těmi Rusy a Ukrajinci, které znám, nemám sebemenší problém - patrně už asimilovali a nechlastají nad míru. Blbové a lidi agresívní jsou totiž obsaženi v obou národech. Opravuji: Ve všech národech.
K optimismu: No jasně, ten musí být! Jinak by člověk taky mohl odejít do nejbližšího lesa se dvěma metry kvalitního provazu a použít ho na sebe.
Další možnosti: b) ten chlast, c)naplnit den po dni od rána do noci š o l í c h á n í m - dobrovolným (zápaďáci nechápou) dření na baráku, chalupě, auťáku, garáži, cestě, zahradě, dřevu... tedy chlapi; na robách je pak kompletně starat se o děcka, vnuky, domácnost, zahradu...
Okomentovat